Prožívat architekturu

od:


KoupitKoupit eknihu

nakladatelská anotace: V českých poměrech není mnoho praktikujících architektů, kteří mají potřebu a schopnost vyjadřovat své myšlenky a názory na architekturu formou esejů či dokonce knih. Teoretické zkoumání souvislostí architektonické tvorby je pak ponecháno „vykladačům“, v lepším případě teoretikům architektury. Tato dělba práce nebyla samozřejmostí vždy a není všude. Aaltovo tvrzení, že „Bůh stvořil papír jen proto, aby měli architekti na čem kreslit; vše ostatní je podle mého názoru zneužitím papíru“, dnes na mezinárodní architektonické scéně rozhodně neplatí. Významní architekti považují za nezbytné publikovat svůj názor na architekturu i svět kolem nás. Mezi českými architekty však takových příkladů najdeme opravdu jen poskrovnu. Pavla Melková patří mezi takové výjimky. Jako spoluautorka (s Miroslavem Cikánem) tak pozoruhodných realizací, jako je například revitalizace Bastionu XXXI, vítězící v Grand Prix architektů 2012, nebo rekonstrukce Janákova Husova sboru v Praze na Vinohradech, se dostatečně etablovala ve své vlastní profesi tvůrčí architektky a touto knížkou esejů se představuje v roli autorky přemýšlivých statí, jež – v poslední instanci – míří k otázce smyslu architektury. Některé ze statí se týkají klíčových otázek architektonické tvorby, jako je význam řeky ve městě, význam zvonů ve městě, volný čas ve městě a veřejný prostor, jiné jsou spíše reflexí duchovní situace současné doby. K úvahám Melkovou inspirují jak vlastní tvůrčí zkušenosti, tak texty píšících kolegů či podněty z krásné literatury....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/289182/prozivat-architekturu-Aph-289182.jpg 3.52
Žánr:
Literatura naučná, Architektura
Vydáno:, Arbor vitae
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1)

grillica
06.04.2016

Teoretická sonda do architektury. Přesah do filozofie, sociologie nebo antropologie, to všechno mají krátká výstižná zamyšlení nad architekturou, místy, veřejným prostorem. Místy až příliš filozofující text je často příjemně rozbourán citacemi z beletrie a klasické literatury. Vícekrát je citováno třeba dílo Jana Čepa - Dvojí domov, například v kapitole o cestě a její podstatě: „Šel jsem po cestách porobených a zneuctěných, lysých, odřených, plných prachu a nečistých ran, vlekoucích se uprostřed krajiny pusté a vyprahlé, jen zaprášený stvol čekanky nebo jitrocele jim byl tesklivým společníkem. Tyto cesty jsem měl vlastně nejraději, s jejich zákruty a s jejich puklinami, s tichými žhnoucími západy nad obzorem. Byli jsme si tak podobni, já v svých rezavých šatech, všecek pokrytý jejich prachem, všecek zahalený do jejich barvy, všecek prosáklý jejich bolestí a jejich poutnickou touhou - a ony tak utýrané, tak pokojné."

TIP: Máte rádi Databázi knih? Podpořte ji v Křištálové lupě (Zájmové weby) - hlasujte zde.

Štítky

architektura filozofie eseje

Autor a jeho další knihy

Pavla Melková

Pavla Melková
česká, 1964

Uživatelé mají knihu

v Přečtených2x
v Knihotéce1x
v Chystám se číst4x
v dalších seznamech1x