Příběh: Kniha bílá
D. D. Gabrová
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414712/pribeh-kniha-bilaFqDDQn-DD7-.jpg
4
35
21
Román Příběh líčí důvěrným a zároveň velmi prostým způsobem životní peripetie ženy z generace Husákových dětí, se všemi jejími vzlety i bolestnými pády od její první vzpomínky, až do současnosti. Laskavě a humorně vypráví o okamžicích lidského štěstí i neštěstí, o hledání odpovědí na důležité otázky, o ceně a síle přátelství, lásky a humorného nadhledu, o nalézání sama sebe i o tom, že ke skutečnému štěstí nakonec stačí tak málo - jen chtít, otevřít oči, věřit si, snít, a nikdy se nevzdat... Přijměte přátelské pozvání a pojďte se projít bezstarostným dětstvím, pobavit četnými úskalími dospívání, prožijte nečekané životní události i promarněné šance, znovuzrození z popela, nechte se strhnout nezapomenutelně krásnými i bolestnými zážitky, ve kterých hrdinka Příběhu postupně dozrává v sebevědomou ženu, partnerku a matku. A kdo ví? Možná zjistíte, že tahle úsměvná kniha je tak trochu i o Vás...... celý text
Přidat komentář
Čtivě napsaná kniha o životě jedné v podstatě úplně obyčejné ženy. Asi se v ní najde tak trochu každá z nás, i když určitě více osloví autorčinu generaci.
O této knize jsem dlouho uvažoval, a tak jsem požádal autorku, jestli by mi neposlala tuto knihu. Autorka souhlasila a já ji děkuji za poslání knihy včetně věnování. Autorka je velkou čtenářkou od svého mládí, má ráda přírodu a také práci na zahradě. Co mne na této knize lákalo? Jednak to, že se jedná o českou autorku, která napsala první knihu a také, že se jedná o autobiografii. To byly pro mě hodně lákavé motivy, abych se pustil do čtení této knihy. Knihu jsem přečetl poměrně rychle, i když je docela obsáhlá. :)
Jedná se o román s autobiografickými prvky, ve kterém autorka líčí její dětství, dospívání, vztahy mezi muži, které během jejího života prošly, mateřství a péči o rodinu. Autorka se narodila v sedmdesátých letech minulého století a děti, které se narodily v tomto časovém období, se často označují jako generace Husákových dětí, poněvadž v těchto letech se narodilo nejvíce dětí v Československu.
Na počátku knihy se seznamujeme s autorčinou babičkou a dědečkem z matčiny i otcovy strany, se svou sestřenicí, se kterou si ráda hraje a postupně román přechází do období dospívání a dospělosti, které tvoří převážnou část románu.
Myslím si, že autorka vložila do knihy hodně času a energie, její zpovědi působí na mě upřímně, a ačkoliv bych v některých situacích jednal jinak než ona, tak přesto autorka se nám svěřuje s tímto příběhem, nic na sobě nepřikrášluje a nedělá se lepším člověkem. Sděluje nám svůj životní příběh a my čtenáři jej musíme brát takový, jak jej autorka prožila ve skutečnosti. Musím se přiznat, že v některých okamžicích mi bylo autorky líto a bouřila se ve mně krev, protože některé věci nedokážu pochopit a je smutné, čím si musí některé ženy projít.
Původně jsem si myslel, že se jedná o dětskou knihu podle přebalu knihy. Přebal knihy je pěkný včetně ilustrací, které se nacházejí v knize. Na přebalu mi však chybí anotace knihy a více informací o autorce v jejím medailonku. Anotaci lze pochopitelně nalézt na internetu, ale přesto mohla být také uvedena na přebalu. Přebal knihy je na dotek příjemný. Všiml jsem si, že autorka v některých větách používá příliš hodně interpunkčních znamének (vykřičníky, otazníky), což má určitě svoje opodstatnění, ale z mého pohledu bych tato interpunkční znaménka snížil. Rovněž své děti neoslovuje křestními jmény, což může být záměrem autorky. Z určitého úhlu pohledu to chápu, když jsem o tom přemýšlel, ale s křestními jmény by vyprávění působilo rozhodně lépe. V knize jsem nenalezl téměř žádné překlepy (jen pár překlepů, ale bylo to jako zrnko prachu), takže text byl pečlivě zkontrolován, což oceňuji.
