Záře Věčného plamene

(SPOILER) Stejně jako u prvního dílu nemám co vytknout. Kniha nabízí detailní popisy scén, postav i všech událostí. Nepřipadáte si jako pouhý divák, ale jako součást dění.

Příběh je napínavý, poutavý, akční, nemilosrdný, plný magie, bolesti i naděje. Tahle série je naprosto dokonalá pro všechny milovníky fantasy a magie.

Je vhodná i pro mladší čtenáře. Peprné scény v ní nenajdete.

Diem se snaží vyrovnat s tím, že si ji koruna vybrala, a také s tím, že vlastně není smrtelná, ale jednou z Dědiců, které celý život tak nenáviděla.

To, že se díky koruně stala královnou, si však bude muset obhájit a doufat, že ji nikdo nevyzve a o korunu nepřipraví.

Mezi Dědici najde několik přátel, kteří se ji marně snaží naučit používat magii. Bez ní se korunovace nemůže uskutečnit a ona tak může kvůli výzvě přijít o život.

Její matka je už téměř rok nezvěstná a ji stále tíží spousta nezodpovězených otázek.

Podaří se jí zažehnout jiskru a podmanit si lid Lumnosu?
Vezme si Henriho, nebo konečně podlehne princi Lutherovi?

Těším se na třetí díl…

(SPOILER) Ne, nedávám to.
Vzdávám to.
Hlavní hrdinka si i přitom, co se jí nad hlavou zhmotní koruna, stále lže do kapsy, že není Dědička, že je nemocná a trpí halucinacemi. A když jí pomocnou ruku podá ten nejlépe připravený a vhodný člověk, tak dělá haura, odmítá ho a je na něj ještě hnusná, i když ji nabídne pomocnou ruku. Navíc je sebevědomá tam, kde by být neměla! Do toho ta dedukce Sherlocka Holmese, že JEHO kůň zabil kluka a že on musí být TEN krutý Dědic, mě neskutečně iritovala. Protože nejdřív se chce koruny vehementně zbavit, ale tahle myšlenka ji přiměje k tomu, že ne, nechám si korunu, protože všem dědicům ukážu zač je toho loket. Bleh! Vůbec ji třeba nenapadlo, že si toho koně někdo půjčil, že on nemusí být ten, kdo na tom koni toho chlapce zabil nebo že třeba když mu jeho drahá sestra řekla, kde nově korunová královna vězí, že ve spěchu nasedl na prvního koně, který ve stájích našel…? Ne. Ne! A NE! Sbohem, slátanino! Autorka jde na black-list.
Byť bych neměla vůbec hodnotit, protože jsem knihu nedočetla, troufám si tvrdit, že další blbosti se v knize najdou a že jich bude, takže ten palec dolů přeci jen dávám.

Záře věčného plamene mě vtáhla hned od prvních stránek. Žádný zdlouhavý úvod – děj se rozběhl svižně a plynule navázal tam, kde skončil předchozí díl.

Největší lákadlo celé knihy je bez debat jiskření mezi Lutherem a Diem. Jejich chemie byla doslova nervy drásající a já celou dobu jen napjatě čekala, kdy se konečně dají dohromady. Každá jejich interakce mě donutila obracet stránky rychleji, protože jsem prostě potřebovala vědět, co bude dál. Bavily mě i jejich cynické slovní přestřelky, které příběhu dodávaly šmrnc a lehkost.

Vedlejší postavy byly tentokrát opravdu skvěle napsané. Taran byl naprostý miláček – okamžitě jsem si ho zamilovala. A Eleanor, která se stala pro Diem nejlepší kamarádkou, krásně doplnila příběh a přinesla mu další rovinu.

Děj plynul jako jedna báseň, pořád se něco dělo a nebyl čas se nudit. Bavilo mě nahlédnout do pletichaření vládnoucích rodů a sledovat Diem při jejím tréninku, což přidalo dobrodružnou i vývojovou linku.

