Nejlépe chutná za studena

Další Abercrombie a další trefa do černého! Drsné, krvavé a plné postav, které mají k dokonalým hrdinům pořádně daleko. Nechybí černý humor, intriky, pomsta ani pořádná dávka násilí. Abercrombie opět dokazuje, že umí napsat příběh, který člověka baví od začátku do konce. Jestli v něčem pokračovat, tak rozhodně v tomhle stylu. Za mě velká spokojenost!

Třetí kniha ze světa Prvního zákona důstojně navazuje na předchozí dva díly.

Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na nové hlavní postavy, ale Abercrombie mi to výrazně usnadnil. Ani tentokrát nechybí ironie, brutalita ani postavy pohybující se v hluboké morální šedé zóně. Místy dokonce černé.

Potěšilo mě také, že původní hrdinové nezmizeli ze světa úplně. I když nejsou v centru dění, odkazy na ně příběh příjemně propojují s předchozími knihami.

Jedinou výhradu mám ke komornějšímu pojetí příběhu. Oproti předchozím knihám jsem měl pocit, že nesleduji dění napříč celým světem, ale především osudy jediné družiny. Funguje to dobře, jen mi chyběl širší záběr a pocit, že sleduji události velkého významu.

Přesto jde o velmi povedenou knihu a další důkaz, že Joe Abercrombie umí napsat výborné fantasy.

(SPOILER) Jedeme dál! Moje čtvrtá výprava do světa Joea Abercrombieho a musím říct, že si jeho styl užívám čím dál víc. Stejně jako v předchozích dílech nesledujeme žádný souboj dobra se zlem. Sledujeme šedé, reálné a lidsky špinavé postavy - každou jinou a často horší než tu předchozí. Tentokrát jsem si užíval hlavně skvělého Coscu, smolaře Třesavce a parádně podivného Dobráka.

Dějová linka o pomstě je sice přímočará a asi ne tak zajímavá jako v předchozích knihách, ale graduje s velkou intenzitou. Osobní vendeta Monzy Murcatto se postupně přelévá do vysoké politické hry a kniha vás ve zběsilém tempu táhne k velkému finále. Tento příběh je dalším dílkem autorova velkého světa a já se už těším na ten další.

"Soucit a zbabělost je jedno a totéž..."
Hlavní hrdinka je zase perfektní ukázkou postavy, jež je těžké milovat a ještě těžší nenávidět, protože nikdo není dokonalý, ale tady to platí dvojnásob. Takže zase nemám jinou možnost než říct, že postavy jsou naprosto bravurně napsané. Bohužel to, co můžu vychválit u postav musím trochu zkritizovat v ději. Přišel mi trochu předvídatelný právě kvůli tomu, že od začátku všichni vědí, jak to musí dopadnout. Samozřejmě se po cestě stane několik nepříjemností, jež čtenáře překvapí, ale ten skvělý wow moment mi tady na konci poněkud scházel. To ale nic nemění na tom, že se kniha čte více než dobře a párkrát i zatajíte dech.

Ve většině takovýchto fantasy se odehrává děj, který cílí k nějakému střetu či rovnou válce. A to ostatní okolo jen jen doplňující info, které tomu dodá na hloubce, představí detailněji postavy a podobně. Tady je tomu přesně naopak. V hlavní roli je Monza, a její najatí lidé, která se pachtí za pomstou. Shodou okolností její jednání ovlivňuje to velké dění na pozadí (nebo se k němu připlétá), které sice bude důležité, ale ne tolik jako její cesta.

Její snaha o vyrovnání msty krví nekončí vždy jen u té jedné osoby a tak je z toho ještě větší masakr. Přímo bije do očí fakt, že jde vlastně o takový koloběh, který nelze zastavit. Vždycky bude někdo, kdo bude chtít pomstít smrt někoho jiného, jako rozvětvený strom, dokud se nenajde osoba, která v tom nebude pokračovat.

