Pravda o afére Harryho Queberta
Joël Dicker
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191348/bmid_pravda-o-afere-harryho-queberta-u5Y-191348.jpg
4
568
176
Úšpešný mladý spisovateľ Marcus Goldman prechádza tvorivou krízou, písanie sa mu nedarí, zato termín odovzdania rukopisu súri čoraz väčšmi. Obráti sa teda na svojho bývalého profesora Harryho Queberta - aj on je slávnym spisovateľom, no žije už v ústraní na vidieku. Profesor pozve Marcusa k sebe, debatujú o živote, o písaní, až kým vidiecku idylku nenaruší udalosť, čo všetko zvráti: Queberta obvinia z vraždy dievčaťa, ktoré je nezvestné už tridsať rokov, a jeho mŕtvolu nájdu zakopanú pred profesorovým domom. Marcus je presvedčený o nevine svojho mentora, namiesto písania sa pustí do pátrania, a na povrch postupne vyplávajú dlho utajované vášne.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , Slovart (SK)
Originální název:
La Vérité sur l'Affaire Harry Quebert , 2012
více info...
Přidat komentář
Velmi se mi líbila. Pohled na obyčejnou americkou vesnici, kde je nakonec všechno trochu jinak než to vypadalo na začátku.
Rozhodne je to velice ctive. Ale nejak mi to prijde prekombinovane. Pokud ale hledate napinavou jednohubku, muzu doporucit.
Originálně vyprávěný příběh, kterému ale ubližuje množství falešných konců, jeden až dva závěrečné zvraty by stačily .....
Kniha mě zaujala a těšila jsem se na každý večer, kdy ji opět vezmu do ruky. Velmi čtivě napsaný příběh, sice milostné dopisy mi vyvolávaly pupínky, Marcusova matka byla roztomile na ránu a závěr, kdy už už je jako konec, tak není, dobře, tak je teď, jejda, zase ne, tak teď? Ne, až teď. Uf!
Takhle rychle jsem snad takovou tlustou knihu ještě nepřečetla...to samo o sobě mluví o její čtivosti a napínavosti. Má samozřejmě nějaké mouchy (jak už někdo pode mnou psal-je divné, že se Marcusovi všichni tak ochotně svěřují) a zamotává se to snad až moc-tolik falešných rozuzlení jsem snad ještě nezažila. Ale musím uznat, že je to velice dobře promyšlený příběh, popsaný tak akorát slovy a sakra čtivě!
Je pravda, že Pravda o případu Harryho Queberta sa dobre číta, je pravda že dej má spád, je pravda že odhalenia sú prekvapivé, ale... od začiatku románu veľa otázok PREČO? Najviac ma iritoval prečo taký názov knihy, spomínanej v knihe? A tie zamilované listy (už nemám sladkých 15, ale to je aj na červenú knižnicu cezpríliž). Na všetky moje PREČO som po 500 stranách dostala odpovede, ale boli pre mne viac ako nereálne. Takže forma super, ale obsah, nedá mi ináč - 4 hviezdičky. Obdivujem autora, na tak mladého spisovateľa, pekný výkon + 1 hviezdička. Určite by som si to neprečítala opäť.
Dost zajímavý příběh. Po 70 stranách jsem si uvědomila, že už jsem to jednou četla.
Pravda o případu Harryho Queberta je něco jako čtenářský magnet, který vás pohltí a jen tak nepustí. Příběh vyniká zejména propracovanou nelineární strukturou a vynikající pointou, která toto dílo posouvá za hranice "běžného" detektivního románu. Více nebudu prozrazovat, abych potenciální zájemce nepřipravil o pořádnou dávku překvapení.
Jedinou drobnou vítku mám k tomu, že to neustálé odhalování nových a nových skutečností na mne v závěru působilo už trochu únavně. Ono přece jenom více jak 500 stran se pořád dozvídáte nové a nové skutečnosti a když už si myslíte, že se blíží konec, tak se to na vás sype dál a dál jako lavina, až se vám chce zakřičet "dost." Ale tohle je skutečně jenom drobnost, která na mé výsledné hodnocení neměla žádný vliv .
Za sebe dávám plný počet hvězd a knihu vřele doporučuji, protože jak v rámci žádnu tak mimo něj se jedná o zdařilý počin.
