Bouře ozvěn
Christelle Dabos
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470290/bmid_boure-ozven-ZLh-470290.jpg
5
50
14
Projít zrcadlem série
< 4. díl
Svět je vzhůru nohama. Archy se začínají rozpadat. Zbývá už jen jediná možnost, jak to zastavit: najít toho, kdo je za to zodpovědný. Ofélie a Thorn se vrhnou na stopu podivným ozvěnám, které jsou možná klíčem všech tajemství. Musí prozkoumat Babylon až do nejhlubších útrob a nezbývá jim také než se vrhnout vstříc své paměti. Nezvrátí jejich cestu Bůh, který se snaží získat moc? A kdo je Druhý? Kdo hýbe mocnými silami stvoření a zániku? Je možné postavit se mu a drolící se svět tak zachránit? Čtvrtý díl série Projít zrcadlem.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , BaobabOriginální název:
La Tempête des échos , 2019
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Vše se stále zamotavalo a bylo stále složitější a ve finále to rozuzleni bylo tak jednoduché.. každopádně super příběh, super nápad. I tak se mi ale čtvrtý díl četl nejhůře. Nevím.. možná se mi prave netrefil do nálady, ale byla to dřina. Což neplatí o závěru. Ten byl skvely - ve smyslu - četlo se to samo. Určitě tím nemyslím, jak to cele dopadlo. Jsem dosti pohádková duse, takže konec - ohledne Thorna - me trosku zklamal. Nepochybuji o tom ze Ofelie bude Thorna hledat až ho najde, ale jelikož to není součástí příběhu, tak mě to stejně neuspokojuje.
(SPOILER)
Ukončení série přineslo kýžené odpovědi a závěrečné rozuzlení mystéria tamějšího světa, které jako mraky obklopují všechny díly, jako by to byly archy na obloze.
Doufala jsem, že nám autorka přiblíží i další rodinné duchy a jejich zázemí, bohužel se tam jen mihli a hned byli zase pryč. I například charizmatického Archibalda a složitého Thorna mohlo být trochu více, některých postav naopak trochu méně. Ale to je věc vkusu. :)
Rub a líc byl zajímavý nápad, líbilo se mi, jak to měla autorka promyšlené. Sem tam něco pokulhávalo, ale upřímně, tento příběh stojí a vždycky stál hlavně na jeho postavách; a ty byly jako oživlé!
Všechny postavy série se mění a jejich duše rostou s ubíhajícími řádky. Každá má svůj pohled na svět, každá po něčem touží, žije svůj život v dobrém i ve zlém, a každá se do knihy jinak obtiskává.
Celá série je pomalejšího rázu, ale příjemně se čte a rychle se v ní ztratíte. Milovala jsem jedničku, snad ještě více dvojku, pro jejich magické atmosféry. Trojka byla trochu slabší, přesto zajímavá. Čtyřka, zejména v druhé polovině přinesla všechna rozuzlení a i pár podpásovek, co se osudů některých postav týče.
Autorka strávila hodně času v Observatoři úchylek (:D), a pak tak trochu nestíhala v závěru, takže na čtenáře všechno vychrlila, doporučuji po zavření knihy chvilku vydechnout a pomalu vše vstřebat, je toho dost! ;)
No a konec? Třeba se k Ofélii a jejímu dobrodružství mezi zrcadly někdy vrátíme, kdo ví... :)
(SPOILER)
Velkolepé finále bylo, ale musím se přiznat, že pro mě už byla témata ozvěn a Rubu a Líce trochu moc komplikovaná.
(Spoiler) Mám tak na konci spoustu otázek. Proč se Rub a Líc smíchal? Proč prostě všichni nezmizeli na druhou stranu, ale jenom se objevil zpátky Rub?
A ten konec byl na mě trochu moc otevřený, asi by mi vlastně nevadilo zakončení, kdy by Thorna už nebylo možné najít a Ofélie by se s tím smířila a věnovala se své rodině. Odhalení Elizabeth mi taky trošku nesedlo.
Každopádně jako celek patří tato série na vrchní příčky mých přečtených knih. Nádherně zpracované a sepsané a opravdu krásné fantasy.
Konečně po dlouhé době série, co stojí za to, ba i něco víc než to. Styl psaní se mi velmi líbil, měla jsem trochu problém na konci s pochopením autorčin úvah, ale i to se nějak vstřebalo. Doporučuji - při čtení si sice řekněte, že ta série je trochu zvláštní (možná víc), ale o to tu přesně jde.
