Prsatý muž a zloděj příběhů

od:

Prsatý muž a zloděj příběhů

Některé knihy můžete číst, ale s touto budete hrát o život. Poušť, džungle, šamani, rituální obřady, láska, smrt, ďábel v napínavém příběhu reportéra, který se vydává k primitivnímu kmeni v deštném pralese. Po návratu domů zjišťuje, že se nevrátil sám... Strhující příběh o smrtonosném nebezpečí příběhu. Oceněná cestopisná kniha, úspěšný debut českého romanopisce. 1. vydání. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30087/prsaty-muz-a-zlodej--30087.jpg 3.7468
Série:

Prsatý muž (01) (1.)

Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Ivo Železný
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (75)

Přidat komentář
freejazz
20. července

našiel som tú knihu nie vo svojej knižnici, ale v inej, kde ležala ako odmietnutý dar. rád som si ju najprv požičal a potom vzal. ale už som ich kúpil a daroval viac, lebo sa určite oplatí prečítať ju.

deirdre
14. července

Zmysel života tu hľadá chlapík, ktorý "před kostkami osudu jako had uměl uhýbat tak, aby vždycky viděl na šestku." Knižka je plná myšlienok možno nie až tak originálnych, ale uvedených v originálnych kontextoch, takže to má nečakanú silu. Aspoň pre mňa. Zimomriavky mi behali po chrbte snáď cez polku knihy. A to sa mi už veľmi dávno nestalo.

Péťa1950
19. června

První kniha, kterou jsem od autora četla. Tou mě dostal. Prolínání skutečných cestovatelských zážitků s fantazií, silný dojem

ikorka
13. června

Knihu jsem si pořídila v podobě audioknihy. Ze startu dobrý, v půlce jsem se začala ztrácet a neustále jsem se musela vracet zpět. Posléze jsem zjistila, že to nemá cenu a začala doufat, že krátké příběhy do sebe nakonec nějak zapadnou a jako asi jo, ale.. Neorientovala jsem se v čase a místech konání jednotlivých situací. Autor skákal z pralesa do města a naopak a to mě dost mátlo. Sem tam se objevilo nějaké to životní moudro, ale jinak mě tato audiokniha neoslovila.

Danca196
10. června

Je to má druhá kniha tohoto autora a opět skvělé zpracovaný příběh.

Layyen
26. dubna

spíš slabší díl z jeho tvorby

Sůvazknihovny
18. dubna

Čtu Formánka tak nějak pozpátku :-). Prsatý muž je čtvrtou knížkou. Dvě slova jako klíč mě dostala (byla totiž první). Mluviti pravdu a Umřel jsem v sobotu se mi líbilo moc. Tušila jsem, že kdo četl Prsatého muže jako prvního, musel být také nadšen, proto jsem si říkala, že se mi bude aspoň líbit pro styl psaní a dějové zápletky, které mám u Formánka ráda. Nicméně - zase za pět. A navíc - tuhle knížku si nejde přečíst jenom jednou. Je toho tam tolik na nové objevování, že musí být čtená alespoň dvakrát. Už chápu známého z knihovny, který si ji jednou za dva roky půjčuje, protože: "Teď je čas na Prsatého muže a Formánka".

Paobratil
09. dubna

Asi že jsem četl dřív Mluviti pravdu, která mě totálně rozložila, tak jsem měl velká očekávání a ne, nenaplnila se. Neprožil jsem si to s ním tolik, jako s Maresem. Kniha stojí za pět hvězd, ale pak by jich Mluviti mělo dostat šest. Sedm. I tak doporučuji.

Karborund
30. března

Kniha má svoje vnitřní kouzlo."Mluviti pravdu" je sice o krok dál, ale proč stále srovnávat.Téměř v každé kapitole
jsem cítil určité poslání, ponaučení či pocit, který často pociťuje každý z nás, ale neumí najít ta správná slova k vyjádření.Slovní obraty a delikatesní čeština pana Formánka dávají knize plusové body.

