Prokletý trůn
Joelle Charbonneau
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384606/bmid_proklety-trun-pWn-384606.jpg
3
135
35
Prokletý trůn série
1. díl >
Dvojčata Carys a Andreus neměla nikdy vládnout Edenu. Díky jejich staršímu bratrovi, dědici trůnu, byla budoucnost království bezpečná. Ale zdání - a soupeři - mohou klamat. Když krále Edenu a korunního prince zabijí vrazi, Eden zoufale potřebuje panovníka, ale posloupnost nástupnictví už není jasná. S vládnoucí radou, která se chystá získat moc, se Carys a Andreus potýkají pouze s jednou možností - účastnit se soudního procesu, který určí, kdo z nich je hoden vládnout království. Jako bratr a sestra se Andreus a Carys vždy vzájemně chránili - před dvorem a před netvory, kteří číhali v horách za královskou zídkou. Střežili svá tajemství. Proces dědictví však zkouší vazby důvěry a rodiny. Se svou zemí a rozdělenými srdci, Carys a Andreus zjistí přesně to, co každý udělá, aby získal korunu. Jak dlouho předtím, než se podezírání ustálí je žízeň síly dovede k nejvyššímu zradě?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Fragment (ČR)Originální název:
Dividing Eden , 2017
více info...
Přidat komentář
Taková průměrná fantasy, která nenadchne a ani neurazí.
Andreas je pitomec, který mne štval snad od samotného začátku.
Carys má dobré úmysly, ale to je asi tak všechno. Dvojčata mi nepřišla ničím sympatická.
Na knihu jsem se těšila, líbila se mi obálka a anotace taky nebyla marná, ale celý příběh mi přišel takový obyčejný.
Myšlenka jako taková je dobrá. Zkrátka dva sourozenci, kteří se musí postavit proti sobě v boji o trůn. Ale provedení pokulhává. Šlo z toho vyždímat hodně, ale autorka toho nijak nevyužila. Už od začátku mi na tom zkrátka něco nesedělo a dvojčata mi nebyla ničím sympatická. Princ údajně ohnul každou sukni, ale působí spíš jako průměrný nudný kluk odvedle, princezna je zase závislá a stejně obyčejná a průměrná jako její bratr. Ani jeden mi nepřipadali jako vládnoucí materiál. Nejzajímavější mi paradoxně přišla Imogen, která tam neměla takový prostor a její osud se mi nezamlouval. Jako bohužel i děj knihy. Začátek je vyložená nuda. Něco se pořádně začne dít až za půlkou, hlavní postavy nám to ze začátku skoro nepředstaví a nedá nám to šanci si někoho víc oblíbit. Přečetla jsem to rychle, ale ne s nějakou velikou chutí. Nechytlo mě to, ani jednomu jsem nefandila. Převrat na konci jsem předvídala a na druhý díl mě to nijak nenalákalo, nehodlám ho číst. Zkrátka jsem čekala něco jiného, lepšího.
Tato kniha je založená na politických intrikách ve fiktivním království, kde se dva mladí sympatičtí hrdinové pokouší vyřešit svízelnou situaci. Ovšem mám pocit, že by to mělo být dovedeno do větších detailů a že chytlavější styl psaní by tomu prospěl. Líbil se mi námět i celá řada zajímavých prvků, různorodé charaktery postav byly dobře vykresleny, jenže já se nemůžu zbavit dojmu, že jiný autor by s tímto materiálem uměl naložit lépe, přestože mě to i takto bavilo. Byla to taková oddechová fantasy kniha pro čtenáře young adult literatury. Každopádně se těším na druhý díl.
