Proměna

21.09.2021

Kniha je naprosto bravurně napsaná a fascinující na ní je, že se v ní vyskytuje tolik myšlenek, až vlastně není jisté, co přesně se nám snaží říci. Každý si právě z toho může vzít svůj dojem a interpretovat si to dle svých pocitů a myšlenek. To si myslím, že ne u každé knihy lze. Možná to zde byl i záměr? Kdo ví..

20.09.2021

Kafkova veleslavná povídka. Co bych asi tak o ní mohl napsat? Stovky, tisíce a snad ještě víc lidí se k ní vyjádřilo. A já nehodlám přinést nic novýho. Děj je natolik známej, že když slyším jméno Řehoř Samsa, začnu kolem sebe vrhat jablka. Ale když to vezmu trochu ze svýho pohledu, proměna Řehoře Samsy je sice drastická, ne však ojedinělá. Například já se nejedno ráno ve svým mrzkým bytí probouzím s podobným rozčarováním. Stačí lehce náročnější víkend a stane se ze mě přerostlej, obtížnej hmyz. Věřte mi, něco o tom vím.

Nejsem však hmyzí potvora s nožičkama, jsem obyčejnej, bídnej červ zavrtávající se hluboko do země, hluboko do hlav lidí, zvolna požírající mršinu, údy a orgány v rozkladu. Jsem červ v lidském těle a to poslední, co bych si přál, je strávit zbytek života s lidmi. Nechci strávit život s nimi, ale pouze v nich, až budou v zemi tlít.

Píšu vlastně ještě o Kafkovi nebo o sobě? Tak trochu obojí. Prolézám jeho knihou, plazím se jeho hlavou. Nejsem ohromen jeho slovy, jeho fantazií. A přesto mě něčím zasahuje. Snad touhou stát se na chvíli hmyzem, snad pocitem, že tím hmyzem se již dávno stal. Nezajímá mě Kafka, nezajímá mě Samsa. A přesto jsem z nich docela v háji. Nebo spíš v tlejícím mase lidského vědomí.

16.09.2021

Knihu jsem si přečetla kvůli tomu, že jsem si ji dala do svého maturitního seznamu a rozhodně toho nelituji. Povídka je to krátká a snadno čitelná, když zná člověk kontext autorova života, pochopí i tuto povídku jinak, než jen to, že se Řehoř Samsa jednoho dne vzbudí a je z něj brouk. Motivy izolace a opuštěnosti, které prožíval sám autor ve svém životě, zde nejsou přehlídnutelné. Povídka skvěle vyobrazuje Kafkovo duševní rozpoložení.

28.08.2021

Do této povídky jsem se pustila proto, že jsem si chtěla přečíst úplně jiný žánr, než na co jsem zvyklá, a popravdě, čekala jsem větší nudu (tohle bylo docela čtivé). Moc nechápu, že je Proměna považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl - mně na tom nepřišlo humorného vůbec nic, naopak je celá povídka dost depresivní.

Můj šálek kávy to nebyl, ale nakonec jsem celkem mile překvapená.

17.08.2021

Před chvílí jsem dočetla, těch 40 stran v e-knize jsem četla mnohem déle, než by se mi líbilo. Moc se mi do ní nechtělo, nelákala mě, udělala jsem tak jen kvůli maturitě. Děj je opravdu zvláštní, vlastně jsem ani nepotřebovala vědět, co se stane dál; Řehořovu rodinu jsem opravdu nechápala - po dočtení ve mně zůstaly skličující a rozporuplné pocity. Velká očekávání jsem neměla, ale teď jsem ještě více... zklamanější než předtím. Můj šálek kávy to není, od autora už žádné další knihy číst neplánuji.

05.08.2021

(SPOILER) Ukazuje nám příběh pracovitého muže, jenž by pro rodinu udělal cokoliv. Jednoho dne se však probudí jako brouk, jediné co ho v tu chvíli trápí je jak se dostane do práce.
V tomto příběhu pozorujeme změnu v postoji jeho rodiny, která ho vnímala hlavně jako živitele. Začnou k němu chovat odpor a vyhýbají se mu. Za mě byl konec velmi povedený, celkově myšlenka byla silná a ukončení jí ještě prohloubilo.

