Panství Edenbrooke
Julianne Donaldson
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288382/bmid_panstvi-edenbrooke-1GF-288382.jpg
4
320
98
Pravá romance série
1. díl >
Výjimečný historický román jako stvořený pro nevyléčitelné romantiky. Marianne Daventryová odjíždí na venkov za sestrou Cecily, aby unikla nudné sezóně v Bathu a nadbíhání ctitele, který se jí hnusí. Zatímco Marianne touží po klidu a krásné přírodě, Cecily má v plánu okouzlit pohledného dědice panství Edenbrooke. Jenže když je při příjezdu její kočár nečekaně přepaden neznámým mužem, Marianne zjišťuje, že namísto rozjímání ji čeká tajemství k rozlousknutí. Kdo byl ten podivně přitažlivý cizinec? A dokáže udržet své srdce na uzdě, když se jí sestřin vytoužený muž zalíbí víc, než je vhodné?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
Edenbrooke , 2012
více info...
Přidat komentář
Srdce romantičky jásá, srdce neromantika úpí. Já jsem někde uprostřed. Mladá dáma Marianne se nemůže vyznat ve svých citech, i když všem okolo je to jasné. Naivní hrdinka a naivní i příběh. Ale . . . já se na konci přistihla, že se připitomněle usmívám. Romantici, jestli se chcete také usmívat, tak se vydejte na Panství Edenbrooke.
Prečo si Američanky myslia, že keď prešpikujú knihu slovami ako Bath, koč, kone a džentlmen, dosiahnu georgiánsku atmosféru bez ohľadu na to, ako sa postavy správajú a myslia? Chápem, že je nutné, aby z hlavnej hrdinky urobili totálnu hus presvedčenú, že logika je životunebezpečné zviera, ktorému sa treba vyhýbať oblúkom, inak by kniha mala najviac tridsať strán. Ale nerozumiem tomu, prečo dej situujú do obdobia, o ktorom veľa nevedia. Donaldsonová píše, že o Edenbrooku snívala už v čase, keď nemala ani poňatia, ako sa píše román. To nemá dodnes.
Knížku jsem přečetla jedním dechem. Trošku přehnaná romantika, ale čte se krásně a stále čekáte, co bude dál. Hodně mě překvapil náhlý zvrat na konci, člověk se těší na vyvrcholení a najednou přijde nová zápletka a nemůžete se odtrhnout, dokud nedočtete poslední stránku. Za mě se tato knížka řadí mezi mé nejoblíbenější.
Poprvé jsem se setkala u tohoto žánru s vyprávěním v ich formě. Zpočátku mě to poměrně rozčilovalo, ani nevím přesně proč. Zvyk je asi prostě železná košile. Jakmile jsem si na to zvykla už to šlo celkem samo.
Pěkná oddechová romantika. Překvapilo mě, jak se na konci zachovala Cecily, ačkoliv se během jejího pobytu na Edenbrooku ukázalo, že její láska není až tak vážná.
Série má název “Pravá romance” a myslím, že je to nádherné vystihnutí celé knihy..:)) Vtipné dialogy, jiskření mezi hlavními hrdiny a na konci dlouhoočekávaný polibek.. :)
Na túto knižku som sa ako fanynka Jane Austenovej veľmi tešila. V niektorých recenziách bola totiž prezentovaná ako vhodná pre túto cieľovú skupinu. Asi aj preto úplne nesplnila moje očakávania. Austen to teda nesiaha ani po členky...
Po dobrom a napínavom začiatku prišli pasáže bez poriadneho deja. A hlavná hrdinka mi prišla trochu natvrdlá, to čo všetkým (vrátane čitateľov :-D ) došlo skoro od začiatku, jej došlo až na konci.
Aaaale, až tak zlé to zas nebolo... Ako jednoduchá romanca na čítanie v lete k bazénu je to fajn :-)
Čtivá a odpočinková kniha, ale čekala jsem od ní trošku víc. Kdo má rád romantiku, tak doporučuji.
