Postřehy z Londonistánu
Iva Pekárková
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250483/mid_postrehy-z-londonistanu-kQt-250483.jpg
4
86
21
Z blogu nominovaného na cenu Magnesia Litera autorka vybrala skoro padesát článků, většinu z nich o muslimech, a doplnila je velmi osobním textem o svém vztahu k islámu. Dala si práci s pochopením, vysvětlením a okomentováním společenských jevů, se kterými se v posledních pár letech v České republice setkáváme právě ve vztahu k tomuto náboženství. Rozklíčovala pár „záhad“ a objevila zdroje některých prohlášení a „pravd“, které se donekonečna opakují v médiích, a přitom vůbec pravdami nejsou. S nadhledem a humorem odhaluje čtenářům islámský svět zblízka, ne takový, jak se jeví z velké vzdálenosti. A zároveň si zachovává tolerantní, ale kritické myšlení celoživotního ateisty, leckdy skeptického i k vlastním závěrům.... celý text
Přidat komentář
Kniha mi otevřela oči! Dokonce natolik, že i ve tmě trpím barevnými vidinami multikulturalismu. Běda! Zdá se, že jsem beznadějný xenofob, omezený ve svém neznabožství a slepý ve svém nezměrném nacionalismu, nekorektní hulvát a kdovíco ještě... Ano, jsem Čech, ateista, heterosexuál a - světe div se - jsem na to hrdý. Je to v dnešní době ostuda, vím. Navzdory mé totalitárně nastavené mysli jsem přesto knihou nemrštil do kouta (přestože jsem k tomu u některých kapitol neměl daleko) a řádně ji dočetl... Teď trochu vážně - kniha je pozoruhodná, nejen tématem, které zpracovává, ale i přístupem k tématu "barevného" Londýna, jenž autorka bere pod svá křídla a snaží se ho čtenáři přiblížit. Leckdy poněkud upozaďuje Evropany a staví je do dosti nepříjemného světla, ačkoliv si to zaslouží(me) jen někdy - proto ten "šovinisticko-patriotický" úvod. Členění do krátkých kapitol je šikovné (koneckonců knížka vznikala původně jako blog), čte se s lehkostí, jen se s autorkou v některých závěrech leckdy neztotožňuji. Například naivita některých děvčátek, hledajících štěstí v náruči cizinců,
je leckdy bezbřehá - to však samozřejmě není vinou autorky - ta na tento jev jen poukazuje, nicméně si myslím, že naivní je leckdy i přístup některých Evropanů vůči islámu. Ale to by bylo na dlouho diskusi... Knihu rozhodně doporučuji k přečtení, protože právě k takovým diskuzím vybízí. Howgh!
Od autorky už jsem pár knih četla, takže vím s jakou otevřeností dokáže vyprávět o svých zážitcích a zkušenostech z multikulturní společnosti. Má to prožité a procítěné na vlastní kůži, proto jsou její texty tak působivé a vedou vnímavého čtenáře k zamyšlení.
Sbírka fejetonů, nebo chcete-li, blogů, v knížce, které se dá věřit. Protože ji napsala chytrá ženská na základě vlastních zážitků a zkušeností. Pro mě je hodně cenná tím, že mě seznamuje se světem, kam já se nikdy nedostanu. A klobouk dolů před ženou, která si troufne dělat taxikářku v takovém Babylonu, klobouk dolů před ní, coby spisovatelkou a nakonec můj velký obdiv za to, jak dokáže být upřímná.
Je to názor.
Důležité je, že se lidi opravdu musí občas zamyslet a nejen bez jakýchkoli informací odsuzovat jiné.
Narazila jsem na tuhle knížku náhodou, ale jsem za to ráda. I když jde o choulostivé téma, Pekárková se nezdržuje nějakou politickou korektností a knížka tak působí autenticky (ale ne urážlivě!). Kéž by si ji přečetli všichni ti naši odvážní bojovníci proti migraci...
Zajímavé a poučné setkání s realitou dnešního multikulturního Londýna. Krátké příběhy na základě bohatých osobních zkušenosti autorky jsou psány čtivou formou. Autorka nabízí svůj pohled z praxe londýnské taxikářky a nevyhýbá se žádným tématům, ale nikomu svůj názor nevnucuje. Na obyvatele Londýna, z nichž většina přišla z různých koutů světa, se máme možnost podívat "bez růžových brýlí" a dozvídáme se i to, o čem se v turistických průvodcích raději nepíše. Knížka určitě stojí za přečtení.
