Potok

Potok https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/2565/potok.jpg 4 20 6

Na pozadí krutých událostí první světové války se odvíjejí životní osudy obyvatel vesničky Suchdol, ležící nedaleko autorčina rodiště Studené. Potok, tekoucí za obcí, tam ohraničuje dvě země – Čechy a Moravu, ale lidé jsou z obou stran hranice stejní. Jejich půvabný kraj, plný lesů a hájků, rybníků a podivných balvanů, se prý nachází až na samém konci světa. Ale i tamější obyvatelé prožívají všední starosti i radosti – v daleké cizině umírá Vnislav, Vojtěch nachází štěstí po boku Dráži, Jiří se dočká požehnání a jejich maminka – panímáma Hessová – prece nakonec zmoudří. Jen Trkal a Babka na to vše hledí zvysoka a myslí si své …. ... celý text

Přidat komentář

Prazub
03.05.2020 5 z 5

Ač jako chlap jsem se začetl do této vzácné knihy a postupně jsem už nemohl přestat. Tento příběh mne zcela dostal. Odporná tchýně a další osudy všech těch lidiček ztracené vísky na vysočině - podlehl jsem kouzlu tohoto líčení. Opravdu jsem si početl podle svého gusta - na jedničku s hvězdičkou!

knihomolka1197
13.04.2020 5 z 5

opět krásné, ale smutné čtení. Snažím se vždycky dohledat na mapě místa, o kterých Javořická psala. Tentokrát je to vesnička Suchý Důl, dnes Suchdol. Těším se, že se do této vesničky zajedu podívat...


DominaCZ
19.07.2018 1 z 5

Panímáma by zasloužila pověsit za ty zažloutlý špičáky na vrata od chlíva do průvanu.
Reálná, většinou beznadějná, plná všeho, co se v životě může stát v jedné vteřině.
Trochu mi jen překáželo nadšení a horování pro ten kraj.
Nechtěla jsem popisy ranních luk a oparu na podzim, který je všude stejný, ač V.J. říká že u nich je výjimečný.

bábuška
04.03.2017 5 z 5

Moje maminka knihy paní Javořické nečetla, s první knihou Za kouskem štěstí, jsem se setkala už jako dospělá a líbila se mi velice, byl to romám z první světové války.
Mým rodným krajem je právě ta popisovaná vzdušná hranice Čech a Moravy, kterou připomíná hraniční kámen na silnici mezi Strmilovem a Studenou. Znám tu krásnou zvlněnou krajinu Vysočiny pod Javořicí, i vesničku Suchdol, vedle malinké Jalovčí, Jeníkov, Meziříčko, Sumrakov, Skrýchov. Děti ze všech těch vesniček byli mými spolužáky.
A při četbě této knihy Potok, ožily ve mně zasuté vzpomínky a já v duchu děkuji paní
Javořické za krásné vystižení lásky k rodné krajině.
Při četbě dalších jejích knih jsem se rozhodla založit si svou vlastní sbírku, osmdesátky jsem ještě nedosáhla, ale je to moje radost. I když si možná někdo ťuká na čelo.

kika 13
10.04.2014 3 z 5

Čtivé a milé pohlazení.

Vojslava
15.07.2013 3 z 5

Opravdu večerní četba pod lampou... a takový krásný prototyp nesnesitelné tchyně jsem ještě nikde nezachytila. Nicméně podruhé už to asi číst nebudu...