Pravda, nebo lež

07.07.2023

Colleen řadím aktuálně mezi oblíbené oddechové autorky. Takže jsem věděla, že cokoliv od ní je radost číst. U této knihy jsem furt čekala, kdy se dostaví romantická zápletka a láska, a ono pořád nic. Po asi 50 stranách mi došlo, že se nedočkám, že autorka zvolila zcela jiný žánr. Přesto byla kniha čtivá, napínavá, místy až děsivá. Výborný byl samotný otevřený závěr, který dává čtenáři prostor přiklonit se ke své verzi příběhu nebo si příběh dle pravděpodobnosti, dotvořit ve své fantazii sám.

30.06.2023

(SPOILER) Od začátku až do konce čtivé, zůstala jsem u ní až do 4 do rána, musela jsem vědět, jak to dopadne. Přišel mi zajímavý naznačený motiv Lowan pomalu se měnící v posedlou Jeremym, touhou být na místě Verity, možná se jí tak trochu stát (viz napodobování scén s polštářem mezi nohama, zuby v čele postele atd). Zajímalo by mě, co by se stalo s knihou, kdyby tuto myšlenku autorka na konci dohrála, možná jen pouhou myšlenkou Lowen na to, že ji snad přicházející dcera nevezme Jeremyho pozornost. Lowen by mohla myšlenku klidně zahnat, udržet si pomyslnou kladnost, ale přišel by mi zajímavý konec s nevinnou Verity a k tomu přidanou pomalu se měnící Lowen do Verity fiktivní. Pokud tedy fiktivní byla.. :)

27.06.2023

Kniha mě totálně pohltila, nedalo se od ní odlepit.
Místy při čtení mi až šel mráz po celém těle.
Jak jsme knihu dočetla a že to netrvalo moc dlouho, byla jsem tak šokovaná, tak udivená.
Vystihuje to jedno slovo mazec.
Bylo to poprvé co jsem četla takový žánr knihy, ale neváhala bych, a mám v plánu přečíst další.
A první věc co jsem si řekla jak jsem to dočetla: Tak teď to potřebuje nějakou slaďárnu

26.06.2023

Začátek knihy mě naprosto pohltil. A okamžitě jsem věděla, že mě kniha bude bavit. Nechybělo napětí, jiskra, vášeň, láska ani nenávist. Lowen si zasloužila můj obdiv, že i přes všechno, co se ji stalo zůstávala v domě, v blízkosti Verity. Nejsem si jistá, zda je vše, co bylo v knize uvěřitelné, ale je to jen kniha, že? A i když se mi u některých pasáží dělalo zle (kdo četl ví), s knihou jsem spokojená.
Nechápu, proč jsem se knize tak dlouho vyhýbala. Colleen je má oblíbená autorka a teď už vím, že odkládat čtení této knihy byla velká chyba.

25.06.2023

Tím, že jsem hodně četla o tom, "jak je tato kniha od ostatních odlišná", jsem očekávala trochu duchařiny, drsného napětí, možná i prvky hororu, ale bohužel jsem se nedočkala. Ano, napětí tam chvílemi bylo, ale pokaždé bylo ignorováno, odmávnuto nebo ubito romanticko-erotickou linkou, která mě oproti jiným Hooverovic knihám tolik nenadchla a ani neuspokojila. Pro první čtení jsou tam vlastně dost dobré zvraty - to se musí ocenit a knihu bezmezně chválit - bohužel při čtení druhém zjistíte, že by to nemohlo fungovat a spousta věcí je vlastně dost nesmyslná a plná otázek: "cože, proč a jak" a jakmile se kniha po několika dnech rozleží v hlavě, přijde to "vystřízlivění" a snížení hodnocení.

A bohužel to tentokrát nezachraňují ani postavy, hlavní hrdinka je v tomto případě hrozná ženská a většinu knihy se chová jako kráva (pardon, ale celá linka vůči Verity je skoro až nechutná a častečně i dost nevděčná).
I samotný konec vlastně překvapil, jenom dokážu posoudit, jestli dobře nebo špatně. Chápu, co se nám tímto sdělením vlastně autorka snažila říct, ale nejsem si úplně jistá tím, jestli se jí to dostatečně povedlo.