A konec? Ten mi přinesl hned několik pořádných „WTF“ momentů.

"Často jsme si sami sobě tou největší překážkou, ale jakmile potlačíme pochyby, které nás drží zpátky, a přijmeme se takoví, jací jsme, teprve tehdy nalezneme volnost, jež nám dovolí rozvinout naši moc naplno."

Úplně na konci knihy si můžeme přečíst Poděkování autorky. Po fantastickém, strhujícím příběhu neméně hodnotný úplný závěr druhého dílu, který, prosím, nevynechte.
Jsem velmi překvapená, protože takovouto sérii, která po druhém dílu má plně co dalšího nabídnout, neznám. Tady není balast, umělé prodlužování, bezradnost, předvídatelnost. V této knize najdete moudrost, přesahující tajemství, překvapení, smutek i radost, přátelství, lásku i zradu. Je to velmi kvalitně napsaná fantasy, já ve svých letech jsem uchvácená.
Velký dík patří nakladatelství Jota za krásnou obálku, pečlivou korekturu, skvělý výběr zahraniční série pro české čtenáře. A paní překladatelce Olze Raclavské. Zhostila se své práce profesionálně a vyšla z toho se ctí.
Ačkoliv jsem si nejdřív knihy půjčila, všechny tři díly si koupím, tohle musím mít doma!

"Doufám, že vás tyto knihy při čtení nejen pobaví, ale také inspirují: abyste měli sami sebe rádi, abyste měli rádi ostatní, a hlavně abyste nikdy nepřestali bojovat."

Máme tu druhý díl ze série Prokletí Spřízněných a milovníci romantasy s dávkou politických intrik a psychologických her by měli zbystřit! Protože jde opět o pořádnou jízdu. Milujete slowburn romantasy s dokonale vystavěným světem, originálním magickým systémem, rodinnými dramaty a hrdinkou, co musí přežít uprostřed smečky hladových vlků? Pak si nenechte tuhle sérii utéct!

Po prvním dílu jsem byla nadšená z worldbuildingu, ale měla jsem spoustu otázek. A konečně – ve druhém díle jsem na část z nich dostala odpovědí (jupí!).

Začátek je sice trochu pomalejší a informací je víc než dost. Ale jakmile přijde akce, tempo roste a chytí vás tak, že se od knihy jen těžko odtrhnete.

Romantická linka je tu opravdu slowburn – jakože hodně (už bych si prosila trochu akce), ale jiskření, pošťuchování a samozřejmě Luther (chci ho víc!) to částečně vynahrazují.

Nových postav je tu spoustu (a já a moje paměť na jména – jedna velká katastrofa), ale každá z nich má svůj charakter. Některé milujete, jiné nenávidíte – a někdy se to i otočí. Autorka si s námi prostě pohrává jak kočka s myší a já to absolutně miluju. A emoce? Naprostý kolotoč – občas jsem se smála a za chvíli měla a ústa dokořán a slzy na krajíčku.

A Henri? Je stále Henrim… bohužel.
Naštěstí se tu objevil i můj nový knižní milášek Taran. Kdo by odolal svalnatému vtipálkovi s dvojsmyslnými narážkami?

A konec? Cliffhanger. Absolutní. A já teď nutně potřebuju další díl. NUTNĚ.

Tohle bylo skvělé. Miluju to. Potřebuju víc takovýchto romantasy knih.

Musím uznat, že tahle série mě opravdu moc baví. První díl mě mile překvapil a ke konci jsem byla strašně zvědavá na pokračování. Bylo to opět skvělé a ja se rozhodně neměla čas nudit.

