Příběh prince Gendžiho 1.

od:

Příběh prince Gendžiho 1.

Princ Gendži by se dal považovat za vzor všech dvořanů heianského dvora. Je nadaný v mnoha ohledech, nadpozemsky krásný a srdce ctihodných dam dobývá bez nejmenších obtíží. Přesto se mu stále nedaří najít tu pravou, jedinou dokonalou ženu, jež by ho provázela po zbytek života... Příběh prince Gendžiho se řadí mezi jedny z nejv... celý text

Princ Gendži by se dal považovat za vzor všech dvořanů heianského dvora. Je nadaný v mnoha ohledech, nadpozemsky krásný a srdce ctihodných dam dobývá bez nejmenších obtíží. Přesto se mu stále nedaří najít tu pravou, jedinou dokonalou ženu, jež by ho provázela po zbytek života...

Příběh prince Gendžiho se řadí mezi jedny z nejvýznamějších světových literárních památek a to hlavně proto, že zde autorka dokázala i ve své době zručně vykreslit psychologický vývoj hlavní postavy. Kniha je také skvělou příležitostí, jak nahlédnout k heianskému dvoru, seznámit se s jeho tradicemi i každodenním životem. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/13_/13556/pribeh-prince-gendziho-13556.jpg 4.120
Originální název:

Gendži monogatari (1997)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, Paseka
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
tsal
13.11.2016

Gendži, Gendži, najdu někdy někoho, kdo tě bude milovat stejně jako já? Koho budeš fascinovat a okouzlovat s nadšením podobným tomu mému? Jak krásný jsi, jak hrdý a do sebe zamilovaný. Jak na sobě nevidíš jediné poskvrnky a jediné chyby. Však kdo je krásný, nemůže být špatným, tomu věřila heianská šlechta a v jejím duchu jsi stvořen. A tak za postihy, jež se snesly na tvou hlavu, nemohly tvé zálety, nevěra a zrada, ale úděl z minulých životů. Karma je zkrátka mrcha. Ach, princi můj, vzore můj, lásko má. Kéž bych do tebe tak mohla šťouchnout klackem a zeptat se, jestli to myslíš vážně…

Ale teď vážně. Příběh prince Gendžiho je jedním z těch klasických děl, která zcela jistě mají svou literární hodnotu, avšak která nejsou pro každého. Bez větší znalosti toho, jak fungoval heianský císařský dvůr, bude čtení nesmírně obtížné, protože vás zcela mine kulturní a historický kontext, v němž se román odehrává. Pokud nepochopíte, proč bylo tak důležité umět hezky skládat básničky, proč tolik záleželo na odstínech šatů a jak strašné bylo, když ranní dopis po společné noci přišel až večer nebo dokonce vůbec, přijde vám jednání hrdinů nesmyslné a nepochopitelné, budete nejspíš pociťovat frustraci z informačního vakua a četbu vzdáte. To platí i pro japanisty. Znalost mocenských bojů mezi císařskou a vojenskou šlechtou vám tady bude na nic. Tady a teď vás zajímají jen jemné nuance snového heianského dvora. A pokud ony znalosti načerpáte, ani pak nemáte vyhráno. Je to zkrátka literatura pro velmi specifickou část čtenářstva. Ne, nepokouším se o snobismus, jen beru v potaz, že za léta bloudění kolem japonska a dva roky studia jsem nejspíš potkala jen jedinou osobu, které se román skutečně líbil. Vlastně na mě trochu zděšeně koukala i vyučující na literaturu.

Pokud ovšem jste onen "vyvolený", oceníte nádheru jazyka, kterou nám pan Fiala mistrovsky převedl ze staré japonštiny. Rozkvete před vámi barvitý svět náznaků a symbolů, nedořečených vět a krátkých básní, které složité cituplné momenty shrnou lépe než sebelepší srdceryvný proslov. Budete se obdivovat nádheře zimní luny, děsivosti mlhy v lesích a rozkvetlým květům za ranní rosy. Skrze Gendžiho budete přebíhat od ženy k ženě a oceňovat jejich psychologickou rozmanitost, jejich prokreslenost, byť se snad kvůli přezdívkám občas ztratíte. Budete se smát při vtipných historkách, plakat při nenadálých skonech a litovat ženy, které neměly to štěstí a z Gendžiho svodů nevyvázly šťastně. A pokud jde o hlavní postavu? Antihrdina Gedži je pro každou současnou ženu noční můrou a málokdo z nás jeho jednání přejde jen tak. Přesto je těžké ho nenávidět. Snad pro jeho dětinskou iluzi vlastní počestnosti, pro jeho krásu, jeho dokonalost téměř v každém ohledu. Je to fascinující charakter. Nikdy ho nebudete chtít potkat, ale neodtrhnete se od něj. Tak se vrhněte do čtení a propadněte se do malé bubliny naplněné estetikou, uměním a láskou, do snu odtrženého od reality.

Ještě jsem nezažil
takovou velkou ztrátu.
Kam ses poděla,
Luno na jitřním nebi?
Zmizela's z nočního nebe.

Alwiel
20.01.2014

Musím říct, že jsem se před pár lety nadšeně pustila do čtení této první části série. Na konci první dílu, jsem k hlavní postavě cítila takový odpor, možná kvůli tomu, jak byl neustále vyzdvihován jako nejúžasnější na světě, že jsem mu to vyhnanství od dvora na ,,konec světa" přála. Přesto mě toto znechucení hlavním hrdinou neodradilo od dalších dílů. Myslím, že kniha je skvělou ukázkou dobové mentality aristokracie, z první ruky se dovídáme jak chodili námluvy a milenecké vztahy. (Nejvíc mě šokovalo, když se princ až po několika měsících vztahu, když už s ním jeho milenka byla těhotná, kterou si získal ve vyhnanství, rozhodl, že počká na úsvit, aby viděl jak děvče vypadá!)

valentýna
06.01.2014

Mám moc ráda historické romány z Japonska, ale tahle kniha mě moc neoslovila. Na tehdejší dobu muselo být její napsání " revolučním počinem ", to bezesporu, ale pro mě trochu rozvláčné, bez spádu, snad i proto, že nečtu romantické knihy pro ženy...
Nejvíce se mi líbil úvod, kde bylo dílo zhodnoceno, vysvětleny tehdejší duchovní hodnoty, filosofie díla a život v době Heian - rozvržení paláců, společenská hierarchie apod.


Štítky

japonská literatura

Autor a jeho další knihy

Murasaki Šikibu

Murasaki Šikibu
japonská, 973 - 1031

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených1x
v Přečtených26x
v Knihotéce14x
v Chystám se číst44x
v Chci si koupit8x