Priepasť

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Bývalý lezec trpiaci panickým strachom z výšok narazí na legendu o skalnej plošine v Tatrách, kde neznáma sila núti ľudí, ktorí tam zablúdia, skočiť do priepasti a zabiť sa. Nezvyčajné množstvo smrteľných nehôd v tejto oblasti mu nedá spávať. Rozbehne pátranie na vlastnú päsť, lenže skutočnosti, ktoré odhalí, sa vymykajú ľudskej predstavivosti a chápaniu. Za svoju zvedavosť kruto zaplatí – sám sa ocitne na hrane priepasti. Je stará legenda horských vodcov o nadprirodzenej sile zhadzujúcej ľudí do hlbín iba strašidelná fáma, alebo obsahuje zrnko pravdy?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386408/big_priepast-qDb-386408.jpg 3244
Nahrávám...

Komentáře (82)

Kniha Priepasť

Hanina61
včera

Mám vícero důvodů, proč dávám knize na rozdíl od většiny ostatních čtenářů vysoké hodnocení... Sama jsem "lezkyně", která kdysi nevylezla ani na žebřík, jak se bála výšek, a teď šplhám po horách jako kamzík, takže vím, co je to mít pod sebou propast, a vím, jak to je, když najednou přijde "zásek"... proto jsem se dokázala do postavy dokonale vžít... Dále, toto je moje druhá kniha od Jozefa Kariky - čtu je od nejnižšího hodnocení, "Trhlinu" si nechávám na samý konec, takže zatím nesrovnávám... Také se mi líbilo, jak autor zakomponoval do děje mého oblíbence Joe Simpsona a jeho "Touching the Void"... a ty "psychokecy", jak tu zaznělo, mi nevadily ani v nejmenším, naopak navozovaly správně schizofrenickou atmosféru... takže tak... ;-)

sgjoli
15. ledna

Musím říct, že thrillery/hororové knihy Jozefa Kariky to mají u mne čím dál tím těžší. Tu laťku tomu paradoxně nasadil sám pan autor svými knihami Trhlina a Strach (ten především), které se mi dost zaryly pod kůži. A Strach pořád u mne nic nepřekonalo, co se týká knih, které ve mně uměly vyvolat strach. Tma se Trhlině a Strachu ani nepřiblížila, Smršť už trochu víc - a Propast z výčtu Karikových knih u mne zůstala na půl cesty.
Skvělý námět, opět skvěle vykreslené prostředí, hlavní hrdina po psychické stránce rozložený na drť. Ale přiznám se, že tentokrát se na mne ty emoce, které hlavní hrdina prožívá, úplně nepřenesly, nedokázala jsem se na něj napojit a prožívat jeho psychické rozpoložení s ním. Což je něco, co u Karikových hororů/thrillerů hledám. Protože ve Strachu to se mnou dost zacloumalo (a v Trhlině vlastně nakonec taky, i když ne třeba na 100 %).
Autor jede podle určitého vzorce, který je v jeho hororech dost podobný, takže by se někomu mohlo zdát, že se autor už opakuje, či možná trochu vykrádá sám sebe. Mně to zatím žíly nijak zvlášť netrhá, ale je fakt, že ty účinky to už na mne tolik nemá, protože už dopředu tak nějak tuším, co mohu očekávat. Začínám mít trochu dojem, že mne autor už nemá čím překvapit.
Ve výsledku tak Propast hodnotím průměrně. Není to určitě špatná kniha, ale od pana autora mne holt zaujaly jiné trochu více, no...


Marcela.Marcel
14. ledna

Velké zklamání
Poprvé, co jsem u knihy přeskakovala , stále podobné pasáže mě jen zdržovaly od rozuzlení.
Navíc některé věci mi vůbec neseděly...Miro neležel na břiše, ale strčený byl zezadu, to jako se ve vzduchu otočil?
Závěr jsem tušila už od třetiny knihy. Takže překvapení žádné, snad jen v tom, že v závěru sice vyšetřování policie, ale kameru nikdo nezkoumal?
Prostě divné, nepropracované, takové zbytečně natáhlé , psycho řečí zbytečně moc a fakta nedotáhlé.