Podle mého pohledu autorka udělala v životě několik přešlapů, ale dokázala si vzít poučení a hodně se mi v knize líbila tato věta: „Každý má život ve svých rukou, stačí chtít a snažit se – a já tomu věřím. Tohle je jeden z důvodů, proč knihy miluju. Protože číst knihu, která mě baví, je jako naslouchat příteli.“ Pokud člověk není v životě spokojený, tak se často stává, že nevidí příčinu neúspěchu u sebe osobně, ale vymlouvá se na jiné okolnosti a schvaluje vinu na jiné faktory, které to všechno zapříčinily. Líbil se mi autorčin postoj k tomu, abychom se nezabývali tím, co si o nás lidé povídají a co si o nás myslí, ale měli bychom především zůstat sami sebou a neměli bychom se nechat nikým manipuloval. Můžeme si vyslechnout názory ostatních, ale měli bychom se vždy rozhodnout podle sebe, a pokud v životě uděláme nějaký kop, my za něj poneseme plnou odpovědnost, nikdo jiný. Líbilo se mi, že autorka se chtěla učit novým věcem a prošla řadou zaměstnání.
V románu je také zmínka o roce 1989 a o sametové revoluci a něco málo také o politice. Tyto části mne oslovily. Je to autorčina prvotina a myslím si, že kniha nebyla vůbec špatně napsaná. Samozřejmě by se daly některé věci vylepšit. Některé popisy jsou rozvláčnější, kniha není členěna do kapitol. Knihu hodnotím na 80 %.
O knize by se dalo hodně napsat. Kdo bude mít zájem, může se do knihy začíst a zhodnotit knihu sám. V některých situacích, které autorka prožila, se třeba některé čtenářky poznají nebo právě některými v současné době procházejí, takže si mohou udělat obrázek na danou situaci a zamyslet se nad svým životem, přehodnotit jej, udělat počáteční krok ke zlepšení svého života..
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Ať si mě klidně druzí soudí, nemám strach z cizích odsouzení. Naučila jsem se skládat účty jen sama sobě. To mi bohatě stačí. Přísnějšího soudce než vlastní svědomí stejně neznám…
Napadne mě – vždyť je to úplně jasné – co by spokojený člověk na netu dělal? Ztrácel čas řečičkami o ničem, místo toho, aby naplno žil?
V podstatě jde o to samé, o co jde v životě pořád – poznej sám sebe, svoje možnosti a taky hranice. Nauč se lidem říkat – ne. Odmítni, co není v tvých silách, bez výčitek svědomí. Když už je něčeho moc, neboj se ozvat. Dobře si rozmysli, co komu slíbíš. Nebude dodržení slova nad tvoje síly? Pokud ano, tak zkrátka neslibuj a nenabízej! Nemůžeš zachránit sám celý svět. Spolupracuj. Udržuj si odstup a nadhled. A počítej s tím, že tě kdykoliv může něco překvapit. Vždy hledej řešení. Schopnost zasmát se problémům je užitečná…
Jedná se o knihu se silnými autobiografickými prvky. Hlavní hrdinka nás provází od prvních vzpomínek z dětství, přes první lásky, pubertu, manželství, děti, rozvod a další vztahy. Spíše ale než o knihu s pevným rámcem a dějem se jedná o deník. Bohužel za mě by dílo potřebovalo zásah editora a seškrtat tak o 100 až 150 stran. Myšlenky, které autorka do knihy vetkala měly určitě pro ni význam, avšak mě jako čtenáře opakující se události a jejich zdlouhavý popis tolik nezajímal. Ačkoliv se kniha četla dobře a rychle, nejsem cílová skupina.
Na knihu jsem narazil opravdu nahodou pres rodinou kamarakdu. A protoze je Covid tak jsem to zkusil. Az do puburty jsem pribeh prozil nesjutecne silne. Takhle suprovy popis detsvi, tak blizky tomu co jsem v te dobe sam prozival mne po celou dobu cteni uplne pohlti. Pubertu jsem prozival jinak a i pak je pro mne jako muze slozitejsi odhodlat se na svet koukat zenskyma ocima. Ale pro mne je vzdycky dulezita uveritelnost. Jestli mi slova plynou mozkem aniz bych se zakoktaval. A to tady fungovalo absolutne. Je rozdil jestli pisete pro penize nebo protoze chcete svoje myslenky sdilet. A tady jsem to proste citil. Takze diky a doufam, ze se treba podobne pokusi autorka vtisknout dalsi slova, ktera ji proudi dusi. Alfons
Opravdu obyčejný příběh, čtivě napsaný, ale asi jsem pořád očekávala cosi jako významný zvrat, nějaké větší vzrůšo, a jak pořád nic nepřicházelo, nebavilo mě to tolik, jak jem si myslela. Je fajn napsat něco takového, ale knížky, kde je toho dynamična více mě i víc baví.
