Příběhy tisíce a jedné noci
Eduard Petiška
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46963/bmid_pribehy-tisice-a-jedne-noci-WUg-46963.jpg
4
112
20
Tisíc a jedna noc (persky هزار و یک شب Hazār-o Yak Šab, arabsky كتاب ألف ليلة وليلة Kitāb Alf Layla wa-Layla) je středověká arabská anonymní sbírka lidových pohádek, bajek, anekdot a dalších příběhů, která vznikala zhruba od 7. do 16. století a která podává věrný obraz společenských poměrů, mravů a zvyklostí tehdejšího arabského světa. Všechny pohádky a příběhy Tisíce a jedné noci jsou vypravovány během tzv. rámcového příběhu, jehož hlavními postavami jsou král Šahriár a dívka jménem Šahrazád. Šahriár byl kdysi oklamán svou manželkou, která se v době jeho nepřítomnosti milovala se svými otroky. Nechal ji i otroky popravit a zanevřel na ženy, o kterých byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná. Oženil se proto každý den s jednou pannou, strávil s ní noc, zbavil ji panenství a ráno ji nechal popravit. Po třech letech tak nezbylo v jeho městě žádně děvče, se kterým by se mohl oženit. Když Šahrijár nakázal svému vezírovi (Šahrazádinu otci) aby mu přivedl další dívku, marně a se strachem z krále bloudil vezír městem. Když přišel domů, poznala jeho dcera, že má starosti. Otec jí vše vypověděl a ona se nabídla, že se stane královou další ženou. Její otec s tím nesouhlasil, ale Šahrazád se nedala odradit. Požádala však svou sestru, ať jejím jménem požádá krále, zda-li mu večer smí vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil a tak Šahrazád vyprávěla králi po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním, přičemž král byl vždy zvědav na pokračování. Když Šahrazád své vyprávění, během kterého porodila králi tři syny, dokončila, nechal jí Šahrijár pro její moudrost, věrnost a lásku k němu na živu. Nejrozsáhlejší a literárně nejhodnotnější částí knihy jsou pohádkové příběhy s množstvím nadpřirozených bytostí, čarodějných předmětů, kouzel a zaklínadel, další velkou část tvoří dobrodružné, cestopisné a rytířské příběhy. Anekdoty, bajky a mravoličná vyprávění bývají většinou zakomponovány do větších celků. K nejznámějším příběhům u nás (především díky výboru pro děti od básníka Františka Hrubína) patří: - Pohádka o ebenovém koni, - Dobrodružství Sindibáda Námořníka, - Pohádka o Džaudarovi a jeho bratrech, - Alí Baba a čtyřicet loupežníků, - Pohádka o Abdalláhovi Zemském a Abdalláhovi Mořském, - Pohádka o Abú Kírovi a Abú Sírovi, - Aládín a kouzelná lampa.... celý text
Literatura česká Pro děti a mládež Pohádky
Vydáno: 1971 , Mladá frontaOriginální název:
Příběhy tisíce a jedné noci , 1986
více info...
Přidat komentář
Tyto příběhy jsou asi nejlepší sbírka pohádek jakou jsem četl. Líbí se mi i orientální, exotické prostředí, ve kterém se příběhy odehrávají a zdaleka nejde jen o Blízký východ, některé příběhy se odehrávají i v Indii nebo Číně. Každý příběh má na svém konci mravní ponaučení. Zároveň se u příběhů nenudí ani dospělí, jelikož většina příběhů není pro děti a velmi často se v nich řeší morální poklesky a dilemata.
Knihu jsem dostala co by malá holka k vánocům a častokrát jsem ji četla znova a znova. Příběhy jsou stále zajímavé i po tolika letech a vždy se k nim vrátím.
Trochu mě mrzí, že jsem si nevšímal té kouzelné arabské atmosféry, na kterou všichni upozorňují. Každopádně kniha nebyla špatná. Oceňuji žánrovou rozmanitost, avšak často se motivy stále opakovaly. Občas jsem se ztrácel, když Šahrazád vyprávěla, jak někdo vyprávěl a ten vyprávěl, jak někdo vypráví. Překvapilo mě, kolik je tam erotiky.