Musím říct, že se mi to četlo velmi dobře, třeba i v porovnání s Procesem. Je to zajímavý příběh a určitě bych knihu doporučila.

25.07.2021

Tento příběh je velice zajímavý jak na čtení, tak i na přemýšlení. Myslím ale, že si to znovu nepřečtu.

05.07.2021

(SPOILER) Velice působivá povídka, která se čte jedním dechem. Text svou zdánlivou nestranností nechává prostor pro různé interpretace. Mně nejbližší je taková, že hlavní hrdina, který by se v době před proměnou vydal z posledních sil, aby se postaral o svoje nejbližší, je po proměně všem postupně víc a víc na obtíž, až se značnou úlevou přijmou nevyhnutelný konec.

Povídka je velice čtivá, psaná úsporným jazykem bez zbytečných odboček, čímž se maximalizuje síla samotného příběhu. Krásný zážitek z čtení, který přetrvá mnohem déle než ten jeden den, který mi stačil k přečtení.

30.06.2021

Zvláštní a neskutečně depresivní příběh, ze kterého mám smíšené pocity.

23.05.2021

Knihu jsem četla kdysi v rámci povinné četby k maturitě ale už tehdy mě příběh celkově zaujal. Je působivá a četla se mi tehdy dobře.

07.05.2021

Četla jsem kdysi dávno, v době své rané dospělosti. Mnohem dříve, než literární i filmovou tvorbu zahltily thrillery, horrory a scifi. O to více zapůsobila na mou představivost i psychiku. Těžko uvěřit, že tato novela už sto let nese své poselství a stále je působivá.

07.05.2021

Pozoruhodná povídka. Tak trochu totiž nevím, jak ji vnímat, ale docela dost mi leží v hlavě. Přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

04.05.2021

Každý čas od času toužíme po proměně, ale asi ne takové, které se dostalo Gregoru Samsovi. Místo četby jsem v tomto případě využila audioknihy a rozhodně nelituji. Jelikož se jedná o dílo krátké, nebylo problém udržet pozornost při poslechu. Toto bylo mé první setkání s panem Kafkou a již teď vím, že nebylo poslední. Výběr slov, precizní vykreslení změny charakteru za příčinou Proměny a mnoho dalšího je, myslím si, pro pana autora výbornou vizitkou. Slovní zásoba a rychlý spád děje též přispěly k mé spokojenosti. Vzhledem k neurčitému zasazení děje je tato novela využitelná a aktuální v každé době. Konec poslechu mě dohnal k slzám, byť jsem věděla, jak příběh skončí. Franz Kafka si svůj věhlas zaslouží už jen kvůli mistrné Proměně. Po delším váhání hodnotím 4/5.

27.04.2021

(SPOILER) Když jsem Proměnu v rámci povinné četby četla v patnácti, nebavila mě. Když jsem ji četla podruhé po dvacítce, zaujala mě svojí metaforyčností, ale nevyvolala emoce. Teď po třicítce jsem ji obrečela. Příběh Řehoře Samsy mi připadá jako ten nejsmutnější z Kafkovy tvorby. Obzvlášť když si představíme, že Kafka psal vlastně o sobě.

Máme tu Řehoře, který pracuje jako obchodní zástupce a žije tím, aby vydělal peníze a zabezpečil rodinu. Ne že by Franz Kafka svoji rodinu živil, ale do určité doby se snažil naplnit její (především pak otcova) očekávání, aby ‘z něj něco bylo’. Pracoval jako právní poradce v pojišťovně, dokud neonemocněl a musel od práce upustit. Franz onemocněl fyzicky - vypukla u něj tuberkulóza, nicméně právě Proměna posloužila jako jedna z indicií k domněnce, že Kafka trpěl také schizoidní poruchou osobnosti (prof. Marino Peréz Alvarez ve své práci z roku 2003), která ho společensky izolovala.

