Pražská zima

Pražská zima https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136744/bmid_prazska-zima-N1b-136744.jpg 4 451 128

Osobní příběh o paměti, Československu a válce, 1937-1948 Knihu vzpomínek Madeleine Albrightové nejlépe přiblížil nedlouho před svým úmrtím autorčin blízký přítel Václav Havel: "Madeleine Albrightová napsala strhující příběh plný dobrodružství a vášně, tragédie a odvahy na pozadí okupovaného Československa během druhé světové války a následujících tří let, vedoucích k Únoru 1948. Ve své knize nabízí svěží, neotřelý pohled na události, jež formovaly její život a pozdější kariéru, a dovádí nás k hlubokému zamyšlení o mravních dilematech, které se projevovaly i v našich životech." Nakladatelství Argo vydává ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.... celý text

Žánr:
Literatura faktu , Biografie a memoáry , Historie

Vydáno: , Argo
Originální název:

Prague Winter: A Personal Story of Remembrance and War, 1937-1948 , 2012


více info...

Přidat komentář
Ajrad1981
Ajrad1981
28.07.2018 5 z 5

Kniha, kdy autorka "příběh" nenapsala, ale jen popsala. Popis o to autentičtější, že její otec byl prakticky přímo v centru politického dění.
Ve škole v dějepise jsme se nedostali dál než k anšlusu, veškeré další informace o letech 1938 - 1939 znám díky a knihám a filmům a seriálům, jako např. Vlak dětství a naděje, z poválečných let znám důležité události naší historie spíš heslovitě, takže jsem si doplnila znalosti.
Politické kličky, vyjednávání a dohadování mě většinou moc nebere a nebaví, ale tady mi to ani nepřišlo. I když mnohem víc jsem pochopitelně hltala části týkající se Terezína, holocaustu a atentátu na Heydricha. A nejvíc emocí u mě jednoznačně vzbudila první část. Nejdřív to bylo i celkem zábavné, stručné shrnutí našich dějin pro Amíky a jiné cizince (i když mám obavy, že i pro mnohé Čechy to byly překvapivé informace), pak jsme se dostali k Mnichovu a to jsem se pěkně vztekala! Mít Daladiera s Chamberlainem po ruce, tak jim křísnu hlavami o sobe, aby se jim vyjasnilo! Jak si proboha mohli myslet, že Hitlerovi, který už předtím obsadil Porýní a Rakousko, budou stačit Sudety? A když už slavnostně vyhlašovali, že do války půjdou, až když to bude vypadat, že Říše chce ovládnout celou Evropu, co dělali v březnu 1939?? To už jim muselo být jasné! Ne čekat až na září! (vím, že to rozčilování už nic nespraví, ale nedokážu to jen tak přejít...)

luciekla
luciekla
14.07.2018 3 z 5

3.5 hvezdicky. Tuto knihu jsem si chtela precist uz nejakou dobu, ale dostala jsem se k ni az v ramci Ctenarske vyzvy. Cekala jsem vice osobniho pribehu, mene historie. Kazdopadne knizka je pekne napsana a dobre se cetla, doporucila bych ji jako povinnou cetbu na druhem stupni.


Rihatama
Rihatama
12.07.2018 5 z 5

Do memoárů Madly Albrightové se mi dvakrát nechtělo. Obávala jsem se zaujatých postojů asimilované, amerikanizované, kdysi hodně dávno Češky. Jak jsem se mýlila! Bez přehnaného patosu a důrazu na osobní, rodinné prožitky, Albrightová popisuje mimořádně poutavým jazykem tu nejbolestnější část našich novodobých dějin, poznamenanou složitými morálními dilematy, jakkoli ne všem jevům se věnuje do hloubky. Přesto u řady dalších disponuje znalostí detailů, o kterých jsem moc nevěděla. Je zřejmé, že stále mám o našich československých dějinách co objevovat. Především je ale zřejmé, že člověk má dějiny svého národa nejen znát, ale stále si je připomínat. V dnešním uspěchaném světě skutečné hodnoty a síla prožitků snadno zapadnou v nezměrném každodenním přívalu tisíců článků, tweetů, blogů, sloupků, rozhovorů, videí aj. aj. Každá dějinná událost tak má v dnešní "společnosti okamžiku" takřka jepičí život a na vzpomínky na události "dávno" minulé už povětšinou lidem nezbývá ani čas ani chuť.