Co se Petiškova převyprávění týče, hodnotím ho docela pozitivně, zvlášť části psané ve verších byly krásné.
Orientální pohádky měly v sobě tolik tajemna a krásy, že jsem se jich jako milovnice pohádek nemohla vůbec nabažit. Byly jiné než ty naše klasické, ale fantastické a nádech Orientu z nich dýchal z každé stránky. Krása.
Vím, že jsou to pohádky, ale... Proč jsou ty příběhy všechny stejné? Bohatý kupec, krásná princezna, a pak něco ve stylu "muž vyprávěl o muži, který vyprávěl, o muži, který vyprávěl" Je to sice klasika, ale mě to moc nezaujalo. Moje očekávání byla asi fakt příliš vysoká, na knihu pohádek.
Vlastně ani nevím, proč jsem se k této knize teď vrátila, vždyť prach mi na ni usedá v mojí knihovně už takových let! Možná proto, že budou Vánoce, člověk je tak trochu melancholický, touží vypadnout z toho shonu, vrátit se v čase zpět... a ejhle! Pohádky či spíš příběhy krásné Šahrazád! To je přesně kniha na takovou náladu!
Pohladí na duši, potěší a na chvíli odvede do dalekých krajů, kdy slova "zbožný muslim", "pouť do Mekky", "navštívil krásné město Mosul" či "závoj jí zakrýval tvář" nevyvolávají podvědomé šimrání v zátylku...
Krásné, poučné příběhy, které jsou doplněny ještě krásnějšími ilustracemi Jindry Čapka. Myslím si, že by to nebyla dobrá četba pro děti.
,,Ve jménu slitovného pána světa
počíná se nejpodivuhodnější čtení
a sláva těm, kdo dali nám v něm poučení,
čtěte a slyšte, že na zemi zdejší
byli už před vámi šťastní i nešťastnější,
že láska, která lidská srdce mění,
v těch srdcích často sama dojde proměnění,
čtěte a slyšte moudrost dávných dob a lidí.
Kdo mnoho ví, nejsladší datle sklidí."
(úvodní báseň z knihy)
Překrásné ilustrace Jindry Čapka dělají z této knihy ozdobu každé knihovny (i když k typografii mám pár výhrad)...Jo, a jsou to "příběhy" ne "pohádky", takže knihu dětem radši nečtěte. Tedy pokud jim nehodláte vysvětlovat, co ta paní s černým otrokem vlastně dělala, nebo nemáte v plánu je traumatizovat vyprávěním o vaření zaživa a useknutými údy. Petiška se celkem věrně drží předlohy, která dětem nikdy určená nebyla.
Od této knihy jsem čekala např. více dialogů mezi Šahrazádou a králem Šahrijárem, aby kniha působila zajímavěji. Místo toho jsem se dočkala jenom jednoduchého převyprávění krátkých pohádek.
Začetla jsem se a už nemohla přesta,některé příběhy byly super jyný mi moc nedávali smysl .
Kniha není pouhým překladem starých arabských příběhů. Autor z nich po svém vybral a znovu zpracoval ty podle jeho názozu nejpoutavější. Ale svět arabských tržišť, nepochopitelná kouzla a divy se z těchto příběhů nevytratily.
Štítky knihy
pohádky Orient arabské pohádky
Část díla
- O Aláddínovi a kouzelné lampě
- O Alí Babovi, čtyřiceti loupežnících a chytré otrokyni
- O čarodějce, která nebyla čarodějkou
- O člověku a zvířatech
- O dobráku Marúfovi
Autorovy další knížky
| 2005 |  Staré řecké báje a pověsti |
| 1975 | Birlibán |
| 1996 | Alenčina čítanka |
| 1987 | Anička a básnička |
| 1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
Kniha Příběhy tisíce a jedné noci je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 193x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 132x |
| Chystám se číst | 23x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 3x |
Tak trochu klasika, lehce povzbuzující fantazii. Určitě stojí za to, některé příběhy nejsou úplně známé a čerpají z nich i moderní naše pohádky.