Ve chvíli, kdy se Řehoř probouzí jako obří brouk, je jeho prioritou stihnout vlak a pokračovat dál ve své práci, což samozřejmě nejde. Rodina objevuje Řehoře a s hrůzou se od něj odvrací, zároveň se mu snaží pomoci nebo alespoň se o něho postarat. Nejvíce na blízku mu zůstane jeho sestra. Franz nikdy nenaplnil očekávání svého otce, statného obchodníka, který mu od malička dával najevo jeho nedostatečnost. Po propuknutí nemoci se však otec o Franze až do jeho smrti materiálně staral a nejblíže si byl Franz se svojí sestrou Ottlou.

Jak postupuje čas, Řehoř svojí existencí zatěžuje rodinu stále víc. Není schopen komunikovat, ale rozumí, co si o něm rodiče a sestra povídají. Ve snaze jim vysvětlit své stanovisko se k nim přibližuje, čímž vyděsí matku. Rodina si Řehořův čin interpretuje jako zlovůli a zahánějí ho do jeho pokoje. Otec po něm hází jablka a zasazuje mu smrtelnou ránu. Řehoř neumírá hned, ale po nějaké době. Umírá v myšlenkách na rodinu a s přáním, aby se měli dobře. Rodina nachází mrtvého Řehoře, popláčí si nad jeho tělem, ale hlavně se jim uleví, že už je pryč.

Toto je výstižné podobenství vztahu Franze Kafky a jeho rodiny, alespoň podle jeho zachovaných deníků a dopisů. Chtěl jim být prospěšný a chtěl jim být i nablízku, ale mezi ním a rodinou byla nepřekonatelná bariéra. Nejvíce pak Franze zraňuje a zabíjí (jako v i v mnoha dalších povídkách) jeho otec.

Proměna je příběh o nepochopení a zavržení člověka jeho nejbližšími, které miloval a jejichž předsudkům se nedokázal ubránit.

Asi si to přečtu znovu. :)

20.04.2021

Řečeno slovy naší mladé generace - ten nápad s proměnou je boží... ;-)
K napsání díla, které má v sobě pár skrytých významů a zásadních myšlenek, nepotřeboval Franz Kafka rozsáhlý román, ale stačila mu povídka.
Proměna mě bavila, je to chytré, svižné dílko. Velmi dobře se čte a vynikající je i audioverze.

19.04.2021

Povídka má hlubokou myšlenku, ale obecně příběh mě až tak neuchvátil.

Jedna z prvních knížek, co jsem četla v němčině. Vždy mi to přišlo jako trochu morbidní humor :D.

