Odvažte psy

27.08.2011

[090/11] Dalo by se snad i říci, že to je taková hlubší sonda do Murdochovy duše a minulosti. Záchrana jeho otce před trestem smrti donutila autorku k razantnímu kroku nás blíže obeznámit s osudem talentovaného detektiva. Jeho dětství, jeho příbuzní, jeho dlouhá pouť za „dnešním“ životem ovlivněná vztahem s nenáviděným zploditelem.

Když se nad tím tak hlouběji zamyslím, kroky tohoto muže pronásleduje celý život smrt. Matka, bratr, snoubenka a sestra, možná i jediná teta. Je to tvrdý život, když jeho velkou část nosíte na paži uvázanou černou stuhu truchlení a období smutku a zrovna když vás nějaké štěstí potká, objeví se spolu s ním i smůla. Ale to je prostě osud tohoto charakteru a on se s tím alespoň částečně je schopen vypořádat. Stále vzpomíná a minulé ho pronásleduje, ale umí se ovládat.

Vývoj charakteru je znát i v návycích. Co se tak pamatuji, v prvních knihách byl prezentován jako abstinent. Tuto cestu si zvolil kvůli své snoubence, ale hned na začátku této knihy s pitím nemá problém. Je to jen pár piv a nějaký ten tvrdší líh na zahřátí, ale i tak… Škoda jen, že se o tom autorka nezmínila. Na druhou stranu se ale spisovatelka snaží každou knihu stavět na samostatnosti, aby i čtenář, který se neseznámil s předešlými díly, nepřicházel o orientaci a neztrácel se v domácích charakterech. I když se snaží věnovat rekapitulačním bodům co nejméně a přitom dostatečně pro nezasvěcené, číst stále znovu o mrtvé snoubence, tulením kabátu, manželovi bytné trpícím tuberkulózou a o protivném policejním nadřízeném je, přiznejme si to, trošku znavující. Ale budiž.

Co mě docela zvedlo ze židle a s čím jsem nepočítala bylo další rozvíjení se vztahu mezi Murdochem a Enid. To, že chlapec je jiný než jak ho „znám“ ze seriálu, na to jsem si zvykla a ani jsem v nic jiného nedoufala, ale Enid? Nebudu to více rozvíjet, ale přiznávám, že jsem byla velmi pozitivně překvapena, protože na obrazovce mi byla neuvěřitelně nesympatická, což se o její literární předloze říci nedá.

Celkově na mě tento Murdoch zapůsobil asi nejzajímavěji. Je to hlavně díky hlubší výpravě do Mudrochovy minulosti, ne ani tak do mysli. Navíc, zápletka byla poměrně náročná na orientaci a vodítka skoro žádná neexistovala. Když si dá ovšem člověk dvě a dvě k sobě, ví kdo je vrah hned při jeho nástupu na scénu.