Priepasť
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386408/bmid_priepast-qDb-386408.jpg
3
538
174
Bývalý lezec trpiaci panickým strachom z výšok narazí na legendu o skalnej plošine v Tatrách, kde neznáma sila núti ľudí, ktorí tam zablúdia, skočiť do priepasti a zabiť sa. Nezvyčajné množstvo smrteľných nehôd v tejto oblasti mu nedá spávať. Rozbehne pátranie na vlastnú päsť, lenže skutočnosti, ktoré odhalí, sa vymykajú ľudskej predstavivosti a chápaniu. Za svoju zvedavosť kruto zaplatí – sám sa ocitne na hrane priepasti. Je stará legenda horských vodcov o nadprirodzenej sile zhadzujúcej ľudí do hlbín iba strašidelná fáma, alebo obsahuje zrnko pravdy?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Ani nevím, co jsem čekala. Od autora mám přečtenou zatím jen Trhlinu, takže jsem správně vytušila, že se budeme pohybovat v podobných vodách. Líbily se mi ty zmínky o historii a brala bych toho mnohem víc. V poslední třetině už mi bylo jasné, jakým směrem vítr fouká. Bylo to zajímavé sledovat z pohledu pozorovatele, ten rozpor. Ač autor objasnil záhadu Hastingsu (to jsem byla dost v šoku a pak už to šlo samo), tak mi tam chybělo dost ohledně otcovy smrti - kdy se to stalo, jak dlouho už má Adam strach z výšek, něco o mámě, proč to neřešili, pokud byl dítě. Chvilkama to bylo opravdu dost nepříjemné. Závěr autor nemohl napsat lepší, i když tam byla řada cest, jak ho zakončit. Co jsem nepochopila je práce policie a nahrávka z kamery. Nevěřím, že by to prošlo.
Naprosto famózní psycho..Někomu čast kdy hl.hrdina propadá beznaději a jsme svědky jeho vnitřních úvah zdá nudná či dlouhá..mě to přišlo naprosto v pořádku k dané situaci..už jen představa naprostého šoku,paniky,samoty,boj sam se sebou kdy se chcete zabít..stačilo si v dané situaci předtlstavit sám sebe..
Zejména prostředek knihy se dost vlekl, všemožné pokusy dostat se z plošiny střihané podivnými vizemi byly za mě až příliš zdlouhavé a táhnoucí se, kniha by podle mě mohla být tentokrát kratší. Zásadně to ale vyspravil konec, s nímž má Karika občas problémy (vzhledem ke způsobu a žánru jeho psaní je ale pekelně těžké vystavět dobrý, ne-klišoidní konec), ale tentokrát měl zvrat, originalitu a dynamiku, a byl velmi působivý. Šlo tedy za mě o opak Smršti, jejíž závěr byl slabý a rozvleklý, přes dobré tělo knihy
Bavilo mě, když Adam pátral po tajemství a historii skalní plošiny, byla jsem zvědavá, co bude, až tam sám vyleze. Zpočátku to bylo napínavé, ale postupně jsem se začala ztrácet v halucinacích a skutečnosti. Pokud toto autor zamýšlel, tak se mu to asi i povedlo, ale mě to nebavilo. Konec vlastně ani nepřekvapil.
Zcela poklidné čtení až do poloviny knihy. Pak se rozvine pořádné drama. Jen se mi nezdá pravděpodobné, že by v takovémto případě policie vrátila kameru, aniž by zhlédla záznam, který obsahuje.
Nedá se popřít, že kniha má spád. Ale přečtete-li od autora více knih, máte pocit, že jaksi splývají do jednoho toku. Je to vlastně příjemné, být ve známých vodách, ale neobjevíte nic nového a nakonec se cítíte trochu zklamáni. Za mě zatím nejslabší Karikova kniha . Nejvíce mě potěšila Trhlina a Tma. To byla jiná jízda!
Kniha Propast je hlavně psychologické drama z Tater. Kniha popisuje boj Adama samého ze sebou a boj proti příznaku hor příběh se odehrává ve Slavkovském údolí kde je zakázán vstup. Moc mě zajímá kolik zvědavcu kniha přilákala do téhle oblasti. Kniha není lehké čtení ale když vás chytne stanete se součástí Adama hlavního hrdiny. Prostě hory mají své tajemství.
Karika píše stále to stejné, jako přes kopírák. Jeho první knihy snad zaujaly, ale už se to ani nedá číst, vymění jména a prostředí a další kniha je na světě.
