Příšerně nahlas a k nevíře blízko
Jonathan Safran Foer
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1206/bmid_priserne-nahlas-a-k-nevire-blizko-ol3-1206.jpg
4
231
43
Druhý román amerického autora, kterému už prvotina Naprosto osvětleno získala velký věhlas. Její název odkazuje na všechny ty velké, důležité a strašné věci, které rozhodují o našem životě; jak autor tvrdí, láska, válka, násilí či moc se vždycky projevují „příšerně nahlas“ a jsou vždycky „k nevíře blízko“. Oskar Schell, hlavní postava románu, je vynálezce, milovník francouzské kultury, hráč na tamburínu, shakespearovský herec, šperkař, pacifista, origamista, detektiv, vegan a sběratel motýlů. A mimochodem – je mu devět let. Když jeho otec zahyne při teroristickém útoku na New York v září 2001, Oskar najde v jeho pozůstalosti záhadný klíč a začíná pátrat. Hledání jej provede celým New Yorkem, podivnými životy mnoha jeho obyvatel, ale zatáhne jej i na cestu do dějin a do hlubin vlastní rodící se osobnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , BB artOriginální název:
Extremely Loud & Incredibly Close , 2005
více info...
Přidat komentář
Pohlcující. Foer vás vplete do řádků svých písmen, zamotá vás do klubka. A vy se při rozmotávání k nevíře bavíte, protože přes vlákna objevujete příšerně nové perspektivy a propojení. Bombardování Drážďan, Hirošima, 11/9. Americká traumata. Před sprintem na cílovou pásku mě to neustálé opakování začalo chvilkami nudit, proto si troufám strhnout hvězdu. Přesto velmi, velmi doporučuji k přečtení.
Tohle dílo mi do mysli vyrylo příšerně hlasitou stopu, která bude ještě dlouho křičet skrz děje ostatních knížek. Naprosto úchvatné, mrazivé, úsměvné, neskutečně čtivé! Naléhavě bolestivé popisy umírajících lidí v hroutících se mrakodrapech, tajemství prarodičů, tetované dlaně a fotky. To všechno dělá z tohoto příběhu něco neskutečného!
Ano, musela jsem mé oblíbené knížce oznámit, že se teď bude po několika letech bude s někým dělit o první místo. Úzkostná úchvatnost!
Nějak se mi to zdálo hodně podobné jako "Dějiny lásky", jako by se manželé při svém psaní dost ovlivňovali. Možná kdybych nečetl Dějiny lásky, dal bych o hvězdičku víc
str. 193:
Plachost, to je když odvracíte oči od něčeho, co chcete. Hanba je, když odvracíte oči od něčeho, co nechcete.
str. 195:
Ráda bych mu řekla to i ono. Ale věděla jsem, že by ho to zabolelo. A tak jsem to všechno pohřbila a ono to zabolelo mě..
Dokonce i mě - třináctiletou holku - tahle knížka naprosto okouzlila.
Díky ní se na lidi dívám jinak.
Došlo mi, že každý má nějaký příběh a i když se situace třeba podobají, každý je vnímá jinak, každý jinak reaguje...
Děkuji ti, Oscare, děkuji.
Smutný příběh Oskara - chlapce tisíce tváří a talentů. Celou dobu jsem čekala, co z toho vyleze: a vylezl silný příběh o vině, odpuštění, minulosti a terorismu. Mimochodem, linka s dobrovolně oněmělým dědečkem mě dokáže spolehlivě rozsekat i při vzpomínce. To jeho mlčenlivé a přitom křičící ano-ne na dlaních... mrazí mě. Přesto je tahle knížka asi o krůček slabší než prvotina autorova, poněvadž mi asi trochu vadí ten americký patos a vztah k heroickým činům. Ale možná tomu nerozumím :)
Velice zajímavá a obohacující kniha. Trochu jsem se vyprávění ztrácela a nejsem si jistá, že jsem všechno pochopila úplně správně, ale rozhodně na mě kniha zapůsobila.
Po přečtení mi zůstal stejný pocit krásné lidskosti jako po dočtení S elegancí ježka. Krásný způsob vyprávění a fascinující působivé prostředky, kterými Foer text doprovázel. Jsem mile překvapená a zasažená
Cokoli k této knize řeknu, bude málo... výborně zpracované děsivé téma a závěr, ze kterého mrazí...