Bobina74
20. března

Tak tohle ano. Zřejmě jsem marťan s naprosto odlišným vkusem než ostatní, protože si jinak nedovedu vysvětlit hodnocení této knihy. Pana Formánka můžu na jakýkoli způsob, u některých knížek ho můžu míň, u některých víc. Ale zrovna v tomto případě rozhodně ano. Sice se u toho nedalo pustit rádio, vařit a uklízet, neboť chvilka nesoustředění vás vrátí na začátek, ale výsledný efekt byl příjemný a motivující a nakopnul mně k přečtení další jeho knihy.
P.s. : Všechno už tu bylo a znova bude....tak, tak :-)

mcleod
19. února

Příjemně odpočinkové cestovatelské čtení, které hlavně svými popisy z tropických krajin dokázalo zaujmout. Ale nemohu se zbavit dojmu, že se vlastně v naprosté většině příběhu nic nedělo. Nebyla v něm žádná nosná myšlenka nebo zápletka, která by upoutala pozornost... jen jednoduchá linie životní cesty Davida Zajíce, tu pozitivní, jindy negativní, tu smolná, jindy šťastná, kterému se občas něco přihodilo, ale velmi rychle se to vyřešilo nebo zapomenulo, nic moc tam negradovalo, ani se nerozvíjelo do velkého finále. To přišlo jakoby náhodou, pár stránek před koncem se z ničeho vyloupl nový problém opět bez většího propojení na zbytek příběhu, po pár reakcích hlavní postavy pak došlo k naznačení jeho vyřešení. Přesto kniha nebyla vyloženě špatná, byla prostě pojata jako každý běžný životní příběh s přicházejícími a odcházejícími problémy, který je svým způsobem vždy krásný... a navíc za ten extra pozitivní závěr to rozhodně stálo.

tlllk
09. ledna

Tie paralely zo životopisom asi nebudú čisto náhodné, je v tom cítiť osobný príbeh aj keď bude umelecky mistifikovaný, mne sa to páčilo, len som to z neznalosti čítal v opačnom poradí, najskôr som čítal syna vetru.

Makropulos
04. ledna

Josef Formánek je skvělý vypravěč. Jeho částečně autobiografický příběh o hledání cest a hledání smyslu lidské existence mě opravdu zaujal. Dobro a zlo, Bůh či Ďábel, žebříček hodnot, strach ze smrti a život, který může být promarněn úpornou snahou, co nejvíce toho zažít a prožít, to vše v porovnání s přírodním životem primitivního kmene Mentavajců na ostrově Siberut tvoří tento román. Je v něm láska, přátelství, příroda v Indonésii i život v Ústí nad Labem, prales i České středohoří, řeky, moře, bahno, pijavice, šamani a jejich obřady, úspěchy i dluhy, touha napsat knihu, osobní ztráty, osobní dno, víra, či její hledání a mnoho otázek i nalezených odpovědí.
„Život je jako oceán. Cokoli špatného nebo dobrého do něj vhodíme, se nám vrátí.“

Gordonlord
03.12.2017odpad!

No jasně, válka a těžký život během ní, lidské pohnuté osudy a složité rodinné vztahy s rádoby-hlubokými myšlenkami, jež se autor pokusil navodit povšechnými životními pravdami a citacemi...to by přeci měl být recept na silný příběh, ne ? Jenže není. Snaha byla úporná, ale celé to nedrží dohromady ani v nejmenším, je to jen fůra roztříštěných příběhů, které v sobě nic silného nemají. Četl jsem to včera a už nevím, o čem to pořádně bylo, ale jsem si jistý tím, že to byla prázdná nuda jako řemen, se skutečně silnými ambicemi, které zůstaly nenaplněny v celé své šíři. Ztráta času.

Rade
19.07.2017

Pro mě je tento Formánek docela zklamání, nějak jsem nebyla naladěna na tohle hňahňání se v mužské dušičce. Příliš příběhů, příliš dojmů, nesympatická hlavní postava, která si ze života pro sebe vyďobává rozinky užívání si zážitků a ostatní nebere... Prostě mě to nechytlo.

luckomar
05.07.2017

Nemohu dát víc hvězdiček, a to přesto, že tato kniha donutila moji osobu k mnoha pocitům. K pláči, zlosti, lítosti i soucitu.

Znedla
24.05.2017

Pamatuji se, jak jsem po vydání knihy vešla do knihkupectví a paní prodavačka mi jí vychválila až do nebes. Krásná krabička, štítek s tím, že jde o nejúspěšnější debut českého romanopisce za posledních deset let - to byla výzva. Knihu jsem tenkrát přečetla a v mysli mi zůstalo jen to, že to všechno nestálo za to. Nyní po těch x letech a nově nabitých životních zkušenostech a hlavně díky Výzvě 2017 - kniha, jejíž první věta je otázkou jsem se do čtení pustila znovu. Po prvních kapitolách jsem si říkala, že nechápu, proč jsem si jí zařadila do škatulky nicmoc. Jenže asi po polovině něco začalo skřípat a tak jsem se do konce prokousala jen díky své zvědavosti...
Některé pasáže a postřehy si ale budu dlouho pamatovat....
Život je jako oceán. Cokoli špatného nebo dobrého do něj vhodíme, se nám vrátí