Liska63
Liska63
10.07.2018

Skvěla kniha, zajímavý pohled na období druhé světové valky a historie autorciny rodiny. Pro me kniha na kterou nezapomenu.

fruitbueno
fruitbueno
23.06.2018 5 z 5

Neskutečně poutavě a čtivě podané československé dějiny v desetiletí 1938-1948. Albrigt je vynikající vypravěčka, nenechte se zmást, do dějinných událostí zasadila osobní příběh, postřehy a také hluboké morální poselství o moci, rozhodování a potlačení vlastních zájmů ve prospěch většiny. Opravdu skvělé čtení.

PetrzOlomouce
PetrzOlomouce
29.05.2018 5 z 5

Skvělá kniha. Detailně popsané události, které by měl znát každý.

kdu
kdu
21.05.2018 3 z 5

Čekala jsem více osobních příběhů (proto se mi nejvíce líbila asi část o Terezíně, kde popisuje osudy různých blízkých ale i cizích osob). Drtivou většinu knihy tvořil přehled politických událostí, na můj vkus až někdy příliš detailní. Člověk se občas dozví něco zajímavé, ale vzhledem k počtu stran knihy mě to časem přestalo bavit, ačkoliv mám historii velmi ráda. Hodně mě zaujal příběh paní Moravcové, vůbec jsem o této hrdince neměla dosud ponětí!

irskádívka
irskádívka
28.03.2018 5 z 5

Pro mě jedna z nejhezčích knih o těžké době. Autorka mě překvapila jednoduchým podáním historické situace, politického pozadí, nenásilným zakomponováním vlastního příběhu a asi nejvíce svým velkým rozhledem a inteligencí.

brabofka
brabofka
12.03.2018 5 z 5

O této knize se zde již napsalo mnoho. Nejvíce ji ale, myslím, vystihuje v anotaci uvedený popis Václava Havla. Je to opravdu strhující příběh 12 nejdůležitějších let naší nedávné historie. Navíc tím, že je kniha také určena americkým čtenářům, kteří o historii střední Evropy a ČR nemají vůbec povědomí, skvěle zde i vysvětluje historii dřívější. Kniha se opravdu musí číst se zapnutým mozkem a vstřebáváním, ale vůbec jí to neubírá na kráse a čtivosti. Každý večer jsem se těšila až se začtu do strhujícího příběhu Československa a rodiny Korbelovy. I zde si člověk (stejně jako třeba v knize Dva proti říši) uvědomí, že tento příběh neskončí happyendem ... I když pro rodinu a paní Albrightovou ano.

artlucie
artlucie
01.03.2018 4 z 5

Hodně zvláštní kniha. Bylo pro mě vcelku složité ji číst, člověk musel mít pořád čilý mozek, vstřebával hodně informací, takže žádné odpočinkové čtení. Na druhou stranu se od toho nedalo odtrhnout, doplňující příběhy a úryvky oživovaly příběh přesně tak, jak bylo třeba. Pro toho, koho zajímají dějiny a hlavně historické souvislosti je to ideální kniha. Moc se mi líbila, i když jsem ráda, že už mám dočteno a můžu si oddechnout.

Mánička178
Mánička178
26.02.2018 5 z 5

Jde vidět, že Pražská zima je primárně psaná pro "nemístní", na což sama autorka v úvodu upozorňuje - ovšem vůbec to neubírá knize na atraktivitě a rozhodně líčení některých historických souvislostí nenudí, ba naopak: obzvlášť události a kořeny Mnichova v roce 1938 a následně i převratu v únoru 1948 jsou popsány velmi přehledně a zejména v souvislostech. To považuji za veliký klad této knihy.
Když si zpětně uvědomuji, jak jsem se o těchto momentech dějin dozvídala ve škole já, tak si vzpomínám na strohý vzorec "letopočet - událost". Co ale k těmto událostem vedlo, proč se staly, co znamenaly, kdo byl hybatelem - to mě bohužel tehdy asi moc nezajímalo :( Možná se chudák učitel pokoušel souvislosti zprostředkovat, ale řekla bych, že v šestnácti zasáhne takové téma asi málokoho. Nebo aspoň já neměla takový rozhled, abych všecko to důležité "pobrala".
Ale díkybohu za to, že se člověk pořád vyvíjí a také za to, že si následně může mezery vzniklé v pubertě doplnit ve chvíli, kdy se sám chce dozvědět víc... přečtení knihy jakou je Pražská zima může být velkým obohacením: můžete ho využít jako pouhý odrazový můstek do hlubšího studia nebo jako sympaticky podané doplnění mezer, které vám zůstaly prázdné od hodin dějepisu ve škole - vřele doporučuji :)

