Případ spravedlivého vraha

Případ spravedlivého vraha https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/122700/pripad-spravedliveho-vraha-122700.jpg 3 8 2

Klasický detektivní příběh podle střihu drsné americké školy. Autor se k ní hlásí nejen úsečnými dialogy a drsným humorem (Do půl těla svlečený muž neurčitého věku ležel nedaleko velkého mraveniště. Měl pootevřená ústa a vytřeštěný zrak. Pod levou prsní bradavkou, přesně mezi třetím a čtvrtým žebrem mu vyčníval z hrudi podivný kovový předmět. Mrtvý ležel v lese již několik dní. Měl na kost okousanou levou ruku a v obličeji bez jednoho oka se mu honili velcí rezaví mravenci. Nebyl to pěkný pohled. Jak se dalo předpokládat, neříkal vůbec nic.) , ale také několika odkazy na konkrétní díla Raymonda Chandlera a Daschiella Hammatta. Novinář Marek Kafka se při své práci dostane k případu sériového vraha, postupně je do něj osobně zatahován, smyčka podivných události se stahuje kolem jeho krku a on nakonec zjistí, že poslední obětí důmyslné hry nemocného vraha má být on sám. Autor Jan Šebelka, který pracuje jako novinář, klade na pozadí detektivního příběhu závažné otázky po etické stránce práce českých žurnalistů.... celý text

Přidat komentář

jprst
30.10.2020 2 z 5

Donedávna jsem nic z tvorby tohoto autora nečetl, takže náhodný výběr, který ale u mne nevyvolal žádný velký jásot. Označil bych to jako nepříliš vydařený pokus o detektivní příběh, takové jako by autor více chtěl, než skutečně dokázal, ale přiznávám, že jsem už přečetl i horší. Slušné dvě hvězdy a pro kamarády spíše varování.

marlowe
29.08.2014 3 z 5

Ne, vůbec to není špatná kniha, vlastní příběh i samotné vyšetřování má hlavu a patu, v dialozích to semo tamo zajiskří, dokonce se vyskytne i několik solidně načrtnutých postav.
Přesto musím zůstat u rozpačitých 50ti procent.

Důvody:

1) Žánrová neukotvenost: Autor se nedokázal rozhodnout, jestli chce psát detektivku nebo profesní román z novinářského prostředí. Výsledný tvar má tak podobu jakéhosi „kočkopsa“.
2) Mám-li být upřímný, hlavní hrdina mi VŮBEC NESEDL! Prostě mi nebyl sympatický. A stejně tak i většina ostatních figur. A to je, myslím, trochu problém!
3) Všeho moc škodí. A v románu je opravdu VŠEHO MOC! Moc vražd, moc nakousnutých problémů – a mám-li to říci obecně: vůbec MOC SLOV. Dlouhé, dlouhatánské dialogy (= tlusté špalky textu), předlouhé rozpitvávání už rozpitvaného, zcela předimenzované citace novinových zpráv (autor je zjevně novinář) atd.
4) Odrazující všudypřítomnost jakési obecné angažovanosti. (Tohle mně v knize vadilo hodně!)

Škoda. Skoro to (zpočátku) vypadalo, že se v české krimi blýská na lepší časy.
Tak snad někdy jindy…