Probuzení

kniha od:


Koupit

Psychologický román, jehož děj je situován do americké vyšší jižanské společnosti konce 19. století. Hrdinka, matka dvou dětí, žije poklidný život dobře zaopatřené kreolské dámy. Tradičně tráví léto v přímořském letovisku v uzavřené společnosti sobě rovných. Zdánlivě nezávazné citové sblížení s mladým mužem Robertem se stane impulsem k vlastnímu sebepoznávání. Musí si připustit, že její dosavadní život neodpovídá jejímu vnitřnímu založení: milující manžel, poskytující materiální blahobyt výměnou za slepou poslušnost, dvě děti, které ji zotročují. Hrdinka se vnitřně vzbouří a pokouší se všem konvencím navzdory najít sama sebe – oprostí se od společenských závazků (manžel je shovívavý a považuje to za pouhý ženský vrtoch), odešle děti na venkov k milující babičce, usilovně se věnuje malířské zálibě a najme si malý domek, kde hodlá završit své osvobození....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45282/big_probuzeni-tlY-45282.jpg 3.359
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

The Awakening, 1899


více info...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Probuzení

laura
18. května

Román o věčném hledání sebe sama. O nenaplněné touze, o nedostatku lásky, o zklamání, o snech, které se nikdy nesplnily.

Příběh, který jste četli už mockrát a který vám nic moc nového nepřinese. Nejhlubší dojem, který ve mně kniha zanechala, byl pocit beznadějnosti a bezútěšnosti. To, že cesta z tohoto bludného kruhu vlastně nikam nevede...

Nemyslím, že bych se k příběhu chtěla někdy vracet...

Karča.K
10.10.2018odpad!

Kdyby žila moje nebožka babička, zřejmě by řekla, že toto dílo je "drek". Jako studentka anglistiky jsem jej musela přelouskat a nikdy jsem nepochopila, co se na něm panu docentovi tak líbí. S odstupem času si pamatuji jen konec a také to, že v jedné kapitole Kate Chopin poruší vypravěčskou perspektivu, což svědčí o nekvalitě tohoto kusu. Nestojí mi však za to, abych si to přečetla znovu a pak to nejmenovaným kantorům přišla na katedru anglistiky omlátit o hlavu.


Lesewurm
30.07.2018

Tak si říkám, kam až může zajít lidská duše, když nemá dostatek práce... K udržení zdravého rozumu je zapotřebí mimo jiné také sebekázeň, které se hlavní hrdince nějak nedostává. Odmítla svůj stav řešit, odmítla si přiznat, že něco je špatně, vlastně odmítla i pomoc druhých a vrhla se ze skály rovnou střemhlav dolů (ne, že by třeba její manžel nedělal občas nějakou chybu). Vlastně je to stále se opakující téma, bez ohledu na dobu a společenské postavení. I když ženám z bohatší společnosti, které nemají v podstatě nic na práci, se to asi stává častěji. Oceňuji autorčin jazyk i kvalitní překlad, kniha se mi četla pěkně a určitě nelituji toho, že jsem po ní v knihovně sáhla. V podstatě je to pro vdané ženy poučná literatura. Chtěla bych jen podotknout, že autorka sama (mnohonásobná matka, která poměrně brzy ovdověla) si podobnou zkušeností nejspíš neprošla, spíš velmi dobře zpracovala téma, které sama ve svém okolí poznala a odpozorovala.

Tina.orl
09.02.2017

Bohužel pro mne dílo, které mě nechytlo. Číst více méně stále dokola o ženě, která si myslí, že její život není šťastný a započne rebélie, to mě nějak nebavilo.
Určitě se ale musí ocenit, jak autorka vystihla pocity Edny. Ženy určitě pochopí.

Taťka Hraboš
27.06.2016

Velmi čtivá sonda do (především pro mužského čtenáře) nepřehledných a nebezpečných hlubin psychiky ženy žijící na konci 19. století. Přiznám se upřímně, že závěr mě opravdu překvapil. Ani se nedivím, že v tehdejší puritánské době byla tahle knížka takřka na seznamu zakázané četby.

zlovlk
24.01.2015

Román sobectví a vyprázdněné touhy. Připadne-li vám Emma Bovary nesnesitelná, vězte, že Edna Pontellier je její mladší, zkaženější a ještě daleko obratněji na harfu čtenářských nervů hrající sestrou. Nedivím se, že kniha na konci 19. století vzbudila takový poprask - nebylo to tím, že by obsahovala něco vyloženě nepřístojného, ale zmíněná paní Edna jistě přivodila nemálo odpadlých nehtů, zubů, vlasů a všemožných dalších částí těla, které se uvolňují v důsledku četbou předrážděné nervové soustavy. Zároveň ale působí Ednino sobectví dostatečně přirozeně a nenápadně, takže budí dojem vcelku uvěřitelné a živoucí slepice, a nikoliv jen kulisy pro předvedení zla v člověku. Tleskám!

Edna Pontellier je typickým zástupcem onoho lidského typu (zdaleka to nejsou jen ženy!), který něco chce, ale není si jistý, co vlastně, a tak své touhy stále mění a jaksi bezděky se za jejich nenaplnění - nebo za jejich naplnění, to je pro tenhle typ vlastně jedno - mstí na svém okolí. Docela mě fascinuje, že by si tento typ neurotické, ba nejspíše i psychotické osoby chtěl někdo brát za vzor, ale nadšené ohlasy feministek, které tento román opět vynesly na výsluní zájmu, napovídají, že k tomu skutečně dochází. Pozoruhodné. Ale plyne mi z toho, že otázky, kde začíná a končí svoboda a kde začíná a končí zodpovědnost, jsou v podání téhle prózy živé i dnes. Tleskám!

Za pozornost stojí i to, že se román odehrává na americkém Jihu, mezi černochy, kreoly a dalšími podezřelými existencemi - jako ostatně nemalá část klasické americké produkce. Skoro jako by měla voda Mississippi probouzela v tamějších usedlících záchvěvy kreativity...

Vé-Vé
28.12.2014

K téhle knize jsem se dostala při snaze odškrtnout si víc knihy ze seznamu četby Rory Gilmorové a popravdě, byla jsem lehce zklamaná.

Čekala jsem něco víc než tradiční souboj touhy s povinnostmi a očekáváními. Možná mi ušel nějaký hlubší význam, ale asi mi bude unikat navždy, jelikož necítím potřebu vrátit se k téhle útlé knížečce.

Aaron Lewis
18.08.2014

Popravdě řečeno, bylo to docela zajímavé... ale vracet se k tomuto dílu určitě nebudu. Myslím si, že Ednu dokážu i pochopit, i když dvakrát sympatická nebyla a moc mi nesedla.

1