Jde o volné pokračování navazující na trilogii První zákon. Využívá události, místa a některé postavy z dřívějška. Tentokrát jde však především o potoky krve, odplatu, neustálé zvraty a zkoušky. Už jsem si zvykla na autorův styl příběhu, jeho postavy, které sice mohou působit na první pohled jako neohrožení hrdinové, ale v podstatě je to jen maska, protože i ten největší silák klidně brečí, až mu tečou nudle z nosu, i ten největší tvrďák při pohledu do očí smrti se strachy třese. Nikdo není dokonalý, na věrnost partnerovi, příteli či zemi se tu nehraje. Každý jen sám za sebe, dokud není příležitost k útěku.

Většina knihy plynula neuvěřitelnou rychlostí a byla neskutečně čtivá. Posledních sto stránek však strašlivě zpomalilo, bylo protahováno a chvílemi i nudilo. Nečekejte žádné hrdiny, čest, romantické vztahy, šťastné konce. Tady to tak prostě nefunguje. Jen krutá realita života, smrti, zrady a hektolitry krve...

Opravdu dobrý román o pomstě, ale... chybělo mi tam něco navíc, nějak ta přidaná hodnota.
Zatím nejslabší z celé série. Neříkám, že mě čtení nebavilo to vůbec ne, ale předchozí knihy s výjimkou Ostrých konců nasadily laťku mnohem mnohem výš.

Bravurní fantasy román o pomstě. Najdete v něm úplně všechno co hledáte a co takový román potřebuje.
Napínavý děj, plný zvratů. Uvěřitelné postavy, s některými chcete zajít na pivo, s některými raději ne. A ta atmosféra, úplně jako by jste tam byli a viděli a slyšeli vše, co se tam děje.

Překvapilo, jak to bylo skvělý! Plno zábavných postav, několikrát jsem se i nahlas zasmál. Cosca nejlepší a jeho rozhovory s Dobrákem legendární.

Jako kdyby fantasy napsali/natočili bratři Cohenové nebo Quentin Tarantino... Říkávalo se, že každý autor kvalitní fantasy musí nejdřív začít mapou, tím světem a rasami v něm, které určí "geopolitiku". Tohle pro mě ale byla první fantasy postavená čisté na postavách a jejich vnitřním světě. Je to ještě vůbec fantasy? Je tu jen jedna rasa, lidská. Kouzla tu vlastně nejsou, naopak se tu operuje vědou. Odehrává se to jakoby v nějakém historickém bezčasí. Ale stejně... Tak krvavej a akční příběh s vlastně jednoduchou a přímočarou zápletkou, která vás donutí přemýšlet nad morálkou, otázkou dobra a zla, o tom, kdo je kladný a kdo záporný hrdina a jestli vůbec držíte palce té správné osobě. Je to i rychlé, po prvních sto stránkách jsem nevěřil, že už jsem vlastně v tom, že už je první pomsta dokonána. Je to místy ironické, sarkastické (postava Morveera a jeho společnice Jitřenky mi nějakým způsobem připomínali četbu příběhu o mladém vrahovi v Pratchettových Pyramidách, i když už je to léta, co jsem to četl). Navíc přidaný superhrdinský prvek, který tu vlastně zastupuje to magické z fantasy, nebo krátké citáty neexistujících autorů o "umění války". Fakt osvěžující. Další díly série jsem nečetl a evidentně to pro mě nebylo potřeba. Ale rád se do nich pustím.

Monza Murcatto je oblíbenou služebnicí velkovévody Orsy. Tedy až do chvíle, kdy se ji rozhodne zabít. Monza sice svou vraždu přežije, ale ne její bratr, kterého milovala nade vše. A proto se rozhodne pomstít sedmi mužům, kteří byli tomuto vražednému aktu přítomni.

Tenhle díl zcela odbočuje od událostí prvních tří dílů. Odehrává se celý ve Styrii, kontinentu, o kterém jsme zatím jen slyšeli. Postavy, které se zde objevují, jsou zcela nové a spojení s hlavními hrdiny předchozích knih nemají žádné, nebo velmi okrajové. Největší pouto i roli tady z nich má Třesavec, Seveřan, který bojoval v několika bitvách po boku Krvavé Devítky a jeho spojenců a měl s ním komplikované vztahy.

