Pravdivý příběh Plastic People

24.08.2022

Nejsem generace Magora Jirouse, a přece mě vtáhl do vzpomínek mého raného mládí, v němž vlasatci byli vzácní jako exotičtí papoušci ve voliérách českých dvorků. Jirous zvaný Magor poskládal ze svých poznámek přeživších komunistické řádění působivou fresku českého rockového undergroundu 70. a 80. let. Plastiky jsem znala díky bráchovi, který sám svůj vlasový porost, ne vždy úspěšně, hájil před máminými nůžkami, ale o jejich historii už jsem toho moc nevěděla. Ani že jejich hudební hvězda zářila vlastně jen pár let, než je komunistická policejní zvůle pozatýkala. Tady Jirous se svými vzpomínkami končí, příběh The Plastic People of the Universe však naštěstí ne. Člověk se tak s Magorem přenese do doby dávno minulé a přese všechnu tu tehdejší komunistickou bídu mi vyvolával úsměv na tváři. To přece byla docela zábava, očůrat systém stojící na násilných, většinově dost hloupých kreaturách, když pominu ty chudáky, kteří stranickou knížku přijali, aby děti mohly studovat nebo si jen uchovat slušnou práci. A to se Plastici o politiku zpočátku vlastně vůbec nezajímali. Jenže veřejná bezpečnosti je do toho prakticky dotlačila. Systému hrůzy. A paradoxů, protože dal vzniknout undergroundu...

19.08.2021

Autenticita této knize opravdu nechybí. Taky jsem si moc užila audiozpracování ČRo, které četli na střídačku Magor s Oldřichem Kaiserem. Super zážitek!

Určitě znáte tuto situaci: Své město znáte poměrně slušně, pohybujete se po něm autem i hromadnou dopravou, navigaci skoro nepoužíváte, myslíte si, že znáte, co potřebujete. A pak přijde chvíle, kdy zjistíte, že místo X a místo Y jsou vlastně jen ulici od sebe, což Vám nikdy nedošlo, protože na obě místa jezdíte jindy a po jiné trase. A najednou do sebe všechno krásně zapadne a mapa ve Vaší hlavě je sice bohatší jen o jednu nově zakreslenou ulici, ale taky o spoustu dosud netušených souvislostí.
A to je přesně pocit, který z téhle knížky mám.
To vše okořeněno netypických Magorovým vyjadřováním a jeho punkovým přístupem padni komu padni - nenechat nit suchou ani na svých přátelích.
Ve finále mnohem zábavnější, než jsem vůbec doufal.

03.02.2020

Po Magorovi a jeho době musela nutně (znovu) následovat tahle kniha. Asi budu mít "rok Magora", ale jeho osud a osobnost mne fascinují.

21.08.2019

Ivan Martin Jirous je pro mě důležitá osoba. Třeba i tím, že jsem jeho básně dlouho používal jako modlitby – ještě v době, kdy jsem si pletl kancionál s katechismem a zvonek ohlašující začátek mše pro mě byl signálem k opuštění kostela. Taky je na jeho příběhu vidět, jak je člověk komplikovaný tvor, z jak prapodivné kombinace vzácných darů a černočerných prokletí může být kolikrát lidská osobnost namíchána. Martin Jirous se prostě těžko hodnotí, pokud se nemají některé jeho vlastnosti (kladné i ty temné) zamlčovat.
V pravdivém příběhu PP je vidět, jak je Jirous pro Plastiky důležitý a jak byli Plastici důležití pro protikomunistickou opozici (ten dopad byl mnohem větší, než to na první pohled vypadá, vůbec se to nedá brát jen jako součet návštěvníků koncertů). A taky nelze nevidět, jak draze zaplacené a těžké to všechno bylo, být na první pohled odlišný v atmosféře Husákova Československa – myslím, že kdyby tohle pod vrstvičkou veselých historek zapadlo, přišli bychom při vnímání příběhu Plastiků o důležitý aspekt.

Z hlediska informačního je tahle kniha méně bohatá, než Magor a jeho doba Marka Švehly. Velmi často jsem se vlastně dozvídal sobě již známé věci. Ale přesto to bylo pro mě příjemné setkání, mít možnost si poslechnout historii Plastiků vlastními slovy Martina Jirouse – a vzhledem k tomu, že jsem poslouchal na pokračování v rozhlase, tak i částečně jeho vlastním hlasem.

06.08.2019

Velmi cenný autentický dokument. Magor mohl být magor, ale osobnost zcela výjimečná a nenahraditelná.

20.12.2017

Audio též poslechnuto jedním sluchem!
Geniální kniha. Svérázná postava, svým způsobem pro mne "čistá duše":)) Život s ním rozhodně snadný nebyl, ale. . . . Ať je mu země lehká!