Povídky o cizině
Ephraim Kishon
Podtitul: : Cestovní postřehy nejenom turistické S humorem a satirou předvádí autor ve svých povídkách svéráznost každé země, jejích lidí a měst, které na svých cestách navštívil. Knížka si všímá typických vlastností hostitelů, které čtenář nenalezne v žádném cestopise nebo turistickém průvodci. S humorem odhaluje praktiky personálu přepychových hotelů i triky taxikářů ve všech světových metropolích a jeho satira se nezastaví ani před tkzv. národními zvyky uvedených zemí.... celý text
Přidat komentář
Myslím, že kdybych si tuto knihu přečetl před třiceti lety, zasmál bych se ještě mnohem více. Dnes už některé národní charakteristiky a typické reálie autorem navštívených zemí, ne zcela odpovídají soudobému stavu. I Přesto velmi zdařilé a vtipné dílko.
Autorovy další knížky
| 1990 |  Inkognito v Praze |
| 2003 | Můj nejmilejší pokrm je jídlo |
| 1997 | … a manželka nejlepší ze všech |
| 1993 | Povídky o rodině |
| 2005 |  Nejlepší povídky z cest |
Kniha Povídky o cizině je v
| Přečtených | 31x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 15x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 1x |
"Požádal jsem, zda smím mluvit se svou cestovní kanceláří v Izraeli.
Beze všeho, zde je telefon.
K memu milému překvapení slečna v centrále mluvila nemecky.
Zeptal jsem se, jak dlouho bude trvat, než mě spojí s Izraelem.
Řekla že neví. Závisí to na lecčems.
Hodiny, dny, týdny?
Řekla, že neví.
Aspoň to však nevěděla nemecky."
V Římě naštěstí žádné problémy nebyly, personál letiště mluvil anglicky a v dnešní době vyspělých komunikačních technologií není třeba čekat týden v telefonní kabině, i když uběhl překvapivě rychle a strava byla překvapivě dobrá.
"Šatna", vzala vídeňská satnarska čarodějnice kabát a milionář stal uprostřed kavárny tak, jak ho B-h stvořil.
O peníze vídeňským satnarskym carodejnicim vůbec nejde. Jde jim o kabáty,nadvládu nad těmi, kdo je nosí. "
Tak na tuto povídku jsem si s úsměvem vzpomněla, když mě v centrální vídeňské synagoze správce synagogy požádal, abych si kabát přehozeny přes židli odnesla do šatny, " neboť nejsme někde ve stejtlu. "No to měl pravdu. Byli jsme v evropske metropoli.
Milé a vtipné.