Posvátné stezky - devět duchovních temperamentů - jejich silné a slabé stránky

29.11.2017

Knihu jsem spíše rychle pročetla. Ne že by se mi vysloveně nelíbila spíš pro mne nebyla ničím významně přínosná. Myslím si, že popsání duchovních temperamentů je na jednu stranu možná až objevné, a to zejména pro křesťany poreformačních církví, které mají (podle mé omezené zkušenosti) mnohem větší tendenci k vnucování určité unifikované zbožnosti než bratři katolíci. Ale na druhou stranu není určitě úplné, spíš orientační a hlavně by z něj mohl člověk dostat pocit, že ať je typ jaký chce, váhání, krize a "obrácení" všemi možnými směry do víry moc nepatří. Což není pravda.
Můj osobní názor na toto téma je po přečtení knihy asi takovýto - uniformita zbožnosti je zabiják vnějšího náboženského života jednotlivce, ale uniformita a ustrnulost myšlení může být hrobařem celých kongregací a církví. Autor mě rozčiloval svým "patentem na pravdu" (ve smyslu: ano, vyznávejte jakým chcete způsobem, ale přemýšlet o tom můžete jen takto a takto), což je v Americe přístup velmi typický a u nás mimořádně častý. Bohužel, všichni tito lidé zapomínají, že dnešní učitelé církve a důstojné osoby křesťanské minulosti byly ve své době minimálně reformátory, častěji spíše buřiči a bořiči zaběhlých pořádků. Bez vnitřního napětí není vývoje. Boha nemůžeme všichni uctívat stejně (což praví tato kniha velmi hezky), ale také o něm nedokážeme a možná ani nemáme smýšlet všichni stejně (což se tato kniha snaží křečovitě popírat).