Knihu jsem od začátku do konce nepustila z ruky. Střídaní různých dějů se mi líbilo, ikdyž jsem se se občas ztratila. V podstatě je to kniha o knize a prolínání přítomnosti a minulosti s realitou, která vlastně realita není, protože jsme pořád v knize, byla skvělá a alespoň pro mě měla tendenci mě vyvést až za hranici této knihy doslova za přebal a přemýšlet, jak to vlastně bylo. Každopádně se mi líbilo, že láska jako dobrý, ale přijde mi, že v téhle knize hraje tak trochu druhé housle. Navíc samotná pointa, co se vlastně stalo, nebyla nijak složitá ani překombinovaná, přesto to nebylo vůbec očividný.
Možná se mi dostala do rukou jiná kniha než většině zdejších, jinak si tolik nízkých hodnocení nedovedu vysvětlit. Příběh má spád, postavy jsou jako živé a celé je to nesmírně čtivé. Jasně, dokonalé dílo to není, jako dobrá detektivka neobstojí, ale jako studie lidského druhu je Pravda o případu H. Q. vynikající.
Jsem překvapena, že i "notoričtí" čtenáři nepoznali, co se mladému autorovi, navíc Švýcarovi, podařilo, v čem spočívá podstata knihy. Je zbytečné pitvat se v detailech, zda mladý autor může sám pátrat na vlastní pěst, zda "láska" byla jen podvodem, co je překombinované a špatný překlad zdrobněliny jména Marcus. Je to americká tragédie, pokrytectví, přetvářka, svět neomezených možností, prostě americký sen. A že se něco takového povede "neameričanovi", je skvělé a zkuste si knihu přečíst ještě jednou. Možná se přestanete pitvat v malichernostech a zjistíte, že letošní Osudy a běsy jsou jen stínem americké tragédie, těžce tahané z paty a tady vám mladý spisovatel servíruje vše, co na Americe milujeme a zároveň nenávidíme. A právě z těchto důvodů odpouštím autorovi jeho mladické přešlapy. Baltimorští už byli jen slabým odvarem, pokus o "ten nejlepší román", který autora vynese na věčné pole slávy. Pravda o případu Harryho Queberta je román, který si jednou budete od tohoto autora pamatovat.
Když pominu nesympatického hrdinu Marcuse, mdle srdceryvného hrdinu Harryho, nemastnou neslanou hrdinku Nolu (no dobře, ta z nich byla asi nejzajímavější), pár zjevných nelogičností, hromadu klišé a křečovitý pokus o nějakou tu srandu s Marcusovou matkou - dalo se to číst. Kupodivu na rozdíl od mnohých předchozích hodnotitelů mi prvních asi 200 stran přišlo k uzoufání o ničem, rozjelo se to trochu až pak, opakování pasáží mi nevadilo. Souhlasit naopak musím s tím, že postavy byly ploché (a ne - tím, že z někoho uděláte cvoka se z něj propracovaná postava vážně nestane). Zápletka nakombinovala osvědčenou detektivní dvojici "nevrlý policajt a zapálený amatér" s milostným románkem jak ze začátku 20. století. Rozuzlení mě překvapilo, to musím autorovi uznat.
První půlka knihy výborná, druhá byla poznamenaná velkou snahou autora stále nás překvapovat a držet v napětí. Je to dnes jaksi moderní. Každopádně se skvěle četla, je napsaná s velikou řemeslnou zručností a čtivě. A zajímavé bylo i číst o tom, jak jsou některá nakladatelství spíše továrny na knihy, které využívají týmy nájemných spisovatelů a fingovaných úniků připravovaného textu do médií. Těch zvratů na konci bylo trochu moc. Celou dobu mi vadily příliš romantické dopisy Harryho a Noly, u patnáctileté holky ještě pochopitelné, ale u 34letého muže těžko. Až na konci jsem pochopila, že přesladký tón dopisů byl opodstatněný a že byl zase další indicií k nalezení pravdy.