(SPOILER)
Tato série byla úchvatná, promyšlenost děje, každá postava i samotná kniha byla dokonalá.
Nejvíce mi k srdci přilnul Thorn, proto mě konec knížky rozesmutnil, a hlavně zanechal spoustu otázek - uvidí se ještě někdy Ofélie s Thornem? Co autorka myslela koncem knihy? Chce Ofélie Thorna hledat, nebo se Thorn najít nedá? Chtěla Ofélie svým posledním průchodem najít meziprostor, a tudíž Thorna?
Budu moc ráda, když se o své úvahy se mnou podělíte, napište mi! ;)
Abych se přiznala, ještě nikdy jsem u psaní recenze neměla tak rozporuplné pocity. Myslím si, že můj kamínek úrazu byl v nepochopení myšlenkových pochodů autorky. Iluze, přesýpací hodiny, rodinné schopnosti...to vše jsem zvládala. Ale tady na mne autorka vytáhla těžký kalibr. Celý proces ozvěn byl pro mne španělská vesnice. Na to, abych dokázala pochopit autorčino logické uvažování v tomto díle bych potřebovala minimálně všechny rodinné schopnosti babylonských obyvatel. Zřejmě proto mne tolik čtvrtý a bohužel i poslední díl této série tolik nepřitahoval. Přesto věřím, že ostatním čtenářům se bude příběh líbit.
Každopádně jsem autorce vděčná za více scén s Thornem. Nadále celkově oceňuji bravurně rozepsaný rozvíjející se osobnostní rys u Ofélie a i celkový vztah mezi hlavními hrdiny.
Nelituji, že jsem se do série Projít zrcadlem pustila a myslím si, že ani vy nebudete.
(SPOILER) Trvalo mě skoro rok a půl než jsem se pustila do posledního dílu. Ještě předtím jsem si dala opakování prvních tří dílů a byla to dobře. Mohla jsem sledovat jemné náznaky a tím bylo finále velkolepé. Autorka velmi dobre píše a člověk se snadno vcítí do postav. V pasážích kde je Ofelie bez brýlí, jsem měla sama úzkostný pocit, jako kdyby je sebrali mě. A pokud hledáte něco osvěžujícího a neotřelého, můžu knihy jen doporučit.
Nejdřív je třeba říct, že tahle kniha je celá jedna obrovská podivnost. Četla jsem ji hrozně dlouho a není divu, je dost náročná . Děje se tu spousta věcí, které naprosto nedávají smysl, aby se to na konci všechno poskládalo do sebe jako to rozbité zrcadlo. Musím říct, že když vezmu sérii jako celek, nikdy jsem nic podobného nečetla. Jestli existuje originální fantasy svět, tak je to právě tady. Celou dobu se nestačím divit nad detaily, kterých jsou stovky (ať už je to minulost, postavy, předměty, místa i celková pointa). Panuje tu kouzelná atmosféra, trochu stempunk a vlastně v podstatě v knihách uvidíme jeho naprostý zlomek tohoto světa - pouhé 3 archy z 22... Fantazie tedy může naplno pracovat.
Musím taky zmínit postavy, které jsou úžasně živé, jejich osudy, dobré i zlé a jejich vývoj se mě hluboce dotkly.
MOŽNÁ SPOILER.
Co se týká závěru série, není to uspokojivý závěr, ale vlastně jsem to tušila a tak nějak to dává smysl. Některé cesty prostě musejí pokračovat dál a já věřím, že nakonec skončí šťastně. Ba i něco víc než to.
Myslím si, že právě tímhle otevřeným koncem, který je zároveň šťastný i tragický, dala autorka svým knihám naději a opravdový život. Skrz nás - čtenáře a naši představivost. Určitě si přečtu sérii ještě jednou s odstupem jako celek, nepochybuji, že toho uvidím ještě víc.
Naprosto úžasná série a tento, čtvrtý díl nezklamal, je úžasný, prostě úžasný, úžasný, jinak to nemohu říct a s velkým očekáváním vyhlížím další, doufám že brzy ...
Aha, tak toto je opravdu poslední díl. Přesto že mě konec absolutně neuspokojil hvězdičku ubrat nemohu, je to úžasná kniha.
