Svědectví
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435165/bmid_svedectvi-7vh-435165.jpg
4
539
127
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
< 2. díl
Když se za Fredovou na konci Příběh služebnice zabouchly dveře dodávky, neměli čtenáři ani ponětí, zda ji čeká svoboda, vězení, nebo smrt. Ale kdo si počkal, ten se po pětatřiceti letech napětí dočkal Svědectví. Margaret Atwoodová pokračuje v příběhu Gileádu více než patnáct poté, co June zmizela neznámo kde, a rozvíjí ho ve zdrcujících výpovědích tří ženských hrdinek, které mají s tímto režimem co do činění, byť každá v jiné roli. Ne náhodou získala věhlasná autorka za své čím dál aktuálnější dílo prestižní Bookerovu cenu.... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 2020 , Argo
Originální název:
The Testaments , 2019
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Videla som prvé 2 série seriálu. Bola som zvedavá na pokračovanie aj keď viem, že seriál sa už knihami neriadi. V príbehu sa dozvedáme mnoho nových informacií. Najviac ma príjemne prekvapila Teta Lýdie - správanie jej postavy. Kniha je vynikajúca na vysvetlenie a je ako bodka na konci príbehu. Miestami je príbeh surový a drastický ale…bez zla nie je dobro…
Český překlad už tu máme dva roky, ještě o trochu déle byla kniha i na mém seznamu k přečtení. Konečně jsem se k ní dostala a Svědectví Margaret Atwood se během tří dnů zařadilo mezi přečtené. Stálo to za to? Určitě! Příběh služebnice je fenomén, který si knižní rozšíření zaslouží – přišlo přitom po dlouhých 34 letech! Kdo by se však těšil na návrat June alias Fredovy (či Offred, chcete-li), byl by zklamán…
Jednu starou známou však přesto v triu hlavních hrdinek máme (a musím říct, že její role je tu velmi překvapivá!). Nepovím vám jakou – kdo četl, ten ví, kdo ještě nečetl, ať se nechá překvapit.
Druhý román se začíná asi 15 let poté, co jsme June nechali jejímu osudu, nezdá se však, že by se za tu dobu Gileád nějak proměnil – ten stále zůstává místem, kde byste žít nechtěli, obzvlášť pak jste-li dívka/žena. Pevně však věřím, že není ani muže, který by si takový režim přál!
Oproti Příběhu služebnice mi Svědectví přišlo vůči čtenáři vstřícnější, styl psaní je plynulejší, a tak i četba utíkala jedna radost. Oproti tomu zápletka měla své mouchy a přišla mi možná i trochu méně uvěřitelná. Těžko říct, zda tenhle můj pocit nepramení z toho, že jsem sledovala seriál, který už se dávno vzdálil ději první knihy. Nějak to na mě dopadlo moc růžově, ale pravda – pořád je to ten prokletý Gileád. Návrat do (naštěstí) vyfabulovaného světa téhle totalitní země je to nakonec velmi dobrý. Spisovatelka za něj mimochodem také obdržela Booker Prize.
A teď se přiznejte: kdo si stejně jako já dlouho vůbec nevšiml, že na obálce jsou vpředu vyobrazeny hned dvě ženy? =))
Byl jsem zvědavý, jak se autorka popasuje s velkým očekáváním, které ve mně vyvolala Příběhem služebnice. Nezklamala (hlavně zajímavým závěrem a svědectvím, že všechny nesmyslné diktatury jsou časově omezené), ale ani tak úplně nenadchla ...
Napsané daleko lépe, než Příběh služebnice, přesto mám problém v porovnávání se seriálem, který je podle mého názoru pojat prostě 100x lépe, než obě knihy dohromady (ačkoli seriálový děj se zatím nedostal do děje Svědectví). Když si ale odmyslím seriál, kniha se čte moc dobře, člověk si celou dobu říká, jak je možné, že se toto mohlo stát (nestalo, já vím :-)), jak mohli dopustit takovou hrůzu, kterou ženy prožívají.
Vše už tu bylo napsáno...první díl byl skvělý a druhý díl je stejně dobrý, možná ještě o fous lepší. (Nemůžu se zbavit nutkání porovnat tuto antiutopii s Orwellovým 1984... Atwoodová u mě vede na celé čáře, narozdíl od Orwella totiž dokázala popsat jednu velkou noční můru tak, že tu bezmoc cítím celou svou duší a přesto se mi při čtení nechce zvracet nebo skočit z okna). Škoda, že není třetí díl, vyprávěný očima mužů. Dokud se mnou cloumají emoce, musím kouknout na seriál. Už jsem si pustila první díl a musím uznat, že za knihou vůbec nepokulhává.
