Kocour z Montmartru
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/187752/kocour-z-montmartru-187752.jpg
4
299
66
Povídky o kočkách a jejich lidech série
< 2. díl >
Druhá sbírka povídek o kočkách a jejich lidech z pera známé autorky detektivek Michaely Klevisové vypráví veselé i dojemné příběhy kočičích hrdinů, které se proplétají s těmi lidskými.
Přidat komentář
O Michaele Klevisové jsem věděla jen to, že píše detektivky. Proto jsem byla velmi překvapená, co jsem si to v knihovně vlastně půjčila. Mile překvapená. Bylo to příjemné čtení, pohladilo na duši :-).
Nejvíc se mi líbily povídky Kočičí štěstí a Nejvyšší čas dostat rozum. Jsou velmi poučné :-)
Knížka byla opět hezká, ale nepřišla mi tak čtivá jako předešlé knížky. Jinak povídky byli hezké, zajímavé a místy i poučné co se týká toho jak můžeme vnímat svět kolem nás.
První kočičí povídková sbírka se povedla tak, že bylo jasné, že pokračování na sebe nenechá dlouho čekat. Jsem za něj velmi ráda, ale zůstanu věrná knize první .
Ta byla dokonale vyvážená, všechny příběhy a každá jednotlivá kočička jedinečná.
První polovina Kocoura z Montmartru se nese ve stejné kvalitě a duchu. Druhá je pak více věnována lidem. Zde jsem nebyla zdaleka tolik oslovena a musím říci, že povídkám v mých očích něco chybělo.
Je to však pravděpodobně jen mým individuálním pohledem a u třetí kočičí knihy bude znovu hledat to pomyslné okouzlení,
neboť za přečtení určitě stojí!
Nedávno do mého života vstoupila toulavá kočka.Sousedé na ní volali "táhni", jakmile se objevila na jejich dvorku, a tak jsme ji pojmenovali Táhni. Milá Táhni nás adoptovala. Byla krásná - zrzavobílá s černou velkou skvrnou na hlavě - úžasná kombinace a ten výraz v kočičí tvářičce, jen promluvit. Na toulky chodila stále, lidí se nebála a vždy se k nám vracela. Už je to pár týdnů, co se Táhni nevrátila. Pořád čekám.
Kniha Kocour z Montmartru mě potěšila. Jsou to milé povídky o hrdém tvorečkovi, který s námi sdílí domov.
Milé povídky o kočkách. Některé jsou slabší, některé jsou skvělé, ale tak už to v povídkových knížkách bývá. Každopádně jsem ráda, že jsem si ji přečetla, stejně jako u prvního dílu, a moc ráda bych si přečetla i poslední knihu.
Paní Klevisové se podařilo napsat velice milé, vlídné , něžné a některé i dojemné povídky. Moc příjemné čtení na sychravý listopadový den. Zkusím i některé její detektivky. Doporučuji, knížka potěší a po duši pohladí.
Pustila jsem se do ní proto, že mě moc bavila autorčina povídková kniha Štěstí je zadarmo. A opět spokojenost! Povídkami se míhají číči (o čemž vypovídá už obálka), i když příběhy jsou hlavně o lidech. Měla by to být povinná četba pro lidi, kteří si plánují pořídit kočku a dosud žádnou neměli, jelikož z příběhů se mezi řádky o kočičí duši hodně dozvídáme.
Chtěla jsem něco nenáročného na čtení a sáhla po téhle. A protože kočky mám ráda, tak jsem byla spokojená. Knížka se mi líbila a přečtu si i Čekání na kocoura.
Po téhle knize jsem sáhla víceméně náhodou, coby milovník koček, a nic moc jsem od ní neočekávala. O to milejším překvapením byla. Texty krátké, jednoduché, přečtené během chvilky, ale nejsou tak úplně jen o kočkách, vždycky je uvnitř něco víc a je to spíš o lidech než o zvířatech a není to vždy radostné. Některé povídky mě rozesmutnily, jiné dojaly, některé byly prostě milé. Ráda jsem Michaelu Klevisovou poznala a neméně ráda si přečtu i její první kočičí povídkovou knihu.
Povídky z této knihy byly snad ještě lepší než z té první. Celé se to četlo dobře a lehce, povídky měly pointu. A určitě mi změnily pohled na samotné kočky.
Od koček se máme co učit. To ví každý, kdo kočky chová a zná je. Jak moc nás ovlivňují a obohacují. Všechny příběhy o nich jsou krásné, ale nejvíc se mi líbilo "Kočičí štěstí", protože tam jsou přehledně v sedmi bodech vyjmenována všechna kočičí pravidla a vtipně podána psychoterapie od kočky Černé.
Knížka se mi velmi líbila.Nemyslím si,že by byl první díl lepší,jak jsem četla v komentech,ale je to každého názor.Mě se líbili obě knihy,spíš posuzuji každou povídku zvlášť a každá měla své kouzlo.Jinak se přimlouvám u autorky o další pokračování:-)
Příběhy z prvního dílu se mi zdály hlubší a čtivější. Ale rozhodně nelituji, že jsem přečetla i Kocoura z Montmartru.
Velmi něžné povídky, které pohledí po duši. Nečetla jsem první knihu, tak nemůžu srovnávat, ale určitě si jí opatřím.
Kočičí příběhy, v nichž se jejich lidští aktéři dozvídají mnohé o sobě samých.
Nepředčily však povídky z knihy Čekání na kocoura.
Štítky knihy
kočky povídky pro ženy česká literatura české povídky
Část díla
- Černá kočka přes cestu 2013
- Checkpoint Charlie 2013
- Coco Chanel 2013
- Helmut z kolonie 2013
- Jednou za život 2013
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Kniha Kocour z Montmartru je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 388x |
| Čtenářské výzvě | 88x |
| Doporučených | 17x |
| Knihotéce | 145x |
| Chystám se číst | 137x |
| Chci si koupit | 33x |
| dalších seznamech | 3x |
Po přečtení prvního dílu jsem se s chutí vrhla i na druhý, ale musím říct, že tento mě dost zklamal. První byl chytlavý, čtivý, pohodový, druhý mi přijde jako knížka, která vznikla pouze proto, že se první povedla. Některé povídky jsou dobré, ale podruhé bych knížku už nečetla.
PS: Detektivky této autorky jsou naprosto super!