Pouštní včela
Veronika Matysová
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337115/mid_poustni-vcela-rvE-337115.jpg
4
85
29
Adam Navrátil, narozený v Americe českým rodičům, přijíždí do Prahy hledat své kořeny. V Praze potká osudovou, ale nešťastnou lásku, která ho přiměje podívat se pravdě do očí – všechny jeho vztahy končí katastroficky. Po zradě nejlepšího kamaráda se Adam vrací do USA, kde propadá depresi a posléze i alkoholu. V tom okamžiku ho zastihne kontroverzní výzva z Bílého domu, určená všem potenciálním sebevrahům… Walter Green, který při útoku na newyorská Dvojčata z 11. září přišel o všechno, nyní připravuje pomstu. Jako šéf zpravodajských služeb USA k tomu má moc i prostředky… Osudy dvou tak rozdílných postav svede dohromady tajná operace CIA s názvem Pouštní včela. Washington. Tel Aviv. Praha. A fiktivní blízkovýchodní Kadírije. Tam všude vás román zavede. Pouštní včela je román o lásce, o pomstě, o zrazeném přátelství i o tom, jaké to je, klesnout až na dno a zpochybnit smysl vlastního života. Když včela bodne, zemře… Zvítězí v Adamovi vůle žít?... celý text
Přidat komentář
Je zvláštní, že se hodně lidí shoduje s autorkou, že se obálka nehodí k příběhu - asi patřím k tomu malému táboru, který si myslí opak. Podle mě to je vojenské/válečné až až :)
Nápad na příběh super, moc se mi líbilo, jak se do sebevražedné mise vplétaly různé motivace různých lidí, každý hnán svou vlastní minulostí. Taky se mi hodně líbil popsaný vnitřní svět Adama, za mě opravdu výborně podaný obraz depresivních stavů. Přesto nebo možná proto mě trochu mrzelo, že se na konci přece jen nerozhodl jinak, ale díky dojezdu, kdy se člověk dozvěděl, co která z postav ještě udělala a co s ní bylo, se mi celkový konec a vyznění vlastně líbilo. Příběh mě chytil a musela jsem několikrát ještě číst dál, i když už se mi fakt chtělo spát :).
Jedinou výtku bych měla k poněkud zmatečném podávání děje mnoha postavami. Často jsem tak bloudila v tom, v čím jsem právě hlavě a zda se jedná o minulost, deník nebo současnost. Přitom by stačilo ty přechody oddělit aspoň hvězdičkami a zápisy z deníků nadepsat třeba datumem, a bylo by to hned jasné. Navíc se v první chvíli zdá, že bude kniha psaná v přítomném čase (což v první kapitole dává výborný smysl), nicméně později mi přišlo, že Veronika asi už zmátla i sama sebe. Několik prvních kapitol totiž začíná časem přítomným a od poloviny jede časem minulým, ač jsme stále na stejném místě a pozorujeme vývoj jednoho děje. (Postava "právě sedí a čte noviny" o tom, co se "stalo nedávno" a od té chvíle noviny "dočetl a odložil"). Ale když jsem v tom skákání přestala hledat hlubší smysl, v zásadě to čtení ani příběh nijak nerušilo. Minulý čas se beztak čte líp :).
Knihu jsem četla tak, že jsem ji téměř neodložila. Od samého začátku mě hnala touha po odpovědi na otázku: dokončí Adam svůj úkol? Čím víc jsem se s postavou seznamovala, tím víc jsem doufala a doufala....však uvidíte.
Posledních 50 stran knihy bylo doslova strhujících a je to jedna z knih, kterou ještě dlouho po dočtení nemůžete odložit z rukou.
Ihned jsem začala pátrat po tom, zda v historii najdu podobné události. Nedivila bych se, kdyby se něco podobného skutečně odehrálo.
Knihu doporučuji!
Kniha pro mě byla velkým překvapením, bohužel v negativním slova smyslu. Byla jsem do jisté míry ochotná uvěřit všem těm "náhodám" které prostě pro děj knihy musely fungovat, ale ten styl mi teda nesedl vůbec. Rozhovory mezi postavami mi přišly extrémně nudné občas až trapné...
Musim uznat, ze namet a napad jsou dobre. Provedeni tez neni zle, par logickych chyb jako Perla Bejrutu v Astane by se prehledlo, pilotovat Tomcat a MIG29 neni uplne to stejne a vztah predni novinarky s bossem tajne sluzby by asi tezko prosel. Ale budiz, byt to nejaky amatersky pocin, tak super. Ovsem tahle pani autorka chce ostatni ucit jak psat? Ve sve skupine na FCB "machruje" vojenskym backgroundem, no jeste by mela trochu potrenovat.
Knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem – fakt nešla odložit! Fascinující pro mě byla možnost nakouknout úplně do jiného světa (novinařina, Blízký východ, diplomacie) – z textu bylo vidět, že autorka tahle prostředí dobře zná a ví, jak to v nich chodí. Příběh byl tak silný a plný emocí, že jsem měla dojem, že s postavami žiju. A zároveň se mi líbily napínavé části knihy, kdy jsem spolu s hlavními postavami teprve přicházela na to, co se odehrává. Konec mě překvapil a moc se mi líbil, i když jsem si myslela, že příběh dopadne jinak – ale tahle verze je ještě lepší než ta, kterou jsem si "přála" já. S touhle knížkou jsem strávila skvělé chvíle a moc ráda se k příběhu budu vracet.
Musím se na rovinu přiznat, že jsem nikdy nečetla knihu, která by ve mě vyvolala tolik emocí. Ta knížka je opravdu úžasná! Příběh se točí kolem muže jménem Adam Navrátil. Ten se po nešťastné lásce rozhodne přihlásit do operace Pouštní včela, která je určená všem potenciálním sebevrahům. Víc bych k tomu nepsala. Ten příběh si musí každý přečíst a prožít sám.
Knížku bych si nevybrala ani podle anotace ani podle obálky. Nicméně jsem Veroniku osobně poznala díky kurzům tvůrčího psaní, které vede. Proto jsem se rozhodla si její dosud jedinou vydanou knihu pro dospělé přečít. A rozhodně toho nelituji, protože mě bavila. Prvních pár stran mi přišlo náročnějších, hodně postav i míst, ale poté jsem se začetla a byla jsem udržovaná v napětí, jak to všechno dopadne, až do poslední strany. Kdo čeká román s válečnou tematikou, bude zklamán. Já bych podle obálky také čekala takové téma a pro mě byla kniha velmi příjemným překvapením. A navíc ve mě stále hlodá otázka, kolik z románu je vystavěno na skutečnosti a kolik je toho smyšleného.
Knihu jsem si koupila na základě anotace - Když včela bodne, zemře... Zvítězí v Adamovi vůle žít? Otázka, na kterou jsem prostě chtěla znát odpověď. A tak jsem četla a četla... Seznámila jsem se díky tomu s několika zajímavými postavami, které byly autorkou skvěle popsány.
Za mě osobně by si více prostoru v knize s tímto tématem zasloužila Elsa, která podle mého měla mnohem pádnější důvody skončit na dně. To je ale čistě můj názor.
Já odpověď na svou otázku nakonec dostala a byla jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Vcelku čtivá kniha, námět i zpracování se mi líbilo, občas to byla trochu nuda, protože se to omílalo furt dokola... Ale chápu, že to bylo pro vykreslení situace potřeba. Ke konci jsem knihu horala.
Nicméně jsem čekala, že to bude víc vojenské...
Strhující román pro ženy o nešťastné lásce a osudovem rozhodnuti. Obálka je bohužel zavádějící. Kniha se čte jedním dechem. Můžu jen doporučit!
Tohle se bude hodnotit těžko, ale což, jdeme na to. Nápad skvělý, řemeslo zvládnuté. Některé metafory a úvahy zajímavé. Psychologie postav v teorii propracovaná, praxe místy poněkud pokulhává. Ale celé je to jaksi plytké. Budou následovat SPOILERY, kdo je nemáte rád, nečtěte.
Kniha podle mě nedokáže držet pozornost na důležitých věcech. Velká pozornost je věnována přátelství Ghidy a Moniky, které ale ve výsledku nemá absolutně žádnou roli. Celá kapitola je věnována jednomu ránu, kdy hlavní hrdina zaspí do práce, abychom po několika stránkách zjistili, že celá událost nemá na děj ani v nejmenším vliv. Přes polovinu knížky posloucháme místy dost únavné vzdychání po Kristýně, které ve člověku nevzbuzuje sebemenší sympatie (jestli, tak spíš s Kristýnou, na kterou se upnul chlap, kterému jasně dala najevo, že nemá zájem) a které by slušelo spíš patnáctiletému uchu než dospělému chlapovi. Ztroskotat v oáze uprostřed pouště je očividně nejlepší zábava na světě. A konec by se dal nazvat až odfláknutým - Adam se rozhodne, že nakonec Operaci Pouštní včela provede, protože prostě proto? Pochopila bych, kdyby na něj velení tlačilo, pochopila bych, kdyby se obětoval, aby nepovolali Elsu, která byla zřejmě jako náhradník, ale tak, jak to bylo podáno mi jeho motivace zůstává záhadou. Ke třem hvězdičkám jsem se ale přiklonila kvůli Avi Peresovi, který zůstává nejzajímavější a nejsympatičtější postavou celého románu, kvůli některým velmi zdařilým pasážím (při popisu pouštního vzduchu jsem měla pocit, že tam opravdu jsem), kvůli velmi zdařile podaným blízkovýchodním reáliím a taky pro celkovou logiku příběhu, která až na drobné výjimky funguje a dává smysl.
