Příběh s vůní lípy

Příběhy této české autorky patří mezi mé srdcovky a nejnovější se k nim rozhodně zařadil. Opět se střídají dvě dějové linky, přítomnost a minulost, každá mě svým způsobem zasáhla.

Knihu jsem přečetla během jednoho dne, je poutavě napsaná a v pár momentech vyvolala silné emoce.
Od prvních stran jsem Johanu obdivovala a litovala. Autorka skvěle popisovala její úvahy, pochyby a vůbec vyrovnávání se se životem, který jí přichystal nelehký úděl. Prala se s ním, co to šlo, i když se jí nedostalo podpory od lidí, u kterých ji potřebovala nejvíc.
Aleš, který jí vstoupil do života, mi byl okamžitě moc sympatický.
Romantická linka plynula přirozeně, sbližování mezi nimi bylo nenásilné a křehké. Oba byli ale tvrdohlaví jako mezci.

Linka z minulosti nabídla příběh o přátelství, lásce, odvaze za období druhé světové války. Antonín a Vojtěch, dva nerozluční přátelé, kteří za války zažijí opravdu mnoho a dostanou se až do Palestiny, kde bojují nejen o svůj život. Na jednoho z nich doma čeká milovaná Květa.
Celkově mě tato linka bavila, byla napínavá, odehrávala se v zajímavém prostředí, četla jsem skoro se zatajením dechem. Chtěla bych vypíchnout především závěr, který mě totálně rozcupoval na kousíčky..
Nemůžu jinak než moc doporučit stejně jako předchozí příběhy.

Tato kniha mě ze všech, co jsem od autorky četla, bavila nejvíce. Krásný příběh.

V době, kdy před domem rodičů byla plně rozkvetlá lípa, včely bzučely v košaté koruně a vůně se líbivě nesla okolím, avizovala autorka @miriam.blahova novou knihu. Právě s LÍPOU v hlavní roli, na její vydání jsem se neskutečně těšila.

Odměnou mi byly 2 příběhy, pro autorku tak typické. Stejně to, jak umí linku historickou se současnou nenásilně provázat. Navíc čerpá historických reálií, čímž osudy hlavních hrdinů dostávají úplně jiný rozměr. Obdivujete jejich odvahu v těžkém období, skromnost, ale i zároveň vytrvalost na životní cestě s vidinou lepších zítřků.

V aktuální lince se seznamte s Johanou, statečnou maminkou vychovávající autistickou dcerku. Tu miluje nadevše a do její péče dává maximum, ikdyž často stojí na pokraji svých sil. Na jiné myšlenky ji přivede nejen kamarádka, která ji dá přečíst rozepsaný román, ale i náhodná známost. Odváží se otevřít nové lásce srdce?

Rozepsaný román Johanu zavede do historie, kde se setkáváme s Antonínem, jejím dědečkem, který se při záchraně svého nejlepšího přítele dostane v období 2. světové války až do Palestiny, i na frontu do severní Afriky. V každé kapitole doslova bojuje o přežití a doufá v brzké ukončení válečného stavu a návrat domů ve zdraví.

Koruna lípy na kopci poskytla azyl zamilovanému páru z historie, kdy se naposledy viděli a loučili Antonín s Květou. Stejně tak se stala svědkem setkání Johany a Alešem, kdy po odloučení stáli na novém začátku. Symboliku lípy autorka využita naprosto dokonale. Nejen jako symbol lásky, ale i domova, národní hrdosti a naděje v lepší budoucnost.
Na co jsem však tentokrát nebyla připravena byl konec příběhu. Slovy nedokáži vyjádřit tu bolest, s jakou jsem dočítala poslední stránky. Autorka však v doslovu a bonusových materiálech odkryla čtenářům ještě jedno překvapení. To vysvětluje sílu příběhu psaného srdcem.
Obě linky mě silně zasáhly. Současná jako matku a linka z minulosti jako hrdý potomek svých předků, kteří podobně prožívali těžké období druhé světové války. Smekám a děkuji.

