Čtyři roční doby
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191117/bmid_ctyri-rocni-doby-z8F-191117.jpg
4
1635
210
Povídky a novely série
< 2. díl >
Čtyři roční doby se poněkud vymykají Kingově tvorbě nejen rozsahem, ale především laděním, a mohou proto být příjemným překvapením i pro čtenáře, kteří zrovna nejsou příznivci Mistra hororu. Sám King je označuje za „přirozeně šťastnou knihu“ a uvádí, že „tři z nich nejsou horory“. Se dvěma novelami se čeští čtenáři mohli setkat v dnes už historickém prvním vydání Kinga u nás vůbec – vyšly v roce 1991 v nakladatelství Práce pod názvem jedné z nich, Nadaný žák (druhou novelou bylo Tělo). Tři jsou u nás známy také ve filmové podobě: Tělo bylo natočeno pod názvem Stand By Me (Stůj při mně), Nadaný žák byl distribuován pod původním názvem a film Vykoupení z věznice Shawshank vypustil z titulu Ritu Hayworthovou. Kniha Čtyři roční doby vychází nyní v úplné podobě, jak ji koncipoval Stephen King.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2014 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Different Seasons , 1982
více info...
Přidat komentář
Kniha je super, ale vybrat si jednu povídku, tak Tělo. Atmosféra babího léta, kdy něco končí. A v ospalém podzimním světle se u skládky lesknou vyhozené mince a píše se osud a někteří se utopí. Tak to je. Někteří lidé se prostě utopí. Pro mě celý příběh nemá slabé místo.
Vždycky mě ale berou "mory", když v krásně zpracovaném filmu "Stand by me" je ta osudovost mincí potlačená a místo příběhu o osudu je to příběh o přátelství. Ne, že by to bylo špatně, ale...
Tělo mi přišlo strašlivě rozvleklé a táhlé (asi jako může být táhlý smrad z mírně uleželého těla).
RIta Hayworthová je klasika všech klasik.
Nadaný žák mě velmi, ale velmi překvapil. To až tolik, že jsem nelenil a shlédl i film, který podle téhle povídky natočili.
No a k Dýchací metodě nemám slov. Radši. Jak se asi musel onen taxikář cítit a nač myslel?
Nemohu hodnotit celou knihu, četla jsem pouze první příběh o věznici Shawshank. Velmi si mě získal film, proto jsem sáhla po knize už s cílem číst jen první povídku. Uplne nevím, jak to přesně popsat... Ale to krasné, co vyznívá z toho filmu, to v té knize je tak složitě skryté... Kdybych film neviděla, příběh by takové kouzlo neměl... Si myslím :)
Osobně si lépe rozumím s Kingovými romány než povídkami. Zasekla jsem se u povídky Tělo, kde mi přišlo, že se děj moc nerozvíjel a začátek Dýchací metody byl pro mě též monotónní...
Buďto se čtenářům líbila povídka Tělo a nebo se jim líbily všechny ostatní, ale Tělo vůbec ne. Já patřím k těm prvním. Okouzlující styl, to jakým způsobem je popsáno přátelství a dobrodružství očima dětí. Okamžitě jsem byla vtažena do děje a cítila sluneční žár letního odpoledne spolu s ostatními i hrůzu z noci v temném lese daleko od civilizace a světa dospělých. Navíc miluju, jak se tu opět setkává více příběhů, zmínka o Cujovi, Čuňas a vlastně ti kluci i atmosféra, jako by z oka vypadli těm z To, nezdá se vám?
Samozřejmě i ostatní povídky jsou skvělé a mohu jedině doporučit.
Četl jsem jen Vykoupení, takže hvězdy dávat nebudu,poněvadž by to nebylo fér...každopádně povídka naprosto skvělá...ostatně stejně jako filmové zpracování...
Bohužel za mě nudné, dala jsem jen dvě povídky ze čtyř, zbytečně zdlouhavé, četla jsem od něho i jiné knihy a tohle mě fakt překvapilo, že jsem ji nedala. Tam ty ostatní mě bavili. Knihy jinak dočítám. Vždycky. Tahle je první co jsem nezvládla. Táhla jsem to s ní asi 7 týdnů a už né prosím.