Příběh pokračuje tam, kde jsme v prvním díle skončili. Diem je jasné, že není až tak obyčejná, jak si celý život myslela. Její život se otočí o 180°. Blíží se válka a Diem má příležitost ochránit ty na kterých jí záleží. Na to aby mohla této situace využít, musí přežít 30 dní. Po tuto dobu musí uzavřít spojenectví s lidmi, kteří ji nemají v lásce - Dědicové.
Máme tu i jistá tajemství, které dlouhá léta její zmizelá matka tajila. No a aby toho nebylo málo, musí se vypořádat s požadavky Strážců Věčného plamene. Ve válce, která se blíží, čekají silní nepřátelé ale největší boj bude Diem muset svést sama se sebou a svým vlastním srdcem…

Jak se k celé situaci Diem postaví? Na čí stranu se postaví a za koho bude bojovat?
Jsou tu opět mocní Dědicové, Strážci ale i Smrtelní. Bude to sice těžká volba ale koho si nakonec Diem vybere?

Je tu spousta otázek na které dostanete odpověď během čtení. Spousta intrik ze kterých se mi až točí hlava. Každou chvíli jsem měla nějaká podezření ale příběh stál za to a já si užila každou stránku.

Je tu i romantická linka a lehký milostný trojúhelník, každopádně já jsem měla hned jasno a nikdo mi to nemohl vyvrátit. Jsou tu nádherná vyznání, při kterých mi ukápla ne jedna slza. Bylo to dojemné.

Miluju Luthera, to je takový ňuňan. Ikdyž mi ho bylo chvilkami líto, je pravda, že tu byla chvíle, kdy bych ho nejraději nakopla. Jeho věrnost ale mluví za své a já mu zkrátka podlehla.
Naopak Henri….ty kráso…to je kapitola sama o sobě.

Závěr? Wow…co to bylo? Co se to stalo? OMG…potřebuju další díl.

Druhý díl se četl o dost líp než první. Kniha překvapila, odrazovaly mě recenze, ale v knize je plno akce a daleko více děje okolo Luthera a Dien. Jejich chemie mě bavila. Těším se na třetí díl

Čo sa do pekla stalo s touto knihou?

Myslela som si, že budem horieť ďalej tak, že spálim celý svet. Ale ja som sa celú dobu snažila vzkriesiť aspoň malý oheň. Skorej mi tá pahreba len tak nejako dymila.

Pretože kniha asi v jednotke uhorela a to, čo z nej ostalo, sa mi naozaj nepáčilo.

Po absolútne skvelej prvej knihe som sa s veľkým nadšením vrhla do druhého dielu. Začíname tam, kde sme skončili.

Koruna si vybrala. A ja neviem, čo sa do pekla stalo.

Takto začnem pozitívom – kniha sa stále dobre číta. Začala som ju včera a aj ju skončila. O pol druhej ráno. Áno, som blázon.

Dej je zaujímavý. Diem zisťuje, že nie je všetko zlato, čo sa blyští. A že s ohňom sa nemá zahrávať.

Ja sa domnievam, že Diem uhorel mozog. Lebo inak si jej zmenu nedokážem predstaviť.

Z jednej odvážnej, milej a silnej hrdinky tu máme ufňukané decko, ktoré okolo seba len kope a kričí nad nespravodlivosťou.

Jej úsudok? Asi uhorel tiež. Lebo!

Haló! Dôverujem niekomu, kto ma využíva. Silou-mocou sa držím starých ľudí, aj keď vieš, že to nemáš robiť. (Dôkazy, že ťa využívajú? Nie, tie nevidím, lebo mi predsa zhorel mozog.)

A potom tu máš ľudí, o ktorých sama tvrdíš, že sú ti ako rodina. Vždy ťa podržali, ani raz ťa nepodrazili. Dokonca ešte predtým, než si mala korunu.

A čo spravíme? No predsa im nebudeme veriť. Tak sa to robí, že hej. Aj keď si sama v hlave hovoríš, že je to divné.

Všetko, čo ťa tvoj otec naučil? Zabudneme a trucujeme. Proste jedna nelogická vec za druhou.

Chápem, autorka tým asi chcela ukázať, že hľadala samú seba. A že ju váha zodpovednosti zrazu položila na kolená.

Lenže! To ide aj rýchlejšie. A bez toľkého fňukania a obviňovania všetkých naokolo.

