První planeta smrti

V porovnaní so súčasnou sci-fi literatúrou sa môže zdať, že Planéta smrti je veľmi jednoduchý príbeh, no dobrodružná cesta Jasona dinAlta na planéty Pyrrus bola vcelku napínavým dobrodružstvom a na to, koľko má tento príbeh rokov som si túto jednohubku celkom užila.

Pro mě to bylo v 90-kach neskutečné čtení. V mých čtrnácti letech. Magie cizích světů, vesmírných letů, vymyšlených nebezpečných kultur.
Dalo mi to tenkrát hodně.

Ak to mal byť román pre mládež vo veku okolo 11 – 12 rokov, ktorá ešte nemá vedomosti ani úplne rozvinuté kritické myslenie, tak OK. Ako knižka pre dospelých však táto tenká klasika absolútne nepostačuje. Áno, i s ohľadom na to, že bola napísaná ešte pred letom prvého človeka do vesmíru a nad mnohým, napríklad nad predstavou, ako by človek reagoval na preťaženie 2 g (nie, to nie je ako niesť na pleciach druhého rovnakého človeka), sa dá privrieť oko. Ale už samotné tvrdenie, aká je Pyrrus strašná planéta… to nechápem, veď aj najbližšia planéta k Zemi, Venuša, je taká nepriateľská k človeku, že Pyrrus je oproti nej “čajíček”. Dobre, ani o podmienkach na Venuši sa v časoch písania knihy ešte s istotou všetko nevedelo, ale každopádne už len samotné nedýchateľné ovzdušie je omnoho horší problém ako celá armáda agresívnych a jedovatých foriem života. Mimochodom, ak existuje život na iných planétach, je samozrejmé, že pre človeka by bolo na nich jedovaté úplne všetko vrátane tých neznámych “plodín”, ktoré na Pyrruse jedli.

Ale dobre, dajme vedu úplne stranou. Planéta smrti nefunguje ani po iných stránkach. Postavy sa správajú hlúpo, nevierohodne, impulzívne, dialógy sú tragické.

Nasledujú malé spojlery

Nech mi nikto nehovorí, že za tri storočia si vôbec nikto nevšimol, že príroda ďalej od mesta je iná ako v jeho bezprostrednom okolí – a aj “chytrákovi” Jasonovi riadnu chvíľu trvá, kým mu to dôjde. A predstava, že na planétu, s ktorou si ľudstvo nevie dať rady 300 rokov, zrazu príde neznalý cudzinec a za pár dní všetko porieši, je naozaj nefunkčné klišé.

Kojenci, ktorým sa dávajú do rúk zbrane, by kvôli absencii základov myslenia a jemnej motoriky zlikvidovali všetko okolo seba. Nechápem, prečo deti nemohli byť do tých šiestich rokov niekde chránené, veď sa vravelo, že na kozmickej lodi je bezpečne, tak prečo nie v podobnom prostredí? Až po šiestom roku má nejaký zmysel začať ich učiť čosi o prežití v miestnej divočine. Vlastne pardon, nemá, pretože najväčší zmysel by malo dať celé mesto pod kupolu a nielen okolo neho postaviť ochranný val. A nemať záložnú kozmickú loď by bola hlúposť aj na neškodnej a mierumilovnej planéte, nie to na takej, kde sa vedie dvojaká vojna. Detský ráz príbehu navyše dodáva aj to, že sa o zabíjaní častejšie hovorí, než sa praktizuje, a keď už sa praktizuje, tak bez opisu nechutných detailov. Nie je tam ani erotika (niežeby musela byť) okrem dosť šokujúcej informácie, že ani nie 20-ročná žena má 6+ ročné dieťa, čiže pyrruské dievčatá zjavne otehotnejú už zakrátko po prvej menštruácii.

Skrátka, naozaj netuším, ako sa toto mohlo stať nehynúcou klasikou. Mohlo by to ako-tak fungovať – aj keď stále s ohľadom na dobu, ale rozpísané na oveľa, oveľa väčšom priestore, ktorý by zaplátal všetky diery.

Pyrrané, to jsou nejtvrdější a nejdrsnější lidé v galaxii, žijící na jedné z její nejnepřístupnějších planet. Jason dinAlt je na druhou stranu gambler, který má však dar vnímat schopnost psí. Jejich cesty se zkříží a Pyrrus čeká změna...

Výborná kniha u nás již celkem opomenutého autora, který se zde proslavil hlavně v devadesátkách. Harrison sepsal poutavý příběh, nejen o tom, jak člověk který žije ve své sociální bublině je málo náchylný ke změně, i když může být změnou pozitivní. Čekám, co přinese díl druhý.

Jako spousta jiných "sci-fi" ani tohle dlouho nepřežilo dobu svého vzniku. Od začátku do konce je to opravdu děsná blbost s jednorozměrnými postavami, jednoduchým dějem, a vším tím koloritem, který "sci-fi" literaturu této éry obklopoval. Záměrně používám uvozovky, protože fi to je určitě, sci rozhodně ne. Na druhou stranu - dnešní hollywoodská produkce se od tohoto typu umění vůbec neodlišuje, jen je nablýskanější. A o tom, že se autor trefil a stále ještě trefuje do vkusu čtenářů, svědčí opakované náklady a závratné počty prodaných výtisků, o kterých by si i leckteré hvězdy spisovatelského nebe mohly nechat jen zdát. Takže proč ne, do cestovního zavazadla je to ideální knížka.

