Proces
Franz Kafka
https://www.databazeknih.cz/img/books/86_/86115/mid_proces-zqg-86115.jpg
4
2148
274
V den svých třicátých narozenin se prokurista velké banky Josef K. probudí a ke svému překvapení zjistí, že dva neznámí muži vnikli do jeho bytu, aby jej zatkli, protože je obžalován pro neznámé provinění před záhadným soudem. Začíná rok trvající proces, v němž se průměrný úředníček musí utkat s neviditelným mocenským aparátem, s dusivou byrokracií, z níž pozná jen nejspodnější příčky, s přezíravostí okolí... To vše v něm vzbudí sice nejasný, ale nutkavý pocit vlastní viny. Kdo jej soudí a proč? ptá se čtenář společně s protagonistou románu a přesto - nebo snad právě proto - že tato otázka zůstává až do poslední stránky bez odpovědi, je Kafkův Proces jedním z nejvýznamnějších literárních obrazů odrážejících atmosféru pohnutého dvacátého století.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové noviny
Originální název:
Der Process , 1925
více info...
Přidat komentář
Ach Franzi. Co jsi mi to zase provedl. Kromě strachu, že se jednoho rána probudím jako velký brouk, jsi mi ještě přisypal sůl do rány v podobě ještě horšího strachu, že budu souzen, nevěda za co.
Každý z nás se může ocitnout ve všestravujícím soukolí byrokracie, jež je tím neporazitelnější, čím více do něj vstupujeme. Kafka nás varoval před absurdností moderní civilizace, která nad námi má se svými papíry téměř neomezenou moc a v tomto ohledu se za téměř sto let od napsání tohoto mistrovského kousku, vlastně nic nezměnilo a tíživý strach ze dvou úředníků, kteří se mohou zničehonic objevit u dveří, přetrvává stále. A i přesto, že se dnešní doba spíše nežli úředníky u dveří vyznačuje pouhou složenkou z úřadu ve schránce, není to ve výsledku to stejné jako úředníci v Procesu?
Těžké a depresivní.
Někdy si říkám, že autor sám, musel mít v hlavě pořádný zmatek.
Také nevím, co o této knize říct, neboť si nejsem jista, že jsem vše správně pochopila.
Možná se k ní časem ještě vrátím.
Nevím jestli jsem správně pochopila proč byl proces zahájen ale někde jsem četla ze na Kafku musíte mít náladu .. tak já náladu měla a jsem rada ze jsem měla možnost knihu přečíst
Ani se mi nechce hodnotit. Knížka má určitě své kouzlo, které se mnoha lidem líbí. Pro mě, ale momentálně žádný přínos moc neměla. Asi to bylo na mojí vánoční náladu moc depresivní. Nebo jsem spíš na pana Kafku ještě nedozrála.
Nejgeniálnější Kafkova kniha. Postava Josefa K., kterého z neznámého důvodu obviní z neznámého zločinu a jeho následný konec.
Na Kafku musí mať človek to správne rozpoloženie, náladu a akosi musí na túto knihu dospieť. Resp. kniha si ho musí nájsť sama. Toto dielo hodnotím vysoko. Cítiť z neho zhmotnenú absurditu, nezmyselnosť, svet obrátený na ruby. Tento Kafkov svet však nie je úplne odstrihnutý od presahu do reality. Kafka nebol šialenec, skôr vizionár. Je tu totiž veľmi tenká hranica, aby sa to o čom písal Kafka, nezhmotnilo. Česť pamiatke autora a jeho dielu, snáď sa tieto jeho motívy nestanú (tak skoro) skutočnosťou.
Dlouho jsem se Kafkově Procesu bránila, a to ze strachu, že ta kniha bude pro mne složitá na pochopení. Jak moc jsem se mýlila! Jako jo, od čtenáře se vyžaduje jistá spolupráce, co se týká soustředění, ale jinak musím říct, že jsem byla z knihy naprosto nadšená. Hlavně ty pocity bezmoci a zmaru – to tu Kafka vyjádřil naprosto skvostně. Skvělé, prostě skvělé!
Každé Kafkovo dílo je výletem do jeho choré mysli. Takové exkurzi nelze odolat!
Proces je varováním před byrokracií, člověk s ní vede válku i v době míru. V případě Kafky vedenou se sebou samým. Ukazuje bezmocnost člověka, jednotlivce zastavit činnost soudců.
"Postel přede dveřmi stojí ovšem na velice špatném místě. Například soudce, kterého teď maluji, přichází pokaždé dveřmi u postele, a dal jsem mu také od těch dveří klíč, aby na mě mohl čekat tady v ateliéru, i když nejsem doma. Teď ale zpravidla přichází brzy ráno, když ještě spím. Jakmile se vedle postele otevřou dveře, vytrhne mě to samozřejmě pokaždé z nejhlubšího spánku. Ztratil byste k těm soudcům veškerou úctu, kdybyste slyšel, jakým klením ho vítám, když mi ráno leze přes postel. Mohl bych mu sice ten klíč odebrat, ale tím by se to jen zhoršilo. Všechny dveře se tu dají zcela snadno vyrazit."
Možná moje nejoblíbenější knížka. Při čtení si člověk může představovat jakoukoliv negativní situaci, do níž je hluboce ponořen, ale nemůže ji ovlivnit. Dá se najít i analogie s totalitními režimy 20. století, stejně jako se samotným lidským údělem. A nejsme při procesu ty blechy v zavřené zavařovací sklenici, které se naučily skákat tak, aby se nepraštily o víko, a poté, co bylo víko odděláno, už výš nikdy nevyskočí?
