Čekání na kocoura
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129668/bmid_cekani-na-kocoura-mbc-129668.png
4
613
188
Povídky o kočkách a jejich lidech série
1. díl >
Alice složitě hledá cestu k dospívající dceři, Delfína už nechce být dál single, Théo těžce nese stěhování z venkova do města, malý David se musí smířit s rozvodem rodičů... Jedno mají všichni hrdinové společné: lásku ke kočkám. Čtrnáct křehkých příběhů o vztazích lidí, kterým autorka přezdívá „kočkaři“, vám vykouzlí úsměv na rtech a zároveň vás i dojme.... celý text
Přidat komentář
První kniha od klevisové...oddechové čtení s pěknou obálkou...pro milovníky koček ideální
Veľmi milá knižočka napísaná oddanou milovníčkou mačiek.
" Zeptala jsem se tedy čtrnáctletého kocoura Matesa, který je z nich nejmoudřejší. Vysvětlil mi, že značky jsou strašně důležitá věc. Vymezují totiž hranice rajonu.
Čím víc takových značek na plotech, keřích a kmenech stromů uděláš a čím častěji je obnovuješ, tím větší respekt si u sousedů získáš,-poučil mě.
Objasnila jsem mu, že my lidi jsme si vymysleli ještě jiný druh značek. Třeba aut, hodinek, kabelek a telefonů. Strávíme spoustu času prací, abychom si značkové věci mohli dovolit. A pak si díky nim připadáme lepší. Vlasně si s jejich pomocí taky vymezujeme svůj rajon. Že bychom nakonec všechny ty kabelky a telefony používali ke stejnému účelu jako kocouři moč? "
Milé jednoduché čtení, nejvíc se mi líbila povídka se stejným názvem. Nad tou by se měl v dnešní době zamyslet každý z nás a tak trošku se inspirovat. Ale víc mě baví Klevisová jako autorka detektivek.
"... Protože když jdete pozpátku, víc si všímáte všeho, co necháváte za sebou."
Miluji kočky, sama mám tři nalezence, a kdybych mohla, vezmu si všechny kočky světa! Máme i dva psy, ale stejně jsem "kočkař". A tak jsem tuhle knížku musela mít. Začátek knihy Proč píšu o kočkách mi řekl, že čtu správnou knížku.
Krásné milé příběhy lidí a koček, které pohladí na duši a donutí se na chvíli zastavit a popřemýšlet o životě. Tahle kniha sloužila jako menší oddech po přečtení krimi série, s tím, že po přečtení kočičích příběhů se chci pustit do další krimi série. Nicméně si musím pořídit i další díly kočičích povídek.
Nejlepší povídka za mě byla Co kočky vědí, z pohledu kocoura, pak Nestyď se, Delfíno a i hned ta první Cestou na pláž. Čekání na kocoura byla pěkná na zamyšlenou.
Byla jsem i šťastná za část, kde bylo řečeno, že hodně lidí se chová ke kočce jako ke psovi. Tuhle pasáž jsem si uložila pro svého manžela pejskaře, který stále nechápe rozdíl mezi kočkou a psem :)
Takže knížku určitě doporučuji, když si chcete přečíst něco milého na oddech, ale zároveň se trochu zamyslet.
Sice mám raději psy, ale kočky mi vůbec nevadí. A knížka se mi líbila moc. Nejvíc asi hned první příběh.
Naprostá dokonalost! Kniha byla úžasná - každá povídka byla perlou a na každou jsem se těšila. Přečteno na jeden zátach - nelze přestat!
Nejvíce mi k srdci přirostl Tasemničák a Mourek. Kniha je navíc tak věrohodná, že mám okamžitě chuť vyrazit za Tasemničákem - žije ještě? Žil vůbec někdy?... zanechlao to ve mě určitou stopu.
Ani nevím o nikom, komu by se to mohlo nelíbit. Nejhezčí byla povídka z pohledu kočky, jak měla doma na chvíli vetřelce. Kdo chce, najde v povídkách i velkou hloubku. A kdo nechce, nemusí nic hledat.
Milé nekonfliktní povídky, spíš pohlazení po duši, než její obohacení. Ale právě to je někdy potřeba víc. A nejvíc se mi líbila povídka s Tasemničákem. Mám totiž pro kočky slabost a pro takové zvlášť. Však se mi také dvě ztracené kočičí duše před mnoha lety vloudily do života a víc jak deset let mi dovolují se o ně starat.
PS. Touhle knížkou jsem klidnila svou mysl a emoce při čtení příběhu Harra a Libertas. A fungovalo to.
Jednoduché a rychlé čtení. Spojením každé povídky je kočka, která je nositelem nějakého tajemna, tím tajemným hybatelem, který spíš díky víře lidí v ní, nakonec. pohne osudem. Milé, spíš oddychové čtení.
Jsem milovník kocek, takže se mi kniha moc libila. U knihy jsem si odpocinula s některé příběhy mě vážně chytily za srdce.
Milá knížka pro zlepšení nálady, kočičky mám ráda a tak mě povídky o nich potěšily. Jsou čtivé, citlivé i dojemné a mají dobrý konec. Knížky od Michaely Klevisové se mi prostě líbí.
Čekání na kocoura
Rychlé čtení z útlé knížky je jednohubka. Pár příběhů kočičích a člověčích od nás i ze světa. Některé úsměvné, některé smutnější, které nezarmoutí ... Dávám 3 hvězdy
Milé povídání na dvě odpoledne. Už jenom tento první díl mi chyběl přečíst z "kočičářské" trilogie příběhů. Obyčejné příběhy obyčejných lidí a jejich neobyčejných koček. Já moc nemám ráda povídky, ale zjistila jsem, že v souvislosti se zvířetem mi vlastně vůbec nevadí a četla bych i dál.
Štítky knihy
Část díla
- Andaluské nebe 2012
- Čekání na kocoura 2012
- Cestou na pláž 2012
- Co kočky vědí 2012
- Cuba Libre 2012
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Kniha Čekání na kocoura je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 815x |
| Čtenářské výzvě | 251x |
| Doporučených | 36x |
| Knihotéce | 264x |
| Chystám se číst | 269x |
| Chci si koupit | 54x |
| dalších seznamech | 9x |
Milé povídky o kočičkách a lidech, také jednu doma mám, tak pro mě krásné čtení