Luther! Ja vravím – ty si totálny Ned Stark. Odporúčam sa zmeniť, ak nechceš nasledovať jeho osud.

Neberte ma zle, Luther je neskutočne dobre napísaná postava. Ale!

Nenechávaj si tie prekliate tajomstvá len pre seba a začni sa s Diem o tom rozprávať. Lebo to sú teda tajomstvá, ktoré sa jej priamo týkajú.

Autorka rozhodne vie písať záporné postavy. A ešte k tomu ako! Naozaj mám pocit, že jej idú práve tieto postavy najlepšie.

Hanoverovci? Chcem knihu z ich pohľadu! Hneď. Lebo si myslím, že ani oni nie sú len zlí. A že je za tým viac.

Pár vecí ma v knihe stále prekvapilo. Aj ten záver!!!

Teším sa na pokračovanie, ale už do toho nejdem s tým nadšením, ktoré som mala pri prvom diele.

Ak si mladší čitateľ, toto ťa pravdepodobne chytí oveľa viac než mňa.

Je to fantasy, takže romantika ide bokom. Ani žiadne spicy scény nečakajte. Na moje počudovanie mi to stále nevadí.
IG:storytimewithpetra

(SPOILER) Začátek vás hned vtáhne do děje a konec vás nechá v údivu!

„Možná je na čase přestat hledat světlo a vyčarovat si ho sama.“

Těšila jsem se až poznám královský palác, Dědice a jejich magii a osobnosti.
Diem jsem moooc fandila, tu touhu s jistým mužem, jsem cítila, ale nebylo to pro mě tak silné jak jsem čekala..
Moc jsem si oblíbila gryvernu Sorae a ráda bych poznala klidně i ostatní . V tomhle díle bylo skvělý poznávání dalších Korun ostatních říší a i když jsem trochu doufala, že se do dalších říších "vydáme", ony přišli k nám.. no nevadí, třeba příště(?). Moc se mi líbil vztah Diem a jejího bratra Tellera.
A závěr knihy, na to co jsem čekala a představovala jsem si různé scénáře, tak jsem fakt byla překvapená, jak se to nakonec vše vyvíjelo úplně jinak než jsem čekala a přesto úplně skvěle .

„Pokud nedokážeš běžet, tak jdi. A pokud nemůžeš jít, plaz se.“

>> pozor možný SPOILER

Musím se přiznat, že po dočtení prvního dílu Jiskra jsem se druhého dílu docela bála. O to víc mě ale překvapilo, jak nádherně Záře navazuje – přesně v duchu bonusové kapitoly – a já ji s nadšením četla každou volnou chvilku.
Narazíte tu na spoustu akce, pletich, intrik, napětí i hněvu. Budete se smát, budete vzteklí a budete chtít své milované hrdiny občas nejradši zardousit za jejich rozhodnutí. Rozdíl mezi prvním a druhým dílem je obrovský, a přitom si zachovává stejnou, silnou atmosféru.
Děj se posouvá výrazně kupředu a autorka se toho vůbec nebojí. A tímto se chci omluvit první knize – považovala jsem ji za lehce zbytečnou. Mýlila jsem se, a to hodně.
Tento díl je o sebepřijetí, o životě s Dědici, o jejich světě a o tom, že Diem se musí rozhodnout, co je potřeba udělat, aby se mohla stát dobrou královnou – nebo královnou vůbec.
Zároveň, ale musí překonávat překážky nejen ze strany Strážců, Smrtelných i samotných Dědiců, ale i ty v sobě – zvládat vlastní emoce, příkoří a zrady, které ji formují i oslabují zároveň.
A to vše při Výzvě, ve které musí zvítězit pomocí magie, jinak zemře!
Podaří se jí to? Přežije? Stane se královnou?
Za mě 4/5 – opravdu jsem se hodně nasmála, ale zároveň jsem byla v jednu chvíli extrémně naštvaná… a to se mi už dlouho nestalo.
Eleryn

Jak čtu komentáře to jsem fakt jediná koho Diem neuvěřitelně vytáčí? Její chování je už na 3 facky a její totálně nulové kritické uvažování… fakt mi neuvěřitelně pije krev a mam problém číst dál.

