Povídky
Zdeněk Svěrák
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216038/bmid_povidky-3dS-216038.png
4
863
133
První kniha povídek Zdeňka Svěráka. Jednotlivé příběhy autor líčí s laskavostí, hravostí a jemným inteligentním humorem. Kniha své čtenáře potěší, neboť kdokoli z nás se mohl někdy v životě dostat do stejné situace jako její hrdinové. Věřte, že jejich osudy Vám budou natolik blízké, že se k povídkám budete rádi vracet a kniha Vám bude mít stále co dát.... celý text
Přidat komentář
Posloucháno jako audiokniha, načtená přímo autorem. Některé povídky byly zpracovány jako inscenace, což bylo na poslech velice příjemné. Doporučuji na ukrácení času v autě při rodinném výletě.
Luxusní povídky u kterých jde málokdy odhadnout pointa a jsou tak napínavé až do úplného konce. A navíc ten Svěrákův nevšední pohled na věci...
Krátké povídky s milým chytrým svěrákovským humorem s roztomilými, případně i trochu nostalgickými pointami. S výjimkou jedné jediné povídky - a tu z hodnocení, jako cimrmanovský úkrok stranou vyjímám :) - je to pětihvězdičkové čtení.
Vtipné a úderné povídky, skvělá délka, přečteno za pár jízd autobusem do města. Mimochodem jsem koukal jakým tématům se pan Svěrák věnoval, ale možná je to jen má hloupá neznalost celé jeho tvorby.
Kniha mě bavila, povídky byly zajímavé, tak akorát rozsáhlé. Rozuzlení je vždy až na konci povídky a u mnohých bych vůbec nečekala, že to skončí tak, jak to končilo. Určitě si přečtu i jeho další knihu s povídkami.
Moc fajn čtení. Při "Také u nás v Horní Hrudce..." jsem se chechtala nahlas. Ve vlaku. Přečteno komplet při cestě Česká Třebová - Praha.
K panu Svěrákovi není co dodat. Jeho povídky miluji a sahám po nich, když chci nasát nádhernou češtinu, pobavit se jeho laskavým humorem a především cítit laskavé pohlazení .
Nejsem čtenář povídek, ale Výzva 2016 byla výzvou. Dvě povídky, co se mi líbily byly hned první Horká neděle a Za Přemkem Baštýřem. Pan Svěrák se mi lépe poslouchá nebo kouká (divadlo), ale to přece nevadí, hlavně, že je skvělý!!!!
(audiokniha) Pana Svěráka mám opravdu rád a asi o to větší pro mne byly tyto povídky zklamáním. Většina byla strašně nudných a přišlo mi, že závěrečné zvraty, se dost opakovaly. Povídky, které mě asi zaujaly nejvíce, byly Ruslan a Ludmila(zabouchlé klíče od auta) a Fotograf.
Pan Svěrák si "splnil na stará kolena předsevzetí stát se spisovatelem povídek", které si coby student gymnázia dal.
Povedlo se mu to opět na výbornou. Povídky ze života, překrásná čeština, prostě to "Svěrákovské". Jako bonus jsou místa a města, která v povídkách zmiňuje, procházíme ze stejného kraje ;-)
Zděněk Svěrák je prostě jistota, která mě nikdy nezklamala. Jeho cit pro češtinu je obdivuhodný.
Zdeněk Svěrák to prostě umí. Asi jsem potřebovala čas, abych se mohla správně zamilovat do jeho tvorby, teď na něj nedám dopustit :-)
Povídky Zdeňka Svěráka byly milým a osvěžujícím počtením. Zaujalo mě jejich vyprávění z několika různých pohledů, každý vypravěč na mě působil důvěryhodně lidsky. Vypíchl bych povídky Ruslan a Ludmila, Ivanka a Lenin, Natáčecí den a Fotograf.
Bonboniéra příběhů ze života, kterou můžeme , na rozdíl od té s čokoládovými bonbóny, otevřít třeba ráno při cestě do práce a mlsat, mlsat a mlsat ...
Příjemné počtení na jedno odpoledne. Povídky jsou milé, některé mě bavily více, jiné méně přesto jsem v konečném důsledku s volbou knihy spokojená.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2013 |  Po strništi bos |
| 2000 | Dobytí severního pólu |
| 2008 | Povídky |
| 2011 | Nové povídky |
| 2009 | České nebe |
Kniha Povídky je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 1 381x |
| Čtenářské výzvě | 228x |
| Doporučených | 38x |
| Knihotéce | 375x |
| Chystám se číst | 104x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 2x |
Šest povídek. Čtyři namluvené samotným autorem, Zděnkem Svěrákem, jedna Libuškou Šafránkovou a jedna Danielou Kolářovou. Nedokážu říct, která se mi líbila nejvíc. Snad ta první, protože byla tak hezky úvahová? Nebo ta druhá, kterou namluvila Libuše Šafránková, s názvem Divačka, kde vypravěčka sedí v divadle, pozoruje představení i diváky a vzpomíná? Vltava, to byla opravdu legrace, musím si ji pustit (jakože opravdickou Vltavu, ne tuto povídku, byť bych si ji klidně znovu dopřála). I druhá várka trojice povídek se mi líbila, všechny jsou originální a dobře se poslouchají. Nenáročné, leč obsahově plné. Mám Svěráka ráda, ať si o něm kdo chce, co chce, říká.