Pražské jaro
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389272/mid_prazske-jaro-EYJ-389272.jpg
4
807
201
Simon Mawer, autor Skleněného pokoje, bestselleru deníku New York Times, se vrací do Československa. Tentokrát během bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě. V létě roku 1968, v roce Pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem. Mezitím, Sam Wareham, první tajemník britské ambasády v Praze, sleduje s cynismem diplomata a vášní mladého muže vývoj v zemi. Ve společnosti české studentky Lenky Koneckove si nachází cestu do světa československé mládeže, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí na Dubčeka nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích. Tato chytrá, strhující a smyslná novela opět potvrzuje, že Simon Mawer je jedním z nejtalentovanějších současných spisovatelů historické špionážní fikce.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2018 , Kniha Zlín
Originální název:
Prague Spring , 2018
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha. Příběh plynul hned od začátku pěkné svižně. Nejvic mě zaujal příběh Sama, byl mi sympaticky i jeho pozice. Oceňuji prave to, ze to vyprávěli cizinci. A samotný vpad vojsk byl zdokumentovány v knize neuvěřitelně živě.
Moje pátá kniha od autora - takže už trochu znám jeho vypravěčské umění -
a nezklamalo - téma této knihy je mi blízké - prožila jsem tu dobu...
Prolínající se příběhy dvou mladých párů, kteří se stanou účastníky sovětské invaze v srpnu 1968 a politické pozadí ... popsáno čtivě, s lidskými příběhy...
I když je podán pohled pražského jara cizím autorem - objektivně a s nadhledem...
A potěšilo mne, že je tu Praha prezentována jako jedno z nejkrásnějších evropských měst...
I když nevím, jak tento román přijmou mladí, kteří nebyli přímými svědky ...
Pro mne je pražské jaro předzvěstí sametové revoluce 1989 - tu už jsem prožila intenzivněji...
A jsem opravdu ráda, že se mi podařilo prožít život bez zásahu válečného násilí...
Ale neodpustím si napsat - to, co se dnes děje, je opravdu svoboda a demokracie, po níž jsme toužili ?
A samozřejmě doporučím - kousek z naší historie ...
Výborná kniha, moc dobře se čte. Moc se mi líbil, ten rozdílný pohled na celou situaci... Nadšení mladých, pesimismus těch starších, pohled cizinců a do toho všeho " víno, ženy a zpěv". Doporučuji.
Čtvrtá hvězda je za české téma. Kdyby šlo o jinou, mně méně známou událost v cizí zemi, těžko říct, jeslti bych byla tak tolerantní. Žádná z postav mi k totiž srdci nepřirostla, stopaři byli například vyloženě ufňukaní. Z čtenářského hlediska mě nejvíc bavila linka Sama pro jeho zajímavé povolání, nicméně u něj mě zas iritovala jeho absurdní dokonalost. Když jsou vám osudy postav jedno, je těžké se do děje vcítit, nicméně tady to šlo hladce díky tématu. Český čtenář nedokáže lhostejně pročítat řádky plné naděje a jejich následného zmaru. Bolestivé je proto pozorovat nezúčastněnost hlavních postav. Je patrná odtažitost autora a jeho bezpečná pozice zahraničního pozorovatele, pro jehož protagonisty je invaze nepříjemností, která překročením Železné opony zůstává za jejich zády. Český čtenář knihu zavírá s hořkou pachutí, těžko říct, jaké emoce může tato kniha vyvolat v zahraničních čtenářích. Nicméně je psaná nesmírně čtivým, půvabným jazykem. Ráda bych podobnou knihu četla na střední a doplňovala si s ní výklad z hodin dějepisu. Obálka je nádherná.
