Prsa a vajíčka ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Co byste dělali, kdyby vám rodiče jednoho dne řekli, že nejste jejich syn, že jste byl počat ve zkumavce a donošen v cizí děloze? Srovnáte se s identitou člověka bez minulosti? A co když jste stále mladá, ale už zdaleka ne nejmladší žena – bez partnera, bez vidiny rodinného štěstí, o mateřství ani nemluvě? A jako na potvoru jste sice šťastně single, ale také bez chuti na sex a zmítaná nezvladatelnou touhou po dítěti…Po celosvětovém úspěchu románu Prsa a vajíčka se k českým čtenářům dostává příběh, který vypráví nejen o etických dilematech a rozčarováních, rodinných poutech a rozkolech, ale také o (ne)porozumění vlastnímu tělu, jeho potřebám a smyslu. Haruki Murakami o knize řekl: Nikdy nezapomenu na pocit naprostého úžasu, když jsem dílo poprvé četl....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478067/big_prsa-a-vajicka-gx8-478067.png 3.681
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: (ekniha), Odeon
Originální název:

夏物語 / Nacumonogatari, 2008


více info...
Nahrávám...

Komentáře (23)

Kniha Prsa a vajíčka

Kniznicerv
08. ledna

Neobvyklý čtenářský zážitek. Nejprve se mi nedařilo do knihy začíst, a protože nerada nechávám rozečtené kapitoly, někdy na mě kapitoly byly příliš dlouhé, tempo vyprávění je pomalé…,a přesto mě to neustále táhlo se k příběhu Nacuko vracet. Měla jsem celou dobu pocit, že jsem součástí života hrdinky, prožívám s ní každý všední den a myšlenku, dokázala jsem se do ní vcítit, cítila jsem smutek, tíhu její samoty a situace. Je to hluboká a nevídaná kniha. Dlouho jsem z četby neměla takto zvlastni a silný zážitek.
Tématem mateřství, ženství a feminismu může působit jako kniha, která bude blízká ženským čtenářkám, a témata jsou jistě současná, palčivá a atraktivni. stylem psaní a délkou ale kniha rozhodně není pro většinové publikum.
Muže bych ráda podpořila, aby se nezalekli titulu. Rozhodně to není ryze ženská literatura, naopak si myslím, že přesně muži by tyto knihy měli číst - nejen aby nedopadli jako muži zmínění v knize, zejména dárce spermií (nejvtipnejsi i nejsmutnejsi pasáž knihy zároveň)

Clara_C
02. ledna

Jsem ráda, že jsem na tuto knihu narazila. Možná pro někoho nudná knížka. Pravda, je hodně jiná, spíš jí pochopí ženy než muži. A pochopí jí spíše ženy než dívky.
Nicméně hodně věcí k zamyšlení, ale někdy se nad vším přemýšlí až moc - ohledně sexu by Nacuko neměla až tolik přemýšlet, někdy je dobré nechat vše plynout. I když, kdybych uvažovala jako Nacuko, ušetřila bych si plno citových problémů:-)
Prsa v knížce nejsou prvořadá, jde spíš o vajíčka. I když pán hovořící o kvalitě svých spermií též zaujal. Těžko říct, jak bych reagovala sedět naproti němu. Zneužívání i chudoba se netýká pouze dětí v Japonsku.
Líbilo se mi, jak se snaží všichni sdělit přímo své pocity. S city už měli trochu problém. S rodinou jsou problémy všude. Ale nakonec je jeden rád, že nějakou rodinu má.
Zvláštní, ale rozhodně ne zbytečná kniha.


zuzulique
27.12.2021

Celkom ma udivuje všeobecne negatívne hodnotenie tejto knihy, lebo je zaujímavá v mnohých smeroch. Chápem, že štýl akým je napísaná asi každému nesadne (fanúšikom Murakamiho by mohla), ale na druhej strane otvára veľa dôležitých tém ženstva, materstva, sexuality a prináša neznáme informácie o tom ako fungujú možnosti umelého oplodnenia v Japonsku. Naviac sa každá žena nájde v niektorej postave, lebo všetky v sebe riešime tieto zásadné veci a máme odlišné postoje. Možno sa niekomu môžu zdať mnohé scény pritiahnuté za vlasy, ale život sám taký často je.