"Dobrá kniha, Marcusi, je taková, u které nám je líto, že skončila". Tak to byla poslední věta v úvodním odstavci Epilogu. A mně to bohužel líto není. Kniha se četla dobře, ale tak 3/4 knihy jsem přemýšlela, jestli je to bráno vážně a nebo je to jakási parodie na detektivku (viz. Marcusova matka, až přehnaně velká láska mezi Harrym a Nolou atd.). Jsem trochu zklamaná, čekala jsem, že mě děj více vtáhne, ale to se bohužel nestalo. Doufám, že druhá kniha spisovatele bude lepší, protože kvůli ní jsem se rozhodla si Pravdu o případu HQ přečíst.
Autor si mohol ušetrit asi tak polovicu strán keby sa zbytočne neopakoval. Začiatok knihy bol zaujímavý, čo je obvykle dobré znamenie pre čitateľa. Asi po štvrtine knihy sa ale začalo písať o veľkej láske a to už zbytočné slovíčkarenie nebralo konca. Nevadilo mi veľa podozrivych to zlepšovalo zâpletku. Zbytočné bolo naťahovanie diela opakovanými detailnými popismi činností hoci len o hlasnej hudbe ktorú mal v obľube otec obete.
Na tejto knihe je zlé snáď úplne všetko. Okrem vydarenej obálky od vydavateľstva Argo... Neuveriteľná zlátanina napísaná tak diletantsky, že som neveriacky počas čítania krútil hlavou. Nevedel som, či sa mám smiať, a či to celé nie je myslené len ako nevydarený fór.
Text nedosahuje ani úrovne maturanta! Pri čítaní som sa chcel touto (absolútne nezmyselne) obsiahlou knihou umlátiť, aby som už nemusel ďalej trpieť. Ale dočítal som...hrdinsky vytrval, aby som sa presvedčil, že táto (s prepáčením) "sračka" nemá náhodou nejakú skrytú pointu!
Literárne ceny? Jediné možné vysvetlenie je, že sa písal strašidelný rok 2012!
Švýcarský autor. Až dosud jsem žila v přesvědčení, že co Švýcar, to suchar. Tady to neplatí. Rozhodně to není jenom detektivka. Převažují filosofické úvahy, spisovatel často pitvá etické problémy. Příběh nadpozemské lásky dostává postupně trhliny. Nola je popisována spíš jako víla, Harrymu trvá, než přijde na to, čím je tolik záhadná. V knize vystupuje zástup možných pachatelů. Mladý autor docela dobře popisuje stav, kdy mu počáteční úspěch zablokoval možnost pokračovat další knihou. Až potud bych knihu brala. Jenomže...nemůžu s klidem přejít, že se Marcus s velkou naivitou pouští do pátrání na vlastní pěst a policii to nevadí. Dokonce ho přibere do party. Nemůže mi nevadit, že když se najde zabitý Pratt v zamčeném pokoji s klíčem zevnitř, nikomu nepřijde divné, že policie vyráží dveře a ani se nepozastaví nad tím, kudy tedy pachatel odešel atd atd, na to každý snadno přijde sám. Tak to zkrátka nefunguje! ..A pak se začnou dost násilně vytahovat velmi podivné záležitosti, motá se to dokolečka a zpátky, prostě natahované až do absurdna. Jo, pobavila mě Marcusova matka. To přece nemůže autor myslit vážně, to je spíš parodie. No nic, došla jsem až na konec a nemůžu říct, že bych to ráda četla znovu.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány láska napětí spisovatelé švýcarská literatura krimi zmizení lidí osudové okamžiky zfilmováno – TV seriál prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2013 |  Pravda o případu Harryho Queberta |
| 2017 | Kniha o Baltimorských |
| 2020 |  Zmizení Stephanie Mailerové |
Kniha Pravda o afére Harryho Queberta je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 727x |
| Čtenářské výzvě | 92x |
| Doporučených | 84x |
| Knihotéce | 233x |
| Chystám se číst | 353x |
| Chci si koupit | 67x |
| dalších seznamech | 7x |
Začátek mě moc nechytil, ale pak už to byla jízda. Není to překombinovaný a těžko uvěřitelný příběh, ale naopak velmi logicky do sebe vše zapadá, akorát to je naservírováno postupně jako pětichodový sváteční oběd a i proto je to vyjímečný příběh. Do Noly se nejde nezamilovat a když kniha končí, těžko se s ní loučí. Po přečtení si řeknete - jo, to jen tak nezapomenu, proč každá detektivka nezanechá podobný dojem?