Pražské jaro... 50 let poté beru do ruky knihu od anglického autora a čtu příběh odehrávající se převážně na území tehdejšího Československa, konkrétně v hlavním městě Praze. Léto 1968 plné ideálů, zdánlivé svobody, asi i euforie z možnosti se opět "nadechnout" a vzít život do svých rukou. Postava Alexandra Dubčeka, přeceňovaná, ale lidem "milovaná", protože byl tak trochu jiný... ale slabý. A pak pád až na dno. Pocit hořkosti a beznaděje, který v našich myslích přetrvává dodnes. Jakobychom se neuměli stále s událostmi z roku 1938 a 1968 vyrovnat. Nezažila jsem tuto dobu, narodila jsem se pár let po pražském jaru jako "husákovo dítě". Do doby normalizace, ve kterém jsem vyrůstala a dospěla. S rodiči jsme v srpnu na chatě vždy poslouchali Rádio Svobodná Evropa a o událostech ze srpna 1968 jsem toho věděla možná více, než většina mých spolužáků. Maminka pracovala tou dobou v rozhlase... Proto toto období československých dějin vnímám velmi citlivě a opravdu se mě dotýká.
Ale zpět ke knize - výborná! Ano, mně se velmi líbila, a jak jsem již u dalších knih pana Mawera uvedla, oceňuji především pohled na události našich dějin očima někoho "zvenčí". Je to vždy trochu jiné, bez patosu, zvláště u tak citlivých témat, jako jsou "zrady" ve 20. století našich dějin. Při popisování událostí 21.8.1968 jsem cítila bolest, beznaděj a strach - z toho, co bude. Klidný a romantický letní večer se rázem změní v hrůzostrašný sen. Příběh Sama a Lenky, otevřený, nedokončený... na jednu stranu se ptám, jak to dopadlo, na druhou stranu jsem velmi ráda, že to vlastně nevím. Protože co je tím "správným koncem"? A druhá dějová linka - letní putování anglických studentů Jamese a Ellie, kteří se shodou okolností, náhody a asi i přirozené zvědavosti ocitnou uprostřed Střední Evropy a stávají se tak součástí "zlomení" národa. A v neposlední řadě příbeh slavného dirigenta a houslistky, kteří se snaží utéct ze chřtánu sovětského imperia, protože chtějí prožít svůj tvůrčí život svobodně - tak, jako každý umělec. Vše do sebe v příběhu zapadá, má smysl a svoje místo. Děkuji, pane spisovateli.
"A přestože země je tísněna cizími vojsky ze čtyř stran, blaničtí rytíři neprocitnou a nevyjedou včele se svatým Václavem na pomoc, aby armády nepřátelských zemí rozprášili. A pak věřte legendám."
"K čemu je morální vítězství, když je bitva prohraná?"
"Jednoho dne, blesklo mu hlavou, jednoho dne bude tohle všechno minulostí. Uloženou ve vzpomínkách, překroucenou, patinovanou uplynulými roky, které setřou většinu bolestí. Možná ji tu a tam někdo vytáhne na světlo a zbaví prachu zapomnění, aby na pár minut znovu zazářila. Ale pořád to bude minulost, ať už se stane cokoli."
Opět obdivuji autorovu schopnost zasadit příběh a jeho postavy do zcela konkrétního prostředí a dějinných událostí.
Na knihu jsem se moc těšila a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Mawer příběhem čtenářům zprostředkoval jiný pohled na naše dějiny. Na pozadí velkých českých dějin se odehrává roadtrip plný náhod i milostný příběh.
Moc se mi líbily "vysvětlující" kapitoly o naší historii.
James a Eleanor, britští studenti, vydávající se na spontánní stop po Evropě. Samuel a Lenka, Brit a Češka žijící v Praze svou velkou lásku, stejne jako politickou euforií 60. let. Osudy všech čtyř hrdinů se protnou v Praze a to krátce před sovětskou invazí v roce 1968.
Ke knihám zahraničních autorů zpracovávajících česká témata bývám spíše skeptická, o to větší radost při čtení zažívám, když se “dílo podaří”, protože našinci to přece jen umožní nakouknout pod pokličku z jiné perspektivy. A Mawerovi se to určitě podařilo. Zatímco část vyprávěná britskými studenty je milým mladistvým roadtripem, tak akorát výborně okořeněným výborným britským humorem, česká část je vážnější, milostný román zasazený do historických reálií. A dohromady si to nádherně sedne, takže čtenář zažívá tu blaženou radost z prostého čtení.
Velmi zajímavý a poutavý pohled na dění roku 1968 u nás, očima cizince. Možná jen toho sexu je tam moc. Každopádně i tak super kniha.