Zajímavá kniha, vtáhne do děje. Zpočátku trošku zmatek v dějových linkách, postupně se to ale vytříbí. Není to úplně lehká kniha ke čtení, je zde mnoho přirovnání, metafor, ale celkově se mi velmi líbila. Jsem zvědavá na další autorovy knihy.
Napsat knihu z úhlu pohledu devítiletého, tak trochu zvláštního chlapce, byl rozhodně úžasný nápad. Ze začátku jsem byla zmatená z prolínání dvou příběhových rovin, ale postupně se vše krásně spojilo. Všechna čest autorovi, že to dokázal tak báječně dát dohromady. Kniha je citlivě psaným příběhem o 11.září s dobře propracovanými postavami, jejichž jednání a uvažování probouzí ve čtenáři emoce. Trochu mi vadilo, že dialogy byly psány za sebou namísto pod sebou, jak je obvyklé, ale byla to jen drobnost (možná i účelová). Musela jsem díky tomu u knihy víc přemýšlet.
V zdaní tak jednoduchá a predsa geniálne zložitá. Každý z nás má nejaký kľúč, len treba nájsť zámok, ku ktorému patrí. Niekedy je to práve o tom hľadaní, bez ohľadu na jeho úspech. Aj Oskar hľadal a predsa našiel. Síce niečo iné než chcel, ale nie je to práve to čo mal nájsť? Jedno viem iste, vďaka Oskarovi, vďaka Foerovi, vďaka celej knihe za to, že mi zas ponúkla niečo nové, niečo strašne krásne, niečo zvláštne, niečo čo mi otvorilo oči a ukázalo zmysel hľadania, či nájdenia v úplne inom svetle.
Príšerne nahlas kričím do celého sveta, že toto je jedna z kníh, ku ktorej mám naozaj neuveriteľne blízko.
Nemůžu jinak než dát plný počet. Je to přesně ten typ knihy, kterou musíte číst dokud ji nedočtete a zároveň nechcete, aby skončila. Nádherně smutný, veselý, zábavný, melancholický a hlavně hluboký příběh.
Nádherná knížka,četla jsem ji už hodně dávno,ale musím přidat kladný komentář.Opravdu moc takovych knih není,což je velká škoda.
Zvláštna, zvláštna a ešte raz zvláštna kniha. Rovnako trikrát výborná! Manžel Nicole Krauss nezaprel, že k nej patrí, predovšetkým štýlom, ktorý je typický "kraussovský", a tiež nádherným venovaním na začiatku knihy! Krásno-smutný príbeh odvíjajúci sa vo svete malého Oskara, ktorý stratil otca pri útoku na WTC, pričom moment vyrovnávania sa s toutou realitou a pátranie po súvisiacich okolnostiach sú niťou celého príbehu. Ten je popretkávaný krásnou detskou logikou, ktorú nám sprostredkuje počas svojich pátracích výprav, objavov, stretnutí, príbeh je plný krehkosti a jemného vtipu. Treba podotknúť, že je to čítanie skôr pre fajnšmekrov (rovnako ako diela N.Krauss), magicky záhadná skladačka kúskov života Oskara a ľudí okolo neho, pričom každý kúsok treba poriadne poobracať v rukách a precítiť. Poskladaný obrázok je vo svojej podstate veľmi jednoduchý a zároveň fascinujúci, ako kniha sama.
Niekde som čítala, že kniha Príšerne nahlas a neuveriteľne blízko je „masterpiece“ oproti titulu, na ktorý sa značne ponáša – Dejiny lásky (priemerní znalci beletrie vedia, že autorka Nicole Krauss je manželkou Safrana Foera). S uvedeným výrokom by som nesúhlasila, kniha Príšerne nahlas a neuveriteľne blízko sa mi páčila prinajmenšom ako Dejiny lásky, ale určite nie viac, v mojom osobnom rebríčku ju neprekonala. Bola som veľmi zvedavá na autora a jeho písanie, keďže Nicole Krauss zbožňujem. Moje očakávania sa naplnili v pozitívnom zmysle.
Obe knihy spája to, že vyšli v roku 2005 a cítiť v nich podobnú atmosféru, no obsahovo sú odlišné, v oboch (no viac v PN a NB) nájdete zaujímavé a efektné členenie textu (farebne, samostatné vety na stranách), ktoré v sebe nesie určitý význam a iné drobné záležitosti, ktoré si obľúbenci Kraussovej, či Safrana Foera všimnú a neprehliadnu.