V knize sledujeme životní příběh jedné ženy od její první vzpomínky, kterou si jako malá holčička vybavuje, až po životem zkušenou, zralou ženu. Jsme u všech jejích vzletech, ale i pádech. Trable s muži, s penězi, se zaměstnáním, s vlastní bytostí. A proto na mě kniha působí realisticky. Žádná románová přibarvenost a život jako z pohádky. To nečekejte.
Z počátku jsem si zvykala na styl psaní, ale potom už jsem se začetla, a několikrát rozesmála. Styl humoru mi sedí.
Jediné, co mi k dokonalosti chybí, je absence jmen několik postav. Ovšem i to má jistě své odůvodnění. Setkala jsem s tímto nápadem poprvé, takže mě to trochu zaskočilo, ale nakonec to vlastně není podstatné. Sama kniha mi to dokázala, neboť jsem v Příběhu našla několik vět, které mě zasáhly, a ukázaly nový pohled na svět. A o tom to přeci je.
I když jsem se narodila po roce 1990, v několika situacích jsem se poznala.
Děkuji, že jsem si mohla Příběh přečíst.
Myslím, že tenhle úvod už sem někdy použil, ale ještě nikdy se nehodil tak jako tady.
Tohle je totiž opravdu neobyčejný příběh, neobyčejně obyčejného života. Sledujeme život jedné ženy, ženy která se narodila v minulém režimu a dospěla v přelomovém období. Dalo by se říct, že je naprosto obyčejná. Nevyniká vzděláním, nedosáhla ničeho extrémně zajímavého ( tedy alespoň v očích společnosti), není to žádná odvážná aktivistka, nestala se jí žádná extrémní či nezvyklá tragédie. Prostě je skrz na skrz obyčejná, a přesto nemůže být více pozoruhodná.
Co se mi na knize líbilo nejvíc byl styl vyprávění. Hlavně v první části kdy nám svůj příběh vypráví malá holčička, jsem byl ke knize naprosto přikován. Popis úžasného dětství optikou malého dítěte byl dokonalý a jazyk tak nádherně přizpůsobený nevinnosti dětství, sem snad nikde jinde nezažil. Už jen tahle část mě donutí se k příběhu jednou vrátit.
Celkově styl vyprávění je jedno velké pohlazení po duši a celé je to navíc pojaté s hůmorem s jakým naše hlavní postava bere celý život. Ne jednou jsem se smál nahlas.
Jak už sem psal v tomhle životním příběhu nejsou žádné extra násilné zvraty, naše hrdinka se sice potýká s nepřízněmi osudu a nesprávnými lidmi ale nikdy to není nic co by se nedělo dnes a denně a to se mi snad poprvé u knížky líbilo.
Pokud bych měl říct co mi vadilo, byly to dvě věci.
První je to, že v knize mají všechny postavy jméno, jenom děti ne. To mě trochu rozčilovalo, možná k tomu měla autorka důvod, který jenom nedokážu pochopit ale hrozně mě rozčilovalo pojmenovávání jako ,, nejstarší dítě´´ . Ale to je jenom drobnost.
Druhá věc je možná trochu rozporná, protože se mi líbily trochu filozofičtější části a většinou jsem se ztotožňoval s myšlenkami. Jenom se mi párkrát stalo, že na mě, na jednom místě a v jednu chvíli, bylo moc filozofie a rad do života, působilo to pak dost na sílu a málo uvěřitelně. A taky se mi zdálo, že to čím dál tím více sklouzávalo k takovému... nevím jak to nazvat.. možná proletářskému smýšlení? Možná to tak bylo i zamýšleno a byl to prostě vývoj postavy ale mě to trochu vadilo.
Jinak je kniha plná úžasných příběhů a střípků i myšlenek, které ve mě hodně rezonují a poprvé jsem nadšený z toho jak kniha vlastně nekončí, protože je to prostě životní příběh, který ještě nekončí.
Moc děkuji autorce za zaslání, tohle jsem si opravdu užil a určitě se budu snažit knihu šířit dál, protože si to více než zaslouží.