První, co jsem od Kinga četla (neb nemám ráda horory) - a hned mi spadla čelist. Vynikající povídky, jedna za druhou. Na základě toho jsem si konečně pustila film Vykoupení z věznice Shawshank - a je taky skvělý, jen si myslím, že napsaný konec byl ještě trochu lepší a méně sentimentální. Ale je fajn, že je tolik dobrých autorů k objevování.
Nevím moc,co říct (napsat). Asi, že jsem čekal něco víc temného, hororového. Vykoupení jsem nečetl (resp. jen závěr, bohužel jsem dříve viděl film). Z ostatních povídek se mi hodně líbila Nadaný žák. Tady King dobře ukázal, jaké zlo se muže skrývat v každém z nás a jak málo stačí,aby se dostalo na povrch. Do povídky Tělo jsem se nedokázal začíst, Dýchací metoda mě moc nezaujala.
Každá povídka jiná a všechny skvělé. Možná Nadaný žák mě bavil trochu míň než ostatní.
Nejlepší sbírka Kingových příběhů a nejlepší sbírka novel/povídek, kterou jsem četl. Bez výjimky vše za plný počet a budu určitě ještě několikrát číst.
Vsechny ctyri novely jsou co do kvality velmi vyvazene. Cetly se vyborne a mely zajimave koncepty i zvraty. Po 'Bazaru zlych snu' jsem tvrdila, ze priste radsi sahnu po romanu, protoze King povidky psat neumi. Tahle kniha me ovsem ujistila, ze umi, kdyz ma dobry material a trochu to natahne. U opravdu kratkych textu jeho styl moc nefunguje. King ma totiz vybornou techniku vsednosti: jeho rec je jasna a jednoducha, jeho povidky popisuji kazdodenni detaily tak dobre, ze se ctenar snadno promitne do deje. Proto take tolik jeho pribehu bylo zfilmovano.
Take jsem byla rada, ze si tato sbirka oficialne nehraje na horor. King uz je proste do toho zanru zaskatulkovany, ale touto knihou pro mne dokazal, ze pise i jine pribehy a ty jsou stejne tak dobre.
Tak jsem konečně "poctil" přečtěním i tuto - dle mnohých jednu z nejlepších - sbírku povídek. I když....povídek. První tři jsou vlastně víceméně kratší novely a za regulérní povídku se dá považovat až ta poslední DÝCHACÍ METODA, která je suverénně nejkratší, ale neméně dobrá. A ty tři zbývající? Kdo zná, ví. Tohle je monument Kingovy kariéry, jedny z nejlepších věcí, které kdy napsal. Ono také není náhoda, že podle nich byly natočeny (kromě Zelené míle) nejkvalitnější filmové adaptace, protože tohle je prostě nekonečná studnice geniality. Není co víc dodat!
Vůbec bych neřekl, že to psal King. Prostě jsem od autora hororů, tedy spíš béčkového žánru, nečekal tak vysokou literární kvalitu. To jsou holt ty moje předsudky. Zatím jsem od něj četl jen krátké povídky a teď tohle.
Měl jsem určitou představu, jaké originální nápady od něj můžu čekat. Jenže krátké povídky neumožňovaly celý Kingův projev. Zde už měl prostoru mnohem více. Nevím jestli je to u něj běžné, ale téměř až poetické podání mě u něj úplně šokovalo. Vůbec si tak nedokážu představit, že by podobným způsobem napsal román. Nyní jsem o to víc zvědavý na jeho další tvorbu.
Stejně se bojím, že je to hodnocené jen podle jména. Mám pocit, že jeho fanoušci jsou nadšení ať už napíše cokoli. A po přečtení knihy se jim ani nedivím. Bylo to překvapivě dobré. A proč tedy tak nízké hodnocení?
Nenacházím nějaký zvláštní důvod proč to doporučit. Mnoho trvalejších dojmů ve mně nezůstalo. Co mě zaujalo bylo Tělo. Právě tou poetickou hloubkou při návratu do dětství. A na plné čáře vítězí Čuňas. Ano jasně, bylo to poněkud laciné, ale rozesmálo mě to a toho si cením. Smutná povídka a uvnitř vtip.
Ale ostatní povídky? Sice dobře napsané, ale něco víc nenalézám. Skutečně dobré věci poznám tak, že mám chuť si je někdy přečíst znovu. Tady k tomu láká jen Čuňas. A pokud zrovna tohle vyniká, nejsem si knihou dost jistý.
