Protestantská etika a duch kapitalismu
Max Weber
Protestantská etika a duch kapitalismu je patrně nejznámějším a zároveň k nejdiskutovanějším Weberovým dílem. Weber ho publikoval v letech 1904–1905. Zamýšlí se v něm nad počátky a příčinami vzniku kapitalismu, resp. nad souvislostmi mezi rozvojem kapitalismu, náboženskými systémy, racionalismem a byrokratizací státu. Vcelku jednoznačně zde spojuje vznik kapitalismu s protestantským náboženstvím, s protestantskou kulturou a s protestantskou etikou práce, vykazující prvky askeze, šetrnosti a střídmosti. Důraz přitom klade na protestantský smysl pro zisk, jenž se podle jeho názoru liší od ekonomického myšlení katolíků, kteří vykazují větší sklony k humanismu, zároveň však i k mysticismu. V rovině náboženské senzibility stejně jako v rovině věroučně podmíněné mentality vidí základní rozdíly ve vzniku a možnostech rozvoje principů kapitalismu v protestantském a katolickém prostředí, resp. v prostředí křesťanských a nekřesťanských civilizací a společností. Překladu Protestantské etiky předchází zasvěcený úvod od sociologa a znalce Weberova díla Miloše Havelky.... celý text
Literatura světová Ekonomie a obchod Sociologie, společnost
Vydáno: 2023 , ArgoOriginální název:
Die protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus , 1905
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Metodologie, sociologie a politika |
1997 | Autorita, etika a společnost: Pohled sociologa do dějin |
1998 | Sociologie náboženství |
1929 | Politika jako povolání |
2023 | Protestantská etika a duch kapitalismu |
Kniha Protestantská etika a duch kapitalismu je v
Přečtených | 8x |
Knihotéce | 8x |
Chystám se číst | 15x |
Chci si koupit | 8x |
dalších seznamech | 2x |
Musím říct, že mě tato legenda zklamala. Čekal jsem knihu o původu kapitalismu z pohledu slavného sociologa, ale dostal jsem teologickou studii o specifikách protestantů. V jednotlivostech je to zajímavé, ale základní myšlence se prostor vlastně moc nevěnuje. Spíše jde o historický přehled jednotlivých protestantských směrů (hlavně kalvinismus, lutheránství, metodismus, kvakeři) porovnávaných v projevech šetrnosti, oddanosti božímu plánu a askezi. K věci se Weber opět vrátí v třetí části, která je ale bohužel velmi krátká. A ještě k vydání - samotný Weberův text má jen 115 stran, zbytek jsou poznámky, rejstřík a český doslov.