Jsem hodně rozpačitý. Na jednu stranu hluboce obdivuji autorovo umění tak jednoduchým jazykem vystihnout atmosféru míst, kde se román odehrává, pocity postav, beznaděj. Na druhou stranu mě u této knihy neustále iritovaly otázky z knihy vyplývající a absolutní nemožnost najít na ně odpovědi. Velmi zajímavé jsou postavy. Konec byl pro mě dost nečekaný, druhá půlka knihy už mě spíš nebavila.
Rozhodně bych se ke knize nevrátil ani bych ji nedoporučil svému kamarádovi. Dokonce mě ani nemotivovala, přečíst něco dalšího od Kafky. Hold, ne vždy se do knihy zamilujete.
Tuto knihu si opravdu nedovolím hodnotit. Pramení to z částečného nepochopení děje, a z toho, že jsem do něj nebyla vůbec vtažena. Zkrátka, asi jsem na tuto knihu nebyla vůbec připravená. Tak snad příště...
Na Proces, Zámek (musí se číst současně) a celkově na Kafku jsem se těšil, ale nakonec zůstal zklamán - osobně, literární hodnotu nemohu posoudit.
Ještě před otevřením knihy mi bylo jasné, že to musím vnímat jako sen: vnitřní prožitky, vzorce reality, ale ne realita samotná v konkretnostech. Konečným dojmem je vhled do prožitků člověka neschopného se vypořádat se světem. Chudák Kafka. Nechtěl bych byt v jeho kůži. Strach brání rozhodnému jednání. Poslušnost nedovoluje se postavit autoritám nebo se samotnému autoritou stát. Živoření pod tlakem vymyšlených a absurdních pravidel. Zdravý člověk by praštil do stolu a řekl by: "A dost!", což taky hodně lidí dělá a žije plnohodnotný život, ale ne p. K a všichni jemu podobni. Nepříjemná zkušenost. Přečtení ale může vést k Open Jar Thinking efektu
Ještě je nutné si uvědomit, že Kafka nechtěl svoji tvorbou měnit svět. Nechtěl vydávat. Psání pro něj bylo doktorem, psychologem. Jen šťastnou náhodou jsme se dostali k jeho textům. Nejsou to fantazie určené ke spotřebě. Jsou to jeho skutečné prožitky. Citlivý charakter a ještě navíc zasazený do Rakouskouherské Prahy, kde Češi nesnáší Němce a Němci nesnáší Židy...
Chudák, chudák malý Kafka.
Knížka mi připadá dobrá hlavně proto, že člověka nutí přemýšlet. Přiznám se, že mne ze začátku ta absurdita rozčilovala, jak jsem ale četl dál, tak jsem si čím dál víc uvědomoval, že ta absurdita není samoúčelná a že popisovaný scénář není zase tak neuvěřitelný. Musel jsem stále více přemýšlet, jak je to podobné tomu co známe a jak je to všechno docela i "možné".
Děkuji seriálu o majorovi Zemanovi, že mě seznámil s existencí tohoto autora a vzbudil ve mně zájem o jeho knížky. To je ale pořádná kafkárna, co?? ;-)
,,Absurdní'' - to je přívlastek, který vztahům, chování lidí a světu, jak ho Kafka popisuje, přiřadíte, hned po prvních přečtených stranách. Atmosféru, ale netvoří pouze absurdno, v celém románu se zrcadlí Kafkova nerozhodnost a melancholičnost.
Nejvíc se mi na románu líbilo, jak právě dokázal Kafka, atmosféru svého díla úžasně vystihnout i bez dlouhých a obšírných popisů. Také se nám často nenabízejí ani vnější popisy hrdinů, které ovšem ani nechybějí. Celé je to zabaleno do tajuplného šera a černošedé barvy.
Tu samou náladu u nás vytvářejí motivy knížky, jako je odlidštěná byrokracie, osamění, závislost na neuspokojivém a psychicky náročném zaměstnání, absurdita a tajemno, povrchní postoj k lásce a ženám, obsese, deprese a zmatenost, bezmocnost, vina, změna společenských a lidských priorit na začátku 20. století, úplatkářství.
Hlavním tématem knihy je proces Josefa K., který hned od začátku, vzbuzuje spoustu otázek, na které se čtenář a hlavní hrdina pořád ptají, ale nikdy nedostanou jasnou odpověď. Možná by, Kafka musel napsat dalších tisíc stran románu, aby na všechny otázky odpověděl a všechny dějové linky završil, ale to by už nebylo ono. Myslím si, že ta neukončenost k té knize patří, a i přes to je to skvostné dílo, z rukou talentovaného, bohužel nesebevědomého umělce.
Štítky knihy
tajemství soudy byrokracie rozhlasové zpracování absurdno středoevropská literatura
ProcesKniha Proces je v
| Právě čtených | 82x |
| Přečtených | 3 412x |
| Čtenářské výzvě | 200x |
| Doporučených | 182x |
| Knihotéce | 856x |
| Chystám se číst | 769x |
| Chci si koupit | 114x |
| dalších seznamech | 30x |
Typická „kafkárna“, která je dost flustrující. Navíc je psána archaickým úřednickým jazykem, což může paradoxně vyústit i v humornou pasáž: „Polodospělé dívky oděné podle všeho jen zástěrami šukaly nejpilněji.“. Přitom se jedná o úklid a ona děvčata pobíhala a kmitala.
Jak známo rukopis tohoto díla neměl nadpis, a tak název je od nejlepšího kamaráda FK - Maxe Broda. Ten se staral o jeho pozůstalost, přičemž měl za úkol, aby již žádná nová vydání děl jeho přítele Kafky nevyšla a veškeré rukopisy byly spáleny. Tuto vůli porušil, a to je snad dobře.
Není to rozhodně lehké čtení, ale je třeba vydržet.