(SPOILER)
Když pominu to ze otec nechává vlastní dceru zbicovat, matka vlastní dceru cela léta zdrogovava a celkove se k ni chovají jak k poslednímu důležitém člověkuv řadě, tak me to jako celek bavilo. Zkoušky pro potencionalni vladaře mi přišly jako super nápad a aspoň to bylo něco jiného než klasické boje o trun. Andreas mi tedy přišel jako naprostý pitomec. Od začátku byl takový obletovany floutek který mohl všechno a čím dal jsem v knize postupovala, tím víc mě stval. Nevím jestli tak snadno zmanipulovatelny vladař je velká výhra. Zato Carys mi byla celou dobu sympatická. A dost jsem ji obdivovala za její loajalitu k bratrovi, který si ji zasloužil min a min. A co se tyce Imogen, ta byla od začátku na oko nevinná chudinka co to hrála na všechny strany. Jedine Dobre ze je pryč.
Určitě se časem pustím do pokračování a budu Carys fandit.
Mám obecně problém s tímto námětem na knihu. Autorky (Joelle společně s Kendare Blake) se na mě fakt domluvily. Taky by mě zajímalo, proč okopírovala Joelle nápad Kendar. Tři temné koruny byly pro mě strašné a knížka od Joelle, kterou jsem četl před touto (Stačí jen chtít) se mi velmi líbila, takže jsem měl naději. Bohužel. Obě musely vytvořit nejvíc sexy mužské postavy (V případě Trůnu to byl dokonalý Andreas, který skrývá své tajemství a má sex s každou služebnou, na kterou v paláci (Možná hradu? Zámku? Kdo ví co to bylo.) pomyslí. Je zručný a všichni mu za opravu větrného mlýnu děkují a opěvují ho. Jak asi všem dojde, tak se uskuteční turnaj o trůn. Ha. Druhá hlavní postava, Carys, si v jedné scéně myslí, že umírá (NO SPOILER), ale ona nakonec zjistí, že se pár provázku z žebříku zamotalo do jeho tkaniček, a proto ztrnul a nemůže se hýbat. Och ano, náš dokonalý Andreas. JAKO PARDON. TOHLE NE. Já nejsem náročný člověk a nehledám v knihách chyby. Toto vadilo i mně. Taky mi nepřišla moc uvěřitelná náhlá změna chování dvou sourozenců. Oba trůn ani v nejmenším nechtějí a najednou okamžitě plánují intriky, protože jim kdosi nakukal, že se ho ten druhý snaží zmást. Na druhý díl se stoprocentně chystám, abych mohl slavnostně prohlásit a utvrdit se v tom, že je to opravdu tak špatné.
Tahle kniha je jedním slovem zvláštní. Sice je krátká, ale četla se mi dost dlouho. Hlavně kvůli začátku ( ten trval přes polovinu knihy), který byl opravdu nudný. Jsme vhozeni do děje, kde nikoho neznáme, nevíme, jak jejich svět funguje a musíme se s tím poprat. Dva hlavní hrdiny taky neznáme, takže když za půlkou knihy začíná jejich klání, nevíte, komu máte fandit, protože vás ani nezajímá, kdo vyhraje. Potom se to ale konečně rozjede, autorka nám alespoň trochu ukazuje svět a přibližuje nám postavy. Carys byla podle mého napsaná na jedničku, ale Andreas byla asi nejhůře vykreslená postava vůbec. Autorka ho na začátku knihy vychvaluje, jak si jsou se sestrou hrozně blízcí, jak spolu odmalička všechno dělají a žijí jeden pro druhého. Pak ale přijde nějaká cizí žena a on otočí o 180 stupňů? Přestane věřit osobě, kterou zná od narození a začne ji nenávidět, během jednoho týdne? Příběh má dobrou myšlenku, ale autorka to místy moc přeháněla a někde naopak nedávala vůbec nic. Nechci, aby to vyznělo, že je kniha odpad, to rozhodně ne. Nějaké postavy jsem si oblíbila a konec se mi docela zamlouval a proto přidávám jednu hvězdu. Druhý díl mám už doma, takže si ho přečtu a snad bude o něco lepší.
