Prosinec už je takovej

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Prvotina jednoho z nejvýraznějších talentů nové irské literatury, která se paradoxně dočkala vydání až po fenomenálním úspěchu svého volného pokračování Srdce na obrtlíku (The Spinning Heart). Ve dvanácti kapitolách podává obraz jednoho roku na samém počátku našeho století, jak ho na opuštěné rodinné farmě prožívá zdánlivě prostoduchý mladík Johnsey Cunliffe po smrti svých rodičů, když se mu rozpadl bezpečný svět jeho dětství a ten okolní se pod tlakem hospodářské konjunktury mění k nepoznání. Přesné, citlivé, vtipné i dojemné zachycení lidských vztahů v dnešním Irsku....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/246001/prosinec-uz-je-takovej-246001.jpg 3.965
Orig. název:

The Thing about December (2013)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Kniha Zlín
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (26)

Kniha Prosinec už je takovej

Přidat komentář
Toffee
10. února

"V červenci je snadný bejt šťastnej."
S touhle větou naprosto souzním, s celou knížkou.... nevím. Má své kouzlo, ale je beznadějně smutná. Lehce mentálně postižený Johnsey, i když dávno dospělý, až dosud žil ve světě dětství pod ochranou rodičů. Jejich smrt všechno mění. Celý rok je tak pro Johnseyho sledem ústrků a šikany ze strany ostatních obyvatel vesnice a utíkáním se ke vzpomínkám hlavně na milovaného tatínka. Johnsey je bezradný a osamělý a nedokáže se popasovat s okolním světem. Dojem mi ale dost pokazil divně nepatřičný a se zbytkem neladící konec.

marta9094
09. únoraodpad!

Kniha, kterou jsem přečetla z důvodu čtenářské výzvy, ale nijak mě nenadchla

parxel
08. února

Tato kniha mne vůbec neoslovila. Neseděl mi styl vyprávění, ale hlavně jsem měl od začátku pocit, že to vše spěje k nějakému smutnému konci. A takovéhle knihy prostě nemám rád. Vyvolávají ve mne lístost, ale jinak mi v podstatě nic nedávají. Zde mne navíc zakončení přišlo nevěrohodné a uměle vykonstuované. Zkrátka kniha, ke které se nechci vracet.

Imor
03. února

Věřím, že je to skutečný příběh - tak dobře to bylo napsané a hlavně přeložené. Nic jednoduchého na čtení, nic veselého a i přesto doporučuji.

marwinmh
27. ledna

Přišlo mi, že Johnsey nebyl zase až tak slaboduchý, jak si o něm ostatní (včetně jej samého) mysleli a jak se k němu chovali. Bylo zajímavé číst, jak to "chodí" na farmě někde v Irsku, pozorovat chování obyvatel, kteří chtěli dosáhnout svého.

hs777
26. ledna

Slaboduchý mladý muž po smrti rodičů hledá smysl svého vlastního života a já hledala motivaci skoro polovinu knížky, proč číst dál, zvlášť po autorově skvělém Srdci na obrtlíku. Našla jsem pár postřehů k zamyšlení, bavily mě otcovy rady a moudrosti, ale celkově toho nebylo víc než na tři hvězdy.

marimari
15. ledna

Překvapení! Dojemný, smutný příběh - mladý citlivý muž s morálními zásadami, nesmělý,pomalu chápající, okolím zesměšňovaný a opovrhovaný žijící s rodiči, náhle sám čelí tvrdé realitě života. Svěží jazyk zobrazuje horší stránky lidského jednání. Určitě stojí za přečtení.

milary
15.12.2018

Úplně nejlepší překlad, se kterým jsem se doposud setkala. A přitom tak osobitý jazyk, skoro se chce věřit, že překlad je lepší než originál :-). Jedna hvězda a kousek dolů za konec. Je hezké nechat si možnost pokračování, ale člověk čte s takovým zaujetím a napětím, že tohle doslovné vytracení se nepotěší. Knížka je krásná, místy smutná a místy srandovní, nevycházela jsem z úžasu, jak jednoduše lze některé složité věci říct, aniž by je bylo možné dále zpochybňovat. Těším se na Srdce na obrtlíku, snad se jím ozřejmí ten (pro mne) náhlý závěr.

haki34
13.12.2018

zajímavý příběh z irského venkova...záznam jednoho života, odehrávající se od ledna do prosince... příběh prostého kluka Johnseyho, který možná byl opravdu trošku pomalejší, a nebo jen hodně stydlivý...autor nás nechává domyslet si (a nebo mě to tak přišlo ;)) .