Bál jsem se pokračování Příběhu služebnice, aby to nebyla jen nastavovaná kaše, jak to u prequelů a sequelů bývá. Margater Atwoodová ale dokázala, že je skvělá vyprávěčka a po pár kapitolách, které potřebujete pro zorientování v ději, jsem byl lapen a nemohl jsem přestat číst. Opravdu vřele doporučuji.
Na túto knihu som sa veľmi tešila, odkedy som prečítala prvý diel. A oplatilo sa čakať.
Na začiatku som sa musela zorientovať, ktorú časť píše ktorá postava, ale šlo to celkom rychlo.:-)
Veľmi rada som čítala pasáže, ktoré boli napísané tetou Lydiou a Agnes. Niky/Daisy ma až tak nezaujala. A Beky! Tú som mala rada.
Dúfala som, že sa v záveru dozvieme niečo viac o osude otcov oboch dievčat. Ale aj tak sa mi kniha veľmi páčila. :-)
Pokračováni Příběhu služebnice mě bavilo,,spisovatelka je výborná vypravěčka,,ja ji poslouchala jako audioknihu a prostě skvělé,je to zážitek....
Už zase půjdu proti proudu, ale co naplat, já už jiná nebudu :-)
Svědectví je další skvělá kniha výborné spisovatelky a je více než důstojným pokračováním Příběhu služebnice. Navíc napsat pokračování veleúspěšného titulu po tolika letech a dosáhnout podobné kvality, to chce víc než kuráž a talent. To chce něco... nazvěme to třeba talentem od Boha.
Svědectví je, na rozdíl od Příběhu služebnice, který svět Gileádu představuje dosti náznakově a tajuplně, knihou, která do toho jde naplno. Tři hrdinky před vámi strhnou všechny opony, které doteď Gileád obestíraly, a ukážou vám ho v plné jeho kráse (to zní hrozně... ale tak snad si rozumíme, ne? :-) ). A aby byla rozdílnost ještě výraznější, tentokrát nám postavy dovolí nahlédnout opravdu hodně hluboko do sebe samých.
Svědectví je tedy svou formou velmi, velmi odlišné od Příběhu služebnice. A je to tak dobře. Nicméně mně se více líbila ta předchozí, a proto ta jedna hvězdička dolů.
(SPOILER) Když jsem před lety četla Příběh Služebnice, zas tolik jsem nakonec z knihy odvázaná nebyla a seriálové zpracování se mi líbilo víc. Proto jsem Svědectví dlouho odolávala, ale nakonec po něm přece jen sáhla a jsem za to moc ráda! Kniha je moc hezky napsaná a strašně moc se mi líbilo, že to bylo psané z úhlů tří postav, které se potom hezky sešly. Mělo to napětí a spád, přesně, jak bych si u takové knihy představovala. Kapitoly byly krátké a čtení rychle ubíhalo. Plný počet hvězd ale dát nemůžu, protože přece jen mi tam něco malinko chybělo, abych si z příběhu sedla úplně na zadek.
UCHOKNIHA.
Audioverze téhle knihy je opravdu nadmíru podařená - vyprávění tří knižních hrdinek s hlasy Taťjany Medvecké, Veroniky Khek Kubařové a Evy Josefíkové je naprosto skvěle dramaturgicky zvládnuté, není divu, že jde o výherce Audiokniha roku 2020!
Příběh je také netradiční, liší se od Příběhu služebnice - ačkoli jsem čekala, že jedna ze tří hlavních hrdinek bude služebnicí, nebylo tomu tak. Nicméně jsme zpět v Gileádu, na místě, kde žena má hlavní funkci rodit (pokud může), případně se příkladně starat, poslouchat a obdivovat mužské pokolení. Dozvíme se i něco z počátků Gileádu, což pro mě osobně bylo skvělé doplnění Příběhu služebnice. Je pravda, že Příběh služebnice byl asi víc dusivý, bezútěšný - tím pádem mohl působit víc kriticky. Svědectví je o kousek dál - sem tam se objeví záblesk naděje... Každopádně obě knihy doporučuji všem, kteří se chtějí trochu porýpat v totalitním režimu, i když zde fiktivním. Z obou knih mrazí, zvlášť pokud člověk čte i mezi řádky...
(SPOILER)
tak...dočítané..stránky ubiehali rýchlo. Dej sledujeme očami troch žien a tu by som videla kameň úrazu - je roztrieštený..síce sa navzájom doplňuje, ale nejde tak hlboko, ako výpoveď Fredovej. Hrôzy Gileádu napriek popisom Tety Lýdie nevyznievajú tak kruto..Zvátene ale stále áno, hlavne keď sa v Svedectvách dostávame okrajovo i k Služobníčkam...Cystal alias Kyleovej...kus mäsa, žena skoro bezcenná. Podobbne na tom boli ale i Manželky, hlavne v rukách niekoho, ako Veliteľ Judd...