Skvěle napsaná kniha.

Od autorky jsem doposud četla pouze "Příběh mateřídoušky", kterým si mě naprosto získala. Lehké a poměrně svižné čtení, které však může nabídnou i nečekaný přesah do složitějších témat. Stejně tak tomu bylo i tentokrát. Stránky jsem otáčela neuvěřitelným tempem a příběhu jsem snadno propadla.

Přiznám se, že mi zde chybělo silnější propojení minulosti a současnosti. V rámci příbuzenského vztahu jsou si sice linky hodně blízké, ale ráda bych viděla i hlubší spojení obou příběhů skrze čas. Něco, co mají společné. Něco co se mezi oběma obdobími vznáší, míchá a proměňuje. Měla jsem zkrátka pocit, že spolu obě linky nemusí nutně souviset.

Vždy jsem tíhla spíše k linkám z minulosti, ale tentokrát si mě tolik nezískala. Očekávala jsem, že se to bude více týkat lásky, partnerství, atd. Ale bylo to spíše o válce, životě mimo rodinu, přátelství, světě na druhé straně. Nebylo to nudné nebo špatné. Ale očekávala jsem něco jiného jak po samostatné stránce, tak ve spojení s linkou ze současnosti.

Linka ze současnosti si mě však získala od prvních okamžiků. Jsem nesmírně vděčná za možnost nahlédnout na reálný obraz života s autismem. Smekám pomyslný klobouk před autorkou, že nám odhalila svoje nejniternější pocity skrze hlavní hrdinku, a seznámila nás tak s nefiltrovaným pohledem na situaci. Příjemným doplňkem byla i drobná romantická linka, jež musela čelit nelehkým překážkám. Vše se přirozeně doplňovalo a bylo krásně vidět, že svět není jen černobílý.

Celkově se mi příběh moc líbil a čtení jsem si užila. A i když jsem mi linka ze současnosti zavrtala pod kůži, neoslovilo mě to dohromady tolik jako Mateřídouška. Proto dávám o půl hvězdičky méně než minule. Ale! Příběh opravdu moc doporučuji!

Hodnotím 3,5/5

Opět skvělý příběh plný emocí.
Johana sama pečuje o svou postiženou dcerku Nely. Jak moc je to těžké vím z vlastní zkušenosti.
Moc se mi líbí nápad knihy v knize o minulosti.
Knížky Miriam Bláhové mně neskutečně baví a budu se těšit na další.

Příběh Johany a Nely mě hodně zasáhnul. I když v okolí mám rodiny s autistickými dětmi, nikdy jsem si do detailů neuměla představit, co taková péče obnáší a jaké obrovské množství trpělivosti je potřeba. A zážitek to byl o to silnější, když vím, že Miriam čerpala ze svých vlastních zkušeností.

Naproti tomu ta minulá linka mě tentokrát moc nezaujala. Líbil se mi spíš osobní příběh Vojty, Tondy a Květy, ale historické okolnosti mě tak nějak míjely, jakoby jen klouzaly po povrchu.

Samotný závěr mě překvapil, svoji teorii jsem měla, ale byla jsem dost vedle.

Oceňuju, že Miriam opět vybrala těžké téma (autismus) a nenásilnou formou ho dostala do povědomí čtenářů. I kdyby to jedinému člověku zabránilo pronést hloupý komentář o nevychovaném dítěti, stojí to za to.

Jedním slovem nádhera děkujeme

Nádherný příběh.

LÍPA je čtvrtým setkáním s autorčinou tvorbou a ještě ani jednou příběhy Miriam nezklamaly, snad je dokonce každý nový o něco lepší.

LÍPA je pro paní autorku příběhem velmi osobním a myslím si, že na té knize je to znát a každého chytne za srdce.

Já už řeknu jediné, několikrát jsem si od srdce poplakala, bylo to na všech stránkách, ve všech liniích, velmi emotivní čtení.

