Před povodní

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Vilu na břehu řečovické řeky navštěvuje neznámý host. Přichází starou studnou a nepatří do suchozemského světa. Také Hanu Strnadovou přitahuje spíše svět pod hladinou než mezilidské vztahy ve městě. Nešťastně zamilovaný Jarda Vávra pozve na návštěvu Haninu bývalou psycholožku Radku Borskou, aby mu poradila s řešením komplikovaného vztahu. Doktorčino počáteční nadšení je vystřídáno rozčarováním a nutnou sebeobranou. Na pilu rodiny Vávrových chodí anonymní dopisy a dny začínají chutnat jako zkažená ryba. Řeka si žije vlastním životem, po dlouhém suchu se hladina nečekaně zvedá a vrací obyvatelům to, co do ní během zimy nerozvážně naházeli....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450433/big_pred-povodni-8Ts-450433.jpg 3.8247
Série:

Do tmy 3.


Žánr:
Romány, Literatura česká

Vydáno: , Odeon
více info...
Nahrávám...

Komentáře (82)

Kniha Před povodní

kallisto
30. září

(+ SPOILER) Audiokniha - ČRo
Taková milá pohádka / fantasy v moderním fráčku. Jen mě děsí, že se toho dříve či později zhostí některý z veletvůrců současné televizní produkce, a zprzní to do formátu seriálu. Budou to dávat v neděli večer, a bude to špatné, a nacpou do toho všechny ty bezva počítačové triky, které fakt neumíme, a herci budou prkenní tak, že z nich polezou třísky..

Krisařka
16. srpna

Z těchto tří knih pro mne nejnáročnější na četbu ... Každopádně Bolavý styl psaní Anny Bolavé mě pořád baví ...


boticelli
24. července

Další geniálně napsaný příběh (tentokrát poetický horor) z pera paní Anny Bolavé. Já jsem si to náramně užil. Jak ona dokáže napsat postavy a situace, momenty… A to podvodní téma - prostě krása! Můj sen by bylo (mít ten talent) k této obojživelné fresce vytvořit obrazový doprovod…nebo rovnou natočit film. Celé dílo paní Bolavé je mi velice blízké.

Veríňák
03. července

Nádherně napsáno. Pach rybiny a všudypřítomnou vlhkost jsem při čtení doslova cítila. Popisy míst, jejich atmosféra, vůně, nálada popisované situace...skvělé. Anna Bolavá má dar slova, to jí nelze ani v nejmenším upřít, ale...
Na mě to bylo moc. Moc surrealistické, moc temné. Možná v tomto období moc složité.
Ovšem i navzdory tomu se těším na další knihu a Anna Bolavá už je pro mě oficiálně jednou z nejlepších soudobých českých autorek.

Vesper001
17. června

Knihy Anny Bolavé jako kdyby působily i na smysly – Do tmy mám spojenou s vůní sušených bylin a šustícím papírem, Ke dnu s mrazivým vzduchem a pachem masa, a ve třetí knize se močály, které se v předchozích jen přibližovaly, najednou rozlily a zaplavily všechno. Před povodní je náročná kniha. Při čtení jsem měla pocit pachuti v ústech, jako by se i mě dotklo bahno zanesené řeky, otrávených lidských myslí a pokřivených vztahů mezi postavami. Před povodní je erupcí toho, co v předchozích dílech bublalo pod povrchem. Brilantní trilogie po a na všech stránkách, ale pohodové čtení ani náhodou.

ivetka859
13. června

Když jsem knížku brala do rukou, neměla jsem tušení, do čeho jdu, ale teď můžu říct, že to rozhodně není můj šálek čaje.
Přítomný čas vyprávění se četl spíš krkolomně, děj jsem musela vyšťourávat v tuně popisů a metafor, a když už jsem se konečně ve čtvrtině knihy začala chytat, o co vlastně jde, přišlo zklamání, že nic veselého čekat nemám. A to ani coulem.

jitka7326
11. června

Za mě zklamání. Asi jsem se moc těšila. Chvílemi mi to připomínalo Tvář vody. Předchozí dvě knihy se mi líbily víc.

juliesze
09. června

Tohle je tak kontroverzní kniha a tuším, že stejně jako Lada u Ledu (která mi leží v žaludku a v mysli stále) mi i Před povodní pro svoji absolutní nesrovnatelnost s jinými knihami a nezapomenutelnost všeho bude také dlouho vyvstávat v paměti.

První povolinu jsem si teda myslela, že beru málo psychotropních látek, než abych to celé pochopila. Bylo toho trochu příliš a já jsem se úplně ztrácela v tom, kam vlastně autorka míří!

Druhá polovina byla snad ještě větší psycho, bída, zlost. V knize vlastně není vůbec nic milého a hezkého, a proto to vlastně spláchne všechno velká voda. Mám trochu pocit, že i mnou se povodeň prohnala, něco vcucla a úlně to odnesla (možná sem tedy autorka mířila?).

Mám z knihy obdobný pocit, jako kdyby to psal Kafka - tedy každé slovo šlo vykládat tisíci metaforami a vším. Nebylo to jednoduché čtení. A právě pocit zmatku, který ve mě kniha vyvolávala (jakože chápu vůbec o co tam jde) mě nutí hodnotit tak, jak hodnotím.

1