Každopádně čtivé..ale i tak to mohlo být kratší..proč musí být další a další díl pořád silnější a silnější?..opakovaly se podobné scény.. a naivita (pro mě asi už i blbost) Diem vůči Henrimu mě iritovala..ovšem další díl si nenechám ujít.....

RECENZIA - Záře věčného plamene - Penn Coleová

Čo by ste boli ochotní urobiť vy, aby ste ochránili svojich blízkych? Kam až by ste boli ochotní zájsť?

Vo svete neľútostných nepriateľov sa stane kráľovnou, ale nikto z jej rodiny od tej chvíle nie je v bezpečí.

Druhý diel naväzuje na záver prvého, čo znamená, že sme vrhnutí do okamihu, keď sa Diem objaví na hlave koruna.
Napriek tomu je presvedčená o tom, že musí ísť o nedorozumenie, výplod jej halucinácií.

Záře věčného plamene je skúškou odvahy a moci. Diem čelí tridsaťdňovej lehote pred Výzvou, skúškou na život a na smrť. Musí čeliť nepriateľom, aj zoči voči sebe samej.

Kniha je plná intríg. Prenikáme do tajov rodiny Ca... a zoznamujeme sa s ostatnými rodmi. Všetky sú neľútostné a vypočítavé, vrátane mnohých členov rodiny.

Poviem pravdu, že ja som sa nechala oklamať. Niekedy stačí málo, aby človek uveril pretvárkam a autorka vie zahrať na city.

Ako na tŕní som čakala na záver. Kniha sa číta rýchlo, dej plynie ako voda, bez ohľadu na počet strán. A napätie sa dá krájať. Autorka dej vygradovala až do krajnosti.
A to nehovorím o citových záležitostiach hlavnej hrdinky. Milostný trojuholník je sám o sebe tragický, ale čo ak si človek sám nechce priznať, čo naozaj cíti? Kto v tej chvíli najviac trpí?

Postavu Luthera som si neskutočne obľúbila. Navonok pôsobí ako boh pomsty, na všetky strany vrhá hromy blesky, ale vo vnútri je to obyčajný zamilovaný muž, ktorý by pohol svetom pre milovanú ženu.

Táto séria je fantastická. Neskutočne oceňujem, ako sú pasáže plné akcie a napätia vyvážené tými citovými, vrátane priznaní tých najhlbších tajomstiev.

Záver ma rozhodil. Čo to malo znamenať? Ako? Prečo? Čo sa to tam vlastne stalo?

Ach-můj-bože! Tohle teda bylo něco! Jiskra věčného plamene mě na začátku roku ohromila a neskutečně bavila. Byla jsem proto zvědavá, jestli si série udrží vysoko nastavenou laťku. To jsem ovšem nevěděla, co mě čeká! Nechápejte mě vůbec špatně. Dostala jsem opět úžasné fantasy, jenže tentokrát to byla i jedna velká emocionální jízda. Veškeré ty události, zvraty a vypjaté chvíle mě neustále nutily číst dál a dál, až se stalo, že jsem všech 640 stran přečetla během dvou dní. Dokonce jsem si odepřela spánek a druhý den v práci chodila jako zombie, což dělám jen málokdy.

Tento díl se od prvního hodně liší - z velké části se odehrává na hradě přímo mezi Dědici, a o intriky a politikaření tady tak není nouze, což je něco pro mě. Společenské události, peprné dialogy, vypjaté chvíle - to všechno tady najdete. A samozřejmě tady máme naše hlavní hrdiny. Luther je prostě chlap snů a nejde ho nezbožňovat, jeho kouzlu jsem totálně propadla. No a Diem - ach bože! V prvním díle jsem jí hodně chápala a rozuměla, ovšem tady? Vůbec! Vytočila mě tolikrát, jako už se mi to u knihy dlouho nestalo! Občas jsem měla chuť ji popadnout a zatřást s ní, aby konečně prozřela. Bylo to ale špatně? Ne úplně nutně, protože jak jsem si uvědomila po dočtení, už dlouho ve mně kniha nedokázala probudit tolik silných emocí. A právě tyhle EMOCE byly jedním z hlavních důvodů, proč jsem knihu tak hltala.

