Příběh civilizace - Vzestup a pád stavitelů pyramid

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Mezinárodně uznávaný egyptolog a archeolog Miroslav Bárta se ve své nové knize zabývá mechanismy, které měly a mají zásadní vliv na vývoj komplexních civilizací. Za pomoci mnoha společenských, přírodních i technických věd hledá odpovědi na to, jak civilizace - a nejen ta staroegyptská - vznikly, fungovaly, jaké byly jejich cesty vývoje, jak se vyrovnávaly s krizemi i změnami přírodního prostředí a také jak zanikaly. Výsledkem tohoto hledání smyslu dějin a člověka je zejména poznání, že naše minulost rozhodně není mrtvá. Naopak, můžeme v ní najít zdroj inspirace, ale i poučení o nás samotných a o světě, který nás obklopuje....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311047/big_pribeh-civilizace-vzestup-a-pad-sta-Z8q-311047.jpg 4.19
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Příběh civilizace - Vzestup a pád stavitelů pyramid

puml
29.04.2020

Zatím nejlepší "Bártovka" a to hlavně díky tomu zacílení na jednu civilizaci a jedno období. I kdžy samozřejmě Bárta víří okolo jiných období a spousty autorů, tak ve výsledku je to i přes jistou rozevlátost (která je pro autora typická) Bártova nejsevřenější práce. Opět jsou tam paralely se současností, které jsou bohužel stále více aktuální. Je tu opět kladen důraz na kolaps ne jako zánik, ale jako proces transformace. Žel, i přesto mi přijde, že člověk je jako ta žába, která si lebedí na dně hrnce, utěšuje se bezbolestnou transformací, a čeká až se uvaří. Doporučuji.

PS - Nedávno vyšla další dobrá kniha o kolapsu starých civilizací a to 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace.

bulat
02.06.2019

Zaujímavá kniha, ktorá mi tri roky ležala v knižnici medzi mnohými ďalšími. Holt konkurenčný boj mojich neprečítaných titulov je veľký. Avšak nevšednou zhodou okolností sa napokon predsa len dostala na môj čitateľský stôl. A ohrdnuté susedky na poličke jej samozrejme mohli len ticho závidieť. Nuž čitateľský výber je tvrdý a nemilosrdný. A dakedy i náhodný. Ale poďme ku knihe samotnej.

Nie som špecialista na egyptské dejiny, ani nemám príliš hlboké vedomosti na túto tému. Kniha sa venuje obdobiu Starej ríše, jej vznikom dakedy okolo r. 3000 pred Kr. a končí jej zánikom ku koncu 2. tisícročia pred Kr. Ale nie je to jedinou a konečnou náplňou knihy. Egypt slúži skôr ako názorný príklad k rozvinutiu všeobecnej teórie o zrodení a zániku civilizácie.

Prvá časť knihy je nesmierne zaujímavá. Autor sa v nej venuje zrodu egyptskej civilizácie, ktorá nakoniec vytvorila jeden z prvých štátnych útvarov v dejinách vôbec. Kľúčovým podnetom bola zmena klímy v celej severnej Afrike, ktorá viedla k premene saharskej savany na púšť. Spoločenstvá ľudí boli prinútené stiahnuť sa do údolia Nílu, v ktorom sa naopak podmienky na život rapídne zlepšili. Predtým bolo totiž prakticky neobývateľné práve z dôvodu daždivej klímy a vysokých záplav znemožńujúcich trvalé osídlenie. Trvalo ďalších 1500 rokov, než ľudia v tejto oblasti vytvorili prvý centralizovaný štát. A možno nechýbalo veľa, aby ten prvý štát nevznikol v Egypte ale v susednej Núbii.

V ďalších kapitolách sa autor venuje dôležitým udalostiam z čias Starej ríše. Vypichuje hlavne tých panovníkov, ktorí svojou vládou či reformami ovplyvnili dejiny na dlhšie obdobie- ako bol Džoser, Snofru a ďalší. Pomerne rozsiahle popisy nimi postavených chrámov a hrobiek boli pre mňa menej pútavé a pomerne nezáživné. Najzaujímavejšie boli naopak pasáže o organizácii spoločnosti za ich vlády. Nakoniec štát dospel k svojmu rozkladu a zániku za čias panovníka Pepiho II. a jeho potomkov. V pozadí tohto kolapsu mohla stáť klimatická zmena, bezprostrednejšou príčinou však bola zmena štruktúry danej spoločnosti. A je pravdepodobné, že v súčinnosti pôsobili obe skupiny faktorov.

Základné obecné myšlienky knihy sú dve. Prvá sa týka kolapsu spoločnosti či civilizácie ako takej. Kolaps vo väčšine prípadov neznamená kataklyzmatický a tvrdý zánik. Kolaps je obvykle drastické zníženie komplexity danej spoločnosti a súčasne prechod do novej fázy, v ktorej môže nastať regenerácia a znovuzrodenie spoločnosti novej, kvalitatívne odlišnej. Druhou myšlienkou je samotný vývoj danej spoločnosti, ktorý nie je plynulý ale skokový. V spoločnosti sa môže dlhú dobu hromadiť potenciál na zmenu, ale navonok sa spoločnosť nemení. Až dosiahnu zmeny určitú medzu, nastáva zlom, prudký a náhly otras či reforma. Čiže dlhodobo sa hromadí pnutie, ktoré sa vybije v náhlej erupcii. Staroveký Egypt je názorným príkladom oboch týchto tendencií.


David V
07.01.2017

Ačkoliv je téma kolapsu civilizací v současnosti dosti populární, je tato kniha dle mého názoru hodně odlišná. Hlavním plusem je orientace na jednu oblast a období. Pro mne byla nejzajímavější část pojednávající o kořenech egyptské civilizace v oblastech západní egyptské pouště. Hezky je zde popsaná předpokládaná kontinuita představ a způsobů života v poušti a posléze v jižních částech egypta, kde se tvořil základ pro vznik Staré říše. Popis problémů udržení moci je hodně poučný i v porovnání s dnešní dobou. Kniha samotná je vyvedena na křídovém papíře a obsahuje pěkný obrazový doprovod. Rozhodně by tato kniha neměla chybět v knihovně někoho, kdo se zajímá o egyptské dějiny nebo o vývoj civilizací.