24.06.2023

(SPOILER) Druhá kniha, kterou jsem od této autorky četla. A opět se nedala odložit, během 2 večerů jsem měla přečteno. Styl autorky je opravdu velmi čtivý. Místy měla kniha celkem děsivou thrillerovou atmosféru, že jsem se i bála trošku. Na druhou stranu u některých pasáží Veritiny biografie (kdyz se snažila ublížit dceři) mi bylo do pláče. Hvězdičku strhávám za zbytečně velké množství sexuálních scén, které bych já osobně klidně vynechala. Pravda je, že je to celé těžko uvěřitelné. Neumím si představit, že by někdo jen tak dokázal předstírat takovou formu postižení, že by to pečovatelka/lékaři nepoznali atd... a ten konec? Nakonec čtenář stejně neví, co je pravda. A záleží asi na tom, čemu chcete věřit vy sami...

21.06.2023

Autorka má obrovský dar vtáhnout čtenáře zcela do děje. Popisuje elmi nepochopitelné jednání a chování matky k malým dvojčátkům, až se zastavuje krevní oběh v těle. Kdo tady vlastně mluví pravdu? Konec je opět překvapivý. Je to pravda nebo zase lež?

18.06.2023

Páni, co k tomu mám říct? Jsem pořád plná otázek na které bych si přála znát odpověď. Thrillery normálně vůbec nečtu a ze začátku jsem si opravdu nebyla jistá, jestli tuto knihu vůbec číst chci, ale dala jsem na doporučení a pustila se do toho, a upřímně? Vůbec nelituju. Bylo to velmi napínavé, čtivé a řekla bych, že to opravdu byla jízda. Kniha má temnou atmosféru a to se mi na ní líbilo, vypadá to, že Coleen dokáže napsat cokoliv. Celkově bych knihu popsala asi jedním výrazem - WTF. Pořád nejsem schopná se vzpamatovat z Veritina dopisu na konci. Vůbec bych se nezlobila, kdyby se Coleen rozhodla napsat časem i druhý díl. Závěrem bych opravdu řekla jen, že nevíte co je pravda a co je lež.

17.06.2023

Knihu jsem pořídil na základě hodnocení a v nich vyzdvihované žhavé scény. Prý i dobrý thriller na mě vykoukne. Asi takhle, druhou * dávám za ty porno scény, jinak bohužel, nevím kde bych měl hledat další pozitiva. Charaktery naprosto creepy, chování hlavní postavy někdy k smíchu, častěji však odpor. O nemohoucí Verity těžko říct, když autorka v závěru, kde má tedy být rozuzlení, přijde další zamotání a čtenář je ponechán volbě. Pokud chcete přečíst fakt něco ujetého, často nechutného či pro rodiče vyloženě odporného, knihu mohu doporučit.

16.06.2023

Vůbec nevím, jak mám knihu ohodnotit. Velice napínavá, dobře se četla... ale... na můj vkus příliš mnoho postelových scén, na které u autorky nejsem zvyklá a ani bych si zvykat nechtěla. a hlavně... s napětím jsem čekala to rozhřešení ... a to mě zklamalo..