Záře ale není jen o dvou hlavních hrdinech - máme tady spoustu zajímavých vedlejších postav a u některých z nich dlouho nebudete tušit, na které straně stojí. Zmínit musím i grywernu Sorae, která je boží. A pak samozřejmě zajímavý příběh. Závěr a epilog byl trochu zvláštní, nicméně napínavý a já se nemůžu dočkat dalšího dílu. Takže ano, opět skvělé a moc doporučuju!

PS: Nesnáším Henryho!

Za knihu k recenzi děkuji nakladatelství Jota. #spoluprace

WOW, WOW a WOW! Tahle série dělá romantasy čest a já ji totálně miluju.

Neskutečně se mi líbí, kam se posouvá naše hlavní hrdinka. Ani v prvním díle nebyla žádná blběna, ale tady se z ní stává opravdu skvělá mladá žena, která si umí své místo ve světě pořádně získat. Intriky, manipulace, ale i city a nová přátelství, to vše na její cestě figuruje.

Luther by někomu mohl připadat jako takový ten ťulda, co se odevzdá a nazdar, žádný boj, žádné ambice. Ale opět - v průběhu čtení zjistíte, proč se chová tak, jak se chová.

Celkově se mi líbí, jak se vyvíjí vztah nejen hlavních postav, ale i vedlejších, jak do děje zasahují a že i přes to, že se zde netočí úhly pohledu, tak by to tak trošku místy mohlo působit.

Nebudu vám spoilerovat, k čemu v knize směřujeme, protože tu bude určitě dost lidí, co nečetlo ještě ani Jiskru, ale pište si jedno - je to velké a budete napnutí jak kšandy. Já teda byla.

Autorka si umí neskutečně pohrát s emocemi čtenáře. Několikrát jsem se usmívala, smála, kolikrát se vztekala a párkrát i málem plakala. Zkrátka kniha emocemi natřískaná.

Co se týká romantické linky, tak tu je a ano, mohla by být lehce svižnější, ale zároveň hlavní postavy k tomu kroužení mají důvod. Což je dost výjimečné, většinou je to úplně zbytečné.

Suma sumárum - skvělé romantasy se skvěle vybudovaným světem, které si mě získalo na 100% a já už jen netrpělivě čekám na 18.2., kdy vyjde Žár. Sem s tím!

Bohužel tenhle díl mi přišel opravdu o ničem. Dějově kniha ožije až v poslední třetině, jinak jenom nekonečné dialogy a vatove výplně - třeba když Diem kráčí zámkem s kamarády a na těch pár stránkách se 4x zmíní, jak jdou zvesela a hlučně :D. Diem mi prisla taková schizofrenní a plná nesmyslných protikladů. Jednou si věří, pak si nevěří, Luther ano, pak zas ne. Někdy jedna jako prvotřídní diplomat, pak ji unikají celkem základní věci. To slabému dějí bohužel moc nepřidalo, k dočtení mě hnala zvědavost, co se bude dít dál, ale při těch 500 stranách nebýt trefného handrkování hlavních postav, tak knihu bohužel odlozim.

Pro mne to bylo rozporuplné. Oblíbila jsem si Diem a Luthera a jejich spřízněné, ale myslím si, že to bude velké ale a spisovatelka nás ještě překvapí.
A co mě vede k těmto úvahám?
Její řeč v poděkování.
No jsem zvědavá na další díl.

Ještě lepší než první díl, magie hlavní hrdinky je skvělá a její pouto s dračicí ještě lepší, netrpělivě čekám na třetí díl.