V této knize je ukázka toho jak se člověk může změnit, když má před sebou vidinu moci. Jak z člověka, který stojí pevně nohama na zemi a snaží se pomáhat ostatním se může proměnit v sobce, který nemýlí na nic jiného než na svojí vidinu úspěchu a je schopný pro svůj úspěch jít doslova přes mrtvoly. Tento a druhý díl jsem dostala k Vánocům a dosti jsem se bála jaký to bude, protože jsem se docela lekla toho hodnocení, ale byla jsem příjemně překvapená. Děj hezky plynul, i když ke konci knihy dej se víc rozjel. Čtení nelituji a hned se pustím do dalšího dílu. Nikdy nedejte na hodnocení.
Kniha se mi velice líbila. Sourozenci kteří bojují o korunu je super nápad a můžu je doporučit
Pekne napsany pribeh, ktery se rychle cetl. Jen me mrzelo ze se vse dulezite odehralo az ke konci knihy. I kdyz byl Garret jen okrajova postava, dost jsem si ho oblibila. Doufam ze v dalsim dile dostane vic prostoru.
Mně se kniha velmi líbila. Postavy Carys i Andrease mi byly od začátku sympatické, i když na Andrease jsem během následnických zkoušek trochu změnila názor. Ale i přes to, jsem v hloubi duše věděla, že Andreas není zlý, a že si své chyby uvědomí. Na Carys se mi nejvíce líbilo to, jak za každou cenu chtěla ochránit svého bratra, a to i přes všechny bratrovi křivdy. V knize nejen, že musí bojovat dvojčata mezi sebou, ale také hrát nebezpečné a manipulativní hry se členy rady a ostatními členy dvora. Těším se na další díly.
Že začátku jsme přemýšlela, že knížku odložit. Asi prvních sto stránek se tam skoro nic nedělo a byla to celkem nuda. A právě od té sté stránky se to rozjelo a bavilo mě to hodně. Líbil se mi styl psaní autorky. Další díl si určitě přečtu a dávám plus za obálku. Ta se jim povedla.
knížka mi nesedla, ale je pravda , že sem čtení vzdala moc brzo.Nevím jestli se k ní ještě vrátím, protože v téhle době existuje mnoho knížek s podobným tématem, které mě lákají víc,
Hezky čtivý příběh. Joelle velmi hezky píše. Co se týče týče knihy, tak jsem většinu věcí odhadla správně a nic moc mě nepřekvapilo :). Univerzita výjimečných byla podle mě lepší, do té série jsem se zamilovala. Nicméně jsem zvědavá na další díl prokletého trůnu, hned po něm sáhnu. :)
Kniha mě vůbec nezaujala. Čekala jsem od toho něco jiného a tak jsem byla zklamaná už z prvních třiceti stránek. Snad se jednou odhodlám a knihu dočtu ale teď bohužel hodnotím jako odpad.
Začátek knihy byl pro mě oříšek, než se člověk prokouše všemi těmi vztahy, je půlka knížky fuč. Ale.. překvapivě mě kniha bavila, hlavní i vedlejší postavy mě vtáhly do děje a konec jsem teda rozhodně nečekala. Teď jdu na druhý díl, jsem zvědavá, jaké bude pokračování. Doporučuji.
Hezký příběh. Záhady trošku romantiky a připravený na pokračování. Jsem zvědavá jak to dopadne
Hezká kniha. Příjemná lehounká fantasy s troškou romantiky, pro mě oddechovka. Carys se mi líbila, až téměř na konci vyšlo najevo, že má také tajemství. Tak třeba ho v příštím díle využije. Andreas se mi také líbil, bohužel se to během knihy změnilo.
Štítky knihy
pro dospívající mládež (young adult)
Kniha Prokletý trůn je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 173x |
| Čtenářské výzvě | 32x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 166x |
| Chystám se číst | 193x |
| Chci si koupit | 43x |
| dalších seznamech | 1x |
Příběh má rozhodně potenciál, ale díky své délce je spíše povídku. Škoda, že kniha nebyla rozsáhlejší, přijde mi, že zbytečně vše bylo zrychlené. Postavy byly ale každopádně zajímavé a nápad dobrý.