Případ mrtvých filosofů
Fatima Cvrčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353878/bmid_pripad-mrtvych-filosofu-xPS-353878.jpg
4
7
4
Akademické romaneto. Klasická detektivka z akademického prostředí se kupodivu může odehrát i v Praze a okolí 90. let minulého století… Na Michala Janka, nepříliš úspěšného akademika s nepříliš uspořádaným rodinným životem, se na jaře roku 1996 snad konečně usmálo štěstí. Docela dobře se zabydlel v prestižní, byť i poněkud nestandardní instituci jménem Škola pokročilých studií, chystal se podat habilitaci, připravoval do tisku svou první knihu, a navíc se v jeho okolí vynořila jistá poměrně zajímavá navrátivší se emigrantka. Jenže pak se něco zvrtlo, do děje vstoupil diabolus ex machina v podobě cizinky v bavoráku, Škola pokročilých studií si musela hledat nového ředitele a vůbec to nedopadlo podle Jankových představ… Zanedlouho Michal Janko pochopí, že má mnohem větší starosti než osud vlastní habilitace. Kdo jiný než on mohl mít důvod zabít nastupujícího ředitele Školy? Co se našlo v krabicích s pozůstalostí po dávno mrtvém zakladateli jistého poněkud ezoterického filosofického směru? A jak s tím vším souvisí před lety ztracený rukopis, těmito nemnohými, kteří jej četli, považovaný za unikátní a průlomové dílo?... celý text
Přidat komentář
Zábavná detektivka z akademického prostředí, s nímž má autorka coby bioložka dostatek zkušeností, což se příznivě podepsalo na uvěřitelnosti postav, dialogů i celkové kostry příběhu. Nicméně právě postav je v Případu mrtvých filosofů možná až zbytečně moc a nebýt úvodního představení všech protagonistů, k němuž jsem se zejména v první polovině několikrát vracel, asi bych se z neustálého zmatení kdo je kdo ani nevymotal. To ale není nutně vina množství postav, ale spíš absence nějakých snadno zapamatovaných rysů, podle kterých by čtenář okamžitě poznal, s kým má zrovna tu čest (řečová vada, nějaký zlozvyk, oblíbené slovo apod.). Zkrátka by neuškodila silnější charakterizace, poněvadž samotné jméno, zejména zní-li zcela všedně, obvykle nestačí. Například u Radka Martínka a Mirka Matouše jsem tápal skoro až do konce. Každopádně detektivní složka a především výborná pointa hodně pobaví a akademiky snad ještě víc než „normály.“ Celkově velmi příjemné čtení, a pokud se jednalo o autorčinu beletristickou prvotinu, klobouk dolů a doufám, že se k žánru ještě někdy vrátí. Klidně i v nějakém obsáhlejším útvaru, protože potenciál rozhodně má.
Trochu jiná detektivka z prostředí intelektuální elity vlastnící a tvořící soukromou vysokou školu. Trochu mi vadilo, že téměř polovinu knihy tvoří uvedení do děje. To mi přišlo hodně sebemrskačské, i když nejsem člověk, který by v životě někam spěchal. Vše podstatné se poté odehraje v té druhé půlce.
Podtitul "akademické romaneto" je velmi příhodný.
Jinak je kniha hodna doporučení k pohodové četbě, neboť detektivní příběh z akademického prostředí je velmi dobře vystavěn.
P.S. Ten odstavec jsem nenašel... ;o))
Případ mrtvých filosofů
Kniha Případ mrtvých filosofů je v
| Přečtených | 5x |
| Knihotéce | 1x |
| Chystám se číst | 6x |
| Chci si koupit | 1x |
Knížku jsem si přečetla hlavně proto, že znám autorku už z dřívějška, a to jako výbornou popularizátorku vědeckých objevů. V komentáři bych jen opakovala přesně totéž, co už přede mnou výstižně napsali ostatní čtenáři (TheRaven, Iki1, bazyk21), a tak jejich slova už jen doplním ukázkou popisující hlouček postav, které potom hrají v příběhu hlavní role:
"Anděla prostě byla vždycky extratřída. Na rozdíl od nás všech ostatních. Už se těším, jak si nejspíš u závěrečné večeře neodpustí přípitek, který zachrání čest ŠPŠky, a jak to potom budete muset žehlit... Já ji, babu, obdivuju... Ostatně by mne zajímalo, jestli nemá prsty i v tom symbolickém načasování - předání moci na výročí okupace je až moc povedená náhoda." Jiří Horčička se odmlčel a zahleděl se na náměstí, kde se pomalu shromažďoval hlouček zachumlaných postav s taškami, kufry nebo batohy. Skupinka jako by se začínala uspořádávat kolem přirozeného těžiště - vysoké, robustní stříbrovlasé ženy s drdolem, v rozevlátém černém plášti a s jakými lejstrem v ruce. Nový ředitel Školy pokročilých studií postával po jejím boku trochu rozpačitě, a Horčičkovi vedle ní připadal jako trpasličí sameček dravé hlubinné ryby, o které jednou psal do nedělní přílohy novin. "To aby si tedy pan ředitel začal chystat plán B, jak dá dohromady finance, protože nikdo jiný než Anděla se v tom nevyzná."
str. 27-28