Pravidla moštárny
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78461/bmid_pravidla-mostarny-JnP-78461.jpg
5
2752
367
Uprostřed jabloňových sadů v úrodné krajině státu Maine leží podivný svět, v němž začíná odysea Homera Wellse. Po několika traumatizujících zkušenostech u adoptivních rodičů se stane natrvalo součástí sirotčince v St. Clouds a jako nejstarší chovanec se učí mladým i starším ženám pomáhat od jejich starostí. Jeho učitelem je zakladatel sirotčince Wilbur Larch, lékař, který vede své soukromé křížové tažení proti zlu, často v rozporu se zákonem. Sledujeme Homerův příběh, jeho snahu stát se užitečným, učednické období v sirotčinci, dospělá léta v moštárně, prazvláštní vztah k manželce jeho nejlepšího přítele, neustálé odchody i návraty…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , OdeonOriginální název:
The Cider House Rules , 1985
více info...
Přidat komentář
Dobrá kniha, parádně popsané postavy, ikdyž občas se to trochu táhne.
asi si budu číst před spaním Janu Eyrovou a Davida Copperfielda
Miluju tohle americké prostředí, i knihy i filmu, který je neméně špatný, jsem byla nadšená. A doporučuju všem.
Když jsem se trápila s Modlitbou, myšlenky mi často utíkaly k Irwingově Moštárně a k jeho úžasným hlavním postavám.
Doktor Wilbur Larch, který rozuměl kořenům lidského trápení a žalu, program pomáhat měl snad vrozený, člověk laskavý, milující… v paměti nás čtenářů zůstává natrvalo jeho : Dobrou noc, princové z Maine, králové Nové Anglie…
A Homer Wells ? Bez rodičů, ale vyrůstající v prostředí, kde citově nestrádal, naopak, nechyběla mu zdravá chuť žít, osamostatnit se a objevovat, chápat… Proto odchází, aby se mohl jednou, obohacen o všechny barvy života, vrátit ...
Krásná knížka (ale Irwingova „upovídanost“ byla i tady urputná)
Moje první zkušenost s Irvingem byla nepřímo prostřednictvím filmu Pravidla moštárny. Jsem ráda, že jsem objevila též kouzlo Irvingova psaní. Jeho rukopis je nezaměnitelný a poznáte jej mezi dalšími zcela jednoznačně. Stejně tak tvorba příběhu, jako je ten v Pravidlech moštárny, je opět na velmi vysoké úrovni. Pravidla moštárny jsou knihou, která má několik rovin a můžete se více zaměřit na ty, které Vám vyhovují, vnímat více rovin souběžně, postupně, nebo všechny najednou. Neříkám, že je to při čtení jednoduchý úkol, ale rozhodně stojí za to. Těším se na další díla - Modlitba za Owena Meanyho nebo Svět podle Garpa!
Tobey Maguire a jeho čestné modré oči, do kterých jsem se kdysi zamilovala, mě vlastně ke knize přivedl a díky tomu mi nastalo Irvingovské období. Tohle je jedním slovem krása, nesmírně dojemná a soucitná, prostá i bohatá a v její větě: Dobrou noc, princové z Maine ... je vše.
“ Moštárna “ je amazing, musím to znovu a znovu opakovat , je to Irvingovský rukopis ....Garp, Owen Meany i Homer Wells jsou prostě ztracené duše v poušti jménem “život” , kde se musíš smutným pravdám smát a nad vtipnými uronit slzu ... a to mě baví a promlouvá to ke mě...i v mém věku jsem dostal řadu odpovědí na své často jen tiše vyřčené otázky , na jedné stránce Vás donutí se smát i plakat současně , na další Vás vynese do oblak a neodbytně se ztotožníte s lidskostí jeho postav , aby Vás o pár stránek dál zpražil a připomenul Vaše hříchy ... bravo , pro mě
“TopTen-ový” kousek ... opravdu “ není nutné být šťastný , pokud člověk cítí , že je užitečný
Je pro mě strašně těžko hodnotitelné - já jsem tu knihu prostě přetrpěla. Irving na mě prostě z této knihy působí, že mi vmetává do obličeje svoje polobožství, vzhlíží se (na můj vkus až moc) v Dickensovi a pasuje se do role nového moderního romanopisce. Musím uznat, že poskládat příběh tak mnoha postav, pohrát si s jejich psychologickým vývojem a rozhodně i názorovným bojem, bylo opravdu povedené. Dojem mi prostě kazil fakt, že Irving na mě z každé věty křičel "Sežral jsem všechnu moudrost světa a jsem nejlepší spisovatel".
Muj prvni Irving a priznam se, ze prvnich 200 stran jsem protrpela, vubec me to nebavilo a nemohla jsem se zacist. Nicmene pote me kniha pohltila, bavily me pribehy postav a tesila jsem na rozuzleni vsech osudu. Krasna a dojemna kniha se zajimavym nametem, doporucuji.
Tohle je moje nejoblíbenější kniha a možná taky i nejoblíbenější spisovatel. Líbí se mi způsob jakým píše, volba příběhů i postav. Všechny jsou tak uvěřitelné. Tahle kniha je psaná bez patosu a to je důležité.
Mám ráda klasiku. U maturity mi četba vůbec nevadila, ale tato kniha mi nesedla.
Můj třetí Irwing. Postupně si na sebe zvykáme. :-) Jeho styl je pro mě mnohdy rozvláčný, kdy je však nudnější popisná část vykoupena nějakou naprosto boží situací. Bylo to tak u Garpa i Owena, bylo to tak i u Moštárny. Začátek byl pro mě úžasný, zajímavý, správně "irwingovský". Osudy neuvěřitelně propletené, situace místy skvěle absurdní.