Mrzí ma, že ide o Kariku a ja musím napísať, že pre mňa bola táto kniha hrozná. Začala sa dobre, človek sa ako tak namoce, ale stále tomu niečo chýba, tak čaká, že sa to bude zrýchľovať, až sa to rozbehne tak, že tých necelých 300 stránok bude prečítaných za pár dní. No a v mojom prípade sa stal presný opak, na začiatku si hovorím, ok fajn, ale snáď sa to ešte viac rozbehne a od cca polovice knihy (keď sa rozprávač vybral s kamarátom na túru) to šlo dole vodou. Dej sa úplne zastavil, v knihe sa nedialo absolútne nič a ja som mala pocit, že na každej strane čítam presne to isté. No proste strašná nuda, nezáživné. Vôbec to vo mne nevyvolávalo žiadne pocity,nie to ešte strach, napätie a podobne, čo sa pri Karikových knihách očakáva.
Knihu som si zobrala na prekonanie menšej čiatateľskej krízy, ale zapôsobila úplne opačne. Z malej krízy sa stala obrovská kríza, kedy som sa do čítania musela doslova nútiť a vôbec sa mi nechcelo. Škoda.
Tentokráte musím bohužel při hodnocení knihy sundat nohu z plynu nadšení.
Trhlina není bezpochyby špatnou knihou, ale nemohu než potvrdit hodnocení jiných, že z dosud čtených (Trhlina, Strach, Smršť, Hlad/Žízeň) asi nejslabší co do intenzity zážitku.
To, co u předchozích knih bylo nosnou linkou a původcem strachu, děsu, či hrůzy, bylo v daný okamžik pouze prostředkem pro cestu do hlubin hrdinovy duše. Pátrání po okolnostech nešťastných? či náhodných? úmrtí turistů v jednom malém údolí roztočí kolotoč vnitřních běsů, které otevřou propast nemající konce ani začátku.
Vnitřní démon nebo tajemný duch hor? Příčetnost nebo nepříčetnost? Celý děj se točí ve spirále, která je chvílemi zajímavá, chvílemi zbytečně dlouhá. To co jsem na ostatních knihách pana Kariky tolik obdivoval, tedy schopnost z minima vytěžit maximum, jsem zde postrádal. Naopak, mám pocit, že tentokráte z maxima vytěžil minimum.
Jsem rád, že jsem si mohl knihu přečíst, ale na rozdíl od dalších již po této v budoucnu znovu nesáhnu.
'Když se díváš do propasti, i propast se dívá do tebe. Otřepaná, tuctová fráze. Děsím se pádu, nejsem schopen vzdorovat prázdnotě. Utíkám před ní právě tím, že se do ní řítím. Všechno, co mě děsí nejvíc, mě zároveň nejvíc přitahuje. Chorobné, ale jinak to zdůvodnit neumím. Klín se vyráží klínem, hrůza a přitažlivost jedno jsou.'
Na 'Priepasť' musí mať človek tú správnu náladu, čo sa mi konečne podarilo :)
Jednu * uberám za bígla :(
PS: Zo 'zubnej zvonkohry' ma rozboleli všetky zuby :)
'Jaké je objetí s prázdnem, jak chutná láska k propasti?
Konečně jsem viděl, jak vypadá objetí s propastí. Cítil jsem se lehoučce jako už dlouho ne.'
Tak ako sa mi páčila Smršť, tak Priepasť je presný opak, a príde mi, že Karikove knihy sú kvalitou ako na hojdačke. Priepasť je zbytočne zdlhava a pre mňa nezáživná. A zatiaľ asi najslabšia.
Strhující boj o holý život, když jste vaším nepřítelem vy sami. Příběh mě opravdu dostal. Něco tak napínavého jsem dlouho nečetla. Děj nabírá na obrátkách a vy si nejste vůbec jistí, jak to celé dopadne! Děsivé, tajemné a unikátní dílo.
Knihy Jozefa Kariky mám ráda. Jeho styl psaní mi naprosto sednul a příběhy které píše jsou tajemné, mrazivé a psychologické. Zatím všechny knihy které jsem četla byli dobré. Bohužel v této knize je toho až moc...
Začnu tím pozitivním....
prostředí je opět skvěle popsáno a člověk nemá při čtení problém se přenést do mrazivých a zrádných Tater. Zase jako v předchozích knihách tohoto autora tu máme mužskou hlavní postavu. Která má nějaké psychické problémy spojené s děsivou minulostí...a nebo nějakým traumatem z minulosti.