Začátek děje šel dost stuha, přeskakování z postavy na postavu, celý děj byl takový nijaký, ale celý dojem na knihu hodně zlepšil konec knihy,díky níž má 4 hvězdy.
Neměl jsem velká očekávání, ale čekal jsem thriller z oblasti boje s terorismem. Místo toho jsem se více a více ztuha prokousával románem pro ženy o nešťastné lásce. Kniha nemá žádný drive, je silně znát, že ji psala žena, co píše pro děti, a o struktuře napínavého thrilleru nemá ani ponětí. Už dlouho jsem nečetl podobný škvár, a ani jsem ho nedočetl, bylo to nad mé síly. Bohužel jsem se nechal zlákat tématem, ten jediný je zajímavý. Mužům knihu rozhodně nedoporučuji, snad jen, jestli trpí sebemrskačstvím. Za mě škoda potištěného papíru, bez ohledu, že kniha byla ve slevě. Zřejmě věděli proč.
Ze zacatku jsem se nějak nemohla začíst, ale nakonec se mi kniha opravdu líbila...
Kde začneme. Asik na začátku, že ????? . Samotna kniha má ne moc povedenou obálku, ví to i paní spisovatelka,která bojovala za jinou ale bohužel ji jiný návrhy zamítli a což je ohromná škoda. Protože obalka odpovida pouze části knihy a ne přímo tomu co se v ní odehrává. Kniha je z pohled, televizních novin (reporteru), lidí z bílého domu v USA a hlavního hrdiny Adama který se narodil v USA českým rodičům. Děj se odehrává po atentátu na dvojčata 11.9. A tohle téma odstartovalo následný sled události. Adam se jednoho dne rozhodl, že chce poznat sve kořeny, tak jednoho dne odjíždí do Česka, ale postupem času se tam dostává na úplně dno. Bílý dům oznamil jednoho dne dost šokující výzvu, kdy privolaval obyvatele na misi ve které půjde o jejich smrt. Míse Pouštní Včela. Adam nevahal a napsal jim. A tim prave odstartovalo vše. Ale neni to jen o nějaké válce, je to hlavně o mezilidských vztazích a především zklamání v lásce a nalezení lásky, kdy už si člověk myslí že už nic nemá cenu. Také se tam řeší i homosexualita a moc hezký . Adam si píše celý zivot deníky a právě při odpočinku si je pročítá a vzpomíná , a vysvětluje to vše proč se dostal na úplné dno. Víc radeji psat nebudu už takmi přijde, že to je samy spoiler. V knize se pořád něco děje, konec no cca nějakých 50 stran, možná o něco víc, mě dostal ale nejvíc. Ale o tom si budete muset přečíst sami. Je to výborná kniha. A myslím si že obálka dost odrazuje, ale samotný příběh je propracovaný a kniha se čte sama.
"Operace :Pouštní včela úspěšně dokončena"- tak zněla závěrečná zpráva tajné služby. Já jsem také velmi ráda ,že jsem úspěšně knihu dočetla. Příběh Adama Navrátila -zajímavé téma ale nějak jsem se nedokázala vtáhnout do děje.
Myslím si, že knihu si přečtou rády především ženy. Já osobně jsem z knihy nadšena. Je velmi čtivá. Už dlouho jsem nečetla knihu, kterou bych nerada odkládala. Pokud by to bylo pro mne časově možné, přečetla bych knihu jedním dechem. Bohužel jsem musela knihu třikrát odložit, ale moc jsem se těšila, až budu pokračovat. Vřele doporučuji a těším se na další dílo od Veroniky.
Štítky knihy
přátelství česká literatura zrada CIA
Autorovy další knížky
| 2017 |  Pouštní včela |
| 2013 |  Míša v síti |
| 2012 | Patricie |
| 2022 | Hodina psodava |
| 2000 | Nikki, vrať se |
Kniha Pouštní včela je v
| Přečtených | 83x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 20x |
| Chystám se číst | 23x |
| Chci si koupit | 6x |
Velmi podařená kniha :) Autorka si bravurně dokázala vyhrát s bolestí člověka, která ho může dostat až na úplné dno Kniha je plná emocí ať už pozitivních či negativních a dovede vás do stavu, kdy Adamovi držíte všechny palce, co máte, aby našel cestu ven :)