Fanoušci Kinga si to stejně přečtou. Já bych to doporučil asi jen čtenářům povídek. Ale teď mě už opravdu láká přečíst si od něj něco dalšího. Zůstává zvědavost a očekávání. 75%
Pokud si dobře vzpomínám, před patnácti lety pořadí novel v tomto svazku podle oblíbenosti vypadalo takto: 1. Nadaný žák, 2. Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, (pak dlouho, dlouho nic), 3. (s největším sebezapřením) Tělo, 4. místo neuděleno, protože Dýchací metodu jsem nedočetla s tím, že podivný pánský klub je nuda - a k příšernému porodu jsem vůbec nedospěla... Dnes, čerstvě po přečtení poslední stránky, si myslím, že míra osobní zaujatosti a vnitřního zasažení pořadí přeskupila takto: 1. Tělo (i díky kongeniálnímu filmu, jmenuje se tuším Stůj při mně), 2. Nadaný žák (tady původní dopad poněkud zeslábl, i když ho zachraňuje vzpomínka na představení kladenského divadla), 3. Dýchací metoda (která tak dlouho kutala v podvědomí, až jsem si zhruba v polovině vzpomněla na dost zábavnou knihu se stejným rámcem, Straubovu Ghost Story - už čeká na mém nočním stolku), 4. Shawshank (který mě upřímně řečeno hodně zklamal - film kvalitu povídky hodně převyšuje, každopádně se na něj ráda znovu podívám, zatímco do dočtení jsem se musela nutit). Prostě King je pořád tady - a je proklatě inspirativní.
za mě mají tyhle čtyři povídky pět hvězdiček. Knížku jsem vlastně přečetl, asi jako spousta dalších, kvůli filmu Vykoupení z věznice Shawshank, který je pro mě jeden z nejoblíbenějších. I když souhlasím s tím, že obyčejně je dost velký rozdíl mezi knížkou a filmem, tak v tomhle případě to tak nebylo.
I ostatní povídky rozhodně nezapadnou.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno napětí
Část díla
- Dýchací metoda 1982
- Nadaný žák 1982
- Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank 1982
- Tělo 1982
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2023 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha Čtyři roční doby je v
| Právě čtených | 39x |
| Přečtených | 2 296x |
| Čtenářské výzvě | 222x |
| Doporučených | 164x |
| Knihotéce | 698x |
| Chystám se číst | 459x |
| Chci si koupit | 188x |
| dalších seznamech | 21x |
Páni. Po slabším, ale zajímavém Běžícím muži jsem zabředl do Kingova románu na pokračování Zelená míle a ještě než jsem dočetl poslední šestý díl jsem natrefil na Čtyři roční doby. I tenhle soubor novel si hodlá dávkovat pomalu a po částech.
Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank - 5*
V kontrastu právě se Zelenou mílí mě udivuje zručnost nejen Kinga, ale i filmařů. Jak dokázali na jedné straně udělat skvost z útlé novely a na straně druhé z 6-tidílné bichle a to bez toho aby měl čtenář/divák pocit, že něco chybělo nebo přebývalo. Vězení dob minulých na člověka dýchne mrazivou atmosférou, která mění duše vězňů, ale i čtenářů.
Nadaný žák - 5*
Nadaný žák je skvost o ošklivých věcech, které jsou lidé schopni dělat jiným živým bytostem a hlavně o tom, co je k tomu vede. Obě postavy vrávorají životem a snaží se zuby nehty udržet reality, která jím proklouzává mezi prsty a mění se v jejich šílenství. Díky tomu může čtenář v jistých momentech najít určité pochopení pro jejich činy. Novela popisuje, že zlo může číhat v každém z nás a hlavně o sobě nemusí dát vědět předem.
Tělo - 4*
V této novelce nejde ani tak o dobrodružnou výpravu jako o psychologický rozbor hlavní postavy. Spisovatel se vrací k nejsilnější vzpomínce v dětství, která ho formovala. Nejsilnější zážitek nemusí znamenat nejhezčí a také nemusí mít jen špatné důsledky.
Dýchací metoda 4*
Tuto povídku jsem si užil díky dvěma přesahům. Za prvé: metody popsané v povídce a jejich směřování do současnosti mi není cizí. Za druhé: vyprávěl jsem o těchto myšlenkách a dostalo se mi nepochopení hlavně ze strany žen. "No mě se líbí, že o tom píše chlap. Co ten o tom může vědět?" Povídka s myšlenkou, nápadem i lehkým tajemnem.