Údolí strachu
Arthur Conan Doyle
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72907/bmid_udoli-strachu-4yd-72907.jpg
4
485
54
Příběhy Sherlocka Holmese / Sherlock Holmes série
< 6. díl >
Čtvrtý svazek detektivních příběhů obsahuje nejznámější a nejčtenější autorův román Pes baskervillský a nejméně známý román Údolí strachu (Tragédie v Birlstonu, Brakýři). V této detektivce, v níž Holmes vystupuje jen v první části, se na pozadí sociální problematiky doby odvíjí příběh se zločinem, jenž je důsledkem dávného zla. Údolí strachu, ač napsané téměř o patnáct let později než Pes baskervillský, má podobnou stavbu jako první dva Doylovy romány o Holmesovi - Studie v šarlatové a Podpis čtyř. Opět se tu setkáváme s charakteristickou dvojdílností příběhu, kdy spáchaný zločin je jen důsledkem dávného zla, jakousi názornou ilustrací anglického přísloví Staré viny mají dlouhé stíny, a pátrání po pachateli vypravěče logicky vede k retrospektivě, k odhalení "předpříběhu". Údolí strachu je tato dvojdílnost realizována i formálně: děj je rozklouben ve dvě téměř samostatné části. Holmes je přítomen jen v první polovině knihy, jeho padesátiprocentní absence je však bohatě vynahrazena jinými klady: Doyle zde energicky rozšířil svůj tématický rejstřík; v jeho malinko operetním obrazu "zvrhlé" zednářské lóže spatřují někteří kritici dokonce předtuchu společnosti zterorizované fašistickým gangem. Navíc je druhá část knihy zajímavá i tím, že ji Conan Doyle koncipoval podle skutečného příběhu jednoho z Pinkertonových agentů. Za povšimnutí stojí hodnocení Johna Dicksona Carra: "Někteří kritici mají tendenci Údolí strachu podceňovat..., nemělo by jim však uniknout, že první část Údolí strachu je téměř vzornou ukázkou detektivní prózy. Od úvodní kapitoly - s výtečným dialogem Holmes / Watson - až do rozluštění zločinu v pracovně jsou čtenáři postupně sdělovány všechny důležité klíče k řešení. (...) Tato kniha je nejryzejším příkladem Doylova přínosu detektivnímu románu... V zimě 19136 a z jara 1914, na vrcholu tvůrčí fantazie, napsal Doyle svůj poslední a nejlepší detektivní román." Čteme-li dnes Doylovy holmesiády znovu, překvapuje kvalita a vyrovnanost celého cyklu, i když vznikal ve velkém časovém rozpětí. Starý pán pracoval s úctyhodným rozmyslem a suverenitou, měl harmonický, dobově racionální styl, pro nás dnes starosvětsky rozmarný. Vidíme také, jak mnoho efektů dnešních autorů předjímal. Čas jeho dílu nic neubral, navíc přibyla líbezná patina starých časů: kouzlo plynových luceren v mlhavých ulicích viktoriánského Londýna a vlaků, které jezdívaly vždy přesně; příjemná nekomplikovanost povah a roztomilá obřadnost společenského života; navždy ztracený poklid světa, ve kterém už dávno nežijeme. Přijměte tedy zase po řadě let pozvání k nové návštěvě tohoto světa: pánové Sherlock Holmes a doktor Watson znovu přicházejí.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi
Vydáno: 1974 , Mladá fronta
Originální název:
The Valley of Fear , 1915
více info...
Přidat komentář
Tak trochu jiný Sherlock Holmes - už z důvodu oné dvojité výstavby, kterou zmiňuje anotace knihy. Ale ani zdaleka ne horší, než jiné jeho případy. Jedním slovem: výborné! :-)
A.C. Doyle mě nemůže zklamat. Údolí strachu sice není běžným příběhem Sherlocka Holmese, ale i tak je úžasné.
Pěkný a zajímavě propletený příběh, ale detektivky prostě nejsou mým šálkem kávy.
Dva, respektive tři, neb druhý je složen ze dvou vzájemně takřka nesouvislých příběhů (respektive jeden chronologick předbíhá druhý, oba však působí a fungují zcela samostatně), holmesovské (opět, spíše jeden a půl) příběhy. Detektivny mě nikdy moc nebraly, a i Doylův Holmes je průvodním znakem toho, proč. Ony příběhy mi přijdou hrozně strojené, stojící zpravidla na závěrečném géniu titulního hrdiny (jakéhokoliv detektiva). Netvrdím, že nejde o dobře napsané věci, jen mě to prostě nedokáže chytit a zaujmout. Výjimkou je Pes Baskervillský, první příběh z knihy. A důvod je prostý, a zmíněn i v závěrečném doslovu. Pes Baskervillský je totiž mnohem více než klasickou soudobou detektivkou gotickým románem. Stojícím na atmosféře a strachu. To Údolí strachu (druhý příběh knihy) není. Je jen další šablonovitou kriminálkou, kde přijde slovutný detektiv a jako pistácii v zubech levou zadní rozlouskne zdánlivě zapeklitý případ. A druhá část příběhu je ještě strojenější a méně zajímavá. Baskerville tedy za *****, první část Údolí strachu za *** a druhá část téhož za **. Ale je zajímavé, jak jsem díky Čtenářské výzvě 2016 místo jednoho příběhu (kniha umístěná ve zdejším žebříčku stovky nejlepších knih - tedy Pes Baskervillský), dostal hned dva (Údolí strachu). I když ten druhý bych si klidně odpustil. Od Holmese prostě dál jen Psa Baskervillského.