“Opravdové štěstí není v tom, že se mi průšvihy vyhnou, ale ve schopnosti přijmout je jako nedílnou součást života a místo zbytečných nářků hledat řešení.”
Tahle kniha vás provede životem jedné malé holčičky, ze které se rázem stává puberťačka a následně dospělá žena. Pokud máte jako já rádi životní příběhy lidí, bude vás to určitě bavit. Za mě palec nahoru.
Pro mě osobně byla tato kniha jako šitá na míru. Jsem vrstevnice hlavní hrdinky (celou dobu čtení jsem přemýšlela, jak moc autobiografický příběh to je), takže to údobí v knize zachycené (dětství v době komunismu, mladá léta v porevoluční době a postupné vystřízlivění ve středním věku ) jsem přesně zažila i já a mnozí z nás, i když se mi chce spíše napsat mnohé z nás, protože zde je ten ženský prvek opravdu silně znát. Čtení této knihy bylo pro mě úžasným zážitkem, který mi mnohdy vykouzlil usměv na tváři, jindy zase sevřel srdce, ale v celkovém shrnutí mi udělal strašně dobře na duši. A za to autorce moc děkuji a doufám, že se brzo dočkáme nějaké nové knihy. PŘÍBĚH je doplněn milými dětskými ilustracemi, které nakreslila autorčina dcerka. Já opravdu nemám co vytknout a přeji této knize spoustu spokojených čtenářů.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Ze začátku mě knížka moc nezaujala. Ale pak jsem se přistihla, že se nemůžu odtrhnout. Jediné co mi trošku vadilo, bylo, že kniha je bez kapitol...možná proto to pak láká číst dál a dál :-D knížku doporučuji !!
Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla, ale potom...potom bych ji nejraději dočetla hned najednou. Takže doporučuji určitě vydržet, pokud budete váhat, zda dočíst či odložit. Stojí to za to. Veselé i smutné vyprávění ze života. Skvělý Příběh.
Kniha je pro mě odreagováním při hektickém způsobu života. Styl, kterým je napsaná, mě vždycky hodí do pohody :))))
Kniha je ideální pro sychravé podzimní večery, protože dokáže zahřát na duši. (Ale není to červená knihovna!). Nejedná se o složitý text, přesto jsem občas donucen o obsahu přemýšlet a to je jistě přidaná kvalita, kterou oceňuji.
Ve výsledku mohu knihu s chutí doporučit.
Knížka, která se čte téměř sama. Je smutná i optimistická, a pro mne i velmi inspirativní. Dočetla jsem ji a za týden přibalila do kufru na dovolenou, abych se k některým kapitolám vrátila. Určitě doporučuji.
Velmi čtivá kniha, která si na nic nehraje a prostým způsobem popisuje nanejvýš lidský příběh zdánlivě obyčejné ženy :-) Vřele doporučuji.
Líbilo se mi to, bylo to upřímné, syrové i optimisticky laděné, i když zpočátku hrdinka byla poměrně uťápnutá, postupem času dozrála a dospěla. Na příběhu jedné ženy před sebou máme životní výpověď jedné generace
Příběh je úsměvné, milé čtení ze života, které vám mnohokrát vykouzlí úsměv na tváři. Zavzpomínáte u něj na léta před revolucí, jak to chodilo „tenkrát“ za Husáka. S D. D. dojdete až k 17. listopadu 1989 a budete s ní zvonit klíči na Václaváku. Poté budete zkoušet podnikat a hledat tu pravou lásku... Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách :)
Skvělá kniha, čtivá, chcete ji zhltnout a přitom je Vám líto ji dočíst rychle, protože pak už bude konec, ale vrátíte se k ní, je to život, je to super!! :)
Kdybych měla víc času, dokázala bych ji přečíst v jednom kuse. Rychle vtáhne do děje a nechce pustit. Moc se mi to líbilo a mohu jen doporučit. Doufám, že autorka napíše další poutavé knížky!! :-)
Příběh: Kniha bíláKniha Příběh: Kniha bílá je v
| Přečtených | 43x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 14x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 2x |
Myslím,že v různých komentářích bylo už vše napsáno. Za mne pouze to, že jsem z počátku nevěděla, že se jedná o autobiografii. Můžu jenom říci, že obdivuji spisovatelku, která určitě neměla lehký život a přesto se dokázala se vším porvat .