Před povodní

5 23. února

Čtu a čtu,a najednou si uvědomím,že vlastně jenom spěchám,abych už měla přečteno.Nicméně knížka je v jádru zajímavá,ale zároveň dusící.

2 21. ledna

Nebýt toho magicko-realistického prvku s postavou ve studni nebo utonolou hrdinkou byl by to pro mě čistý průměr. Takhle se to trochu zvedá. Přesto pro mě kniha postrádá wow efekt, který jsem podle toho, co jsem o autorce slyšel, čekal. Na jedno přečtení ale dobrá volba, pokud vás už nebaví Selský baroko Hájíček a chcete netradiční román z české vesnice.

17 18. ledna

Do vsi plné divných lidí dorazí psycholožka. Její linie mě docela pobavila. Každé místo, kam se dostanete jako host, přespolní, náplava... si buď zamilujete, nebo si ono zamiluje vás :).
Hana a její linka mě nebavila. Přišlo mi to až moc mysteriozní.

2 15. ledna

Četla jsem první díl a ten mi moc nesedl.
Tak jsem od toho moc neočekávala. Ale docela se mi to líbilo. Vyprávění už jsem si dokázala s postavami spojit. Nenávist u postav je přímo hmatatelná, příběh se vyvíjí a naděje tam je také.

64 20.12.2022

(+ SPOILER) O knížce jsem měla úplně jinou představu. Zejména, že ji nebudu chtít poslat dál – což se ale nakonec nestalo, už jsem ji poslala "po vodě". Co oceňuji, jsou barvité popisy vodního prostředí, včetně textem na mnoha místech probleskujícího varování: lidé, chováte se k řece ohavně. Co autorka taky zvládla bravurně, je vzbudit ve čtenáři pocity odporu – ať už jde o všechno smetí v řece, popis venčení psů a neuklízení po nich či charakteristika některých postav. Pro slabší povahy je myslím kniha naprosto nevhodná.

Chvílemi jsem měla dost problém zorientovat se v ději, který obsahuje četné zámlky, odkazy na něco, co člověk jaksi nejasně tuší, ale neví a dozví se to o mnoho stránek dál. A někde je čtenář totálně sveden "ze stopy" a celou dobu má podezření, jak to s jistou postavou špatně dopadne - a nakonec osud, tedy vlastně autorka, zamíchá kartami jinak. Musím ale upozornit, že jsem úplně zazdila, že s knihami "Do tmy" a "Ke dnu" tvoří tato kniha sérii, takže jsem ji suverénně četla jako první, možná i proto mi některé věci docházely se zpožděním.

Závěr mě potěšil. Tedy až ten úplný závěr, který je prázdnou stránkou oddělen od ostatního textu a kterého jsem si všimla až dodatečně (naštěstí jsem si stihla všimnout dřív, než ode mě kniha odputovala). Konec kapitoly před tímto závěrem, kterou jsem prve považovala za závěr, totiž ve mě vzbudil pocit, že už fakt ničemu nerozumím... co to ta Hanka s Jardou vyvedla? Ale nebojte, nakonec to dobře dopadlo :-). Tedy aspoň pro někoho.

Když to shrnu: knížku jsem si přečetla ráda, stejně tak ráda si přečtu i první dva díly série, ale myslím, že i ty odputují do nějakého dobročinného bazaru :-).

10 15.12.2022

Kdyby byl tento příběh vyprávěný pouze z pohledu Haničky, byla bych neskutečně nadšená. Byl by to příběh vyprávěný z pohledu psychicky narušeného jedince a to by bylo z mého pohledu naprosto dokonalé. Bohužel se tak nestalo. Místo toho jsem byla nucena přijmout fakt, že nějakým způsobem je postižený téměř každý obyvatel z této vesnice. Opakuje se tak stejný modus operandi jaký byl použit již v knize Ke dnu. Ta kniha se mi strašně moc líbila, protože to byl zajímavý nápad a líbilo se mi to. Ale myslím si, že jednou to stačilo a pro tento příběh to chtělo vymyslet zase něco nového. Magický realismus mi v této knize vůbec nevadil, ale nemohu se zbavit dojmu, že ten můj nápad by byl daleko lepším řešením. A tak i když jsem byla s knihou velice spokojená, plný počet bodů jí tentokrát nedám. Audiokniha je velmi vydařená a načetla ji paní Dana Černá.

48 20.11.2022

Možná to byl záměr, pojmout ty tři díly – z mého pohledu – tak odlišně. Jako by „Do tmy“ psala introvertní, soucitná autorka, která mi svým spisovatelským i psychologickým umem přiblížila tu umanutou, duševně nemocnou hrdinku, kterou měla sama ráda – a já si ji zamilovala. Jako by „Ke dnu“ psala autorka naštvaná na povrchní, sobecké, ujeté lidi, proto jimi zaplnila až přeplnila celou knížku - a mě otrávila. A jako by knížkou „Před povodní“ chtěla autorka ukázat svět očima psychicky nemocného člověka; svět, ve kterém naprosto chybí logika, lidé – bez ohledu na věk, vzdělání a profesi – provádějí nesmyslné, nepochopitelné činy, jež jim ve výsledku nepřinášejí vůbec nic. Pokud opravdu měla autorka v úmyslu přesně tohle, u mě se jí to povedlo; v hlavě mi zůstal chaos a pocit, že nejen lidé, ale celý svět se vymkl řádu a vše se děje nahodile a bez příčiny.
Stejně si myslím, že příběh by měl svou logiku mít, bez ohledu na žánr.