ivanie_
13.12.2021

Prsa a vajíčka od Mieko Kawakami, původně blog, dnes knižní bestseller, který slaví mezinárodní úspěch. Já o něm vím díky Odeonu.
V Japonsku, stejně jako u nás, nelze získat dárcovské spermie, pokud se nejedná o léčbu neplodného manželského páru. Aspoň ne legálně. Nacuko je sama, partnera nehledá, ale chtěla by „se setkat se svým dítětem”, chtěla by prožít těhotenství, mateřství.
Román se točí v různých polohách. Perspektiva neplodnosti, samorodiče, dárce spermatu i jeho potenciální příjemkyně, pohled člověka, který se dozví, že jeho biologickým otcem není ten muž, který ho vychovával. Nacuko se zamýšlí nad tím, zda není sobecké toužit po dítěti a zda je etické přivést ho na svět, kde může čelit mnohým utrpením. Text ale nehodnotí, nementoruje, pouze vypovídá.
Prostředí Ósaky, krámky, bary, pačinko, stánky s nejrůznějším jídlem, tvrdá práce a chudoba. Taková druhá rovina knihy, čerpající z autorčiných vlastních zkušeností.

zuskajanis
12.12.2021

opravdu tezke docist az do konce, temata zajimava ale nejak postradali "fresh" dej, nejakou linku, co by to plynule, a temer neslysne a neviditelne vedla dal jako zminovany shikanzen... tady to se vleklo jak lokalka, kdy clovek sice ma sanci pozorovat vse ze vsech stran a xy krat se zastavi v zastavce aby se po nejake dobe vzdy zas pomalu rozjela, ale clovek dojde do cile sice stastny ale strasne ukodrcany a utahany. Takto nejak to mam ja s touto knizkou. Nemusi to byt vzdy jizda jako v sikanzenu, ale rozhodne bych rychlejsi tempo uvitala.

Greenfingers
11.12.2021

Děkuji mému oblíbenci Haruki Murakamimu za skvělý tip. Kniha se mi opravdu líbila.
Autorka v ní na příběhu hlavní hrdinky a několika dalších ženských postav ilustruje sociální postavení žen v současném Japonsku. Že to mají o poznání těžší ve srovnání se ženami z evropských či jiných civilizovaných zemí, o tom není pochyb. Příčinou je zřejmě přetrvávající silně konzervativní (tradicionalistický) přístup Japonců k otázkám manželských či rodinných vztahů.
Kawamaki rozhodně nezapře svůj feminismus, který rezonuje celým dílem. Cožpak o to, nemám nic proti němu a je mi sympatický. Nelíbí se mi pouze jeho radikální projevy, jimiž jsme tu a tam svědky.
Moc mi konvenoval autorčin styl psaní v mnohém připomínající již zmiňovaného Murakamiho (včetně těch odkazů na japonskou gastronomii). Někomu by se možná zdál pomalý či rozvláčný, ale to mně vůbec nevadilo. Projev to byl veskrze civilní, bez zbytečného patosu, jedním slovem přesvědčivý.
Vřele doporučuji všem milovníkům kvalitní japonské literatury!

Irsaf
07.12.2021

První půlka mě vůbec nebavila a přemýšlela jsem, že knížku odložím… To ale bohužel moc neumím, tak jsem četla dál…
Buď jsem si pak zvykla, nebo se to zlepšilo, ale četlo se mi to líp…
Proto dávám 2 hvězdy…

lenkaBajza
29.11.2021

Vzdávám to. Přečteno asi 300 stran za více jak měsíc a už to prostě dál nedám. Naprosto o ničem, pouhé tlachání, žádná hluboká myšlenka, nic, co by mě přesvědčilo knihu dočíst. Ke všemu musím za tak nepodařenou knihu zaplatit pokutu 30Kč knihovně za pozdní vrácení - stále jsem to nechtěla vzdát, ale už mi nic jiného nezbylo.

1