Více mých dojmů v záložkách recenzí od Knižních střípků.

Půjdu proti zdejšímu nadšení, ale mě kniha bohužel tolik nechytla, a to ani jedna dějová linka. Žánrově by mi ta starší byla bližší, ale jak nebyla úplně do hloubky, nedokázala jsem se plně nacítit. Nevadí, určitě dám autorce ještě šanci, styl psaní mi jinak vyhovoval.

Při čtení této knihy si říkáte, budu číst pomalu, aby mi příběh vydržel co nejdéle. Bohužel, to se vám nestane. Autorka Vás provede příběhem staré lípy na jedno nadechnutí.

Hlavní hrdinka Johana vychovává svojí dceru Nelu. Nebylo by to tak těžké, kdyby u ní nezjistili autismus a nebyla na výchovu sama. Navštěvuje centrum s těmito dětmi, aby co nejvíc pochopila, jak se její dcera cítí a mohla jí dát všechno, co potřebuje.

Na autistickém setkávání dětí a rodičů se seznamuje s Alešem, který má v péči syna. Podaří se jim překonat strach z předešlých vztahů a dát šanci nové lásce?

Johy od svých problémů utíká číst román svojí kamarádky Mariky,….dozvídáme se příběh z druhé světové války, Vojta a Tonda, dva nejlepší kamarádi, kteří se loučí s domovem a odchází bojovat do války do Jeruzaléma, Afriky a čteme o velké lásce, přátelství, strachu a nadějí na přežití války. Příběh Johančina a Maričina dědečka, který začíná u staré lípy.

Prolínání minulosti a přítomnosti je plynulé, nevíte, která strana příběhu vás více dojímá a bolí. V přítomnosti se dozvíte plno rad, dříve to byli jen zlobivé dětí, dnes už naštěstí ví medicína více, přesto je stále ještě hodně lidí, kteří by si měli knihu přečíst a děti nedávat do “tabulek”.

Minulost vám rozerve srdce na dvě poloviny. Život nám dává do cesty překážky, které jsou někdy nad naše síly. Bolestivé, lidské, čtivé, smutné, nádherné čtení….

Další z překrásných příběhů Miriam Bláhové, v němž nechybí láska, ale ani napětí. Tentokrát jsem u některých scén zůstala napnutá jako kšandy. Líbí se mi všechny autorčiny romány, ale tohle je topovka psaná srdcem!

Další krásný příběh od úžasné Miriam Blahové. Jeden příběh o Johaně, která vychovává svojí úžasnou Nelu, která má PAS (poruchu autistického spektra). To,co pro nás mámi je obyčejná a běžná věc,není ovšem pro Johanu. Nela je skvělá a ikdyž dost náročná ,Johana to i přes vnitřní boje zvládá bravurně. Navíc potká Aleše,který má syna taky s PAS a započne jejich příběh lásky.
Na druhé straně tu máme příběh plný lásky,strachu a odhodlání. Příběh Květy,Antonína a Vojty. Vojta s Tondou projdou válkou a válečným dobrodružstvím na africkém kontinentu. Doma,na Vojtu čeká jeho milovaná Květa i s malou Andělkou. To je důvod proto,aby se z války dostal zpět domů. Ale to,co čekalo Vojtu doma,, by si ani ve snu nepředstavoval.

Oba příběhy měli to své,dobře se to četlo. S každou další stránkou,jsem prožívala dva různé osudy ikdyž zcela odlišné a i tak si v lecčem podobné.
Za sebe knihu jednoznačně doporučuji.

Jsem šťastná, že právě tuhle recenzi můžu psát.
Některé knihy se totiž nečtou očima, ale srdcem.

Miriam Bláhová znovu dokazuje, že patří k autorům, kteří dokážou čtenáře nejen vtáhnout do děje, ale i hluboce dojmout.
Tentokrát propojuje silný příběh ze současnosti s historickou linkou, která voní minulostí, odvahou a láskou.