Trochu zklamaní.Takový trip dvou nevyzrálých studentíků po Evropě.S malou zastávkou v Československu, kde zrovna probíhá ,,převrat"
Nějak jsem si k postavám nedokázala najít cestu.Přišly mi ploché a nevýrazné.
Plus za popis pražské atmosféry.
Není to vyloženě špatná kniha ale prostě ji něco schází.
Úžasná kniha, od prvních stránek jsem byla pohlcena. Navíc jako bonus naší historii skvěle popisuje britský autor. Nádhera. Četla jsem po Miráklu, prostě skvost.
Prolínající se osudy lidí z Československa a ze západu na pozadí historicky významného období našich dějin. Dokonalé přiblížení atmosféry v letní Praze 1968 doplněné milostnými pletkami.
Z toho, co zatím od Mawera vyšlo, to řadím k těm nejlepším knihám, asi hned za Skleněný pokoj. Jsou tam dvě dějové linky, které se protnou asi až za půlkou knihy - a to ještě opravdu jenom lehce, v podstatě by to fungovalo možná i zvlášť. Myslím, že se autorovi podařilo (a zdůrazňuji, hlavně pro zahraniční čtenáře!) popsat euforii jara a léta 68 i to drama, které následovalo po příjezdu Rusů. 4.5 z 5
Ještě se mi nestalo, aby byla kniha až do své poloviny nudná. Přibližně od poloviny začně děj nabírat na obrátkách a pak už tempo nepustí až do konce. Úžasné na tohle románu je, jaké množství faktů dokázal autor nastudovat a použít. A pozor! Správně použít. Také je fantasticky vykreslení nálada v ČR v roce 68. Zajímalo by mě, zda to tak lidé vnímali opravdu i uvnitř železné opony. Musím se zeptat. V tomhle to bylo mistrovské čtení. Mawer opravdu umí pracovat s náladou čtenáře.
No a konec, to je kapitola sama pro sebe. Nečekala jsem ho takhle a vlastně to není špatně.
Celkově bych knihu řadila spíše k těm lepším Mawerovým knihám. Úplné nadšení se nedostavilo, ale stálo to za to.
Výsledný dojem z knihy se bohužel ani v nejmenším nepřiblížil k očekávanému... První polovina je velmi táhlá, druhá už naopak svižnější, ale ani to nenapomohlo k lepšímu vnímání postav, které jsou až do konce neuchopitelné, protože zkrátka ploché.
Příběh je plytký a jaksi i nedovyprávěný. I když pravda - proč chtít vědět víc, když každá chvíle bude jednou jen minulostí... :((
Celkově shrnuto - obyčejný průměr, který po sobě nezanechal výraznější stopu. Nebudu tvrdit opak jen proto, že to napsal Simon Mawer...
Takové chvály kolem a pro mne velké zklamání... Jen vlažné vyprávění nějakých studentů na cestách, kde slečna nemá jasno sama v sobě a plácá se v pocitech... Trochu obyčejný román, který měl být asi lepší, když se odehraje v takové době, ale není... Zmínky jsou téměř okrajové a konec? Jako vážně jsou všichni jako sluníčka, když nedaleko umírají lidé a vlastně se toho všeho zúčastnili? Nevím, nějak moc slov, ale kniha vlastně neřekla vůbec nic...
Výborná knížka o české historii, při jejímž čtení běhá mráz po zádech. Postavy jsou sympatické a příběh výborně plyne.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Kniha Pražské jaro je v
| Právě čtených | 28x |
| Přečtených | 1 174x |
| Čtenářské výzvě | 275x |
| Doporučených | 53x |
| Knihotéce | 256x |
| Chystám se číst | 459x |
| Chci si koupit | 74x |
| dalších seznamech | 4x |
Od autora jsem četla jen Skleněný pokoj, ale tato kniha byla dle mého mnohem lepší. Velice oceňuji použití reálií - autor si dobře nastudoval jak historii, tak Prahu a skvěle vykreslil atmosféru té doby. Líbilo se mi prolínání jednotlivých dějových linek a pohled na události očima naprosto odlišných lidí.