DOnal Ryan hezky vykreslil Johnseyho, jeho domek, rodinu, spoluobčany, že si je dokážeme celkem živě představit..nějaká ta rachota, nějaké pifko, práce, zevling, rodinné problémy, farmaření, sport, krávy, slepice, hnůj, modré nebe nad zelenými loukami... a uprostřed všeho mumraje velký dobrák , velké dítě Johnsey, taková ta čistá duše.
jeho život plný spíše strastí než radosti...příběh plný bolesti, nepochopení, trápení, ústrků od místních, gradující zejména po smrti jeho rodičů a i v tom si Johnsey dokáže najít něco hezkého pro co lze žít...( třeba zdravotní sestřička "Sladkohláska" s pro mě poeticky znějícím jménem Siobhán...)

"někdy člověk neví, jak by se cejtil, kdyby nějakou věc udělal, dokud ji doopravdy neudělá. A pak už je pozdě, co se stalo, nemůže se nikdy odestát."

a proč nám je dovoleno v Johnseyho společnosti strávit pouze rok ?

Protože "prosinec už je takovej : prolítne kolem vás jako blesk. Člověk jen zavře oči a je pryč. A jakoby tam ani nikdy nebyl."

pokud máte rádi irskou atmosféru, a od příběhu očekáváte i něco hlubšího než prostou oddechovku, tak můžu doporučit...a já začínám čít další Ryanovku - Srdce na obrtlíku....

Isserley
27.07.2018

Mistrně napsaný příběh z irského venkova. Jeden smutný rok v životě Johnseyho, nepříliš inteligentního, avšak citlivého a vnímavého mladíka. Doporučuji a těším se na další knihu autora, už ji mám připravenou.

Martscha
30.11.2017

Moc dobre, zvlastni neotrely styl vypraveni, skvele postrehy "ze zivota". Za me vyborne. Bezim na pokracovani.

Alphwen
03.11.2017

Neobvyklá struktura vyprávění, psychologická hloubka a propracované vyjadřovací prostředky (zde je na místě pochválit i překladatelku, která se s překladem dle mého názoru popasovala výborně). Velmi působivá kniha.

MOu598
02.08.2017

Četla jsem v únoru 2017. Podle mých poznámek:
Protina.
Mladík chudší duchem ztratí oba rodiče, vyrovnává se s okolím, které je vesměs nepřátelské.
Psáno z pozice hlavního hrdiny.
Zvláštní, lidské. Líbilo se mi.

Karča.K
16.06.2017

Když jsem dočetla tuto výtečnou knihu, dala jsem manželovi večer na výběr, zda si ji chce také číst, nebo jestli chce uspokojit ústy. Vybral si to druhé, ale to nic nemění na tom, že literatura je to mistrovská.

magnolia
24.05.2017

Zkoušela jsem číst po zajímavém Srdci na obrtlíku - nezačetla, odložila.

V28
23.05.2017

Vůbec se to nečetlo lehce, příběh šikanovaného kluka z vesnice pro kterého má život jen další špatné zprávy a těžké rozhodování. Moc se to táhlo a hlavně ze začátku mi to přišlo hodně nudné čtení do kterého se prostě nešlo začíst. Chvilku jsem i přemýšlel, že knihu odložím, ale asi od osmdesáté strany už příběh dostal trochu spád, byl čtivější a druhá polovina knihy podle mého výrazně lepší.

Márinka
06.02.2017

Nezaujalo, nedočetla, nenašla jsem tam nic pro sebe ... Teď abych do Výzvy hledala další prvotinu. Máte nějaký tip?

ajla5
02.01.2017

Kniha mě úplně pohltila. Jen ať ten konec není to, co si myslím!

bookcase
21.07.2016

Autor píše ve třetí osobě, ale i přesto máte pocit, že vypravěčem je samotný Johnsey. Možná si na styl vyprávění budete muset trošku zvykat, Donal Ryan to na vás hned ze startu bez příprav vybalí, ale jakmile se začtete, čeká na vás kvalitní čtenářský zážitek. Tady bych chtěla vyzdvihnout práci Alice Hyrmanové McElveen, která tuto knížku přeložila s citem pro detail a perfektně čtenářům zprostředkovala Johnseyho trošku chaotický a zároveň bezelstný styl řeči.
Hovorový jazyk, slang a leckdy až bezděčný humor hlavního hrdiny činí z tohoto příběhu, který má „pouze“ něco málo přes 200 stran, čtivou výpověď o životě jednoho prostého mladíka. Zároveň nám přibližuje moderní Irsko, které si zachovalo jistou starosvětskost, kterou tak dobře známe z historických románů.

