Přátelství je víc než láska
José Tolentino Mendonca
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181537/mid_pratelstvi-je-vic-nez-laska-bpi-181537.jpg
0
0
1
Autor přesvědčivě zdůvodňuje, že teologie založená na obnošeném pojmu láska je často zavádějící, protože láska je většinou spojována s citovým vzplanutím a romantickým vztahem mezi mužem a ženou a mnohem méně s typicky křesťanským výkladem směrem k charitě a službě druhým. V termínu láska je také ukryto nebezpečí touhy po vlastnění toho druhého. Teologický termín přátelství má podle něj hluboké základy v Bibli, jak přesvědčivě ukazuje na velkých postavách Písma, jako jsou Abrahám, Mojžíš, Rut a Noemi, David a Jonatan, David a Absolón, Jobovi přátelé, Ježíš a jeho přítel Lazar, Ježíš a Petr (Skála), a konečně Ježíš a Jidáš (Vyvolený). Přátelství je podle autora vztah rovných partnerů, kteří si naslouchají a rozumějí i tam, kde se ten druhý už neumí vyslovit, kteří s sebou nesou těžkosti života a umí se postavit i obětovat jeden za druhého.... celý text
Náboženství Literatura naučná
Vydáno: 2013 , PortálOriginální název:
Nenhum Caminho será Longo. Para uma teologia de amizade , 2012
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2013 |  Přátelství je víc než láska |
| 2012 | Ukrytý poklad |
| 2013 |  Otče náš, jenž jsi na zemi |
Kniha Přátelství je víc než láska je v
| Přečtených | 1x |
| Knihotéce | 1x |
| Chystám se číst | 1x |
Zrada! :)
Knihu jsem si půjčila kvůli názvu, těšila jsem se, jak se báječně "pohádám". A ono ne. Ve skutečnosti se žádné sestavování žebříčků nekoná. Ve skutečnosti je to vcelku rozumná kniha o přátelství a věcech více či méně souvisejících.
V originále se to totiž jmenuje "Žádná cesta nebude dlouhá", což je odkaz na japonské přísloví o přátelství. A já se táži - Kdo vymyslel tak zavádějící český název a postaral se mi o zážitek klasické frustrační kompozice?!! :D
Výhrady mám. Na mnoha místech textu by mohlo být "přátelství" nahrazeno obyčejnou náklonností, důvěrností (vznikající mezi lidmi spolužijícími), anebo i láskou erotickou, a nic by se neztatilo. Občas mi z toho čišela kocovina, úzkostlivost, jako by autor psal z pohnutek negativních, nikoli z radosti, z vášně. Samotná motivace - máme-li problém s pojmy, raději ho řešme zkoumáním původní hloubky významů než kopnutím si do lásky erotické a přechodem na "bezpečnou" terminologii přátelství. (Ostatně, jak dlouho zůstane v éře facebooku "přátelství" bezpečným pojmem?) Tím se ochuzujeme, odřezáváme se od porozumění velké části tradice a zbavujeme se skutečností, které přátelství nikdy vyjádřit nedokáže - uchvácení, ponoření jednoho do druhého, klíčová úloha těla, které tu konečně nestojí stranou jako chudý příbuzný (pár století keců výhradně o přátelství, a zruší nám manželství jako svátost! ;)), plodnost, výlučnost... jakási bezstarostnost, marnotratnost a ten pohled stále výš, kdy i "všechno a navždy" je ještě příliš málo. Toto vše s takovou lehkostí, "samo od sebe", k prožitku stačí jednoduchý hormonální koktejl a všichni víme, o čem se mluví. Je prožitek hlubokého přátelství skutečně stejně dostupný?
Zdá se mi, že právě tendence erotické lásky překračovat meze autora trochu stresuje. Necítím se kompetentní přít se s ním; co já vím o jeho bojích? Ale mě taková krotkost neuspokojuje. Držet se při zemi, nešílet, neočekávat nesmírně víc - to jsem ochotna snášet nanejvýš dočasně na zemi, neberte mi naději pro nebe :)
(P. S.: Aby bylo jasno, rozhodně nemám v úmyslu znevažovat téma knihy a urážet tak ty, jejichž přátelství se těším. Jsem ochotná napsat obhajobu přátelství na pět normostran vlastní krví!)