STARKAN
14. ledna

(+ SPOILER) Bohužel, ačkoliv jednou to přijít muselo, je tato kniha od mého oblíbeného autora zklamáním.
Stručné shrnutí proč.
1)Autor opět opakuje vzorec, kdy spojuje psychicky labilního hlavního hrdinu s pověstmi (Trhlina, Smršť) a případnými skutečnými událostmi (Trhlina) a strachem z určitých věcí jako je výška, slepota, propadnutí mimo realitu, nedůvěra v sebe sama, co se týče vnímání reality a událostí jež se staly nebo se právě dějí (Trhlina, Tma, Smršť ).
2)Délka knihy - zhustit do povídky, by mi přišlo mnohem lepší (přistihl jsem se, že už čtu jen proto, abych věděl, jak to skončí).
3) Závěr. Za mně u Tmy perfektní, u Smršti zajímavý, u Trhliny perfektně završující předchozí děj, dávající smysl a částečně ponechaný na čtenáři (minimálně dvě možnosti).
Zde u Propasti mně přišel závěr nepropracovaný, nudný a bez pointy (možná jsem jen nepochopil).
4)Uvítal bych hrdinu/y, ke kterým bych jako čtenář mohl mít nějaký vztah, ať už pozitivní nebo negativní. Tento problém mám u všech 4 knih. Hlavní postavy jsou zde jen kvůli tomu, že zde někdo být musí, ale jejich charaktery jsou velmi jednoduché.

Mishi
11. ledna

Fakt je mi líto, že musím dát takto nízké hodnocení. Na knihu jsem se moc těšila, Tatry miluju a některá zmíněná místa dobře znám. Také znám strach z výšek a něco na způsob panické ataky na horské túře už jsem taky zažila. Z tohoto pohledu super.
Jenže! Proč do toho plete ty psycho kecy?!! (Pardon, jiný odpovídající výraz asi nenajdu) Navíc se pořád opakují. Asi to mělo navodit tu správnou atmosféru, jenže z mého pohledu se to teda nepovedlo. Souhlasím s předchozími komentáři, že menší rozsah, "zhutnění" by v tomto případě bylo jen k dobru.

Majto
11. ledna

Ako tu viacerí spomenuli: poviedka s týmto námetom by bola vynikajúca a asi by bolo oveľa lepšie vydať zbierku vymakaných poviedok (aj Tmu by ten formát isto pozdvihol na vyššiu úroveň) ako za každú cenu naťahovať do extrémov. Verím, že Karika má na viac.

aishimizu
10. ledna

Ona asi žádná kniha od Kariky Trhlinu nepřekoná. Strach byl slabej, ale Propast - ta byla ještě slabší. Naprosto neosobní a nesympatický postavy, zdlouhavej děj o ničem.

Prey
11. ledna

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, tak dlouho píšete to samé, až zklamete i fanoušky. Karika se nevyhnutelně opakuje, a to funguje jen tehdy, když stejné myšlenky obalíte novou akcí, záhadou, dobrodružstvím. Propast je bohužel pozoruhodně strnulým filozofickým cvičením, což je škoda, protože mě občas napadlo, jestli není dílem docela dost osobním – v pár tvrdých nerozvleklých odstavcích o destrudu ke konci knihy. PhDr. (ha!) Karika však samozřejmě není hloupý, jisté neustálé opisování kruhu svým dílem – vidění toho samého jinak – přiznává jako záměr, další rovinu svého fikčního světa. Dokonce na svém webu píše, že tvořivé opakování je vlastně hodnotnější, než ta čtenářským diktátem žádaná (pseudo)originálnost – ta moje chtěná nová akce, záhada, dobrodružství. Já bych mu však, pro dobro běžné čtenářské lačnosti, doporučil, aby chvílemi opustil hlavy svých hrdinů, přidal více postav, více „faktů“, lokací, děje. Tato obsese pádem byla únavnější než život. A Karikova argumentace, proč Propast a Smršť mají stejnou výchozí situaci, nález kamery, je sice zručná, avšak tak inteligentní člověk musí vědět, že okecává skutečnost, že je také one-trick-pony, jako každý komerčně úspěšný autor. (Čteno v překladu Jiřího Popioleka.)

1

Doporučujeme

Strach
Strach