Poslední díl už mě nebavil jako ty před tím ale i tak tleskám a nelituji série. Jsem ráda za počáteční připomenutí postav které bylo důležité znát pro pokračování jelikož po těch dílech jsem už nevěděla kdo je kdo. Za mě skvělé dobrodružství ale co mě mrzí je konec a některé nedotažené dějové linky. A připadá mi že všechny díly končily stejně. Libilo se mi jak se Ofélie posunula jako člověk ale i z dívky v ženu.
K serii - celá série se roztáhla do neuvěřitelných rozměrů a myslím že si v ní každý může najít to svoje. Me osobně sedl celý ten nápad a styl jakým knihy byly psané. Žádné zdlouhavé informace a pořád se neco dělo. Každá stránka a podivnosti stáli za to si o nich přečíst. Světy byly fantasticky propracovane do každého detailu a říkám si že takové světy musí někde existovat a pokud ne tak v autorčině hlavě fungují jako super říše divů plna možnosti i nemožností. Ačkoliv mám nějaké výtky a jednou mi to stačilo rozhodně toho nelituji. Série je odlišností od jiných knih typu YA a klasické české fantasy a jsem ráda že jsem ji dala tu šanci a autorka zas dala šanci nám a to tu pocestovat si v jejich světech abychom obohatili ten náš :)
První a čtvrtý díl se od sebe nemohou více lišit, zdánlivě to vypadá, že to snad ani nemůže být jeden příběh.
Ofélie konečně odhaluje původ její nešikovnosti a ještě mnohem více.
A i když se mi nelíbilo, jakým směrem se příběh vyvíjí, tak musím říct, že to autorka měla dobře promyšlené. Spojit si jednotlivé kousky skládačky bylo hodně náročné, dlouho jsem nečetla takovou knihu, která by mě nutila, tolik se snažit najít odpovědi a všechno si nějak srovnat v hlavě. Netvrdím, že jsem pochopila úplně všechno a obávám se, že ani opětovné přečtení by tomu moc nepomohlo, ale každopádně to byl velmi originální příběh.
Konec mě zklamal, ano, autorka tu vysvětlila všechno podstatné, ale zároveň ho nechala otevřený.
Přijde mi naprosto neuvěřitelné, kam autorka od prvního dílu všechno posunula... Naprosto nemám slov. Hned na začátku knihy jsem si myslela, že jsem na všechno přišla a byla jsem na sebe naštvaná, jak jsem byla tupá... jen aby na to asi za 20 stránek přišla i sama Ofélie a po dalších padesáti stránkách se ukázalo, že jsme obě dvě naprosto mimo. Upřímně, tenhle svět je tak geniálně vystavěný, že si pořád ještě nejsem tak úplně jistá, že jsem to všechno pochopila. Vlastně jsem si docela jistá, že jsem to zdaleka všechno nepochopila... Ale nemám pocit, že by to příběhu nějak překáželo, spíš naopak... (Řada lidí ale tenhle názor naprosto nesdílí a třetí a čtvrtý díl považují za naprosto nesmyslné...)
Je pravda, že mě trochu mrzí, že autorka některé věci neudělala trochu jinak - hlavně co se týče postav z prvních dvou dílů, které tak nějak vyšumí a jsou nahrazeny postavami novými, které jsem si upřímně tolik neoblíbila. Musím si celou sérii znovu přečíst, abych si na to dotvořila názor.
Místy mi přišlo, že co se emocí týče, mohla autorka trochu přitlačit na pilu. Upřímně si nejsem jistá "co dělala špatně", protože teoreticky to fungovat mělo, ale pokaždé, když "se něco hrozně pokazilo" jsem tomu tak nějak nevěřila a díky tomu mě to nijak zvlášť... no, bylo to zkrátka zvláštní. (Tohle komentování bez spoilerů je vážně porod, mám pocit, že můžu dokončit jen jednu myšlenku z deseti...)
Zdá se mi, že můj komentář celkově vyznívá spíš negativně, ale tak to vůbec není. Knížku jsem si hrozně užila, jen mám ohledně pár aspektů trochu zmatené pocity a o zbytku nemůžu mluvit, protože bych spoilerovala... Ofélie je jednoznačně jedna z mých nejoblíbenějších protagonistek a Thorn... Thorna je těžké jakkoli popsat. Je to jeden z nejnetradičnějších protagonistů jakého jsem kdy v knize viděla a... no, už přestanu mlet, pokud jste sérii dočetli až sem tak ostatně tohle všechno víte.