06.04.2021

(SPOILER) Dlouhou dobu jsem si chtěla přečíst něco od Franze Kafky a když tuto knihu moje mamka dostala a přečetla ji na jeden zátah s tím, že ji velmi zaujala, neváhala jsem a taky jsem si ji chtěla přečíst.
Na začátku jsem vůbec nevěděla, co si myslet. Přišlo mi hrozně divné, že se Řehoř skoro vůbec nedivil, že se najednou zničehonic proměnil v brouka. Řešil to jen minimálně, jako kdyby to byl jen malinký problém oproti jeho povinnostem. Ale snažil se vše dělat maximálně tak, jak to vždy dělával. Snažil se dělat, jakoby se nic nedělo. Ale ostatní lidi okolo něj dělali přesný opak...
Řehořovi rodiče i jeho sestra se podle mě chovali hrozně... Vždyť věděli, že je to pořád jejich Řehoř. Chápu, že to byl zřejmě šok, ale kvůli tomu přece nemají důvod se ho bát. Ještě mu přímo tak ukazovali, jak moc se ho štítí. Jeho vlastní otec mu dokonce ublížil, a to ne jednou. Jeho chování bylo asi nejhorší ze všech, i když tohle není lehké vyhodnotit. Všichni se chovali strašně. Ale to, co si všechno jeho otec k němu dovolil... Řehoř za to přece nemohl. Nebyla to jeho chyba, nezavinil to. A také přece chtěl, aby vše bylo jako dřív.
Řehoř je předtím dlouhou dobu živil, byl jim zkrátka potřebný a těžko se bez něj obešli. Když toho najednou nebyl schopen a byli nuceni si poradit sami, začal jim být neužitečný. Přijde mi, že si ani neuvědomovali, jak moc jim vlastně Řehoř do té chvíle pomáhal. Také Řehoře nazvali jako důvod, proč se nemohou přestěhovat - protože neví, jak by přestěhovali jeho. To mi vůbec nepřijde jako problém. Jejich problém byl ten, že nepracovali. Kdyby i rodiče měli nějakou snahu a Řehoř nemusel být jediný živitel rodiny, nemuseli by se pravděpodobně ani stěhovat, protože by měli peníze na byt. Ale jim to samozřejmě vyhovovalo, když pracovat nemuseli a vydělával pro ně někdo jiný. Ano, možná měli nějaké zdravotní problémy, ale myslím, že nebyly natolik hrozné, aby nemohli jakkoliv také vydělávat peníze...
V podstatě problém není úplně to, že se proměnil. Ale ten problém, že pro rodinu nebyl schopen pro ně zajistit to, dříve zajišťoval a nebyl pro ně již zkrátka nijak užitečný. Vlastně jim asi ani tolik nevadilo, jak vypadal, ale vadilo jim to, že nemůže pracovat a živit je. Prostě se pro ně stal neužitečným, otravným hmyzem, který pro ně není nijak přínosný. Bylo jim jedno, že je to jejich syn, bratr, či kolik toho již pro ně udělal. Prostě už jim byl k ničemu a oni už zapomínali, že vůbec patří do jejich rodiny. Hodně smutné... Jim přestalo být dobře, jelikož Řehoř pro ně teď nebyl schopen nic dělat. Bylo jim smutno z toho, že už si nežili v komfortu, ne z toho, že má i Řehoř své potíže. To jim bylo jedno.
Jim vadilo i to, že ho měli vůbec na očích a otce to vyloženě rozčilovalo, což hodně zasahovalo do jeho výbušnosti a agresivity. Ale i sestru to někdy naštvalo, jelikož se "před ním" snažila chránit matku, která byla občas hodně naivní, ale moc nevyjadřovala své názory a jen přikyvovala na názory ostatních. Přišlo mi, že i služka se k němu chovala lépe, než jeho vlastní rodina.
Jeho sestra se ze začátku o něco snažila, ovšem potom to i ona úplně vzdala. Jeho vlastní rodina ho nechala v jeho vlastním pokoji žít v prachu a špíně, zanedbaného. A ještě k tomu z jeho pokoje vytvořili skladiště. A on o tom nemohl vůbec nijak rozhodovat, přestože tam bydlel a byl to jeho vlastní pokoj. Hrozné, co taková proměna dokáže způsobit. Nebo spíš, co kvůli takové proměny dokážou způsobit ostatní lidé - a dokonce ti nejbližší. Pro ostatní se stát úplně někým jiným, jestli vůbec někým. Pro tuto rodinu už se Řehoř stal nikým. Sestra mě na konci hodně zklamala přes všechnu její snahu na začátku. Začala se chovat úplně hrozně. Rodina jen okusila, jaké to je pracovat a živit celou rodinu a chtějí se zbavit vlastního syna, bratra. Protože k té vší jejich namáhavé práci je jim na obtíž. A to každý z nich dělal v podstatě jen třetinu toho, co dělával Řehoř. Ten živil všechny, celou rodinu. Dokonce sestra prohlásila, aby zapomněli na to, že tohle je Řehoř, tomu se mi nechtělo věřit. Začala se k němu chovat, jako kdyby byl nějaký odpad.
Z konce mi bylo hrozně smutno... Řehoř byl (pochopitelně) má nejoblíbenější a vlastně jediná postava, kterou jsem v této knize měla ráda. Doufala jsem, že se jeho rodina nad sebou alespoň zamyslí, což se nestalo. I když oni se tomu skoro ani nedivili, vždyť to sami zavinili. Vlastně si i přali zbavit se ho. Být jimi bych se cítila hodně provinile.
Ta myšlenka v této knize je hodně hluboká a zajímavá. Je to kniha opravdu k zamyšlení. Obdivuji Franze Kafku za to, jak tuto svou myšlenku dokázal zpracovat a přemýšlet nad ní. Tahle kniha je těžší k pochopení. Občas mě nebavila, čemuž může naznačovat i to, jak dlouho mi trvalo ji přečíst. Ale tu myšlenku velmi obdivuji, za mě si zaslouží plný počet hvězdiček a všem doporučuji si ji přečíst.