Už název napovídá, o čem bude hlavní dějová linka. Monza své pomstě zasvětí všechno a nebojí se jít přes mrtvoly. A čím dále za pomstou jde, tím víc mrtvol je na obou stranách, tím víc nevinných trpí. Na dno si několikrát sáhne i sama Monza. A jak to už bývá, pomsta plodí další msty. Jednou k pomstě využije Monza někoho jiného, jindy zase využijí Monzu jiní. Ke konci už ani nevíte, jestli někdo toto vzájemné bodání do zad přežije do poslední stránky.

Kniha je rozdělena do sedmi kapitol, každá věnována smrti jednoho ze sedmi Monziných úhlavních protivníků. Tedy aspoň od začátku víte, že hlavní hrdinka přežije, dokud nebude čelit svému hlavnímu protivníkovi.

Přestože je tato kniha hodně krutá a krvavá, Abercrombie zde dokázal dokonale předvést citát od Kofucia: „Když se vydáš na cestu pomsty, musíš vykopat dva hroby.“ Tady jen nezůstalo u dvou hrobů.

Pět hvězd pro mistra Abercrombieho. Upřímně po té parádní jízdě, kterou byl Poslední argument králů jsem ani nic jiného nečekal. Tenhle román má snad všechno, co si od fantasy lze přát, až na to, že se skoro nejedná o fantasy. Kniha mě přiměla k myšlence, kde je hranice mezi fantasy a historickou fikcí ? Je to v několika málo nadpřirozených tricích, které zvládají požírači ? Nebo v tom, že se příběh odehrává ve smyšlené Styrii místo renesanční severní Itálii ? Asi každý, kdo tohle četl tu paralelu vidí, Sipani město lagun a kanálů, Visserine město věží atd.. Každopádně by stačilo změnit geografická jména a mírně upravit 2-3 odstavce s magií požíračů a dalo by se to s přehledem označit za historický román a nikoliv fantasy.
Jak už je u Abercrombieho zvykem všechny postavy jsou parádně napsané a u většiny je zřetelně vidět, jakým vývojem procházejí a to většinou nenuceně a přirozeně. Nejzábavnější jednoznačně Morveer a Cosca. Nejpropracovanější zřejmě Třesavec, přestože z hlavních postav mě bavil asi nejméně. Monzcarro jen dokazuje, že Abercrombie umí napsat po čertech dobrou ženskou postavu, která má grády - narozdíl od Ferro v původní trilogii, která mi připadala velmi plochá a sterotypní.
Jen volná návaznost na původní trilogii zajišťuje vynikající přístupnost tohoto románu všem a velmi nízkou míru fantasy elementů mohou ocenit ti, kteří tento žánr běžně nevyhledávají. Kdo má rád romány plné intrik, dějových zvratů, nečekaných odhalení, propracovaných charakterů i chaotických akčních scén, ten by měl dát románu o pomstě Monzcarro Murcatto rozhodně šanci.

No je to ešte krvavejšie ako prvé 3 knihy a to už je čo povedať. Abercrombie je skvelý v písaní postáv. Murcato a cesta za pomstou, Dobrák a jeho čísla, Morveer so svojimi jedmi, Nicomo Cosca a jeho česť, Třesavec a cesta za tým byť lepším mužom. Každá postava zažíva zvraty a niekedy s ňou môžete trochu súcitiť, ale za pár strán už ju odsudzujete. Brilantné.

V úvodu musím říct, že mám Abercrombieho rád. Jeho forma i obsah mi velice sedí, ale také dokážu pochopit člověka, kterého to neosloví. Tato kniha je zařazená v sérii, ale mohla by fungovat stejně dobře i jako stand alone, jelikož je znalost Prvního zákona výhodou, ale není pro pochopení příběhu stěžejní.

