Příběhy o prasátku Peppě 2

28.04.2018

Na první čtení mne knížka tolik neuchvátila, ale několikeré opakování můj názor poupravily a moje zásadní výtka je uvedení jména poníka Péti jako Pedra :-). Příběh o nových brýlích klidně mohl být vynechán a dán místo něj jiný příběh, ale nemám seriál tak nakoukaný, abych mohla odhalit, zda jdou díly po sobě nebo dle jakého klíče byly do knihy zařazeny. Víc mi vadí to, že více příběhů knižně vydáno nebylo (když nepočítám speciální magnetické knížky nebo knihy se schovávačkami). U Peppiny a její rodiny si pořád myslím, že mají naprosto ohavné rypáky, ale už jsem si na ně zvykla a fascinuje mne, jak některé z frází můj syn už umí zpaměti, přestože jsme - na rozdíl od jedničky - knížku tolikrát nečetli. Nejvíc se mi líbí první dva příběhy (kdy Peppa přespává spolu s kamarádkami u zebry Zoe + kdy rodina jela na výlet), s nimiž si hrajeme i didakticky - co Peppina viděla v lese, jak funguje dalekohled, proč mravenci nosí lístečky a jídlo, čí kabáty visí u zebrových doma na věšáku, jakou barvu mají pyžamka a spacáky holek apod. Při čtení jsem nucena chrochtat a měnit hlasy, jen u příběhu, kdy je Peppa u optika, syn vždy vyjmenovává barvy a čísla namísto Peppiny, takže u nás doma stále frčí oboustranný role playing :-).