Grafička Johana sama vychovává autistickou dceru – uzavřená v bolesti i obavách otevřít se znovu životu. Její cesta se nečekaně propojí s dávným příběhem o Antonínovi, Květě a polovině lipového listu – symbolem slibu, který překonává čas i válku.
Autorka mezi minulostí a přítomností přechází s neuvěřitelnou lehkostí, a přesto s hloubkou, která v duši zůstává dlouho po dočtení.

Z celé knihy dýchá cit, lidskost a tiché porozumění. Každá stránka má duši, každá věta voní emocí.
Četla jsem všechny knihy Miriam Bláhové, ale tahle je pro mě jednoznačně nejkrásnější.
Poprvé mě o něco víc zasáhla linka ze současnosti – možná právě proto, že byla tak skutečná, syrová a upřímná.

Tohle je kniha, která se čte pomalu, s respektem, a ještě dlouho po dočtení zůstává v mysli.
Plná citu, bolesti i naděje. Takový ten silný čtenářský zážitek, který se nedá hned vstřebat – a ani nechcete, aby odezněl.

Příběh, který hřeje jako lipový čaj – jemně, trpce i sladce zároveň.
A pokaždé, když si dám med, který mi autorka přibalila ke knize, vybaví se mi její slova, laskavost i vůně příběhu, která zůstává.

Kniha ve mě silně rezonuje několik dní po dočtení, kdy píší tento příspěvek, a ještě dlouho bude.. Krásně vše vystihl ve svém komentáři Ctenar1202, lépe to asi nedokáži. Za mě také autorčina nejlepší kniha, všechny byly skvělé, ale tady je jakoby něco navíc. Čtenář to cítí. V knize je celá autorčina duše.. Dvě dějové linky, nevím, která chytá za srdce více..
Vůně lípy jako znamení naděje, lásky..
Doporučuji nastotisíckrát :-)

... moje první setkání s autorkou. Zaujal mě především název, ale i pak děj, u kterého mě bavily obě dějové linky. Do poslední chvíle jsem čekala a věřila, že se všichni doma potkají. Ta vůně lípy tam byla pořád. Určitě si přečtu i ostatní autorčiny knihy.

Krásná kniha, autorka umí zaujmout. Moje první její kniha , určitě ne poslední.

Příběh s vůní lípy

Vedela som, že to bude silný zážitok tak ako vsetky knihy od tejto skvelej autorku, kde nechýba láska, bolesť, utrpenie ale hlavne dej, ktorý nedokážete opustiť

V tomto príbehu sa zoznámine s Johanou, mamou ktoré má dieťa s autizmom a jej život ako slobodnej mami nie je prechádzka ružovou záhradou, uvedomenie si, že jej mala nie je v poriadku a prebratie so svojou hlavnou, že tebto život nebude jednoduchým, urovnanie sa a tým ako budú fungovať, ako treba s malou komunikovať, musí to byť ťažké pre všetky takéto rodiny a každá jedna ma môj obdiv

A drhiu stránkou príbehu- ano toto na knihach milujem najviac - je prelinanie s minulosťou, v každej knihe to ma Miriam premyslené inak a tu to máme podané ako knihu v knihe a to vojnovým románom a Johaninom dedkovi a dedkovi jej skvelej kamarátky Mariky, ktorá pro nej stojí nech sa deje čokoľvek

V tomto príbehu sa vydávame do druhej svetovej vojne a k dvom priateľom, ktorý boli nútený pre svoju záchranu odísť do Palestíny, kde však bohužiaľ vojna zasiahne tiež.

Príbeh lásky v minulosti a prítomnosti bol jednoducho úžasný a krásny, Miriamine knihy sú vždy zárukou mora sĺz a naozaj nádherných príbehov a ak ste nečítali ešte ani jednu tak rozhodne začnite.

Miriam ďakujem a dufam, že ďalšia kniha bude čoskoro