(SPOILER) Colleen Hoover je v současné době považována za velice kontroverzní autorku a já zcela rozumím tomu proč. Způsob, jakým popisuje hlavní hrdinky je nechutný, stejně jako protlačování své pro-life politiky, kterou velmi nelogicky a citově podmíněně cpe do každé své knihy. Konec knihy má čtenáře podnítit k tomu, aby si sami vybrali, čemu budou věřit - zda Verity, jakožto necitelné a zlomyslné ženě, nebo hlavní hrdince Lowen. Já bych nejraději zvolila alternativní možnost, že knihu někdo vydal omylem a že se původně jednalo o něco, co nemělo spatřit světlo světa. Tuhle možnost jsme však bohužel nedostali (fňuk), takže snad uspokojím Colleen alespoň tím, že řeknu, že je mi úplně jedno, kde je pravda, protože všechny postavy v knize byly úplně debilní, a proto je mi jejich osud úplně u rektálu.
Čert vem děj knihy, který je to nejméně hrozné na celém tomto výplodu, zřejmě inspirovaným autorčinými sexuálními fantaziemi. Mnohem alarmující však jsou informace, které nám autorka skrze toto dílo předala:
1. Jakmile žena necítí mateřské pudy a nechce děti, je krutá, zlá, odporná a zaslouží si potrestat, nejlépe svým manželem, který se ji pokusí opakovaně zavraždit.
2. Poporodní deprese je mýtus, čili se vracíme k bodu předchozímu. Jestliže má žena touhu pracovat, nebo jen odpočívat a tyto činnosti by ráda upřednostnila před péčí o děti, je krutá, zlá a zasloužila by si potrestat... a jo, to už jsem říkala. Jdeme dál.
3. Žena (pod. jm. č. jed.) = bytost seslána na tento svět výhradně proto, aby zkrášlila život osobám mužského pohlaví, čehož může docílit jednoduše tím, že se podvolí muži, na uvítanou po pracovní cestě mu pocumlají klobásu hned u dveří (snad aspoň zavřeli...) a hlavně - HLAVNĚ (!) volí takový způsob oblékání, který nebrání muži kdykoliv a kdekoliv zasunout onu předem pocumlanou klobásu (zapamatovat, dámy!) do ženského klína.

Autorka Collen Hoover je v současném mediálním prostoru opravdu na špičce a každý, kdo se aspoň občas nachomýtne na platformách jako jsou Youtube, Tiktok a Instagram jí nemůže být nepolíben. Zastává opravdu enormní prostor v booktuberovém prostředí, a proto si myslím, že by svůj spisovatelský um a svoji slávu mohla využít k lepším věcem a zabývat se lepší problematikou, než k tomu dělat z žen naivní kravky, které jsou hotové jen z toho, že jim chlap místo chlastu raději koupí vodu, nebo jim půjčí čistou košili, protože ta jejich je špinavá a démonizovat skutečné současné problémy, jako je postpartum, pro-choice politika, feminismus, domácí násilí, toxické vztahy a podobné, které se opakovaně v jejich knihách ve velké míře vyskytují.
Hoover místo toho, aby problematiku rozvedla, předložila skutečná fakta a zabývala se tím, co tyto problémy znamenají ve skutečnosti a jak mohou významně zhoršit nebo naopak zlepšit kvalitu jedince, kterého se dotýkají, využívá problém jen k takovým účelům, aby protlačovala vlastní kontroverzní přesvědčení a na základě toho rozlišovala hrdiny/ky na dobré a špatné. Jistě, její knihy se protlačují, prodávají a čtou jako divé, takže není důvod, proč by měla něco měnit, ale i přesto si myslím, že má na víc.

12.06.2023

Přišlo mi to příliš překombinované,zápletka ke konci ještě jednou " zapletená" byla pro mě už zbytečná.

Upřímně, strašný.... příběh úplná nesmyslnost. Autorka zcela plýtvá časem čtenáře a dělá z něj idiota.

03.06.2023

Sklamanie. Nechápem všetky tie pozitívne komentáre o tom, ako je kniha nepredvídateľná a aký je tam ohromující zvrat. Príbeh odsýpal rýchlo, čítalo sa to ľahko, niektoré pasáže boli zaujímavé a trochu aj desivé, a samozrejme som bola zvedavá na koniec. Povedala som si, že tú nelogickosť a nereálnosť celého príbehu vykryje ten super trilerový zvrat, ktorý mi všetci sľubujú. A ono sa nič na konci nestalo. Pravda, nebo lež. Je to úplne jedno, pretože sú nereálne a hlúpe obidve verzie. Takže ma to ani netrápi, že neviem čo je pravda. A to je chyba. Existuje mnoho oveľa lepších trilerov a mnoho oveľa lepších červených knihovien. Vlastne je to vo všetkom priemer. Dá sa to prečítať, oddýchnete si pri tom, možno sa trošku aj zamyslíte, ale za mesiac už nebudete vedieť o čom tá kniha je, a druhý krát to čítať už nepotrebujete.