Samotný děj je tentokrát hodně epizodický, místy možná až dokonce nevyvážený. Zmíním konec, který mi přišel možná trochu uspěchaný, respektive v něm vidím trochu nevyužitý potenciál. To kontrastuje s místy, která na mě působila trochu vatovým dojmem. Četba mi také tentokrát neodsýpala tak rychle, jak jsem u autora zvyklí a občas jsem cítil potřebu posunout se v ději rychleji, než ubíhaly stránky, či mi pozornost na chvilku odlétla někam mimo hranice příběhu.

Proč tedy plné hodnocení? Postavy. Dle mého jednoznačně nejsilnější autorova stránka. Jsou originální, skvěle napsané i popsané, nejednoznačné, obtížněji uchopitelné, ale je snadné se do nich zamilovat. Jejich vývoj funguje skvěle jako lepidlo mezi jednotlivými částmi příběhu a opravdu dokáží čtenáře pohltit a budu je opravdu nerad opouštět. Mimo postavy mě také těch pár příběhových highlightů, kterými autor moc neplýtvá, v hodnocení utvrzují.

Volné pokračování Prvního zákona - hlavní roli v příběhu mají nové postavy, ale dojde i na pár starých známých. Z nových postav jsem si nejvíc oblíbil Šenkta a dvojici travičů Jitřenku s Morveerem. Postavy jsou skvěle napsané a v podstatě všechny záporné. Příběh je hodně zábavný, se spoustou dějových zvratů. Celkové hodnocení čtyři a půl hvězdy.

Monza Murcatto je asi taková postava, jako kdyby jste vzali kyblík krve a chrstli ho na hraběte Monte Christo. Příběh o hledání pomsty jakýmkoliv způsobem. Monzu doprovází na její cestě skvělá hrstka podobně úchylných a rozmanitých vyvrhelů, kde je těžké vybrat jednoho nejzajímavějšího. Každý z nich má svůj úžasný moment. Některé z postav z předchozích knih zde vystupují jako hlavní, některé události v knize se objeví v jiných knihách z pohledu jiných lidí. Mám rád tento přístup kdy autor lehce propojuje svá díla. Celá kniha je jako jeden dlouhý řez nožem skrze rozevírající se ránu....pomsta, zrada, akce, adrenalin, kostky a sekáček na maso. Caul Shivers se zde stává jednou z mých nejoblíbenějších knižních postav vůbec. Temné, dospělé, skvěle napsané....za mě jedna z nejlepších knih vůbec. Povinně bych to dal přečíst všem fanouškům "YA Fantasy a Romance Fantasy" aby se trochu probrali z diskotéky.

(SPOILER) No, nejlépe chutná za studena dostává svému názvu. Opravdu je tahle kniha proti předchozím dílům o dost vlažnější. Je to takový pelmel předchozích tří dílů dohromady a do toho pár kýblů nudy a balastu. S hrdiny, se kterými se na začátku potkáme vydržíme až do konce, jak to u autora je zvykem. Pekelné ... KURVA pekelné štěstí které jim přeje a zásadně nepřeje jejich nepřátelům. Jedna zhrzená bojovnice prahnoucí po pomstě ... ne, není to Ferro. Jeden seveřan který se chce napravit a žít lepší život .... ne není to Logen.
Co se příběhu týče, určitě by mu prospělo, kdyby kniha měla o 150 stránek míň. Pasáže, kdy skupinka putuje mezi jednotlivými lokacemi jsou plné duchaplných a hlubokomyslných keců. Jednou/dvakrát dobrý. po čtvrtý a po pátý už mě to fakt nebavilo a stránky jsem prostě přeskakoval. Sice tam je znát nějaký vývoj charakteru postav, ale tak průhledný a nezajímavý, že jsem ho oželel. To že všecko dopadne jak si hrdinka na začátku usmyslela je jasné asi od poloviny, takže nějaké napětí se tady nekoná. S výjimkou toho, že když někoho chce propíchnout, tak ho podřízne, protože chudinka zakopne. Naštěstí zakopne v poslední chvíli i protivník. WOW!! A tak je to pořád. Travič který když pracuje pro naše hrdiny, neudělá nejmenší chybičku a myslí na všecky eventuality. Když ale změní strany a jde naopak po naší hrdince, nevyjde mu vůbec nic (ještě že to šlo hodit na pomocnici). No a z mrtvých vstání jednoho ze společenstva pomsty bylo už na hraně. Na konci aby to vypadalo jako drama umře pár zbytečných a vedlejších postav.
Asi jsem byl ovlivněný kvalitou předešlých dílů, protože tohle bylo zklamání. Lituju že jsem si koupil hned všechny díly.
Jediný důvod, proč se k sérii vrátím, bude Šankt. Zajímá mě kdo se z něj vyklube. Ale ne zas tak, abych v sérii pokračoval hned.