LilianaFalcon
05.05.2016

Já tyhle společensko kritický románky nemám ráda. Sice je hezký se seznámit s podprůměrným Irem, ale fakt nevím, co bych si z toho vlastně měla odnést.
Jen ten nápad s měsíci se mi líbil ;-)

fruitbueno
05.02.2016

Dlouho jsem se nemohla začíst, pak jsem se nechala unášet chvíli a závěr mě trochu zklamal. Obraz vesnického prosťáčka ruší jednak překlad (můj boj s obecnou češtinou), jednak absence přímých řečí. Člověk si běžně ani neuvědomí, jak moc je na ně zvyklý...

karel9045
07.01.2016

Ani se nechce věřit, že kniha je autorovou prvotinou. O to víc jsem zvědav na jeho další tvorbu. Vyzrálý styl, množství krásných, smutných i velmi vtipných metafor (..smutek pokrejvá zem jako deka...stejká po zdech jako slzy...když na vás padne, je to jako rána hokejkou za mrazivýho rána, anebo ..den kdy Dwyer umřel se několik meger z Asociace sesedlo u nich v kuchyni, aby tu tragédii svejma zobákama rozklovávaly jako vrány odhozenou svačinu.), to je příběh citlivého kluka s velkou duší a nulovým sebevědomím, který se považuje za vesnického prosťáčka, ale přitom zná skutečný život a do každého vidí téměř stejně dobře, jako do sebe sama. Může se to zdát banální, ale v podání Donala Ryana není. Autor nikdy nepropadne sentimentu, nesklouzne k příjemným, ale nevěrohodným zakončením.
Prosinec už je takovej vyšel až po veleúspěchu druhého románu Srdce na obrtlíku, nominovaného na prestižní Mann Bookerovu cenu 2013. Teprve pak byl vzat na milost a vydán, aby potvrdil talent nového irského spisovatele. V češtině pak už obě knihy vyšly ve správném pořadí. Tak doufejme, že jeho třetí počin Náhodný sklon světla z loňského roku se už také brzy dočká českého vydání.

MichelleS
03.01.2016

Konečně napadl sníh, takže děti řádily na kopci a já zapadla do téhle knížky. Nejdřív mi byl Johnsey skoro až protivný, jak stále zdůrazňoval, že je blbej, tlustej, zpocenej, odpornej.... Jak se příběh začal rozvíjet, měla jsem spíš pocit, že je to nesmělý citlivý kluk bez kapky sebevědomí, bez odvahy něco udělat proti nepřízni osudu. Trochu mi příběh připomněl Rybí krev, tím vykreslením zvláštních vztahů na vesnici - každý každého zná a lidi si vidí až do talíře.
Netuším, jak je to v originále, ale nějak jsem se dlouho nemohla srovnat s hovorovou češtinou; kdyby byl vypravěčem Johnsey, tak by to bylo naprosto přesné, ale takhle mě to doslova rušilo.

danazeskolky
29.12.2015

Moc se mi líbilo, takový hořko-humorně-smutný čtení. Připomínalo mi to Forresta Gumpa. Tajně jsem doufala v happyend se "Sladkohláskou", ale zase by to ztratilo na kvalitě. Co nemělo chybu, byly tátovo postřehy a hodnocení okolního světa, to mě fakt bavilo.

CatherinManson
08.05.2015

Doopravdy nevím co si mám myslet. Kniha se mi líbí a zároveň také ne. Mám smíšené pocity.. Někdy mě hodně štvalo jak je Johnsey blbej, ale takový byl asi záměr. Přesto jsem od toho očekávala víc.

R.A.B.
04.05.2015

Na tuhle knihu jsem byla opravdu zvědavá, ale bohužel mě trošku zklamala. Kniha je dobře napsaná, ale Johnseyho postava mi prostě nebyla dostatečně sympatická. Myslím, že bych si knihu už znovu nechtěla přečíst. Spíše trochu podprůměrná kniha.

Štítky

Irsko prvotina

Autor a jeho další knihy

Donal Ryan

Donal Ryan
irská, 1976

Kniha Prosinec už je takovej je:

v Právě čtených5x
v Přečtených76x
v Čtenářské výzvě62x
v Doporučených10x
v Knihotéce31x
v Chystám se číst83x
v Chci si koupit9x
v dalších seznamech1x