V prípade PNaNB som si okamžite zamilovala malého Oscara Shella, ktorý ma svojím vnímaním sveta, pochodmi v hlave, odlišnosťou od svojich rovesníkov, svojimi záľúbami, frankofilstvom a celým zjavom úplne dostal :-) Udalosťami, ktoré ho postihli (strata otca počas útoku na WTC) bol nútený dospieť trochu rýchlejšie ako bežné deti a často sa pri čítaní jeho hlášok neubránite pocitu, že toto alebo ono v žiadnom prípade nemôže z úst vypustiť malý 9ročný chalan. Všetko sa začína tým, že Oscar nachádza v jeho skrini záhadný kľúčik, pustí sa do pátrania po jeho majiteľovi a postupne sa vysporiadava so stratou svojho milovaného otca. Popritom ako sa Oscar zoznamuje s radom Blackovcov, do deja vstupujú jeho príbuzní so svojimi krehkými príbehmi, predovšetkým starí rodičia a ich zvláštna história „lásky-nelásky.“
Román môže pôsobiť nesúvisle, kúskovito a trochu chaoticky (podobne ako spomínané Dejiny lásky), no keď sa začítate a sústredíte svoju myseľ na jeho riadky, začnete chápať jeho súvislosti. Oceníte nielen nezvyčajné grafické stvárnenie tohto diela, ale nepochybne aj jeho prepracovaný a pôsobivý obsah. Napriek téme, ktorá sa nesie románom ako leitmotív nie je nudne sentimentálna, no napriek tomu vyvolá vo vás mnohé emócie. Ku knihe sa určite plánujem v budúcnosti znovu vrátiť.
Nejdraději bych dala deset a více hvězdiček. Už hodně dlouho jsem nečetla tak dokonalý román. Některé Oskarovy postřehy "byly jak za sto dolarů", ale z celé knihy "mám nohy jako sto centů". Na začátku se dozvídáme, že táta s Oskarem hráli na průzkumné výpravy (takže Oskar vyhrabal v Central Parku spoustu drobností, které zdánlivě nemají žádnou cenu až do chvíle, kdy se dozvíme z tátova příběhu, že Central Park dříve patřil dnes již neexistujícímu šestému newyorskému obvodu ... nic není tak jednoduché a černobílé a významy se kupí v každé kapitole). Táta zatrhne červeně větu: "Nepřestáváme hledat." Nejtěžší výzkumná výprava je pro Oskara hledání zámku od tajemného klíče v modré váze. Jeho hledání je jedna velká metafora. Mate mě jedna věta z doslovu - říká se tam, že Oskar je typický outista. Jestli je outismus choroba, chtěla bych být takhle "nemocná". Krásné dílo svými příběhy, Oskarovými vynálezy, grafickým zpracováním ... každá prokreslená postava by vydala na zvláštní román. Objednávám v Amazonu anglicky.
P.S. Film nedoporučuji - udělali z příběhu holywoodské slzavé údolí, chybí mu ten analytický nadhled a jemný humor. Jedině Max von Sydow v roli dědečka je bez jediného slova úžasný.
Štítky knihy
autismus zfilmováno americká literatura dětský hrdina WTC - Světové obchodní centrum New York
Autorovy další knížky
| 2006 |  Příšerně nahlas a k nevíře blízko |
| 2015 | Jíst zvířata |
| 2005 |  Naprosto osvětleno |
| 2018 | Tu som |
Kniha Příšerně nahlas a k nevíře blízko je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 305x |
| Čtenářské výzvě | 21x |
| Doporučených | 54x |
| Knihotéce | 88x |
| Chystám se číst | 302x |
| Chci si koupit | 46x |
| dalších seznamech | 6x |
Tak tohle je jedna z nejzvláštnějších knih, co jsem četla. Nevím, jak jinak bych ji popsala. Nevím proč, ale dochází mi slova a ty pravé nemůžu najít. A přitom bych toho tolik chtěla říct..
Postava malého Oskara je naprosto úžasná, jeho charakter a utrpení je popsáno tak mistrovsky! Prarodiče a jejich vztah, no, zvláštní, zvláštní, zvláštní.. Ale tak dobře se to čte!
Nevím, jestli si tu knížku přečtu ještě jednou, ale za to jedno přečtení rozhodně stojí.