Pro mě zatím nejnapínavější a nejbrutálnější román o Sherlockovi. Vřele doporučuji.
Začátek mě bavil a až překvapivě rychle utíkal, ale v druhé půlce jsem usínala. Bez Sherlocka a Watsona to nebylo ono. Závěr však zase stál za to. Pro mě lepší průměr.
Dějově se poslední román Údolí strachu (nebo děsu) stejně jako první Studie v šarlatové rozpadá vedví: v první půli Holmes takřka nesleze ze scény, ve druhé se takřka neukáže... Dokládá tato opakovaná kompozice autorovu vypravěčskou vynalézavost anebo je skrytým přiznáním, že mu lépe svědčil skladnější povídkový formát?! 32/16
Velmi důstojné rozloučení. Tento poslední z případů SH je velmi podobný prvnímu, Studii v šarlatové.
Holmese jako takového mám moc ráda, ale u této knihy si bohužel nemohu pomoci - při čtení jsem měla problém s tím, že Holmes se objevuje jen v první polovině příběhu, zatímco druhá polovina příběhu se zaměřuje na hlavní postavu, kolem níž se motá celý případ. První půlka knihy, kdy Holmes řeší na první pohled neřešitelné (ale jen na první pohled), je skvělá – je to tajemné, napínavé a velmi poutavě napsané, člověk se do příběhu ponoří raz dva. Druhá půlka však pro mne byla slabší. Kdyby to nebylo součástí příběhu o Holmesovi, neřekla bych ani popel a myslím, že jako samostatná povídka by mne to bavilo, ale vědomí, že je to jakési doplnění či dovysvětlení Holmesova případu, mi ubralo u této části na poutavosti. Osobně mi to přišlo příliš rozsáhlé a zbytečně detailní. Jako chápu, že autor tam potřeboval tu danou postavu, které se to týká, nějak víc přiblížit a popsat, proč se první půlka knihy udála tak, jak se udála, ale za sebe musím říct, že mne to prostě nebavilo. Proto jen průměrné hodnocení, za tu první část, která byla fakt skvělá. Škoda, no.
Klasická Doylovka, to nezklame nikdy. Pes Baskervillský, který tvoří první polovinu mého vydání, to je klasika a Údolí strachu má luxusní zápletku i rozuzlení, takže paráda :-)
Všechny romány o Sherlocku Holmesovi jsem si opravdu užila. Styl vyprávění mě uchvátil a myslím, že časem se s radostí podívám na zub i povídkám z pera tohoto autora.
O téhle knížce jsem se dověděla díky českému televiznímu zpracování někdy z roku 1985 a velice příjemně mne překvapila. Že Sherlock Holmes v ní má jen rámcovou roli, mi vůbec nevadí, zpětně vyprávěný příběh Birdy Edwardse je možná i napínavější než většina klasických "sherlockovek". Rozhodně se mezi ostatním dílem ACD neztratí!
Shoduji se s Keri.H na 4 a půl hvězdičkách, ale když to nejde, tu půlku radši přidám než uberu :-)
Za mě rozhodně nejzajímavější román o Sherlocku Holmesovi. I přes to že se v půlce knihy vůbec nevyskytuje.
První část knihy, v níž se vyšetřuje vražda, ještě ujde. Ale ta druhá, ve které je popisováno, co se stalo před vraždou, ta je teda jako hodně řídká krupicová kaše, navíc bez chuti a bez zápachu. Celkově tedy docela nudná kniha, která po přečtení zapadne kamsi do zapomenutí, pokud tedy nepatříte k České společnosti Sherlocka Holmese nebo Institutu pro studium života a díla Sherlocka Holmese. Obojí k mému překvapení u nás opravdu funguje. No ale každý se baví nějak po svém.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1978 |  Pes baskervillský |
| 2010 | Případy Sherlocka Holmese |
| 1982 | Dobrodružství Sherlocka Holmese |
| 1971 | Ztracený svět |
| 1987 | Muž s dýmkou a houslemi |
Kniha Údolí strachu je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 738x |
| Čtenářské výzvě | 37x |
| Doporučených | 49x |
| Knihotéce | 355x |
| Chystám se číst | 81x |
| Chci si koupit | 15x |
| dalších seznamech | 7x |
Stejně jako Studie v Šarlatové je tento příběh rozdělen na dvě části. První část je excelentní ukázkou Sherlokovské dedukce a Doylova literárního umění na poli detektivek. Druhá část, ačkoliv jsem se na ní absolutně netěšil, mě uchvátila. Dokonce se mi líbila více, než část první. Dokonalé v ní Doyle popsal napětí, strach, nenávist a zradu. Rozhodně si tenhle příběh nenechte ujít, protože za mě, je ze všech Sherlockových příběhů, ten nejlepší!