Kto je vlastne kto ? celkom rýchlo som si domyslela kto je Agnes, Daisy a prekvapila Teta Lýdia...taký happy end naznačený už na začiatku ? sudkyňa bola, sudkyňou zostala..niektorých nezlomia. Len prinútia čakať...Je vidieť, že autorka mala 15 rokov na premýšľanie. A asi dostala veľa listov od tých, ktorí túžili po spravodlivosti..snažila sa jej učiniť zadosť.
pobavil ma systém výberu mien - podľa obľúbených vecí z minulosti...(Lýdie, ako tie vložky ?? ako sa volala v origináli ??) a zároveň symbolika - Viktória víťazná, Immortelle nesmrteľná..
Chýbala mi ale väčšia hĺbka...všetko to bolo ukuté na kolene, stálo a padalo na jednej osobe..a nakoniec sa podarilo rozbiť a dievčatá sa naviac stretli so svojou matkou (ktorej osudy a osudy Nicka a Luka by ma teda zaujímali asi viac, ako rozprávanie AGnes..a Agnes bola stále zaujímavejšia ako Daisy/Nicole...) Tiež, ako písalo viac čitateľov predomnou, vlastne nám chýbal mužský pohľad...pohľad Nicka, Veliteľa, nádejného mladého manžela, kohokoľvek..kto bolo Oči ? Anjeli ?? stále je tam toľko otáznikov...myslím, že Svedectvá vyvolali viac otázok, ako sa im podarilo zodpovedať...
FInálny útek sestier bol ako z béčkového akčňáku včetne likvidácie tety Vidaly...je tiež úžasné, ako sa im potme podarilo naslepo doveslovať k správnej časti pobrežia, kde čakala pomoc...
K zhodnoteniu liniek deja - najviac ma bavila Teta Lýdia, potom Agnes a chudák Nikolka berie tretie miesto...tradičný dovetok z konferencie, skúmajúcej Gileádsku históriu, by som tiež oželela..
No, nechám si dojmy ešte poriadne rozležať...zatiaľ vidím navzdory výhradám ako veľmi dobré...čtivé...potešil návrat k starým známym...myslím že ku komplexnému hodnoteniu treba čítať obe knihy. A dôležitá je pointa..aby sa Gileád nestal skutočnosťou...
"prečo som si myslela, že sa to napriek tomu nejako vyrieši tak ako vždy ? Asi preto, lebo sme podobné veci počúvali už pridlho. Človek neverí, že naňho padá obloha, kým ho kúsok z nej nezasiahne do hlavy."
Mezi napsáním první a druhé části uteklo moře vody a let. Za tu dobu se člověk změní, i celé lidstvo se za tu dobu změnilo. Možná i proto už pro mě nebylo pokračování takovým zjevením, jako Příběh služebnice. Ani jsem nečekala pokračování v pravém smyslu toho slova, ale zkrátka už se mi to nezdá být takové bijící na poplach jako tenkrát před těmi dosti lety .
Nevím, proč mě pokračování nějaké báječné knížky tak často zklame. Svědectví oproti Příběhu služebnice se mi zdálo takové neucelené, tři linky vyprávění se mi pletly v čase, možná i kvůli změnám jmen. Seriál, který tady leckdo zmiňuje, jsem neviděla, ale tahle knížka mi pro množství intrik a konspirací připadala spíš jako četba pro muže.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanadská literatura feminismus Bookerova cena
Autorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Kniha Svědectví je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 743x |
| Čtenářské výzvě | 272x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 277x |
| Chystám se číst | 330x |
| Chci si koupit | 111x |
| dalších seznamech | 8x |
(SPOILER) Velice solidní pokračování. Margaret to prostě musí mít v hlavě jinak, protože nechápu jak mohla napsat něco tak nového a tak zajímavého a pak po tolika letech na to navázat s tak brilantním plot twistem. Tentokrát vidíme děj očima tří žen, jenž Gileád poznamenal trochu jinak. Líbil se mi styl psaní, který je o trochu přívětivější k čtenáři než první díl. Všechno to na sebe navazoval, nenašla jsem ani jednu díru v ději. Jelikož tentokrát nevidíme Gileád očima služebnice dovídáme se i něco jiného. Narozdíl od ostatních se mi přednáška na konci líbila osvětlila některé události, jako například že se obě dívky setkaly se svými otci a u Margaret už je to taková konstanta. Moc se mi líbilo, že se opět setkáváme i s June. Proměnu tety Lydie snad nikdo nečekal, brilantní.