Kamarádka mi říkala: Budeš brečet. No, nebrečela jsem. Brečela jsem u Modlitby za Owena Meanyho. Moštárna (v audiu, Owen ve čtečce) pro mě tak dojemná nebyla, no i tak si myslím, že si na sebe s Johnem nakonec přece jen zvykneme a budeme se mít rádi. Já mu odpustím ty zdlouhavé popisy a on mně, že si mezi jeho příběhy dávám poměrně velké pauzy. :-)
Za mě je kniha zastaralá a mnoho postav. Autor píše skvěle ale toto mi nesedlo a ano místy až detailně morbidní
Jsem ráda, že jsem konečně knížku přečetla. Několikrát jsem odložila svoje rozhodnutí, že si ji přečtu, protože mě odrazovalo to gynekologické téma. Na můj vkus bylo skutečně rozvedeno až příliš detailně, působilo to na mě opravdu drsně. Někdy jsem měla tisíc chutí tyto pasáže přeskočit.
Homerův příběh mě zaujal, i když jsem mnohá jeho rozhodnutí nepochopila, zejména jeho vztah k Candy. Malony mě děsila.
Román se čte na svůj rozsah docela dobře, i když i mně dělal problém opravdu velký počet postav. Děj místy pěkně ubíhá, místy je poměrně rozvleklý.
Sice jsem knihu ohodnotila čtyřmi hvězdičkami, ale nejsem si docela jistá, jestli se k ní budu chtít ještě někdy vrátit.
P.S. Omlouvám se, ale teď, když jsem dočetla Přízrak, jsem si uvědomila, jak laskavá Moštárna byla. Proto měním ze 4 na 5.
Citlivý, náročný, čtivý příběh pro chytré, citlivé a inteligentní čtenáře! Pro mě nejlepší od Irvinga a jedna z best of mých přečtených knih. Navíc - audiokniha čtená panem Mrkvičkou - to je pecka! Pane Mrkvičko, děkuji mnohokrát, díky vám jsem si knihu dala ještě jednou a stálo to opět za to!
Jsou knihy a KNIHY.
Tahle patří jednoznačně a nezpochybnitelně do druhé kategorie.
Velice dlouho jsem ji měla v oddílu Chystám se číst, odrazovala mě délka i určitá rozvleklost a vyčerpávající popisnost, a také, přiznejme si, téma legálnosti a etiky potratů, ale v okamžiku, kdy jsem si zvykla na to pomalé Irvingovo vyprávění, jsem si místo, sirotčinec i moštárnu, oblíbila a Homer Wells i ostatní mi asi budou chybět.
Následně jsem se podívala na film. Není špatný, ale jsem ráda, že to bylo až po knize. Atmosféra knihy je zachována, ale jinak je děj prořezaný tak jako ty jabloně v sadech Ocean View na konci zimy.
Je úžasná. Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla (a společně s Hotelem také ta nej od Irvinga). Bavilo mě to od začátku až do konce, nenašla bych žádná hluchá místa, která bych autorovi mohla vytknout. A že jde o pořádnou nálož stránek!
Četla jsem ji dlouho - a stejně tak dlouho ve mě příběh dozníval i po dočtení. Vzestupy a pády, věčný boj o štěstí, hledání sebe sama, snaha být užitečný, touha po obyčejné lidské blízkosti, po lásce, něze a pochopení. Homer Wells to v životě neměl snadné, ale nikdy to nevzdal. Krok za krokem mířil ke svému cíli - ať už byl jakýkoli. Měl můj obdiv, držela jsem mu palce, prožívala jsem s ním celý jeho život a přála si, aby to, co hledá, taky našel...
Hluboce lidský, bolestně syrový, nepřikrášlený příběh o tom, že někdy je důležitější podívat se do vlastního srdce, protože jen tam můžeme najít, po čem tak slepě toužíme. Příběh plný obyčejných reálií, plný těch každodenních, všedních radostí, plný toho neučesaného, rozpustilého štěstí a hlavně plný lásky. Nepochopené, nestálé, kruté a leckdy bolavé, a zejména osudové...
Moje první kniha od Irvinga a jak tak nad tím přemýšlím, určitě ne poslední.
Mě, jakožto zaujatého čtenáře lačnícího po všech možných detailech, velmi bavil styl psaní - detailní popisy všeho a všech. Ale nejen to, na knihu podobnou této jsem snad ještě nenarazila, měla v sobě jakýsi náboj, jakousi laskavost a něhu a zároveň surovost a opravdovost (to platilo hlavně u tématiky potratů - bolestivě detailně popsaných).
S láskou jsem procházela s Homerem Wellsem jeho celým životem a občas i se slzami v očích sledovala jeho životní příběh. Úžasné na tom jeho příběhu bylo i kvantum postav okolo něj a i jejich detailně vyobrazené životní příběhy. Pravdou je, že mi místy dost lezly krkem, ale to byl asi jejich účel...
Štítky knihy
zfilmováno 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) hledání smyslu života potrat rozhlasové zpracování sirotci sirotčince rodinná tajemství
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Kniha Pravidla moštárny je v
| Právě čtených | 69x |
| Přečtených | 4 294x |
| Čtenářské výzvě | 242x |
| Doporučených | 428x |
| Knihotéce | 917x |
| Chystám se číst | 1 441x |
| Chci si koupit | 206x |
| dalších seznamech | 25x |
(SPOILER) Dost silný příběh, který nakonec ale dopadl dobře, přesně podle očekávání.
Candy mi byla dost protivná, ale i ta se na konci ukázala jako rozumná osoba.