V28
V28
10.02.2018 5 z 5

Velmi poutavě a čtivě napsaná kniha nejen o dětství Madeline Albright. Některé informace z období před a po druhé světové válce kterým jsem pořádně nerozuměl, mi byli na stránkách této knihy velice jednoduše vysvětleny. Proto mohu každému jen doporučit jako zajímavou knihu, která určitě stojí za přečtení, nudit se nebudete.

mirektrubak
mirektrubak
31.01.2018 4 z 5

„Jsou mi hluboce podezřelí lidé, kteří nabízejí jednoduchá řešení, něco tvrdí s naprostou jistotou nebo si činí nárok na výhradní vlastnictví pravdy. Stejně skepticky pohlížím na všechny, podle nichž je všechno tak složité a členité, že se v tom nemůžeme vyznat, a vše je tak mnohostranné, že se můžeme celý život den co den hnát za poznáním, a přitom nic nevědět jistě. Jsem přesvědčena, že když pravdu spatříme, poznáme ji, jenom se tak třeba nestane okamžitě a bez úsilí o hlubší poznání. Je tomu tak proto, že cíl, k němuž směřujeme, a dobro, v něž doufáme, nepřicházejí jako nějaká závěrečná odměna, ale jsou skrytým společníkem našeho hledání. Odpověď na otázku, proč jsme tady, nám nedá to, co najdeme. Je skryta v důvodu, proč nemůžeme přestat hledat.“

Když jsem na jaře roku 2014 četl životopis paní Albrightové, tak jsem byl doopravdy nadšen tím, jak poutavě dokázala popsat svou kariéru v diplomacii a tím pádem také podat informace o důležitých událostech světové politiky, kterých byla účastnicí - ano, i politika můžete mít rádi. Také mě zaujalo, jak vyvážená ta kniha byla a jak dokázala být kritická i k vlastním chybám - to je velký rozdíl proti tuzemským politikům a jejich sebeoslavným obhajobám.
Pražská zima je jiná - nemůže zde být tolik z osobních postřehů Madeleine Albrightové, jednoduše proto, že byla v době popisovaných událostí malé dítě. Ale to zásadní zůstává: objektivní pohled s pochopením pro dilemata doby (žádné rychlé retro-soudy, které tak rádi děláme, když už víme, jak všechno dopadlo), podaný přehledně a čtivě, se zaujetím.
To že jsou tématem klíčová místa české historie dvacátého století může být pro zkušenějšího čtenáře problém, může mít pocit, že se dočítá notoricky známé věci, zvlášť proto, že kniha je určena primárně pro americké publikum. Ale historicky méně vzdělaní lidé (jako jsem třeba já) nebo mladší čtenáři, to zase mohou vnímat jako klad, protože těch informací je právě „tak akorát“, není to povrchní průlet událostmi, ale není to ani příliš zatíženo faktografií. Proto může kniha sloužit i jako vstupní bod pro další poznávání moderních českých dějin (v tom to trochu připomnělo Tygridova Kapesního průvodce). Takže bych si ji uměl představit jako doporučenou četbu pro středoškolské studenty.

lenka7348
lenka7348
11.01.2018 3 z 5

Zde je prostě vidět, že knihu psal někdo s politickou minulostí. Čekala jsem více osobních prožitků, ale ty byly spíše okrajově zmiňovány v souvislosti s dějinnými událostmi. Dále je také poznat, že kniha nebyla určena primárně pro evropský trh, jelikož naše historie je zde popsána tak nějak "halabala", asi aby to pochopili i méně inteligentní Američané, které to ve výsledku vlastně ani nezajímá. A samozřejmě je vidět, za které vlády byla paní Albrightová u moci, a ke které názorové linii má blíže. Nicméně mi přišlo milé, že má autorka stále tak blízko ke své rodné zemi, i když z ní odešla jako malá holka. "Pražská zima" mě nezaujala tak, jak jsem předpokládala, takže vracet se k ní zajisté nebudu.

Knižní střípky
Knižní střípky
29.12.2017 3 z 5

Nebylo to špatné, ale nevím....na můj vkus příliš mnoho politiky. Celkově jsem čekala něco jiného, nicméně nelituji, že jsem si knihu přečetla.

Jana283
Jana283
24.10.2017 4 z 5

Velmi hezky se četlo. Kdyby každý Čech znal dějiny své země alespoň v tomto rozsahu, nebudeme stále opakovat stejné chyby. Velmi se mi líbí vlastenectví paní Madeleine.

