Povídky

26.09.2018

Jeden autor, dva žánry (sci-fi, fantasy) a osm různorodých povídek s jedním spojovacím článkem – nadprůměrností. Ať už čtenář sleduje boj s gigantickým mořským tvorem, nostalgicky vzpomíná na Zemi v lepších časech, uzavírá dohody s draky, cestuje časem za nápravou osudových chyb, přemítá o lásce a lidskosti, pitvá vztahy na zamrzlé planetě, putuje za pomstou k věži čaroděje nebo zvažuje, co by hrdinové artušovského mýtu dělali v dnešní době: vždy se jedná o příběhy čtivé, kterým ve většině případů nechybí hloubka a mají co nabídnout i dlouhá desetiletí po svém zrodu. Ani jedna z povídek mě vyloženě nenadchla, vždy mi něco málo či více k dokonalosti scházelo a třeba „Ledová věž“ ze světa Prokletého Dilvishe samostatně úplně neobstojí, přesto jsem četbu příjemně vychutnala a lituji jen, že jsem se k této sbírce nedostala jako mladší – v mých **nácti letech by povídky sbíraly absolutní hodnocení. Pokročilá Metla může přivřít oči a dát čtvrtou, hodně nostalgickou hvězdičku.