Projekt pes (ten můj)
Lucie Hlavinková
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/335743/bmid_projekt-pes-ten-muj-Uwm-335743.jpg
4
39
10
Jenda má na světě jen jedno jediné přání – mít psa. Jenže jeho rodiče jsou zásadně proti. Jediný, kdo ho chápe, je babička, které se už ale všechno tak trochu plete. A tak s pomocí kamarádky Moniky, jejíž máma cvičí asistenční psy, vymyslí rafinovaný plán, aby rodičům dokázal, že psi můžou být strašně užiteční. Způsobí tak celou řadu vtipných, absurdních situací, a možná, možná nakonec přece jen dostane i psa.... celý text
Přidat komentář
Nádherně a citlivě napsaný příběh o různých nemocech, které můžou potkat každého z nás, ale jenom okrajově. Hlavně je to o jednom dětském přání mít něco, co chce úplně každé dítě- toho nejvěrnějšího přítele. Povede se to ? první díl série.
Abych byla upřímná dnes už si knížku moc nepamatuji. Když mi bylo sedm četla nám ji paní družinářka a vím že se mi moc líbila.
Baječná kniha. Není sice jedna z nejlepších kterou jsem četla, ale je dost dobrá.
Po nadšení z autorčiny novinky SESTERSTVO A KOUZELNÁ KOČKA FABIOLA jsem si musela přečíst i tuto knihu. Hlavním hrdinou této knihy je Jenda, který strašně moc touží mít svého vlastního psa. A pro to, aby mu ho rodiče dovolili, je schopen udělat cokoliv. Cíleně začne na PROJEKTU PES pracovat. Pomáhá své spolužačce Monice, jejíž maminka shodou okolností cvičí asistenční psy, s povinnostmi kolem jejich psí smečky. Chce, aby rodiče viděli, že to není jen nějaký rozmar, ale že skutečně ví, co péče o psa obnáší. Díky tomu všemu se dostává občas do zajímavých situací, poznává na vlastní kůži, že mít psa není jen o radostech, ale také o starostech. A zda bude jeho úsilí korunováno úspěchem si musí děti již přečíst samy.
Kniha je moc pěkně napsaná, některými čtenáři z řad rodičů je vytýkána občas nespisovná mluva, ale to mi teda nevadilo ( a to jsem také rodič ), naopak díky tomu mi přišla kniha autentičtější, mé děti také nemluví jako z učebnice češtiny, a to si troufám říci, že díky velkému množství knih, které čtou, mají velmi dobrou slovní zásobu. A nesmím zapomenout vystihnout i to, že autorka do příběhu zakomponovala i problematiku soužití s prarodičem stiženým alzheimerovou chorobou. Vím, že kniha se líbila i mé dceři, když ji kdysi četla a i já jsem spokojená a mohu knihu doporučit.
Četla jsem 11letému synovi v nemocnici. Už dlouho jsem nečetla dětskou knihu, která by opravdu pobavila i mě. Chce vaše dítko roztomilého pejsánka, ale netuší, co všechno ho čeká?... Knížku jsme přečetli na dva zátahy. Určitě se k ní vrátím, až dcera trochu povyroste, v 6 letech by ji myslím ještě nebavila. Taky mi někdy vadila nespisovná řeč, ale rozhodně se to dá zvládnout:-) Moje děti taky spisovně nemluví:-)... A ilustrace k textu perfektně sednou... Určitě přečteme i další díly.
Knížku si vybrala dcera v knihovně a já ji večer předčítala. Jelikož je na tuto knížku malá, některá slova jsem měnila za jiná, vhodnější. Autorka si nejspíš představovala, jaké to je být v roli chlapce, který chce psa, ale šlápla vedle.
40% - pátrám po dobrých knížkách pro dítko, tak jsem se zkusila odpíchnout od titulů, které zvítězily v literární soutěži Albatrosu, ale u téhle knížky jsem spíš na rozpacích. Jasně, možná jsem ovlivněná tím, že když se v létě po ránu cestou do práce vyhýbám psím exkrementům a zapáchajícím čůrkům moči, nejsem z faktu, že je v Česku milion psů zdaleka tak odvázaná jako hlavní hrdina;-) To ale asi nebude rozhodující. Spíš to bude jednak tím, že na mě hlavní hrdina s tím štítěním se klíštat, psích výkalů a srsti páchnoucí leklou rybou nepůsobil moc důvěryhodně jako někdo, kdo fakt chce psa a něco o tom ví. Tohle prostě s normálním psem člověk zažije a myslím, že jsem byla zhruba v jeho věku, když jsem poprvé drhla auto od zvratků našeho nového pejska, kterého jsem si prosadila:-) (hele, vlastně bych měla být cílová skupina té knihy!). Druhá věc byla ta, že se dle názvu dal očekávat nějaký vtipný a záludný boj s rodiči o pořízení psa, jenže se brzy rozplizl do toho, že rodiče vlastně s jeho pořízením už počítali. A příběh tak skončil dřív než začal - přitom je určen dětem od devíti let, na to je ale podle mě dost jednoduchý a kraťoučký. Taky jsem moc nechápala, co autorka sleduje vypichováním některých slov psaných velkým písmem - no, asi to mělo vypadat jakože hustě, stejně jako ten podivně vyznívající hovorový styl. Tak jdeme pátrat dál...
Původně byla kniha určena jako dárek synovi, že si ji přečte sám. Nakonec jsem po ní sáhla sama a dětem předčítala a dobře jsem udělala. Celé čtení jsem upravovala hovorový jazyk na spisovný. Je to škoda, kniha určená dětem by nemusela být psaná hovorově, i když příběh vypráví dětský hrdina. A přitom jsem Pražačka, jsem na hovorový jazyk zvyklá a v ústní formě mi nevadí.
Jinak to byl ale veselý příběh, smáli jsme se všichni, kniha nás bavila.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kdo šije u Podolské? |
| 2019 |  Apatykář |
| 2019 | Sesterstvo a kouzelná kočka Fabiola |
| 2022 | Pravda nebyla k dostání |
| 2017 | Sestry Foxovy |
Kniha Projekt pes (ten můj) je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 47x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 3x |
Trochu jsem se z počátku bála, že jsem vybrala v knihovně příliš obtížný kousek, že to možná přísluší větším dětem. A i přes horu textu a spíše minimum obrázků to děti velice bavilo! A já jsem se snad poprvé (nebo si to nepamatuji) NAHLAS u knihy smála (pasáž, jak se dívali na horor).