Mám moc ráda starší scifi knihy, kdysi jsem tuto skvělou knihu četla v devadesátých letech a teď jsem ji oprášila ve své knihovně a s chutí se do ní pustila znovu. Jiná planeta, boj o přežití... Vím, že tento žánr a tento obsah knihy, není pro každého, ale právě tato kniha je pro mě dokonalé scifi čtení. Doporučuji milovníkům scifi žánru, tato kniha je psaná v šedesátých letech, ale dá se číst znovu a znovu.

Čte se to samo, ale je to ptákovina. Druhou hvězdu dávám jen za to, že je to možná tou dobou, kdy to bylo napsáno. Jako kluk jsem knížky Harryho Harrisona hltal. Všechny ty Billy, galaktické hrdiny a Ocelové a nerezové krysy apod. Ale tohle bylo velké zklamání. Pokud má dneska od Harrisona něco smysl číst, je to Na západ od ráje.

Výborná sci-fi! Zpočátku trochu připomíná příběhy o Marku Stoneovi, ovšem mnohem hlubší. Přináší pravdivé myšlenky jak o tom, že není vždy nutné za každou cenu zabíjet, tak o tom, že i když je tzv. po všem a dosavadní nepřátelé si podají ruce, není ještě zdaleka vyhráno, protože změnit lidské (zabedněné) myšlení nejde ze dne na den.

Dneska by První planeta smrti byla nejočekávanějším filmovým blockbusterem léta. Atraktivní sci-fi téma, poměrně jednoduché na pochopení, hrdina z masa a kosti plný břitkého humoru. No, co víc si můžete přát?

Mám hodně rád sci-fi, které si vůbec na nic nehraje. Prostě ukáže nějakou tu planetu předaleké galaxie, vhodí do ní nějakého hlavního hrdinu a pak děj se vůle boží. Harry Harrison věděl, jak zaujmout. Přišel s dobrým nápadem, hrdinou, který jak kdyby z ksichtu vypadl Starlordovi ze Strážců galaxie a smíchal to se dvěma stránkami čtivého čtiva, které Vás nenechá vydechnout, dokud neotočíte poslední stránku.

Za mě palec rozhodně nahoru. Troška od všeho, včetně pár technických vychytávek, a máte o knižní blockbuster zaděláno. Zajímalo by mě, co to s lidmi dělalo v šedesátých letech, pač i dneska to působí neskutečně svěže a zábavně.

Mám na dovolené čtečku, v ní stovky knih a tahle mi padla pod ruku jako první. A byla to dobrá volba! Přečetla jsem ji sice za jedno odpoledne, ale moc se mi to líbilo. Žádné velké obstrukce, příběh šel rychle a přímo k věci. Tak aspoň už pokračuji s Druhou planetou :-)

Povedené, žádná "kovbojka ve skafandrech", ale sice přímočarý příběh, leč s druhým plánem, který strčí ekomaniaka Herberta do kapsy.

První kniha že série. Jason připomíná takového hrdinů z béčkových filmů, ale ono to kupodivu funguje a v rámci žánru docela dobře. Líbí se mi, když autor ví co je jeho parketa a v té funguje na 100%,než blábol o jaderné fyzice mimo dosah pisatele. Určeno výhradně pro relaxaci a příjemné, napínavé dobrodružství. Za profesionalitu autora 4 starsy.

Ano, je to brak, ale Brak s velkým B, který má kromě dobrodružného příběhu i chytrou myšlenku v druhém plánu.

Prostě klasika, kterou jsem cetl kdysi pujcenou z knihovny.
Profesionální hráč Jason dinAlt a jeho zvědavost, která ho žene do nejrůznějších nebezpečí mě prostě bavi :)

A Pyrrus bych fakt rád navštívil :)

Přečteno podruhé. Původní dojem z prvního setkání s těžkou planetou Pyrrus musím poopravit, chyba paměti. Čekal jsem nepřetržitou záplavu humoru a akce, místo toho našel většinou celkem klidnou vesmírnou pohádku, kde hlavní postava – přemýšlivý dobrodruh Jason (zřejmě podle bájného řeckého cestovatele) kličkuje mezi svalnatými ostrostřelci a je rozhodnut dokázat jim, že síla myšlení (a telepatie) je nad sílu fyzickou.
75 % (zatím 212 hodnotících je na průměru 83 %).

V podstatě něco jako howardovská hrdinská fantasy, jen ve futuristickém sci-fi kabátě. Mimořádně čtivý, akční a místy docela originální příběh, který ale obsahuje poměrně značnou dávku pokleslosti a naivity. Kdo má rád pulpová dobrodružsví plná hrdinů, soubojů, monster, záhad a boje o přežití, psaná dynamickým a čtivým stylem, bude se při čtení bavit. Ale je potřeba vypnout složitější mozkové procesy a moc nad tím nepřemýšlet.

Dobré. Pro mě úsměvná, čtivá sci-fi jednohubka :-)

Velmi čtivá kniha, jen jednoho zaráží jak karbaník zvládne všechno to, co hlavní hrdina zvládnul - ať už pochopit, jak planeta funguje po sestavování psionických přístrojů atp. Postava Mety mi přišla zbytečná a ani nemusela být.

Velmi čtivé, ale také velmi brakové sci-fi.