Proluka

kniha od:

Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Proluka

lubtich
26.12.2020

Civilní, lehce angažované verše zobrazující zvláštní vztah autora nejen k městu. Technologie, znečištění, sociální bída, konzum. Melancholie Ostravy se totiž promítá i do samotného člověka - v tomto ohledu je symbol "proluky" jak dělaný ("protože tohle je město pro práci / a město pro život je jinde" s. 34).
Nemček se také nebojí využívat anglicismů a neologismů, což působí velmi svěže. Co už za tak šťastné nepovažuji, je jistá mnohomluvnost. Nemálokrát jsem dočetl stranu, řekl jsem si "skvělý!" a následně jsem viděl, že báseň pokračuje a její vyznění bylo vlažnější. I některá přirovnání mi přišla dost "ukecaná", mnohdy se dost oddalují od původního sdělení.
Grafické zpracování brilantní. Samotné verše mu však dosahují tak z poloviny. Ale musí se nechat, že je Nemčekova poetika velmi přístupná a zároveň v žádném případě laciná.

zpevněné parkovací plochy

Nemůžeme odbočit
a vyjeté koleje nás svádí
do zauzlených střev obchvatů,
po kterých kamiony s mraženými kuřaty
objíždějí město.

Ujíždíme z místa nehody
po rychlostní komunikaci –
najednou čelní srážka
v rozhovoru spolujezdců
o souloži s nějakou cizí ženou.
Zaslechnu v tom,
jak mi kdysi na dně vany
z odtoku pračky k nohám vyšplíchla
špína z prostěradel.

Nastartovaný motor hádky
zastaví u odpočívadla.
Vyprostíme se z bezpečnostních pásů,
kouří se u odpadkových košů
zvracejících ve všech evropských jazycích.
Ještě si ulevit,
najít cíl, o kterém mluvila navigace:
zpevněnou parkovací plochu
někde za bypassem centra.
A dál už každý vlastní cestou.
(s. 28 - 29)

simecef
25.04.2017

„Ano, je to závažné společenské téma, ale jako básník jej potřebuju pozorovat s odstupem,“ vysvětlil mi kamarád důvody, proč svou přítomností nepodpoří protestní shromáždění proti neonacismu. Podobnou kombinaci kavárenského alibismu a filozofické nedořečenosti lze vysledovat i ve verších Jana Němčeka, který ve své sbírce Proluka do jisté míry ilustruje trendy mladší generace současných básníků.

Více v recenzi.


puml
19.03.2017

Na první čtení mě sbírka zaujala a především autorský přednes dává básním potřebnou šťávu a drajv. Ale při druhém čtení spousta míst vyšumí a vyčpí. Většina básní staví na efektu (děj, slovní spojení, netradiční úhel pohledu) a chybí jim, z mého pohledu, něco jako tajemství, něco, kvůli čemu bych se ke sbírce opakovaně vracel, jako je tomu například u Niky Matěje Lipavského (taktéž debut z roku 2016). Ale jinak je to velmi dobrá, pečlivě graficky zpracovaná sbírka. Určitě jedna z těch lepších sbírek s vročením 2016.