Zajímavé čtení.
Nikdy dříve mě třeba nenapadlo, jak je nebezpečné řídit auto v burce bez periferního vidění.
Původně jsem hledal něco na způsob originální knihy "Londonistan", která bohužel nebyla do češtiny přeložena a nepřečetl si popisek této knihy před nákupem. Trochu jsem se s touto knihou seknul v tématu, ale určitě koupě nelituji a co se do obsahu týče byla překvapivě dobrá. Autorka má výborný humor i životní nadhled, většina příběhů mě pobavila. Opět je to v kombinaci s naučnou literaturou dobrá sonda do toho, jak to ve skutečnosti v soužití s jinými kulturami vypadá, a že náboženství má stejně poměrně dost lidí celkem na háku a neprožívají to tak tragicky a dramaticky, jako mnozí ateisti u nás.
Velice osvěžující a neotřelý náhled na problematiku multikulturalismu. Mozaika blogových příběhů byla velice pestrá, i když se jak titul nastiňuje, většina příspěvků točila kolem role náboženství v životě autorky a hlavně lidí, se kterými se setkává ( a že jich při jejích četných pracovních aktivitách není málo!). Přiznávám, že jsem knihu četla na třikrát, protože je téma přeci jenom náročnější, rozhodně se nejedná o oddechové čtení, i když styl autorky je velice poutavý a čtivý. Při soustavném čtení se totiž člověk podle mě za chvíli přesytí, takže pauza je dobré řešení. Ráda jsem se k čtení vrátila a další příběhy si opět vychutnala.
Skvělá kniha pro lidi, co jsou obklopeni lživými informacemi od rodičů, prarodičů, novin, médií a tak dál... Pekárková to bere skutečně s nadhledem a nebojí se islámu spoustu věcí vytknout a kolikrát si z něj udělat i p*del, ale stále jí zůstává to (podle mě správné) přesvědčení, že v každém národě je pár procent idiotů a zbytek jsou milí a příjemní lidé. Skvělá kniha.
Knížka mi s nadhledem a nevnucující formou rozšířila obzory v oblasti, o které toho vím jen velmi málo. Díky krátkým "kapitolám" je určena i pro ty, kteří mají času na čtení málo.
Příspěvek do diskuze, tentokrát pro změnu od někoho kompetentního, kdo neviděl muslima jenom ve zprávách.
Kniha určitě stojí za přečten. Iva Pekárková má nadhled a smysl pro humor, takže i o neveselých věcech píše tak, že se čtenář pobaví. Multikulturní prostředí dnešního Londýna je třaskavá směs nejrůznějších ras a národů a dobře vychovaní Britové to určitě nemají jednoduché. Nedivím se, že kniha byla nominována na Magnesii literu v kategorii "blog roku", takže čtěte a přemýšlejte o soužití s věřícími i nevěřícími, protože v dnešní době se všechno týká všech...
V dnešní době hodně aktuální kniha. Autorčin pohled a přiblížení světa muslimů. Čte se velmi dobře, fejetony IP mám ráda.
Hodně zajímavé příběhy, některé poučné, některé k zamyšlení. Doporučuji přečíst vzhledem k současné situaci, týkající se islámského náboženství.
Svižně psané příběhy všedních dnů, které měla autorka možnost prožít v blízkosti lidí jiných kultur, tradic a vyznání. Lehkost vyprávění se nenápadně, leč souvisle, vytrácí. Zvláště je to patrné v článcích od roku 2014. Navíc v tomto období se některé věci v textech opakují, což působí rušivě při čtení na jeden zátah (od knížky se velmi těžko odchází). Možná by pro účely knižního vydání bylo vhodné články upravit a části již dříve použité vynechat. Vysoko lze hodnotit informativní stránku publikace. Problémy autorka pojmenovává přímo a nestranně.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Povídky, které pomáhají |
| 2013 |  Levhartice |
| 2015 | Pečená zebra |
| 2021 | Dům bez zrcadel |
| 1998 | Péra a perutě |
Kniha Postřehy z Londonistánu je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 120x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 16x |
| Chystám se číst | 22x |
| Chci si koupit | 3x |
Moje první seznámení s autorkou a určitě ne poslední.
Vyprávění důvěryhodné především na základě vlastních zkušeností a v mnohém poučné. Občas se nestačíme divit, občas nemusíme souhlasit, ale Postřehy Ivy Pekárkové jsou otevřené a bez cenzury. V tom je jejich nesporná hodnota.