Problém Spinoza
Irvin D. Yalom
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135277/bmid_problem-spinoza-135277.jpg
5
122
24
Ve svém nejnovějším románu autor završuje svou filozofickou trilogii (Když Nietzsche plakal, Léčba Schopenhauerem). Protagonisty románu, mladého talentovaného holandského filozofa ze 17. století, Žida Benedicta Spinozu, a ideologa nacistické NSDAP Alfreda Rosenberga, od sebe dělí bezmála tři sta let. Spinoza se pro své neortodoxní názory dostává do ostrých sporů s židovskou obcí, a nakonec je prohlášen za kacíře a exkomunikován. Rosenberg, původce teorií o rasové nadřazenosti, nemůže pochopit, že pro „největšího z germánské rasy“, Goetha, byl Spinoza vzorem a že z jeho díla četl každý den. Rosenberg stejně jako mnoho jiných nacistických pohlavárů, trpí pocitem méněcennosti, a přestože se podrobí psychoanalýze, nic mu z jeho velikášské pasti nepomůže. Spinoza se naopak jako člověk i filozof postaví vůči své komunitě na vlastní nohy a v autorově interpretaci se stává prototypem emancipovaného moderního učence a člověka. Stejně jako u svých předchozích knih nás Yalom učí o lidské duši a složité cestě k jejímu uzdravení. Román uvítají především čtenáři knih I. D. Yaloma a zájemci o filozofickou a psychologickou beletrii.... celý text
Přidat komentář
autor na zaklade historickych udalosti opisuje vlastny pribeh dvoch na pohlad vzdialenych muzov. Zacala som citat, ale nedocitala som, pretoze tema vzoprenia sa cirkevnym dogmam (Spinoza vs. rabini s vlastnou nemennou pravdou) je sice zaujimava ale uz viac krat omielana. Vela zaujimavych myslienok, no nic nove. Napriek tomu, je to jeden z tych lepsich romanov, ktore som nedocitala.
Chápem Yalomovu snahu napísať "román ideí". Lenže na to, aby ma ako čitateľa oboznámeného s Yalomovou tvorbou presvedčil, by nemohol projektovať do Spinozovej mysle idey vlastné, tobôž ak ich rozoberal podrobne vo svojich troch predošlých knihách (Existenciální psychoterapie, Pohled do slunce, Chvála psychoterapie): Problém Spinoza tak pôsobí ako recyklovanie vlastných myšlienok a príliš mnoho nového nehovorí (hoci minimálne myšlienka Boha = prírody stojí za bližšie skúmanie). Toto vám samozrejme nebude vadiť, ak ste Yalomove odbornejšie ladené publikácie nečítali.
Svojou snahou o román myšlienok však Yalom opúšťa pozíciu, v ktorej je najsilnejší. V Probléme Spinoza je skrátka príliš málo psychoterapie. Najsilnejšou postavou románu potom nie je ani Spinoza ani Rosenberg, ale fiktívna postava Friedricha Pfistera, mladého psychoanalytika, ktorý sa s Rosenbergom stretáva a konfrontuje ho s jeho pocitom menejcennosti. Spinoza i Rosenberg sú postavy ploché, neprechádzajú vývojom, Pfister je však živý, pochybujúci charakter, ktorý sledujeme z viacerých polôh. SPOILER: Je napríklad fascinujúce vidieť odhalenie navonok priateľského a otvoreného psychoterapeuta, ktorý sa svojmu supervízorovi vyznáva z rozporu prameniaceho z jeho nechuti pracovať s tak odporným človekom, akým bol Rosenberg, no zároveň jeho intelektuálneho záujmu o jeho analyzovanie. Ľudské, podmanivé. Rovnako pôsobivé je jeho nezvládnutie situácie, keď Rosenbergovi v afekte hovorí o tom, že trpí komplexom menejcennosti. KONIEC SPOILERU.
Absenciou psychoterapie stráca Problém Spinoza dynamiku, ktorou sa vyznačovali predošlé knihy trilógie. To možno nie je na škodu, je to kniha v istom zmysle osobnejšia, ba až staromilskejšia, je v nej viac Yaloma ako v jeho predošlých knihách. Je to kniha ľudsky vrelá v nenápadných detailoch, akými sú dotyky, gestá či pohľady. Nie je v nej však toľko vzrušenia z postupného odhaľovania vnútra, čo ma na Yalomovi vždy bavilo najviac.
Rada záverom: v žiadnom prípade nečítajte predhovor. Prezradzuje všetky zvraty i pointy.
Na základě zmínky nacistického důstojníka během konfiskace Spinozovy knihovny rabujícími jednotkami ERR rozepisuje Yalom pozoruhodný příběh dvou zcela odlišných mužů, jež od sebe dělí 300 let.
Baruch Spinoza, velevýznamný to myslitel 17. století, člověk pronikavého intelektu a striktní vyznavatel rozumu, je pro své „kacířské“ názory Amsterdamskou židovskou komunitou vyobcován. Yalom skrze (fiktivní) Spinozovy disputace se svými odpůrci, přáteli i učedníky, představuje základní myšlenky Spinozovy filosofie a zároveň věrohodně analyzuje prožívání člověka zavrženého jak rodnou komunitou tak příbuznými.
Příběh Alfreda Rosenberga, tzv. hlavního nacistického antisemitského ideologa, začíná v jeho 16 letech, kdy se nedobrovolně seznamuje se Spinozovým dílem, jež mu po celý jeho následující život nedá spát. V jeho případě Yalom nabízí psychoanalytický pohled na předpokládaný vývoj osobnosti zatížené komplexem méněcennosti, zhoubnou rasistickou ideologií a konflikty pramenící ze střetu hluboce zakořeněných negativních postojů vůči „nižším rasám“ a logických argumentů hovořících proti těmto názorům.
Spinozovy kapitoly mne bavily trošičku méně, pravděpodobně v důsledku vědomí toho, že se o Spinozově životě dochovalo nemnoho informací, a proto je jeho životní příběh, tak, jak je v této knize podán, pouze „pravděpodobný“. Naopak, o Alfredu Rosenbergovi se toho ví podstatně více a Yalomova představa toho, kterak se psychicky narušený demagog dostane k obrovské moci, mi vyrazila dech.
Problém Spinoza je další autorovo mistrovské dílo kombinující jak psychologický, resp. psychoanalytický pohled na lidskou duši, tak myšlenky velkých filosofů a možnosti uplatnění filosofie v (nejen terapeutické) praxi. Zcela NE po Spinozově způsobu se modlím k Bohu, aby Yalomovi nadělil ještě něco života a ten nás tak nadále mohl oblažovat svou tvorbou.
Kapitoly se Spinozou: čtyři hvězdy, kapitoly s Rosenbergem: pět hvězd.
Štítky knihy
Židé životopisy, biografie životopisné, biografické romány filozofové
Autorovy další knížky
| 2008 |  Lži na pohovce |
| 2014 | Když Nietzsche plakal |
| 2010 | Láska a její kat |
| 2010 | Léčba Schopenhauerem |
| 2006 | Existenciální psychoterapie |
Kniha Problém Spinoza je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 176x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 14x |
| Knihotéce | 42x |
| Chystám se číst | 79x |
| Chci si koupit | 30x |
| dalších seznamech | 3x |
Nikdy bych neřekl, že mne zrovna tato kniha bude bavit, nicméně fiktivní propojení světů holandského filozofa a nacistického ideologa je podáno opravdu chytlavě, ovšem nikoli lacině, text nutí čtenáře k zamyšlení nad tím, jak omezující může být jakékoli náboženství či ideologie.