30.05.2023

Od Colleen jsme zvyklí na úplně jiný druh žánru, ale musím říci, že i tohle jí sedlo a kniha se moc dobře četla. Je pravda, že začátek byl takový pozvolnější, ale jakmile se kniha rozjela, už absolutně nešla odložit. Tak nějak od začátku jsem měla teorii, jak by to celé mohlo dopadnout, to co ale přišlo v samotném závěru knihy mě dokonale dostalo a autorka mi nasadila pěkného brouka do hlavy. A nebudu zapírat, místy se kniha nečetla vůbec lehce, obzvlášť, pokud jste také rodiči. Takže za mě velmi milé zjištění, že autorka umí psát i trošku jinak :-)

27.05.2023

Knihu jsem zvládla na jeden zátah. Musím říct, že z knihy mám zvláštní pocity. Nejspíš jsem si měla přečíst od Collen nějakou "sladarnu" než thriller! Sama jsem matkou dvojčat a neumím si představit, že by se někomu mohl honit hlavou takový příběh, jaký autorka knihy popisuje. A ten závěr??? No teda...

24.05.2023

Až do posledních kapitol mi bylo jasné, co se stalo.. a pak všecko bylo jinak. Za ten konec přidávám jednu hvězdičku navíc, než jsem chtěla. 4/5*

24.05.2023

Řekla jsem si, že si udělám knižní maraton knih od Colleen Hoover, ačkoliv mou knihovnu zdobí i spoustu jiných autorů. Tohle byla sedmá kniha v pořadí a musím říct, že jsem si místy připadala jako bych dělala rešerši na Colleen stejně jako Lowen na Verity. Colleen se mi s každou další přečtenou stránkou, kapitolou a knihou po kousíčku vykreslovala. No a u Verity se vykreslila v naprosto jiném světě - jako autorka thrilleru.

Zjistila jsem, že CoHo má zaručený funkční recept na psaní bestsellerů, protože když smícháte esenci jejího čtivého stylu vyprávění, tu a tam přidáte nějaký sociální problém a do toho zamícháte hezky vybarvené postavy, tak ono to někdy víc, někdy míň svůj účel plní pokaždé.


Místy se můžou motivy i opakovat - Verity i Listopad sdílí biografický rukopis, Odvrácená tvář lásky s Verity pak vyobrazuje důsledky autonehody a téměř v každém příběhu hrají velkou roli knihy - a ačkoliv se Vám někdy dostaví pocit déjà vu, tak máte stejně potřebu dočíst její knihy do konce. Jak sama Verity napsala Někdy budete mít ze čtení pachuť v puse. Bude se vám chtít odplivnout si, ale nakonec ta slova spolykáte a ona se stanou vaší součástí, součástí vašeho nitra. Budou vás zraňovat. A přece i přes moje varování budete dál číst moje slova, protože takoví jsme všichni. Zvědavost. Je tak lidská. Čtěte dál.

Kniha Pravda, nebo lež je čtivá, ale jak jsem již zmínila, Colleeniny vzorce znám už tak dobře, že jsem věděla, co můžu očekávat a to i dostala, a proto se u mě žádný odstřel do stratosféry nekonal. Mínus bych dala především za postavy, kterým jsem nedokázala přijít na chuť a jejich chování mi místy přišlo fakt iracionální. Za mě by se CoHo měla držet svého řemesla - psaní romantických příběhů.

23.05.2023

Tohle byl můj omyl.Tzv.typický americký bestseller.Za mě to s literaturou nemá moc společného,spíše zábava,ale značně pokleslá.Jednu hvězdičku za to, že se to naštěstí četlo rychle.