Knihu jsem četla tak 4 roky zpátky, ale ještě teď si vybavují, jaké ve mně vyvolala pocity!
K této knize jsem si odskočila od složitěji psaných románů Jane Austenové. Nabízí něco málo přes třista stran, které lze s nadhledem zhltnout v jediném dni, protože příběh je čtivý. Narozdíl od v současnosti tolik čtených erotických bestlleserů se tu setkáte s klasickým uzavřeným dvořením gentlemana a s hrdinkou, která se nevzdává své otevřenosti, přesto je lehce naivní a sebekritická. Ano, dopředu tušíte, jak příběh dopadne, ale co na tom záleží? Pokud chcete zpomalit své myšlenky a na chvíli si oddechnout v době, kdy se tolik nespěchalo, pak vás má příběh tendenci zaujmout.
Už teď vím,že další díly číst nebudu.Příběh je sice romantický,ale naivní a velmi předvídatelný.
Přiznám se, že jsem očekávala něco trošku jiného. Jelikož je mojí modlou Austenová, měla jsem na knihu vyšší očekávání. Chybělo tomu ono nepopsatelné kouzlo, kdy srdce napjatě tluče a zamilovávám se do hrdiny. Ani jedno se nekonalo. Nemůžu si pomoct, ale nevěřila jsem příběhu, některé věci mi přišly na tu dobu nereálné a ich forma tomu taky moc nedodala. Za mě zklamání
Pěkná "jednohubečka". Obdivuji autora, který dokáže napsat knihu tak, že hned na začátku je vám jasné jak to dopadne a stejně hltáte stránku za stránkou a nedokážete knihu odložit. A tady ta to splňovala beze zbytku.
P.s. už na začátku čtení jsem byla natěšená na další díl, abych pak zjistila, že ještě žádný není...:-(
První kniha od této autorky a rozhodně u ní nezůstane. Autor který umí svým dílem zaujmout poznáte podle toho, že začnete číst jen tak odpočinkově v 9h a pak zvednete hlavu a ono půl 1 v noci :D takže za mě toto dílo rozhodně ano :)
To byla milá a romantická knížka. Nemohla jsem přestat číst,až byl najednou konec.
Štítky knihy
Anglie 19. století etiketa rodinné vztahy anglický venkov romantika historické romance regentská Anglie
Panství Edenbrooke
Kniha Panství Edenbrooke je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 397x |
| Čtenářské výzvě | 30x |
| Doporučených | 32x |
| Knihotéce | 234x |
| Chystám se číst | 222x |
| Chci si koupit | 36x |
| dalších seznamech | 6x |
Ako tak pozerám, nik sa nezmieňuje o tom, že bola hlavná hrdinka mentálne retardovaná (takúto naivitu by som neverila ani štvorročnému decku, nieto dospievajúcej žene), ani o tom, že hlavný hrdina nemal chrbtovú kosť, pretože sa z grobiana v dokonalého džentlmena zmenil ako mihom čarovného prútika. A to sa tam ani neobjavil Harry Potter.
Prebiehalo to asi takto:
Mariannu prepadnú v kočiari, skončí s výzorom bezdomovkyne. Zničená Marianna vojde do hostinca, kde sa na ňu škerí protagonista Philip.
Marianna na Philipa: „Hej ty, pomôž mi.”
Philip na Mariannu: „Pchá, na to zabudni.”
Marianna na Phillipa: „Vy, pane, nie ste džentlmen.”
Phillip na Mariannu: „Ó, láska môjho života, sorry, som nechcel, I love you, vezmeš si ma? Znesiem ti aj modré z neba.”
Zvyšok príbehu sa Phillip snaží nenápadne Mariannu baliť, ale tej to samozrejme nedochádza, lebo sa asi povarila vo vriacej vode dlhšie ako deväť minút a je natvrdlejšia ako vajce na tvrdo.
Ale aj keď je to celé jedna veľká fraška, človek sa aspoň zasmeje. Bodaj by nie, keď sa dočíta, že Marianniným koníčkom bolo točiť sa okolo vlastnej osi (nie, nevymýšľam si).