Vesmich
18.04.2017

S autorem jsem se dosud míjela, nějak jsem nenašla chuť a odvahu pustit se do některého jeho textu. V audioknihách byl minulý týden ve slevě, tak jsem se pokusila. Obezřetnost byla na místě. Nebudu cílová skupina. Hlavní hrdina, Brouk Pytlík, je rozhodně mistrně zachycený typ člověka, který stále COSI hledá a NĚČÍM se naplňuje, aby CÍTIL, že ŽIJE. Zážitky, chlastem, jídlem.....V první části knihy, kdy je postava, včetně sboru přátel, postupně vykreslována, jsem poslouchala četbu pozorně. Je to můj vrstevník a poznávala jsem v něm mnohé společné rysy naší generace, logicky tedy i své. Společné kořeny a společný zběsilý úprk kamsi, doprovázený mnohým rozčarováním a sérií úniků a pokusů ŽÍT. Antropologické pasáže života v Ráji, doplněné zvuky tropů, byly rovněž originální, ovšem jakoby to byla už nějaká jiná kniha. Poslední třetina je nefalšované utrpení a působí dojmem automatického psaní. Psaní o psaní KNIHY. Zběsilé hledání bájného Tajemství Vesmíru a Vnitřní rovnováhy fungovalo právě tak v té první třetině, zatímco s postupujícím časem (děj už to nemá) je to spíš úmorné. Brouk Pytlík všechno ví JAK se má, všechno CO se má, odhalí. Jenom ta realizační fáze mu nějak pokulhává,což by nevadilo, pokud by při tom zůstalo. Je to prostě takový tápavý, sebestředný pochlastánek, ufňukaný hňup, literární postava, dobrá, jako každá jiná. Ovšem jakmile se autor naléhavě snaží čtenáře přimět, aby věřil tomu, že je to tak v pořádku, protože tak to bůh chtěl, už je to spíš uboze ukňourané, jako ochlastovy stesky v půl jedné ráno. Prostě to nebude kniha pro mě. Nebyla jsem schopná rozpoznat kde to jako je myšleno vážně a kde je to nadsázka. Ale tak zase byla ve slevě…..Ve slevě byla i Mluviti pravdu, tak zkusím ještě tu.

Pigface
08.04.2017

Vzal jsi Formánka za špatnej konec, sdělil mi kamarád, když jsem si mu postěžoval, že se v tom ztrácím. A takový je můj dojem i po dočtení. Takový patchwork se jen tak nevidí, ehm nečte. S tím rozdílem, že patchwork je prvoplánově umění ze zbytků a u Prsatého muže si tím nejsem úplně jistý. U mně to bylo čtení ve znamení odchodů a vracení se. Pokaždé jsem se vrátil, protože mi nedalo, abych nevěděl, jak vlastně nakonec postavy dopadnou. A pořád se nemohu zbavit dojmu, že dílo je plné vláken, ale dohromady ani ten patchwork nedají. Ale abych jen nehaněl, kniha není úplně zlá, své jsem si tam našel a myslím si, že asijské vlákno by vydalo na samostatnou knihu. Jenže to už by asi nebyl Formánek. Tak jen doufám, že z příštího setkání s autorem budu mít pocit lepší

StihOMam
14.03.2017

Cestování mám nejraději na vlastní kůži, ale hodnocení této knihy mě svedlo ke čtení. Několik myšlenek se mi velice líbilo. Některé postavy byly zajímavě vykreslené, prostředí občas i okouzlující. Závěr byl pro mne nejpříjemnější zážitek. Nicméně pořád ve mně zůstává jisté ALE, které mě zejména v první půli knihy rušilo. Určitě i ve mně vzbudila kniha dobrý dojem, bohužel ne tak silný, aby si zasloužila být mezi top knihami, ke kterým je potřeba se ještě někdy vrátit.

HanWali
22.01.2017

dostala jsem jí od syna, zajímavá kniha jak pro oko tak pro ducha, sem tam vtipná a k zamyšlení. Líbila se mi.

Alaglesia
07.12.2016

Na tuhle knihu jsem náhodou narazila, když jsem tápala knihovnou a hledala něco na vypůjčení. Zaujala mě obálka a ilustrace knihy a nelituji, že jsem si ji vybrala. Formánek má osobitý vypravěčský styl, který v Čechách nemá obdoby. jeho vyprávění není nudné a náměty nutí k zamyšlení. Určitě si přečtu i další knihy od tohoto autora.

