Dědictví zkázy
Jan Urban
Pragocalypsa série
< 3. díl >
Situace v Praze se vymkla z rukou. Řád vyjimečně nadaných českých vlastenců musel město opustit. Trhlinu do jiných dimenzí se nepodařilo uzavřít a nezvaní návštěvníci se dál hrnou do pražských ulic a ničí celé město. Mimo všech těch bohů, polobohů a mýtických kreatur ohrožují Prahu i cizáčtí mágové. Řádu nezbývá nic jiného, než se vrátit do města a všem okupantům rozšmelcovat ksicht a vrátit je zpět, odkud přišli. Zbude ale po osvobozovací akci tisíciletí vůbec ještě něco, co bude stát za záchranu?... celý text
Přidat komentář
Třetí Pragocalypsa byla skvělá. Po dočtení druhého dílu jsem čekal, že naskočíme rovnou do akce za záchranu Prahy, ale autor mě pěkně vypekl. Nastoupil nostalgický Vyvyan držící pietu za Prahu. Samozřejmě, že autor dlouho nenapínal a po chvilce se rozjela akce. Celá koncepce knihy byla pojata tak, jak Phobos pojmenoval záchrannou akci: Reconquista. Celou knihu se hrdinové snaží připravit na něco, co je povażováno za nemožné: Jedou nakopat pr*ele několika bohům. Celá kniha byla jako ona akce: připravená, s nějolika důležitými zvraty. Navzdory vážnosti situace se objevují hlášky, vtipy a anekdoty. To je dobře. Nový padouch je kulervoucí. Jen jednu věc bych autorovi vytknul. Ty cliffhangery na konci by si mohl odpustit, kdo má potom bůhvíjak dlouho čekat na další díl?
Třetí Pragocalypsa je temnější. Vyvyan je trochu odsunut do pozadí, což mě celkem štvalo, já ty jeho hlášky prostě žrala, ale zase je tu spoustu nových postav, jejich zařazení a schopnosti. Příběh se velmi pomalu rozjíždí, příprava na znovuobnovení světa musí být prostě naplánovaná na 100%. Malé pozdvižení mezi tím spáchá Vyvyan, když uloví maso pro hradní kuchyň a samozřejmě se to neobejde bez hláškování a srandy. Situace v Praze je pak ponurá a dost se tu umírá. Vlastně už obal samotný čtenáře upozorňuje, že to bude krev. První dvě obálky jsou na bílém pozadí, kdežto třetí kniha je prostě zalita v krvi. Té by se ve mně nedořezal v jednu chvilku, opět Vyvyan a to v dosti nezvyklé situaci, ale to by byl spoiler. Nejvíce se mi líbila situace s Kerberosem, to jsem nečekala a strašně se pak smála. Phobos se také odmítá chovat podle dané linie a krásně promíchá kartama. Konec mě dostal. Možná nejlepší příběh z trilogie. Avšak jako celek je to nádherné a určitě si to nejednou přečtu znovu.
Tak mám dočteno a jsem překvapen. Po šíleném rozjezdu nazvaném Strážci brány a po extemporech Padlého anděla je tento příběh vážnější, víc se v něm umírá a má zvláštní konec. Kdo si oblíbil Vyvyana musí si asi čtvrtinu knihy počkat. Prvních cca sto stran je věnováno řeholníkům a jejich "umění" a hlavně přípravě k odjezdu do Prahy. Více prostoru tu tak dostávají skoro všichni. Vyvyan v té době jen dopomůže k vyřešení kuchyňské stravy a pak se zase odsouvá do pozadí. Praha už je totálně zdevastovaná a bohové i polobohové si dělají co chtějí. Následná výprava za jejich zničením je plná akčních scén, srandy, ale i smutku a smrti. Kladem je také úvodní seznam řeholníků a jejich schopnosti a zařazení. Velmi mne překvapil Epilog, je mrazivej a hodně odvážnej. Je v něm i spousty odpovědí, ale vytváří nekonečně otázek. Ta jedna se nabízí okamžitě. Bude další příběh?
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2014 | Strážci brány |
2021 | Zloděj osudů |
2014 | Krev padlých andělů |
2015 | Dědictví zkázy |
2016 | Nemrtvá inkvizice |
Kniha Dědictví zkázy je v
Přečtených | 131x |
Čtenářské výzvě | 5x |
Doporučených | 16x |
Knihotéce | 91x |
Chystám se číst | 38x |
Chci si koupit | 16x |
dalších seznamech | 2x |
Poslední kniha trilogie ve mně zanechala velice smíšené pocity. Narozdíl od jejích předchůdkyň jsou v ní pasáže, které vtáhnou a chcete je číst; bohužel se však střídají s pasážemi, které skutečně číst nechcete - pokud masochisticky nevyhledáváte situace, kdy je vám trapně za literární postavy. Proč musí seriózní, důstojně působící muž ve vážné a notně napínavé situaci nakonec prohodit nějakou infantilní hlášku? Komando hopsando mě bude asi strašit nadosmrti. Nikdy nekončící sinusoida vtipných pasáží a vážných úseků narušených trapností na mě při čtení působila dost rušivě. Velmi oceňuji méně popkulturních odkazů, propojení akce více operujících skupin a samozřejmě vkusnou obálku.