Randyz1986
Randyz1986
15.10.2017 5 z 5

Pro mě asi jedna z nejzajímavějších a nejnaučnějších knížek, která je zároveň velmi čtivá. Pokud se člověk historii věnuje detailněji a profesionálně, tak to asi nebude úplně pro něj, ale mně se relativně jednoduchá forma spojená s autorčiným životem a její rodinou velmi líbila. Je v ní krásně zachycená atmosféra doby, která ovlivnila mnohá zásadní rozhodnutí a která se dnes jeví příliš jednoduše a černo-bíle, naopak dříve tato rozhodnutí přicházela postupně a plíživě. Zároveň je trošku děsivé, když si člověk při čtení uvědomuje, že se i dnešní společnost opět začíná dost radikalizovat a mnohdy mezi sebou vytváří konflikty a napjaté vztahy, čehož zneužívají a priživují mnozí demagogové (o to více teď před volbami).

Bublinka78
Bublinka78
08.10.2017 5 z 5

Jedním slovem strhující. Výborně napsáno a doslova jsem se nemohla odtrhnout. Líbilo se mi, že samotné dějiny byly prokládány rodinnou historií. Kniha si neklade za cíl být 100% objektivní, takže je dobré nahlédnout i do jiných zdrojů (např. Kauza Čurda). Odpouštím autorce i poněkud nelichotivé komentáře k prezidenti Háchovi. Z hodnocení dopadu některých událostí je patrné, že autorka větší část života žila v zahraničí, ale její láska k její vlasti je upřímná a vřelá.

KejmlP
KejmlP
01.10.2017 1 z 5

Kniha se vyznačuje skvělou čtivostí, v tom skutečně není co vytknout. Co se týče obsahu, je to horší. Na knize je strašně patrné, že je psaná především pro Američany. Bohužel, z pohledu historie znalého Čecha je kniha plná zjednodušení, zploštění, a někdy až naivních historických zkratek. První část (Praotec Čech, husitství, Bílá hora...) působí až dětsky, jde o účelově vyzobané střípky z české historie bez kontextu, interpretované pohádkářským způsobem. Oddíl věnovaný válce patří k nejlepší části knihy, ale ani tady nejde dát plný počet. A co se týče poslední třetiny, věnované třetí republice, tady musí člověk znalý dějin skutečně trpět, neboť v žádném případě nejde o nějaký objektivní popis, ale o strašlivě zjednodušený a osekaný příběh o dobru a zlu. Nejvíc se tu projevuje nešvar, který prostupuje celou knihu, a to fakt, že autorka vyzdvihne fakta zapadající do jejího konceptu, ale přitom úplně vynechává jiné zásadní události. Namátkou, úplně chybí druhá republika, a zatajen je čtenářům celý politický systém třetí republiky a Národní fronta, který je přitom pro události kolem nástupu komunistů klíčový. Rovněž je v textu řada faktografických chyb, což Američan nezaznamená, ale Čech si musí jen postesknout. Co se postav týče, dělí je autorka na hrdiny a antihrdiny (úžasný prozapádní vůdce demokratů Jan Masaryk vs. hulvátský násilnický opilec Gottwald - ani jedno není pravda).
A v neposlední řadě musím zkritizovat zdroje, z kterých autorka vychází. Z velké části jde o vzpomínky jejího otce, (což může být jistě zajímavý pramen, ovšem určitě nejde o nějaký objektivní výklad) a dále pak z dost jednostranných, někdy až problematických pramenů, namátkou z velmi svérázných vzpomínek Benešova lékaře Oskara Klingera. Líčení Února 48 pak podle toho vypadá, a přebírá jen nejortodoxnější antikomunistickou verzi událostí. Tak zásadní věc jako vznik Akčních výborů NF Albrightová vynechává, ale zato přispěchává s vybájenými historkami jak opilý Gottwald mává Benešovi před obličejem seznamem demokratů určených k popravě, čemuž se musí smát každý, kdo o únorových událostech a jejich hlavních aktérech něco odborného četl.
Závěrem tedy: Výborná čtivost, jinak ale takové "české dějiny od američanky pro američany", kde si navíc i autorka občas přihřívá vlastní polívčičku. (Její otec byl asi superman, vše věděl, před vším špatným varoval, za vše dobré bojoval, autorka sama si všech váží, všechny má ráda - vyznává se mj. k lásce k Srbům, ale na autogramiádě jí pak v afektu unikne poznámka o "nechutných Srbech" - jak to tedy je?) Celkově, s tímhle výkladem by u zkoušky z moderních dějin neobstála.

E_Lan
E_Lan
29.09.2017 4 z 5

Neskutečně zajímavá kniha od inteligentní ženy političky. Člověka to nutí se dívat na dějiny přeci jen trochu jinak a to bylo pro mne neskutečně obohacující poznání. Kéž bychom v Čechách brzý našli alespoň jednoho politika tohoto formátu...