Příběhy zvířat

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ještě mladá žena z Prahy získá na Šumavě dům. Shodí boty s podpatky s povzdechem; Tady to bude doopravdy. A je. Život na dřeň. Zimy ostré jak meč. Úchvatnost lesů pod špičkově hvězdnatým nebem. Jsou tu ale i lidé. Vrah psů, věčně opilý myslivec Wimmer. Silák Štefan s rozštěpem rtu, opovrhovaný svou matkou, zvanou zde bába. A hlavně bába. Vlezlá, potměšilá, s krokodýlí necitelností k živým tvorům. Hlavně k Dášence. Dášenka je pes, bílý a bystrý špic. Patří bábě, ale hledá a nachází bezpečí a pochopení u hrdinky knihy. Ta musí občas odjet za prací a Dášenčin život pak visí na vlásku. Ženin soucit s ohroženým a týraným tvorem a její empatie ke psu nekontrolovatelně narůstá, žena se natolik vžívá do trpící Dášenky, až se jí do jisté míry stává. Novela Příběhy zvířat je příběhem o soudržnosti citlivých ve světě křupanské krutosti. I v čisté šumavské přírodě pod jiskřivým nočním nebem bojují a brání se soucitní a laskaví s psychopaty, těmi lidskými predátory. Je to nenápadný a tichý zápas plný drobných lstí a zákeřností. Ale umírá se v něm....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246972/big_pribehy-zvirat-246972.jpg 2.25
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Příběhy zvířat

triatlet
27.10.2015

Styl vyprávění i pohnutý osud postav mi trošku připomínaly Kobolda od Radky Denemarkové.
Paralela osudů ženských postav se zvířaty byla zajímavá. Naturalisticky působil především popis chovu slepic.
Králičí epilog se zajímavě prolínal s příběhem Dášenčiných lidí.

Lilith1
19.10.2015

No zase jedna kniha o které můžu s určitostí prohlásit, že se k ní nikdy nevrátím. Chvilku se mi nechtělo uvěřit, že jde o příběh z dnešní doby. Dost tomu nahrává postava báby, která celkově posunuje příběh o víc než půl století zpět. Být celá kniha o ní a její rodině asi by si mě získala víc, tady propojuje fenka Dašenka život báby s životem autorky, o které se ale v podstatě stejně nic nedozvíme. Závěr měl být snad zajímavý tím, že je pro běžného smrtelníka zcela nepochopitelný a jakékoliv poslání, které zřejmě měl nést, postrádá.


Lenka4
28.06.2015

Vyprávění ze Šumavy je zpočátku nepřehledné, ale ledva si na něj čtenář zvykne a přijde mu na chuť, je mu místo osobité báby předložen králík Karel. Tento počin může poněkud narušit čtenářovu psychickou pohodu, čímž se tento přiblíží stavu, ve kterém se právě nachází hrdinka knihy a tudíž by mu její jednání mělo být srozumitelnější. Není-li tomu tak, může se jen v duchu ptát na smysl této pasáže. V každém případě doporučuji knihu přečíst až do konce. Závěrečné dvě věty za to stojí.