Celkově, skvělé postavy (nebo alespoň většina), nádherně podivný a neskutečně zamotaný svět, který si musí zamilovat každý, komu se líbila Alenka v říši divů. Přála bych si aby pár drobností bylo jinak a někde byl položen větší důraz, ale celkově je tohle jedna z nejlepších sérií jaké jsem kdy četla...
Úžasný závěr série! Naprosto mě uchvátila. Pět hvězdiček je opravdu málo, tohle by si zasloužilo všechny hvězdy v galaxii. Fascinuje mě, jak je s každým dílem tato série víc napínavá, strhující a jde víc do hloubky. Podobně jako druhý díl je i tento nabitý akcí a je to ohromující finále se vším všudy! Zamilovala jsem si svět, který autorka stvořila, její styl psaní a snad nejvíce ze všeho její postavy, které jsou tak originální a je neskutečně snadné se do nich vžít. Ofélie je úžasná hlavní hrdinka se kterou jsem se dokázala ztotožnit a všechno jsem prožívala s ní. Z té dívky v prvním díle, která se schovávala za svými vlasy a šálou se stala sebevědomá mladá žena kterou nic nezastaví. Její vývoj mě vážně dojal a chytil za srdce. Ale nejvíce si mě získal Thorn. Je neuvěřitelné, jak moc se změnil od prvního dílu u nejedné ze scén mezi ním a Ofélií jsem si pobrečela dojetím. To byly jedny z nejkrásnějších pasáží v této knize, stejně tak interakce Ofélie s Eulálií, Sekundou a ostatními postavami. Ve mě tahle kniha vyvolala tolik silných emocí, že i psát o tom je problém. Stejně tak konec; věřím, že spoustu čtenářů ten konec nejspíš zklame a bude jim připadat nedostačující, mě to ale přišlo jako to jediné správně zakončení a při čtení posledních tří kapitol jsem se neubránila slzám. Dostala jsem odpovědi na všechny otázky, vše mi přišlo uzavřené tím správným způsobem kdy vám autorka tím, že neřekne nic, vlastně řekne úplně všechno. Na tenhle konec jen tak nezapomenu. Ještě nikdy mě žádná knižní série tolik nezasáhla, nemyslela jsem na ní tak často a necítila jsem se jí tak poznamenaná. Ten příběh se mi tím nejniternějším způsobem vryl do srdce a věřím, že tam ještě hodně dlouho zůstane. Ba i trochu víc než to . Už teď se těším na to, až se k téhle dokonalé sáze zase vrátím. A to co nejdříve...
Autorovy další knížky
| 2018 |  Snoubenci zimy |
| 2019 | Zmizelí ze Svitu Luny |
| 2021 | Bouře ozvěn |
| 2020 | Paměť Babylonu |
Kniha Bouře ozvěn je v
| Přečtených | 66x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 26x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 10x |
Půjčila jsem si z knihovny Snoubence zimy, po pár stránkách pochopila, že to není zrovna literatura s velkým L, a chtěla ji zase do knihovny vrátit. Ale nějak se stalo, že jsem ještě předtím přečetla dalších pár stránek... a teď jsem na konci čtvrtého dílu (padly na to i dvě víkendové noci) a velikost L je mi úplně fuk.
Proč? Původně asi proto, že Ofélie je ohromně sympatická postava. A tím, jak je Thorn zase ohromně nesympatická postava (aspoň první tři díly), dostává příběh tu správnou dynamiku.
Proč podruhé? Kvůli všudypřítomné fantazii, která jako by byla mou fantazií, kvůli ženskému pojetí vyprávění, které oslovuje moje ženské vnímání, kvůli tomu, že se příběh prolínal s mým životem. Taky proto, že jsem se při čtení cítila, jako by mi zase bylo patnáct let, což je věková kategorie, pro kterou je myslím série původně určená.
Takže tak jako často musím i po čase stráveném ve fantazii Christelle Dabos konstatovat, že u knih nejde primárně o jejich literární vytříbenost, ale o to, co kterému čtenáři v daném období života a rozpoložení přinesou. A to je kvalita objektivně nehodnotitelná.