New-radus
12.11.2016

Několikrát jsem to vzdala, že to prostě nemá cenu číst. Nakonec jsem ale závěr knihy dobyla. Musím říct, že až po samotném dočtení opravdu zůstala ta pachuť a "vůně vonné tyčinky".
Kdybych hodnocení psala o nedočtené knize, bylo by v tom smyslu, že nestojí za moc. Příběh je příliš spletitý, přeskakuje se z kanceláře magazínu do pralesa, od reality k příběhům rozepsané knihy Davida Zajíce...
Ale celkový dojem po dočtení poslední stránky vlastně není tak tragický. Soudím, že k tomuto druhu literatury prostě budu muset ještě dospět.
Uf. Jdu na něco méně duchaplného, aby si můj duch odpočinul po všech těch strastech Davida Zajíce.

Sparkling
29.10.2016

Některé pasáže byly lepší, ale jako celek na mě kniha působí jako namyšlený pokus amatérského spisovatele, který si o sobě moc myslí. Asi nejpřesnější popis knihy by podle mě byl "nevyzrálá". Taky jsem cítila - jak už tu někdo zmínil - autorovu snahu do knihy vměstnat co nejvíc témat, postav, míst a tak dále, stejně jako snahu šokovat a pokusy o uměle a prvoplánově vytvořené napětí a očekávání dalšího děje (vždycky mi přišlo laciné, když spisovatelé text knihy prokládali větami typu "To ještě nevěděl, co ho čeká." nebo "V tu chvíli se mu ani nesnilo o tom, jakému nebezpečí bude brzy vystaven." Uh.) Často se v knize také objevuje na mě přehnaný patos v popisech pocitu štěstí hlavní postavy.

mauglie
23.10.2016

Jako ne že by se mi to nelíbilo...četlo se to docela dobře, rychle, některý pasáže byly naprosto dokonalý (třeba tu, jak píše úvodník v kapitole Karel Štěstí- tu dvojstránku sem si musela přečíst hned dvakrát a celej den jsem myslela na malinký šťastný okamžiky a smyslný detaily mýho všedního života). Jenom toho bylo na mě trochu moc na jednu knížku- problémy v rodině, dluhy, cestopis, Bůh, Ďábel, dobro, zlo, štěstí, aids, historie rodiny, dějiny země, šamani, sex, láska, smrt...ufff! Ale styl psaní mi vyhovuje, určitě zkusím jinou knihu.

laepus
14.10.2016

Málokterá knížka mě tak vtáhla do sebe a naprosto uchvátila jako tahle. Sám nevím, jestli se mi víc líbily pralesní nebo české scény. Je poznat, že je to autorova prvotina, ten těžkopádný styl a snaha o rozmanitost někdy působí trochu křečovitě a násilně, ale to je jen jediná chybička.

antuka
03.10.2016

Pro mě promarněný potenciál. Zase. Bylo tam toho prostě moc, aby se autor dostal dál, než na povrch - a to se snažil, ostatně zapojil i Ďábla a Boha. Nevzniklo ale nic transcendentálního, ani mystického, nebo objevného. Nevzniklo bohužel ani nic napínavého a to je tam děje na několik knih.

XenaTaurus
19.09.2016

Velmi zvláštní kniha...ale v dobrém slova smyslu. I když mně první třetina přišla slabá a nicneříkající, tak druhá to bohatě vynahradila a zbývající třetí byla plná různých emocí. Ještě jsem snad u žádné knihy neprožila střídání tolika emocí. Čekala jsem cestopis, který bude plný zvláštních, kuriózních a napínavých zážitků, ale tato kniha je více než jen cestopis. Vřele doporučuji.
Mimochodem vydání časopisu Koktejl mám i s CD Oči duchů doma, ale nikdy jsem si CD z pověrčivosti neposlechla, protože po jeho poslechu už bude vše navždy jinak...kdo ví? :)

Fafyna
23.07.2016

Vyposlechnuto s úžasným hlasem FIlipa Švarce po cestě na dovolenou a z ní. Formánek je skutečně mistr vypravěč, avšak horší už je to s návazností a malými detaily, které nejsou v knize dovysvětleny. Skoro by to chtělo knihu znovu otevřít a tak nějak "domyslet" ten konec. Po prvním setkání (musím přiznat, že jsem několikrát v autě během poslechu usnula, takže si nechávám prostor pro druhé čtení) dávám 3* a věřím, že se na tu čtvrtou Prsatý muž časem dostane.

Suzynka29
04.06.2016

Skvělá tajemná kniha, kterou jsem četla jedním dechem a opravdu mě nadchla. Často na ni myslím, asi si ji zase budu muset přečíst. Můžu doporučit všem.