" Když chceš mít dobrého nepřítele, vyber si přítele: ten ví, kam udeřit." ( Diane de Poitiers)

Tento príbeh je samostatný a s predchádzajúcimi časťami sa spája len okrajovo. Vystupujú tu staré postavi ako Nicoma Cosca, krorý bránil s Gloktom mesto pred útokom Gurchov. V tomto príbehu vystupuje ako notorický alkoholik, no má skvelý humor a preto som si túto postavu obľúbil. Dozvedáme sa trochu viac o jeho živote a hlavne jeho pôsobení v skupine Tisícich mečov.

Andiche je ďaľšou postavou s ktorou sme sa už stretli a to v tom istom okupovanom meste ako Cosca. Bola významnov obchodníčkov korenia, no vďaka Gloktovi prišla o svoje bohatsvo. Nakoniec sa v  príbehu snaží prekaziť plány Monze a Třesavcovi.

Třesavec je v tejto časti jednou s hlavných postav. Je to barbar, ktorý cestoval so Psím čumákom. Třesavec vycestoval do Styrie aby sa stal lepším človekom, no to by najprv nemal stretnúť Monzu, ktorá sa hnala za svojou pomstou. Třesavec sa mi strašne sprotivil. Táto postava prešla v knihe asi najväčšiu zmenu a to bohužial nie k dobrému.

Dobrák. Zvláštna postava, ale o to si ju človek viac obľúbil. Trestanec, ktorý na rozkaz svojho šéfa pomáha Monze. Tvorí najlepšiu dvojku s Coscom a výborne mu to páli čo sa týka čísel.

Morveer. Najhoršia postava. Celý čas mi liezla na nervy. Najviac ma sklamalo ako dopadla jeho pomocníčka, ktorú som si celkom obľúbil. Morveer bol majster jedov, či smrtelných, či len omračujúcich. Zaujímavý spôsob zabíjania, ktorý príbeh trochu obohatí.

Monza Murcatto je hlavná postava. Snaží sa pomstiť za smrť svojho brata a pokus o jej zabitie, preto chodí po celej Styrii a hladá svoje obete. Postava trošku nevyrovnaná a neustále potrebovala zachraňovať. Na to, že bola najväčší zabijak Styrii, by som očakával trochu viac.

Za spomenutie určite stojí aj Šenk a Victusa. Obe postavy už vystupovali aj v minulích častiach. Victusa pomáha Monze a Šenk je nájomný vrah, ktorý ma zabiť Monzu. Nejdem písať viac, lebo konkrétne Šenk ma najviac prekvapil nie len svojimi schopnosťami, ale hlavne svojim chovaním.

Abercrombie je majster s prácou postáv, preto niekedy trvá, kým sa príbeh rozbehne, ale každá kniha zatial stála za ten čas strávením čítaním. Pre mňa jeden z najlepších autorov fantasy kníh.

(SPOILER) Z počátku mě bavily postavy i jednoduchá zápletka o pomstě a s ní spjatou nutností zabít sedm lidí. Od poloviny ale moje pozornost začala značně opadat, protože nejen že zemřely nejzajímavější postavy, ale osud těch zbylých mě už nějak přestal zajímat. Moc natahované a celkově slabší než první tři díly. Ale pořád ještě slušná kvalita a skvělá čtivost v Abercrombieho stylu.

Mám rád JA, ale v téhle knize mám pocit, že je všeho moc. Moc krve, zrady, zvratů. Přitom děj mne nějak nedokázal pohltit. Postavy mi byly docela šumafuk...
Snad příště