Nicméně dlouhé a opakující se popisy myšlenkových pochodů hlavní postavy jsou všude a je jich příliš mnoho. Neustálé hroucení a psychické propady mi po chvilce začli hodně vadit a říkala jsem si že absolutně nechápu jak takový člověk může vůbec přežívat na tomto světě. Bylo to prostě až moc rušivé...a přitom samotný příběh o nevinně vypadající skalní plošině která ani není moc vysoko, ale přesto tam lidé z neznámích důvodů umírají je dobrý nápad..a zní fakt dobře...
Což dobré také bylo...odkrývání tohoto tajemného místa mě bavilo. Popisy těchto případů byli hodně znepokojující. Jenže...pak přišla hlavní část příběhu...kdy vše totálně zabije opakující se psychický boj mezi hlavní postavou a zlem které číhá na oné plošině. Ze začátku to bylo celkem dobré a napínavé ale když už jsem četla po několikáté to samé...už jsem ani nechtěla číst dál. Nehledě na kouzelné slovo Sprunggeist....které je snad jako každé třetí slovo. Autor se tu tak moc opakuje až to šlo na nervy.
Hodně mi to připomínalo knihu Tma od tohoto autora. Ta byla také slabší a prakticky se jen opakovalo to samé dokola. Psychické propady a následující neskutečným zraněním hlavní postavy. A tak pořád dokola........
Knihu bych moc ráda doporučila dál, ale asi raději ne. Já si jí už nikdy nepřečtu znovu a jsem opravdu ráda že už jí mám za sebou.
Do Tater jsem jezdíval od malička každý rok na letní dovolenou a spoustu ples znám jako své boty. U Szontaghova plesa jsem nikdy nebyl a po přečtení této knihy to tak i nadále zůstane. Dost možná se nějaký čas budu vyhýbat i celé Slavkovské dolině. Jen tak pro jistotu.
Mrazivá a děsivá atmosféra pronikala při čtení této knihy až do morku mých kostí. Pravda, chvílemi možná "děj" trochu zpomalovaly zmatené myšlenky hlavního hrdiny, kterým nechal autor hodně prostoru, ale právě o to šlo, když se mu přímo do hlavy usídlil Sprunggeist, aby si s ním zahrával.
Ani konec mě nezklamal a pokud je tohle Karikova nejslabší kniha (jak někteří tvrdí), tak mě už pravděpodobně nemůže zklamat snad nic, co kdy napsal (a napíše).
Dočteno. Teď příběh vnitřně zpracovávám. Byl to pro mě hodně silný zážitek, no a ten závěr..
Za mě rozhodně Karika nezklamal. Vyhovuje mi jeho styl psaní, slovní obraty, synonyma, prostě se mi čte dobře a vždy se na jeho příběhy těším. Propast vnímám jako psychologický horror, který jsem si musela dávkovat. Nešlo mi ho číst na jeden zátah. Hodně o všem přemýšlím a tak ve mě bude ještě nejsou dobu rezonovat. Každopádně jsem s příběhem spokojená a dávám plný počet hvězdiček.
Já jsem spokojená,téma výborné,možná dojem trošku kazí opakující se detaily z jiných autorových děl,ale i přesto celkově spokojenost.Atmosféra se s postupujícím dějem mění z hororové až v téměř psychologickou hru se sebou samým,ale napětí jsem si v sobě udržela až do povedeného závěru.Cha,to je téměř sprunggeistovsky řečeno.:)
Ač Kariku čtu moc ráda, tahle kniha byla jeho nejslabší. První polovina knihy byla zajímavá, vše dávalo smysl, dobře se četla, ale druhá polovina už bylo o dost horší. Snažila jsem se číst rychle, abych se už dostala na konec a zjistila, jak to vše bylo. Škoda, námět byl totiž dobrý.
Štítky knihy
záhady horory paranormální jevy nevysvětlené, nevyjasněné jevy pobyt v horách Vysoké Tatry
Kniha Priepasť je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 702x |
| Čtenářské výzvě | 157x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 250x |
| Chystám se číst | 136x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 9x |
Nemůžu si pomoct, ale Kariku jsem si doslova zamilovala. Obzvláště Propast a Trhlinu. Obě dvě jsem již četla třikrát a nejspíš se k nim znovu časem vrátím.
Propast sice ve mě hodně evokuje Stephena Kinga, což by mohlo spoustě lidem hodně vadit, ale mě ne.
Celkově se mi líbí atmosféra Tatranských hor. V průběhu celé knihy jsem stale měla po ruce mapu a sledovala místa, kde se právě příběh odehrává.
Zkrátka na Kariku nedám dopustit.